Bolševismus (většinářství) dle IES, Academia, Praha 1980, str. 250 resp. Pjakin, V. V., O světě křivých zrcadel

Bolševismus není ruská odrůda marxismu ani stranická příslušnost, nýbrž projev ducha ruské civilizace. Bolševismus existoval před marxismem, existoval v ruském marxismu, v nějaké formě existuje i dnes a bude existovat i nadále. Podstatou bolševismu je upřímná touha vyjádřit a realizovat dlouhodobé strategické zájmy pracující většiny, jež si nepřeje, aby na její práci a životě mohl kdokoli parazitovat. Jinými slovy, esencí bolševismu je historicky reálná skutečnost v každé době – tkvící v aktivní podpoře procesu přechodu od historicky zavedeného davového „elitarismu“ k lidskosti.

 

Nechť vaše nadšení v této válce inspiruje odvážný obraz hrdinství našich velkých předků - Alexandra Něvského, Dmitrije Donského, Kuzmy Minina, Dmitrije Požarského, Alexandra Suvorova, Michaila Kutuzova. Stalin

 

Bolševismus (většinářství)

Bolševismus revoluční, důsledně marxistický směr politického myšlení v mezinárodním dělnickém hnutí, vzniklý začátkem 20. století v Rusku a ztělesněný v proletářské straně nového typu, vytvoře-né V. I. Leninem¹. Termín bolševismus vznikl na II. sjezdu Ruské sociálně-demokratické dělnické strany Ruska (RSDDS) roku 1903, kde stoupenci Leninovy revoluční orientace získali většinu (rus. „boľšinstvo“) hlasů proti oportunistické menšině (menševismus²). Bolševismus, jehož základem je marxismus-leninismus, kdy se centrum světového revolučního hnutí přesunulo do Ruska, byl formován zkušenostmi tří ruských revolucí, kalil se v boji s různými proti-marxistickými, oportu-nistickými a reformistickými směry v ruském i mezinárodním dělnickém hnutí. Vypracoval nové organizační zásady proletářské strany, nově vytyčil úlohu dělnictva v buržoazně-demokratické re-voluci, rozpracoval marxistické učení o diktatuře proletariátu, otázku spojenců dělnictva v revoluci a určil strategii i taktiku revoluční strany za socialistické revoluce a při budování socialismu. Bolše-vismus představuje jednotu revoluční teorie a praxe, ideových, organizačních a taktických principů činnosti proletářské strany. Již svou podstatou je důsledně internacionalistický a principiálně boju-je proti všem formám nacionalismu. Bolševická strana je stranou socialistické revoluce, diktatury proletariátu, proletářského internacionalismu, boje za socialismus a komunismus, stranou pevně spojenou s masami pracujících, vylučující frakcionářství, neústupnou v zásadách, zároveň však pružnou při jejich konkrétním uplatňování. Bolševismus je úzce spjat s dějinami Ruské komunistic-ké strany (bolševiků) [RKS(b)] resp. Komunistické strany Ruska (bolševiků) [KRS(b)]³, Všesvazové komunistické strany (bolševiků) [VKS(b)]⁴, Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS), s vítězst-vím říjnového převratu ze 7. listopadu 1917 i s dějinami revolučního komunistického proudu v me-zinárodním dělnickém hnutí od roku 1917. III., neboli Komunistická internacionála - Kominterna - přijala bolševismus za vzor činnosti komunistických stran, varuje současně před mechanickým přenášením ruských zkušeností. V letech 1917-1952 byl výraz „strana bolševiků“ součástí oficiální-ho názvu ruské resp. sovětské komunistické strany – RSDDSR(b), RKS(b)/KSR(b) a VKS (b). S ter-mínem bolševismus je úzce spjato překonání tradic sociáldemokratismu, s tvůrčí aplikací bolševis-mu v podmínkách jednotlivých komunistických stran. Na linii bolševizace orientoval komunistic-ké strany V. kongres Komunistické internacionály (KI) z roku 1924, který zároveň stanovil její klí-čové rysy. V Komunistické straně Československa (KSČ) byla hlavní etapa bolševizace završena V. sjezdem strany v únoru 1929.

Kompletní knihu ruského analytika V. V. Pjakina (nar. 1963), konkrétně 4. díl řady O světě křivých zrcadel – Bolševismus, vydalo nakladatelství Zakázané vzdělání roku 2022 si lze přečíst zde: file:///C:/Users/LUK%C3%81%C5%A0/Downloads/Pjakin%20Vladimir%20Viktorovi%C4%8D%20-%20O

%20sv%C4%9Bt%C4%9B%20k%C5%99iv%C3%BDch%20zrcadel%204-1.pdf

 

Vejcuc neboli resumé:

Bolševik + bolševici dle portálu https://www.konceptualcz.cz/bolsevik-bolsevici

Bolševik (z ruského bolšinstvo – většina, bolše – více) je člověk,

který více myslí na druhé než na sebe.
Nejedná se o politickou nálepku, ale o mravní postoj.
Bolševik vnímá svoji odpovědnost za celek a je ochoten kvůli tomu obětovat

své vlastní pohodlí, čas, klid i bezpečí.

Nikoli z donucení – ale proto, že cítí, že to je správné.

Bolševismus není ideologie.

Bolševismus je člověčenství.

Bolševici byli v historii často fyzicky likvidováni těmi, kdo se za komunisty jen vydávali, ale ve skutečnosti nesloužili lidu – nýbrž cizí moci (např. trockisté).
Proto i v rámci jedné „komunistické strany“ docházelo k odlišení bolševiků od komunistů, ačkoliv formálně patřili k jednomu politickému proudu.

Příklady bolševického typu chování najdeme u Josifa Stalina, Klementa Gottwalda, postavy Jana Hamra ze seriálu Poslední z rodu Hamrů, či vojína Suchova z filmu Bílé slunce pouště.

Valerij Viktorovič Pjakin (poskládáno):

JAK V RUSKU ZVÍTĚZILI BOLŠEVICI? ONI ČETLI. UČILI SE TEORII ŘÍZENÍ Učili se no-vou teorii řízení. A kdo byli ti bolševici? Proč se nazvali bolševiky? Protože to byli dělníci, kteří si našli čas číst, protože si uvědomovali, že nové znalosti jim umožňují změnit celý jejich život. A to, o čem informujeme zde? Pokud člověk nemá stimul, tak mu faktologické znalosti nikdy nepředáte.

Je jeden velice dobrý film, který se jmenuje Čapajev, a který současný divák plně nechápe.

K Čapajevovi, za jehož zády stojí Furmanov, tam přistoupí jakýsi nevzdělaný rolník, a říká: „Vasiliji Ivanoviči, chlapi tady mají pochybnosti. Pro koho jseš ty? Pro bolševiky nebo komunisty?” A současní politologové a jim podobní se tomu, aniž by se snažili proniknout do podstaty řečeného, smějí, je to pro ně strašná sranda: „Copak bolševici nebyli komunisté?” „Ten rolník je ale zaostalý hlupák. Ničemu nerozumí.

Jenže právě tito nevzdělaní rolníci se v tom velice dobře vyznali. Měli jasnou představu o tom, kdo jsou bolševici a kdo komunisté. Zcela zřetelně z komunistů bolševiky vyčleňovali.“

„A co mohl odpovědět bolševik Čapajev, když mu za zády stál komunista Furmanov? Který by ho mohl zastřelit? Byl to komisař a měl politickou moc. A kolik takových velitelů, bolševiků zahynulo? Díky komisařům... Protože to oni poskytli náhradní kádrovou základnu, za ty co odešli. K řízení státu byli potřební vzdělaní lidé, které oni poskytli. A jak stát řídili, můžeme soudit podle reálných výsledků. A dále. Čapájev se z toho vykroutil, když řekl, že je pro inter-nacionálu. Ale ta podstata je v té větě: „Jsi pro bolševiky nebo komunisty?”

Rozdíl mezi bolševiky a komunisty jako takovými žádný není. Protože komunismus je společenství lidí, kteří žijí podle svého svědomí. A právě tuto ideu vyjadřuje ruský bolševismus.

O čem jsem tedy mluvil? O scéně, která se odehrála ve filmu Čapájev. Kdy se rolník ptal Ča-pájeva, zda je pro bolševiky nebo komunisty. Ta věc se má tak, že kdyby se rolník z doby ob-čanské války v této věci spletl, tak by to bylo pro něj smrtelně nebezpečné. Bolševici a komu-nisté. Oni sami se tak mezi sebou rozčlenili, protože komunisty byli všichni v jedné komunis-tické straně, ale navíc tam ještě byli bolševici, které vyčleňovali. S bolševiky mohli jednat, ale s komunisty? Ke kterým řadili všechny ostatní... A v první řadě tam patřili trockisté, a potom ti ostatní.

