I. internacionála (1864-1876) dle Slovníku vědeckého komunismu (Svoboda, 1978)

 



První mezinárodní dělnické sdružení I. internacionála sehrálo klíčovou úlohu při roz-šiřování idejí vědeckého komunismu a při organizování národních dělnických stran. Byla zá-kladem „mezi-národní organizace dělníků k přípravě jejich revolučního náporu na kapitál“ (V. I. Lenin, Spisy 29, Praha 1955, str. 301). Její vznik a činnost jsou nerozlučně spjaty se jmény Marxe1 a Engelse2.

I. internacionála byla založena v období, kdy rozvoj kapitalismu vyvolal růst třídního boje proletariátu, probudil pocit internacionální solidarity jeho národních oddílů. V polovině 19. století vznikají první proletářské organizace — Svaz zavržených (1834-1836), Bratrští de-

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1a) Marx, Karl Heinrich, uváděn také jako Karel Marx (1818-1883) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníků (IES), Academia Praha 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5310381264984245322?hl=cs

1b) Engels, Bedřich, Karel Marx dle české sekce Marxistického internetového archivu viz https://www

.marxists.org/cestina/marx-engels/1877/061877.html

1c) Marx, Karl Heinrich, uváděn také jako Karel Marx (1818-1883) dle české wikipedie viz https://cs.w

ikipedia.org/wiki/Karl_Marx

1d) Skála, Josef, Výročí mozku tisíciletí viz https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/

Skala-KSCM-Vyroci-mozku-tisicileti-527900

1e) Heczko, Stanislav, Co je to vlastně marxismus?, Britské listy K Prvnímu máji 2004, dne 30. dubna 2004 viz https://legacy.blisty.cz/art/17901.html

2a) Engels, Bedřich (1820-1895) dle IES (Ilustrovaného encykloedického slovníku), Academia 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5407220920755828518?hl=cs

2b) Lenin, Vladimír Iljič, Bedřich Engels dle české sekce portálu marxists.org, resp. nekrolog Bedřich Engels napsal Lenin na podzim roku 1895. Byl vytištěn v č. 1/2 sborníku Rabotnik, který začal vycházet v březnu 1896. Text svazku Bedřich Engels z pera V. I. Lenina viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/1895/engels.

htm#3

2c) Bedřich Engels a aktuální problémy marxisticko-leninské sociologie, sborník Acta Universitatis Carolinae Philosophica et Historica 1-1984 viz https://karolinum.cz/data/cascislo/6344/PheH_1984_1.pdf

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace