Komunismus dle Slovníku vědeckého komunismu, nakladatelství Svoboda, Praha 1978, str. 111-113 resp. Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), J-Pri, str. 172-173, Academia, Praha 1981
Komunismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia, Praha 1981
1. Společenskoekonomická formace zákonitě nastupující po kapitalismu a otevírající novou epochu vývoje lidstva, založené na společenském vlastnictví výrobních prostředků.
2. V užším a vlastním slova smyslu vyšší fáze komunistické formace na rozdíl od socialismu. - Uto-pické komunistické ideje vznikaly jako odraz požadavků sociální rovnosti a spravedlnosti. Heslem revolučního boje se staly poprvé u radikálních účastníků protifeudálního hnutí od husitství až po velké buržoazní revoluce. Utopické a rovnostářské komunistické idee. Tvořící součást ideologie hu-manismu1 (Morus2, Campanella3), osvícenství (Morelly4, Mably5) a předmarxističtí soci-alisté Saint-Simon6, Fourier7, Owen8 byly překonány vědeckým komunismem Marxe9 a En-gelse10 na základě vytvoření vědecké teorie historické úlohy dělnické třídy a přechodu lidstva od kapitalismu ke komunismu. Přeměnou socialistické a komunistické idejí z utopií ve vědu a spo-jením vědeckého komunismu s bojem dělnické třídy činností proletářské strany přestal být komu-nismus pouhým ideálem a stal se zákonitým cílem třídního boje dělnickém třídy a ostatních pra-cujících, řešením rozporů kapitalistické společnosti, sociálně ekonomických formací, jíž začínají vědomě tvořené dějiny lidstva. Lenin ukázal, že imperialistické stádium kapitalismu je nejúplnější materiální přípravou nové formace. Přechod od kapitalismu ke komunismu předpokládá nejen značný rozvoj výrobních sil, ale především socialistické revoluce, ustavení revoluční diktatury pro-letariátu a uskutečňování vedoucí úlohy marxisticko-leninské strany. V přechodném období od kapitalismu k socialismu se kladou základy socialistické společnosti. VŘSR otevřela cestu k vybu-dování základů socialismu nejprve v SSSR ve 2. polovině 30. let XX. století, v dalších evropských so-cialistických zemích pak na přelomu 50. a 60. let století téhož. Socialismus se rozvíjí ve dvou eta-pách: budování rozvinuté socialistické společnosti a její fungování i další zdokonalování (v SSSR od 60. let XX. století); rozvinutý socialismu přerůstá v komunismus. Společné rysy obou fází, vycháze-jící z takových revolučních vymožeností, jako je odstranění vykořisťování a všech forem sociálního a národnostního útlaku, spočívají ve vysoké dynamice rozvoje výrobních sil, ve společenské vlast-nictví výrobních prostředků, ve spolupráci a vzájemné pomoci, v uvědomělé pracovní kázni, v plá-novitém řízení národního hospodářství, zaměření společensko-ekonomického rozvoje k svobodné-mu všestrannému rozvoji všech členů společnosti, v jejich ideově-politické jednotě, pramenící ze společných základních zájmů, v určujícím postavení marxisticko-leninské ideologie a v řízení společnosti na základě zásad komunistického světového názoru.
Komunismus dle Slovníku vědeckého komunismu, nakladatelství Svoboda, Praha 1978, str. 111-113
Vyšší fáze komunistické společensko-ekonomické formace, založené na společenském vlastnictví výrobních prostředků, společnost, jejímž bezprostředním cílem je neomezený, všestranný rozvoj každého člověka.
Ideje o harmonickém rozvoji rozvoji člověka a lidských vztahů vznikly s vývojem kapitalismu. Tehdy však existovaly v utopické podobě, jako touhy, jejichž uskutečnění nebylo spojeno s mate-riální přestavbou společnosti. Na rozdíl od utopistů Marx11 ukazoval komunistickou společ-nost nikoli jako nějaký žádoucí ideál, jemuž se mu-sí přizpůsobit skutečnost, nýbrž jako nutný výsledek reálného historického pohybu, produkt třídního boje. Marx říkal, že ko-munismus není doktrína, není to souhrn názorů o žádoucími, morálním a nutném. Marxistické učení se od počátku formovalo jako vědecká teorie, založená na zkoumání reálných společenských vztahů a jejich vývoji.
