Křižanovskij, Gleb Maxmilianovič (1872-1959)
Křižanovskij sedící ve spodní řadě první zleva
činitel revolučního hnutí v Rusku, sovětský státní a
stranický činitel, jeden ze zakladatelů plánu elektrifikace Sověts-kého Ruska GOELRO; vědec – energetik, akademik a viceprezi-dent AV SSSR, literát; sovětský ekonom a hospodářský geograf, Hrdina socialistické práce; G. M. Křižanovkij byl nejbližším přítelem V. I. Lenina1. Člen ÚVV SSSR 1.-7. svolání, člen VKS (b) (1903–1905, 1924-1939)
Životopis
Narodil se v rodině intelektuála. Od třinácti let si Gleb začal přivydělávat lekcemi. Osobně se znal s revolučními narodniky2 a v Samaře jich v té době bylo mnoho a převzal od nich nepřátelský po-stoj k carskému samoděžaví.
Rodina
•Otec — Maxmilián Nikolajevič Křižanovskij, pocházel z poruštělých Poláků
•Matka — Elvíra Ernestovna Rosenbergová, Němka
•Žena od r. 1899 Zinajda Pavlovna Něvzorovová (1869-1948)
Vzdělání
• V roce 1889 promoval s vyznamenáním na Samarské reálné škole
• V roce 1894 absolvoval s vyznamenáním St. Petěrsburgský technologický institut
Revoluční hnutí
• V roce 1891 vstoupil do marxistického kroužku technologů známého jako Brusněvova skupina3. Tím, kdo ho do kroužku přivedl, byl ruský a sovětský revolucionář L. B. Krasin4, bolševický politik a diplomat. Krasin se od roku 1890 aktivně účastnil sociálně demokratic-kého hnutí v Rusku a v letech 1903-1907 byl členem Ústředního výboru RSDDS. Pracoval jako vedoucí bojové skupiny při Ústředním výboru RSDDS, v letech 1924-1926 byl členem Ústřed-ního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků, členem Rady obrany sovětského státu a vůdcem strany.
• V roce 1893 se seznámil s V. I. Leninem a podílel se na vytvoření Svazu boje za osvobození dělnické třídy.5 Byl mezi vedoucími centra „Svazu boje“, vedl kurzy v dělnických kroužcích (říkalo se mu „Grigorij Ivanovič“), rozšiřoval ilegální literaturu, psal letáky, pomáhal Vladimí-ru Iljičovi při přípravě vydávání novin Rabočeje
dělo (RD) [Dělnická věc]6.
Po institutu nějakou dobu pracoval v zemstvu Nižního Novgorodu jako řemeslný inženýr a podílel se na činnosti nižněnovgorodské sociálně demokratické skupiny.
• V lednu 1895 se vrátil do Petrohradu, pracoval v laboratořích Technologického institutu a Alexandrovského závodu. V noci z 8. na 9. prosince byl spolu s Leninem a dalšími soudruhy, členy Svazu boje, zatčen za revoluční činnost. Snažil se „využít své uvěznění jako svého druhu speciální univerzitu“.
• V letech 1895-1897 strávil ve vyšetřovací vazbě v Petrohradě. Vyhoštěn na 3 roky na vý-chodní Sibiř (od 29. ledna 1897 do 29. ledna 1900).
• V letech 1897-1899 - tranzitní věznice v Moskvě. Během svého žalářování v Butyrské věznici7 napsal ruský text slavné revoluční písně „Varšavanka“.8 Podle memoárů samotného Kři-žanovského jej k tomu inspirovalo několik polských dělníků a tři členové Polské socialistické strany, kteří byli ve stejné cele a perfektně zahráli tuto píseň v polštině.
• Dne 25. března 1897 byl v první várce administrativních a politických exulantů poslán z Moskvy po železnici, 4. dubna 1897 dorazil do Krasnojarska, ve vyhnanství do vesnice Těsin-skoje (nyní Těs) v Minusinském újezdu Krasnojarské gubernie.
• Setkal se po výtce se všemi sociálními demokraty z Minusinského okresu, přičemž sám byl nepostradatelným účastníkem jejich valných hromad. V exilu důkladně studoval díla Marxe9 a Engelse10, četl v rukopisech díla V. I. Lenina. V roce 1899 podepsal Lenin „Protest ruských sociálních demokratů“ namířený proti „krédu“ „ekonomistů“11.
