Válečný komunismus (1918-21) dle Ilustrovaného encyklopedického slovník (IES), Academi Praha 1982, str. 711 + wikipedie + co je co + projektových materiálů ruských webů
Veškerý přebytek (ať jde) státu.
Ani jednu libru pro soukromého
vlastníka. (1 funt = 409,5 gfunt starší ruská jednotka hmotnosti)
Politika sovětského státu od léta 1918 do jara 1921 v období zahraniční vojenské in-tervence, občanské války a hospodářského rozvratu. Hlavní úkolem politiky válečného komu-nismu bylo mobilizovat všechny zdroje země pro potřeby fronty a udržet moc sovětů. Sovětská moc převzala do svých rukou kromě vojenského průmyslu, který byl znárodněn dříve, střední prů-mysl i většinu průmyslu malého. Řízení průmyslu bylo mimořádně přísně centralizováno a soustře-děno v ústředních orgánech. Válečné výdaje byly kryty inflační emisí peněz. K ochraně dělnické třídy byl zaveden systém spotřebních knížek a výplata mezd v naturáliích. Rolníci byli povinni od-vádět všechny přebytky státu. Ekonomické vztahy mezi městem a vesnicí byly nahrazeny adminis-trativně řízenou naturální směnou. Byl zakázán soukromý obchod s obilím a jinými předměty zá-kladní potřeby. Byla zavedena všeobecná pracovní povin-nost. Válečný komunismus byl vynucenou dočasnou politikou sovětského státu a nelze jej po-važovat za teoretickou koncepci socialistické e-konomiky. Po likvidaci zahraniční intervence a skončení občanské války nutnost Válečného komu-nismu pominula. V roce 1921 přešel sovětský stát k tzv. Nové ekonomické poltice (NEP)1
Co je to „válečný komunismus“
★ Válečný komunismus je název vnitřní politiky sovětského státu, prováděné v letech 1918-1921 v podmínkách občanské války. Jeho charakteristickými rysy byla extrémní centralizace hospodářs-kého řízení, znárodnění velkého středního a dokonce i malého průmyslu (soukromého), státní monopol na mnoho zemědělských produktů, přebytečné přivlastňování, zákaz soukromého ob-chodu, omezování komoditně-peněžních vztahů, nivelizace v distribuci zboží, militarizace práce. Taková politika odpovídala principům, na jejichž základě by podle marxistů měla vzniknout komu-nistická společnost.
★ V historiografii existují různé názory na důvody přechodu k takové politice – někteří historici se domnívali, že šlo o pokus velitelů „zavést komunismus“, jiní to vysvětlovali reakcí bolševického vedení na realitu občanské války. Vůdci bolševické strany, kteří vedli zemi během občanské války, tuto politiku hodnotili stejně rozporuplně. Rozhodnutí o ukončení válečného komunismu a přechodu k NEP bylo učiněno 15. března 1921 na desátém kongresu RKS.
Vlastnosti:
★ znárodnění všech typů podniků.
★ centralizace ekonomického řízení (glavkismus).
★ vytvoření pracovních armád.
★ stejný plat.
★ potravinová diktatura a zavedení nadbytečných přídělů (z 11. ledna 1919 vyhláška Rady lidových komisařů).
★ zrušení zbožně-peněžních vztahů a zavedení přímé naturální směny.
★ boj proti překupníkům potravin , spekulantům a sabotérům je hlavním směrem aktivit Čeky.
★ velení, netržní ekonomika, spojená s tvrdou diktaturou vládnoucí strany.
★ znárodnění mnoha aspektů společnosti.
★ soukromé vlastnictví je eliminováno, ale je vytvořen systém státního vykořisťování.
★ státní monopol.
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭
1 Nová ekonomická politika (NEP) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku, Academia, 1981 + anotace knihy A. Ju. Davydova Nová ekonomická politika - Moc, lid, hospodářství v porevolučním Rusku 1921-1929 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/1970811729942
959430?hl=cs
Komentáře
Okomentovat