Vědecká teorie komunismu vznikla na základě materialistického pojetí, tj. pojetí dějin jako zákonitého procesu podmíněného koneckonců rozvojem materiální výroby. Zkoumání materiální výroby přivedlo zakladatele marxismu k závěru, že komunismus je vytvoření těch „materiálních výrobních podmínek, které jediné se mohou stát reálnou základnou vyšší společenské formy, jejíž základní zásadou je plný a svobodný rozvoj každého individua“ (K. Marx, Kapitál I, Praha 1954,str. 624). Marx, vycházeje z přísné vědecké analýzy vývoje kapitalismu, jak ji obsahuje „Kapitál“, ukázal, že výchozím bodem nastolení komunistických spole-čenských vztahů je a likvidace rozporu mezi společenským charakterem výroby a soukromým vlastnictvím výrobních prostředků. Na základě společenského vlastnictví výrobních prostředků a obrovského rozvoje výrobních sil se likviduje dělba práce spjatá se soukromým vlastnictvím, protiklad mezi duševní a fyzickou prací, mizí třídní rozdíly, mění se charakter práce, která se postupně stává prvotní životní potřebou všestranně rozvinutého člověka.
Marx charakterizoval i socialismus jako takový stupeň komunistické společensko-ekonomické formace, který leží mezi třídně antagonistickou a beztřídní společností. Socialismus se zásadně odlišuje od kapitalismu, protože jeho základem je společenské vlastnictví. Zároveň ho nelze ztotožnit s rozvinutým komunismem, i když vytváří předpoklady pro výstavbu komunismu.
Komunismus se od socialismu odlišuje především obrovským rozvojem výrobních sil, schopných vyrobit dostatek spotřebních předmětů, což umožňuje uskutečnit základní princip komunismu: „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“. Komunismus nejen vyrábí dostatek produktů, takže každý může uspokojit své potřeby, ale je to také společnost, která formuje lidi v celé mnohotvárnosti jejich lidských tvůrčích schopností. Člověk zde nevystupuje jako spotřebitel, který se snaží uchvátit a využít co nejvíce produktů, ale rozvíjejí se v něm skutečně lidské potřeby, především potřeba tvůrčí přetvářející činnosti. To však bude možné realizovat tehdy, až člověk bude zbaven výkonné, netvůrčí práce. Reálnou materiálně technickou základnu změny charakteru práce je dnes automatizace výroby. V třídně antagonistické společnosti ztrácí práce, podle Marxových slov, jakoukoli přitažlivost pro lidi a mrzačí jejich život. Za komunismu, jehož cílem je přeměnit každého člověka v tvůrce, se lidská činnost uskutečňuje jako tvůrčím činnost. Každý člen komunistické společnosti, osvobozený od jednotvárné, unavující práce ve sféře materiální výroby, získá možnost všestranně rozvíjet svoje schopnosti. Změna charakteru práce znamená, že lidé přestanou být dílčími výrobci produktu a vstoupí do nových vzájemných vztahů, kdy každý bude mít zájem na neomezeném rozvoji druhého. V komunistické společnosti lidé směňují činnost, a ne věci, a proto Marx charakterizuje komunismus jako „výrobu samotné formy styků“.
Ze změny výrobního procesu a charakteru činnosti lidí vyplývá změna všech společenských vztahů, především vztahů vlastnických. Vystupuje-li za socialismu společenské vlastnictví výrobních prostředků ve dvou formách, státní (všelidové) a družstevní, pak je pro komunismus charakteristické jediné komunistické vlastnictví.