• V roce 1899 se Gleb Křižanovskij oženil se Zinajdou Pavlovnou Nevzorovou. V září 1899 se s man-želkou přestěhoval (se zastávkou v Minusinsku) do města Nižněudinsk v provincii Irkutsk.
• Od října 1899 do února 1900 pracoval jako zámečník, pomocný strojník a strojník na dráze. Od roku 1900 - asistent vedoucího sekce Taiga trakční služby (stanice „Taiga“ Tomské gubernie).
V září 1901 Křižanovští odešli do zahraničí, v Mnichově se setkali s V. I. Leninem. Po dohodě s Leninem se měl po návratu do Ruska usadit v Samaře a zahájit nelegální práce na vytvoření ú-střední organizace Jiskra (Iskra)12.
• Byl členem organizačního výboru pro svolání II. sjezdu RSDDS13 v roce 1903, na kterém byl v nepřítomnosti zvolen členem ústředního výboru strany. Podílel se na přípravě III. sjezdu RSDDS, který se konal od 12. (25.) dubna 1905 v Londýně.
• V roce 1903 se přestěhoval do Kyjeva, pracoval na kyjevské železnici. Odcestoval do Švýcarska, setkal se v Ženevě s V. I. Leninem.
• V červnu 1904 odstoupil z ústředního výboru na protest proti sjednocení RSDDS.
V letech 1905-1906 uprchl do Petrohradu, žil v podzemí, vyráběl bomby pro bolševickou militantní organizaci. Účastník revoluce 1905-07.
• V říjnu 1905 byl předsedou stávkového výboru Jihozápadních železničních drah.
Počátkem roku 1906 v Petrohradě spolupracoval s bolševickými novinami Volna (Vlna) a časopi-sem Mysl (Idea).
• V letech 1907-1909 - montér, inženýr, vedoucí kabelové sítě společnosti Společnosti elektrického osvětlení roku 1886 (Obščestvo električeskogo osvěščjeňja 1886 g.) v Petrohradě, opatrovník stranické pokladny.
• V roce 1909 napsal svou první vědeckou a technickou práci O povaze elektrického proudu.
Vědeckotechnická činnost
• V letech 1910-1912 měl na starosti kabelovou elektrickou síť v Moskvě. V roce 1910 dohlížel na výstavbu elektráren v Moskevské oblasti, předložil myšlenku výstavby vodní elektrárny poblíž Sa-ratova (1913). Podílel se na projektování a výstavbě první regionální elektrárny v Rusku - elektrár-ny na rašelinu «Elektrotransfer» a v letech 1912-1922 byl jejím vedoucím.
Od 10. let 20. století pracoval a žil v domě číslo 30 na Sadovničeské ulici v Moskvě. Roku 1886 zde sídlila kancelář společnosti «Electric Lighting Society». Obsadil celé 2. patro, nacházel se zde jeho byt: kancelář i rozsáhlá knihovna.
Dne 21. listopadu 1915 Křižanovskij pronesl zprávu na schůzi o uhlí a rašelině u Moskvy «Oblastní elektrárny na rašelinu a jejich význam pro centrální průmyslovou oblast» a sepsal i vydal práci na téma využití místních palivových zdrojů. Během únorové revoluce v roce 1917 byl členem bolševic-ké frakce moskevské městské rady. A po únoru byl vedoucím palivového odboru moskevské městské rady. Účastnil se přípravy ozbrojeného bolševického povstání v Moskvě.
Po říjnové revoluci v roce 1917 pracoval na obnově a rozvoji energetického sektoru v Moskvě.
• 1918 - předseda Státního stavebního výboru Nejvyšší hospodářské rady.
• Od roku 1919 byl předsedou odboru Glavelectro Nejvyšší ekonomické rady a projektoval vodní elektrárnu Volha. Dne 26. prosince následoval historický Křižanského rozhovor s V. I. Leninem o elektrifikaci země.
Sovětská ekonomika
• Začátkem roku 1920 napsal Křižanovskij na pokyn Lenina dílo „Hlavní úkoly elektrifikace Ruska“.
V plánu GOELRO bravurně ztělesnil principy provázanosti všech vazeb energetického hospodářství, optimalizaci rovnováhy výroby a spotřeby různých druhů energií v kombinaci s možnostmi těžby energetických zdrojů.