Jenže je třeba nazývat je trockisty a ne komunisty. V podstatě ta otázka měla znít následovně: "Vasiliji Ivanoviči, jsi pro trockisty nebo pro bolševiky, /či komunisty, tam je to možné./" A on měl odpovědět, jenže jak to měl udělat, když mu za zády stál trockista? Trockista, který ho mohl za-střelit. Měli jsme takového velitele Duměnka, kterého také trockisté zastřelili, zakladatele 1. jízdní armády. A bylo hodně takových bolševiků, které trockisté postříleli.

Taková je to situace a opakuji, že ta otázka vznikla díky té scéně z toho filmu, kde zaznělo: "Jsi pro bolševiky nebo komunisty?" Přičemž to mělo znít: "Jsi pro bolševiky/komunisty, nebo pro trockisty?" To jsou dvě různé věci.

Chápete? Potřeboval vodící znak, a když dostal odpověď, že je pro internacionálu, tak mu to došlo. Nesmíte si myslet, že ten rolník byl nějaký hlupák, pochopil to: "Je to jasné, nemůže mluvit na rovinu, ale patří k nám."

V důsledku války zahynulo velké množství bolševiků.

 

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1a) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870-1924) dle IES, Academia, 1982 viz https://www.blog

g er.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7624455622683502038?hl=cs

1b) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870-1924) dle portálu kominternet.cz viz https://www.b

logger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276?hl=cs

1c) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870-1924) dle České části Marxistického internetového archivu viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/index.htm

1d) Majakovskij, Vladimír Vladimír Iljič Lenin poemu napsanou roku 1924, již autor věnoval Komu-nistické straně Ruska, přeložil do češtiny Jiří Taufer a sbírku vydalo nakladatelství Svoboda v Praze roku 1950 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/800637082730943631

8?hl=cs

1e) Stalin, Josif Vissarionovič, Lenin jako organizátor a vůdce Komunistické strany Ruska, uveřejně-no v Pravdě č. 86, 23. dubna 1920 dle knihy J. V. Stalina O Leninovi, Praha, Svoboda 1949, str. 7-15 dle portálu kominternet.cz - 1. část viz http://kominternet.cz/subdom/teorie/393_stalin_lenin_01.h

tml

1f) Stalin, Josif Vissarionovič, Lenin jako organizátor a vůdce Komunistické strany Ruska dle portálu Kominternet.cz - 2. část viz http://kominternet.cz/subdom/teorie/395_stalin_lenin_02.html

1g) knihu prof. Zdeňka Nejedlého Lenin, obsáhlou publikaci přibližující podrobně život V. I. Leni-na, jeho dílo a rovněž dobu, v níž žil, kterážto popisuje původ, rodinu, mládí, studia, působení Vla-dimíra Iljiče před Velkou (I. světovou) válkou, charakterizuje okolnosti, důvody i detailně vykreslu-je pozadí a průběh de facto sametového listopadového převratu z konce října 1917 i následného vzniku Sovětského svazu, jež byl vyhlášen dne 30. prosince 1922 a ustaven jako federace několika republik povětšinou na území bývalého Ruského impéria [Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR), Ukrajinské sovětské federativní socialistické republiky (USFSR), Běloruské so-větské federativní socialis-tické republiky (BSFSR) a Zakavkaz-ské sovětské federativní socialistické republiky (ZSFSR). Práce prof. Zdeňka Nejedlého obsahuje zdařilou olbřímí a kvalitní fotodoku-mentaci. Práci prof. Zdeňka Nejedlého Lenin, čítající 680 stran vydalo roku 1937 nakladatelství Jan Fromek.

2 Menševismus (menšinášství) zde https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/

8474289394810411327

3 Ruská komunistická strana (bolševiků) [RKS(b)] resp. Komunistická strana Ruska (bolševiků) [KSR(b)] viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/1562104733551316734

4 Všesvazová komunistická strana (bolševiků) [VKS(b)] viz https://www.blogger.com/blog/post/ed

it/2155501801748429706/4041508140479246013?hl=cs