V třídně antagonistické společnosti existuje protiklad mezi zájmy jednotlivce a společnosti. V komunistické společnosti vznikají zcela jiné vztahy. Každý má možnost rozvíjet se svobodně právě proto, že na tom má zájem celá společnost, protože každý člověk zde vystupuje nikoli jako člen určité sociálně třídní skupiny, nýbrž jako představitel celé společnosti. Svobodný rozvoj každého je podmínkou svobodného rozvoje všech. Sociální přeměny ve společnosti přestanou být politické, stát nahradí komunistická společenská samospráva, zmizí takové formy společenského vědomí a činnosti, jako je politika, právo, náboženství.
Za komunismu se plně rozvinou skutečné dějiny lidstva. Historickou epochu předcházející komunistickou společenskoekonomickou formaci, epochu panství soukromého vlastnictví Marx nazývá prehistorií lidstva, protože se v té době pokrok uskutečňoval vykořisťováním a nelidskou existencí většiny.
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★
1a) Humanismus
dle
1b) Humanismus
dle
české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Humanismus
2 More, Thomas (v latinizované podobě Thomas Morus, počeštěně Tomáš More (1478–1535), anglický právník, politik a spisovatel. V letech 1529–1532 zastával úřad lorda kancléře krále Jindřicha VIII., jehož byl blízkým spolupracovníkem a přítelem. Je považován za nejlepšího anglického právníka a jed-noho z největších evropských vzdělanců své doby. Po Jindřichově roztržce s katolickou církví se roku 1532 s králem rozešel a rezignoval na svůj úřad. Když později odmítl složit přísahu podle zákona o následnictví, byl nejprve uvězněn a posléze popraven. Katolická církev jej ctí jako svatého a mučedníka. Nejvýznamnějším Moreovým dílem je Utopie z roku 1516. Tomas More dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_More
3 Campanella, Tommaso (1568-1639) (křtěný jako Giovanni Domenico Campanella), italský filozof, teolog, astrolog, astrolog a básník. Autor utopického románu Sluneční stát (1602). Campanella ve své utopii líčí ideální společnost, kde neexistuje soukromé vlastnictví a kde nejdůležitějšími hodnotami jsou vzdělání, práce a sounáležitost. V čele státu stojí svrchovaný vládce, nejmoudřejší člověk ve státě, jemuž jsou podřízeni Láska, Moc a Moudrost. Prakticky všechny činnosti ve státě jsou řízeny a kontro-lovány politickou mocí, která je výrazně propojená s náboženstvím. V češtině vydalo knihu Sluneční stát roku 1934 nakladatelství Jan Laichter. Tommaso Campanella dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Tommaso_Campanella
4 Morelly, Etienne-Gabriel [1717-1778(?)], francouzský osvícenský filozof, představitel racionálního a utopického socialismu, jenž dal o sobě vědět dílem Zákoník přírody, v němž Morelly poprvé zfor-muloval princip komunismu každému podle jeho potřeb a každému podle jeho schopností. Morel-ly uznává navrhuje: zrušení soukromného vlastnictví, práva a povinnosti práce pro každého občana a pro základní existenční potřeby, státní systém organizace vzdělání, bydlení, zdravotnictví, solida-ity a spolupráce. Morelly dal o sobě vědět jako kritik soukromého vlastnictví a obchodu. Morelly-ho filosofie dějin je založena na cyklické koncepci přechodu z neuvědomělého stavu do stavu uvě-domělého. Morellyho společenský systém je založen na kooperujících komunitách (tribue), slože-ných ze vzájemně spolu-pracujících rodin. E. G. Morelly dle české wikipedie viz https://cs.wikipedi
a.org/wiki/Etienne-Gabriel_Morelly
5 de Mably, Gabriel Bonnot (1709-1785), francouzský historik a politický myslitel, jenž uznával prá-vo lidu na revoluci, dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Gabriel_Bonnot_de_Mab
ly
6a) Saint-Simon, Claude Henri de (1760-1825), francouzský utopický socialista, jenž pokládal spo-lečenský vývoj pokládal za přísně determinovaný a jeho hnací sílu spatřoval v pokroku vědy, morál-ky a náboženství. C. H. Saint-Simon dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia Praha 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/212805296895317074