Stěžejní vědeckou koncepcí plánu GOELRO14 bylo považovat národní hospodářství za ucelený systém, jehož klíčovým prvkem rozvoje je elektrifikace země. Stejně tak byl ener-getický sektor země vnímán jako rozvíjející se systém, který kombinuje výrobu, přenos, distri-buci a využití elektrické a tepelné energie i energetických zdrojů.
V úvodní části svazku „Dílo GOELRO“ G. M. Křižanovskij napsal: „Vypracovat projekt elektrifikace Ruska znamená vést červenou nití celé tvůrčí ekonomické činnosti, vybudovat hlavní lesy pro realizaci jednotný státní plán národního hospodářství“.
• V únoru 1920 se stal předsedou Státní komise pro elektrifikaci Ruska (GOELRO), byl ve-doucím projektu a autorem několika částí plánu GOELRO, vypracoval zprávu o plánu elektri-fikace Ruska pro VIII. Všeruský sjezd sovětů 23. prosince 1920.
• V letech 1921-1923, 1925-1930 - první předseda Státního plánovacího výboru. V letech 1930-1932 pak Předseda Glavenergo Narkomtjažprom.
Jako první předseda Státního plánovacího výboru SSSR v praxi potvrdil progresivitu koncentrace výroby a distribuce energie na bázi velkých elektráren a regionálních energetic-kých soustav. Při přechodu od NEPu15 k plánované ekonomice G. M. Křižanovskij, jakkoli i on obhajoval plánování před zastánci zachování regulace (a de facto i samotného kapitalis-mu), ruský ekonom, filozof, spisovatel a překladatel V. A. Bazarov (vl. jm. Rudněv), statistik, člen kolegia Ústřední statistické správy a Státního plánovacího výboru SSSR V. G. Groman, N. D. Kondraťev a další, stál na pozicích decentralizovaného plánování (viz rusky Křižanovskij, G. M., Spisy, sv. 2 ONTI, 1934), pročež vznikl i nevyhnutelný konflikt s linií Stalin16 Kujby-šev17-Strumilin18, týkající se právě centralizovaného plánování. Ve výsledku to byl nako-nec Kujbyšev, jenž v roce 1930 nastoupil do čela Státní plánovací komise.
G. M. Křižanovskij navrhl vypracovat pětiletý plán ve dvou verzích: minimální a maxi-mální. Přibližování reálných ekonomických ukazatelů k minimu by tak mělo signalizovat pro-blémy národního hospodářství. Maximální verze pětiletého plánu zohledňuje všechny přízni-vé faktory.
• Roku 1922 byl delegátem Haagské konference
• V letech 1923-1926 byl rektorem Moskevského strojního institutu pojmenovaného po M. V. Lomonosovovi.
• V letech 1925 až 1931 byl členem redakční rady Velké sovětské encyklopedie.
• V letech 1927-1930 byl předsedou Výboru pro výstavbu vodní cesty Volha-Don.
• V letech 1927-1930 byl předsedou Výboru pro standardizaci při Radě práce a obrany.
• V letech 1927-1931 byl členem Technické rady Dněprostroje.
• Od roku 1929 akademik Akademie věd SSSR.
• V letech 1929-1939 byl místopředsedou Akademie věd SSSR.
Při zastávání tohoto postu investoval mnoho úsilí a energie do vytvoření katedry technických věd, formování ústavů technického profilu a zapojení mladých talentovaných vědců do jejich složení.
• V letech 1932-1936 byl předsedou Výboru pro vyšší technické vzdělávání při Ústředním výkon-ném výboru SSSR a zástupcem lidového komisaře školství RSFSR.
Od roku 1930 zakladatel a do konce života vedoucí Energetického ústavu Akademie věd SSSR (EN-IN).
Rozvíjením myšlenek plánu GOELRO se ENIN objevil jako instituce určená k řešení velkých komp-lexních problémů, kterým čelí sovětský (pozdějiruský) energetický průmysl.
Pod vedením G. M. Křižanovského byly v ENIN vyvinuty vědecké základy pro sjednocení energe-tických systémů a vytvoření Jednotného elektrického energetického systému (UES) SSSR.
Vyvinul mnoho úsilí, aby přilákal vědce k rozvoji důležitých národo- hospodářských problémů. Za jeho přímé účasti byly vybudovány první sovětské elektrárny.
