Kuzněcov, Alexej Alexandrovič [20. února (7. února) 1905], Boroviči, Novgorodská gubernie, Ruská říše - 1. října 1950, Leningrad, RSFSR)

Předseda sovětské strany, první tajemník Leningradského oblastního výboru a městských výborů VKS(b)¹, (1945-1946), tajemník ÚV VKS(b) (1946-1949).

Životopis

Narodil se v Borovičích (nyní Novgorodská oblast) v dělnické rodině. Svůj pracovní ži-vot začal v roce 1922 jako třídící dělník na pile v Borovičích. V letech 1924-1932 pracoval v Komsomolu v Novgorodské gubernii a Leningradě jako ve-doucí střediska kulturní a osvětové práce čítáren ve venkově, konkrétně ve vsi Orechovo, tajemník volostního výboru Orechovské volosti (jednotky administrativně-teritoriálního dělení v Rusku, Lotyšsku, Estonsku a někte-rých dalších zemích), tajemník Komsomolu (tj. Všesvazového leninského komunistického svazu mládeže (VLKSM), který vznikla roku 1922. Člen RKS(b)² od roku 1925.

Od roku 1932 ve stranické práci: instruktor Leningrads-kého městského výboru VKS(b), druhý tajemník okres-ního výboru Smolninského, první tajemník Dzeržinské-ho okresního výboru VKS(b) v Leningradu.

V srpnu-září 1937 - vedoucí organizačního a stranické-ho oddělení Leningradského oblastního výboru VKS(b), v letech 1937-1938 - druhý tajemník Leningradského oblastního výboru VKS(b).

V únoru 1938 byl Kuzněcov z iniciativy A. A. Ždano-va³ jmenován druhým tajemníkem Leningradského městského výboru VKS(b).

Toto období bylo poznamenáno vstupem do speciální trojky vytvořené rozkazem NKVD SSSR ze dne 30. července 1937 č. 00447[4] a účastí na stalinských represích.

Během Velké vlastenecké války - místopředseda Leningradské obranné komise, před-seda Komise pro vytvoření obranných struktur v okolí Leningradu a Potravinové komise, člen vojenských rad Baltské flotily, Severního a Leningradského frontu, 2. šokové armády, generál-poručík (28. duben 1943).

A. A. Kuzněcov se podílel se na atomovém projektu SSSR: díky úsilí ředitele Radiového ústavu V. G. Chlopina získal institut A. A. Kuzněcova další prostory. Rozhodnutí o přidělení patřičným prostor učinil zvláštní výbor v listopadu 1945, provedli jej předseda operačního ú-řadu Rady lidových komisařů RSFSR A. N. Kosygin a zástupce Státního plánovacího výboru ve zvláštním výboru N. A. Borisov.

Člen organizačního byra ÚV VKS (b) 18. březen 1946 - 6. březen 1949 (vyřazen z jeho sestavy současně s M. I. Rodionovem).

V letech 1946-1949 vedoucí personálního oddělení ÚV VKS(b). V letech 1946-1949 - tajemník ústředního výboru ÚV VKS(b). Podle některých zdrojů s právem vést jednání sek-retariátu ÚV.

V červnu 1947 se A. A. Kuzněcov zúčastnil filozofické diskuse.

V únoru 1949 byl Andrej Alexandrovič jmenován tajemníkem (ve skutečnosti ještě ne-vytvořeného) byra Dálného východu ÚV VKS(b). Zástupce Nejvyššího sovětu SSSR 1.–2. Zás-tupce Nejvyššího sovětu RSFSR 1. svolání.

Vazba a vězení

Dne 13. srpna 1949 byl A. A. Kuzněcov zatčen v kauze tzv. „Leningradského případu“⁴ spolu s M. I. Rodionovem a P. S. Popkovem v kanceláři tajemníka ÚV Všesvazové komunistic-ké strany bolševiků G. M. Malenkova⁵.

Dne 30. září 1950 ho Vojenské kolegium Nejvyššího soudu SSSR odsoudilo k smrti a 1. října téhož roku byl popraven.

A. A. Kuzněcov byl dne 30. dubna 1954 rehabilitován vojenským kolegiem Nejvyššího soudu SSSR, dne 26. února 1988 pod Ústřední kontrolní komise ÚV KSSS potvrdila Kuzněcovovo členství ve straně od roku 1925.

Vzhledem k tomu, že hlavní soubory dokumentů o „případu“ jsou stále nepřístupné pro studium, protože jsou v uzavřeném úložišti v různých stranických a resortních archivech, plnohodnotná vědecká studie o příčinách a postupu „leningradského případu“ dosud nebyla vyhotovena. 

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Všesvazová komunistická strana (bolševiků) [VKS(b)] 1925-1952 viz https://www.blogger.com/blog/

post/edit/2155501801748429706/4041508140479246013?hl=cs

2 Ruská komunistické strana (bolševiků) [RKS(b)] resp. Komunistické strana Ruska (bolševiků) [KSR(b)] 1918-1925 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/1562104733551316734?hl=cs

3 Ždanov, Andrej Alexandrovič (1896–1948) dle zablokovaného webu Svazu mladých komunistů Československa komsomol.cz resp. portálu kominternet.cz viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/1045697247944877444?hl=cs 

4 Leningradský případ neboli Leningradská aféra (rus. Ленинградское дело), tj. čistka v nejvyšších patrech KSSS i státní správy Sovětského svazu v Leningradu resp. Leningradské oblasti v letech 1948–1950, dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Leningradsk%C3%A1_af%C3%A9ra

5 Malenkov, Georgij Maximilianovič (1901-1988), sovětský komuinistický politik, blízký spolupracov-ník Josefa Stalina (jeho dlouholetý osobní tajemník) a po Stalinově smrti v letech 1953-1955 předseda rady ministrů SSSR (premiér). V roce 1957 se spolu s několika dalšími «stalinisty» (např. Moloto-vem) pokusili svrhnout Nikitu Chruščova, za což byli vyloučeni z politkyra, jakož i zbaveni všech poli-tických funkcí. G. M. Malenkov dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Maximil

ianovi%C4%8D_Malenkov