6?hl=cs
6b) de Saint-Simon, Claude Henri de Rouvroy, hrabě, známý rovněž jako Saint-Simon (1760-1825) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Henri_de_Saint-Simon
7 Fourier, François Marie Charles (1772-1837), francouzský filozof, jeden z hlavních představitelů utopického socialismu, kritik raného kapitalismu, stručné Curriculum vitæ dle Ilustrovaného en-cyklopedického slovníku Encyklopedického institutu Československé akademie věd Fourier, Fran-çois Marie Charles dle Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, Svoboda Praha 1972, str. 783 + wikipedie + dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES) Encyklopedického institutu ČSAV, 1980, str. 674 viz
8 Owen, Robert (1771-1858) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), str. 780 resp. Vyb-rané spisy V. I. Lenina, Svazek I, str. 811 Svoboda, Praha 1972 resp. webového portálu Družstva po-máhají lidem 170 let resp. české wikipedie viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/21555018017
48429706/4943499064138593216?hl=cs
9a) Marx, Karl Heinrich, uváděn také jako Karel Marx (1818-1883) dle České části Marxistického internetového archivu Marxists.org viz https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/index.htm
9b) Marx, Karl Heinrich, uváděn také jako Karel Marx (1818-1883) dle Ilustrovaného encyklopedic-kého slovníků (IES), Academia Praha 1981 Ilustrovaného encyklopedického slovníků (IES), Acade-mia Praha 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/53103812649842
45322?hl=cs
9c) Marx, Karel (1818-1883) dle portálu kominternet.cz: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2
155501801748429706/4545047035949718127?hl=cs
Karel Marx dle webu Britských listů viz https://legacy.blisty.cz/files/temata/prvnimaj/marx.htm
9d) Karel Marx k dnešku dle přepisu textu webových stránek Marxisticko-leninského odborného klubu (MLOK) ze stejnojmenně nazvané Pražské teoreticko-politické konference, jež se konala dne 19. května 2018 u příležitosti 200. výročí narození tohoto geniálního vědce a odhodlaného revoluci-onáře viz http://www.rudyprapor.cz/2018/07/29/karel-marx-k-dnesku-2/
9e) Skála, Josef, Marx a naše politické rozcestí viz https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Skala-KSCM-Marx-a-nasepoliticke-rozcesti-537017
10f) Průvodce marxismem pro začátečníky dle české sekce Marxistického internetového archivu viz https://www.marxists.org/cestina/zaklady_ML/zakladyML.html
10g) Marx, Karel (1818-1883) dle české wikipedie viz Marx, Karl Heinrich viz https://cs.wikipedia.o
r g/wiki/Karl_Marx
10a) Lenin, Vladimír Iljič, Bedřich Engels dle české verze Marxistického internetového archivu mar-xists.org viz https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/index.htm
10b) Engels, Bedřich (1820-1895) dle IES (Ilustrovaného encykloedického slovníku), 1. díl, Acade-mia 1982, stran, strany 591-592 + dalších materiálů viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/21
55501801748429706/5407220920755828518?hl=cs
11a) Marx, Karl Heinrich, uváděn také jako Karel Marx (1818-1883) dle Ilustrovaného encyklope-dického slovníků (IES), Academia Praha 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501
801748429706/5310381264984245322?hl=cs
11b) Karel Marx dle portálu kominternet.cz viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550180
1748429706/4545047035949718127?hl=cs
11c) Engels, Bedřich, Karel Marx dle české sekce Marxistického internetového archivu viz https://w
ww.marxists.org/cestina/marx-engels/1877/061877.html
11d) Odkaz Karla Marxe (1818-1883) dle portálu Britské listy viz https://legacy.blisty.cz/files/temat
a/prvnimaj/marx.htm
11e) Lenin, V. I., Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu) - napsáno 1914 - sejmuto z: V. I. Lenin: O marxismu, Svoboda, Praha 1973, str. 9-47, 78-83 viz http://kominternet.cz/subdom/teorie
/lenin_marx.html
11f) Co je to marxismus? Dle portálu marxismus.cz viz http://www.marxismus.cz/prolog/marxism1
.htm
Komentáře
Okomentovat