V letech 1931-1932. Předseda Ústředního energetického ředitelství Nejvyšší ekonomické rady SSSR (Energetického centra SSSR), pod jehož vedením začala výstavba největších elektráren.
Koncem třicátých let se jeho nelichotivé komentáře o Stalinovi staly známými z dopisů Kržižanov-ského. Nebyl zatčen, ale veškerá jeho činnost byla pod přísnou kontrolou, nebylo mu umožněno vykonávat žádnou vedoucí funkci jeho jméno nebylo zmiňováno.
Křižanovskij hrál vynikající roli v organizaci socialistického plánování, podílel se na přípravě 1. pě-tiletého plánu rozvoje národního hospodářství SSSR, na 16. konferenci VKS(b) a na XIV. Všesvazo-vém sjezdu sovětů SSSR (květen 1929) referoval o průběhu I. pětiletky.
- V letech 1924 až 1939 byl členem ústředního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků.
- Od roku 1932 do roku 1936 - předseda Všesvazového výboru pro vyšší technické vzdělávání pod Ústředním výkonným výborem SSSR.
- Od roku 1933 do roku 1937 - předseda Všesvazové rady vědeckých, inženýrských a technických společností (VSNITO).
- Od roku 1937 do roku 1945 - poslanec Nejvyššího sovětu SSSR.
Delegát 14.-17. stranických sjezdů; na 13.-17. sjezdu byl zvolen členem ÚV VKS(b)19. Poslanec Nejvyššího sovětu SSSR 1. svolání.
V letech 1941-1943 byl evakuován spolu s ústavem v Kazani. V roce 1957 pod Kržižanovského vedením ENIN vypracoval dlouhodobý plán vědeckého výzkumu problému vytvoření Jednotného energetického systému SSSR (Ruska) (JeES SSSR).
Další rozvoj JeES SSSR do značné míry realizoval směry toho to dlouhodobého plánu.
Mnoho vědeckých myšlenek, které předložil, dodnes neztratilo svůj význam. Předvídal velké možnosti využití solární a větrné energie. Velký význam přikládalinte-grovanému využívání vodních zdrojů, kteréžto myšlenky byly předloženy v plánu GOELRO.
Velkou pozornost věnoval otázkám zapojení lokálních a nízkokvalitních paliv do pali-vové bilance a integrovanému energeticko-technologickému využití paliv.
Po smrti 31. března 1959 byl zpopelněn, popel byl uložen do urny ve zdi Kremlu na Rudém náměstí v Moskvě.
V roce 1968 bylo rozhodnuto vytvořit Pamětní muzeum-Apartmán G. M. Křižanovské-ho jako pobočku Muzea revoluce. Muzeum se nachází ve staré čtvrti Zamoskvorečje, v sídle z období ruského klasicismu první třetiny 19. století (ulice Sadovničeskaja, 30). V tomto bytě bydlela v letech 1919 až 1973 rodina G. M. a první návštěvníky muzeum získalo až v roce 1988.
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★
1a) Lenin (vl. jm. Uljanov), Vladimír Iljič (1870-1924) dle české části Marxistického internertového archivu marxists.org viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/index.htm
1b) Lenin (skut. příjm. Uljanov), Vladimir Iljič (1870–1924) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia, Praha 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/21555018017484
29706/7624455622683502038?hl=cs
1c) Lenin (skut. příjm. Uljanov), Vladimir Iljič (1870–1924) dle portálu kominternet.cz viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276?hl=cs
1d) kniha Nejedlý, Zdeněk, Lenin I. a II., nakladatelství Jan Fromek, 1937, anotace vydavatele: Obsáhlá pub-likace přibližující podrobně život V. I. Lenina, jeho dílo a také dobu, ve které žil. Přibližuje původ, rodinu, mládí, studia, působení před 1. světovou válkou, VŘSR a vznik SSSR. Doprovázeno obsáhlou fotodokumentací ke koupi viz ke koupi viz Lenin I. a II. (2 svazky) zde http://www.valentinska.cz/709219-lenin-i-a-ii-2-svazky?limit=1000
1e) Poslední dny Lenina: Kecalové, poslouchejte, rozzlobil se Josef Skála a dal na stůl fakta, his-torik Josef Skála, nevěřícně sledoval, jakým způsobem dnes bylo připomínáno jedno historic-ké výročí – 95 let od úmrtí Vladimíra Iljiče Lenina, prvního vůdce SSSR. Celý text uveřejněný dne 22. ledna 2019 na portálu Parlamentní listy zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Posledni-dny-Lenina-Kecalove-poslouchejte-rozzlobil-se-Josef-Skala-a-dal-na-stul-fakta567698
1f) Živý Lenin (Живой Ленин) video 3 části + kronika z roku 1969) rusky s angl. titulky) viz https
://www.youtube.com/playlist?list=PLPqF-ux8EVv5cP059-GrqP6To3IKZF_B4
1g) Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia, Praha 1982 viz htt
ps://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5871150623914259087?hl=cs
1h) Košťál, Zdeněk, O leninismu jako nedílné součásti ideologie komunistické strany a vědeckých východisek její politiky dle portálu Marxisticko-leninského odborného klubu (MLOK) Rudý prapor viz http://www.rudy
prapor.cz/zdenek-kostal-o-leninismu-jako-nedilne-soucasti-ideologie-komunisticke-strany-a-vedeckych-vy
chodisek-jeji-politiky/
1i) Vladimír Majakovskij, Vladimír Iljič Lenin, poemu věnovanou Komunistické straně Ruska a přeloženou Jiřím Tauerem, kterou autor napsal po skonu V. I. Lenina roku 1924 a již v češtině vydalo nakladatelství Svo-boda v Praze roku 1950 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/800637082
7309436318?hl=cs
1j) Leninovo dílo dle webu Komunistického svazu mládeže:
a) Vladimír I. Lenin: Spisy v 55 svazcích viz http://www.ksm.cz/literatura/5064-vladimir-i-lenin-spisy-v-55-svazcich
b) Lenin o autoritě v dělnickém hnutí viz http://www.ksm.cz/literatura/4360-lenin-o-autorite-v-delni
ckem-hnuti
c) Lenin o oportunismu viz http://www.ksm.cz/literatura/4361-lenin-o-oportunismu
d) Hrozící katastrofa a jak jí čelit viz http://www.ksm.cz/literatura/4357-lenin-hrozici-katastrofa-a-jak-ji-celit
e) Internacionála mládeže viz http://www.ksm.cz/literatura/4359-lenin-internacionala-mladeze
f) O hesle Spojených států evropských viz http://www.ksm.cz/literatura/4358-lenin-o-hesle- spojenych-statu-evropskych
g) Manifest ustavujícího sjezdu Komunistické internacionály mládeže v Berlíně 26. listopadu 1919 viz http://www.ksm.cz/literatura/4356-manifest-ustavujiciho-kongresu-komunisticke-internacionaly- mladeze-v-berline-26-11-1919
h) Togliatti, Palmiro, Leninismus v myšlení a činnosti Antonia Gramsciho viz http://www.ksm
cz/literatura/4851-palmiro-togliatti-leninismus-v-mysleni-a-cinnosti-antonia-gramsciho
i) Bedřich Engels viz http://www.ksm.cz/literatura/4362-vladimir-iljic-lenin-bedrich-engels
k) Co dělat? (Palčivé otázka našeho hnutí) 1. část viz http://www.ksm.cz/literatura/494-vladimir-ilji- lenin-co-dlat-palive-otazky-naeho-hnuti-1-ast
l) Co dělat? (Palčivé otázka našeho hnutí) 2. část viz http://www.ksm.cz/literatura/495-vlad
imir-ilji-lenin-co-dlat-palive-otazky-naeho-hnuti-2-ast
m) Co dělat? (Palčivé otázka našeho hnutí) 3. část viz http://www.ksm.cz/literatura/496- vladimir- ilji-lenin-co-dlat-palive-otazky-naeho-hnuti-3-ast
n) Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu viz http://www.ksm.cz/literatura/3620-vladimir- iljic-lenin-imperialismus-jako-nejvyssi-stadium-kapitalismu
o) Ke čtvrtému výročí Říjnové revoluce viz http://www.ksm.cz/literatura/487-vladimir-ilji-
p) Nová ekonomická politika a úkoly politicko-osvětových pracovníků viz http://www.ksm.cz/liter
atura/488-vladimir-ilji-lenin-nova-ekonomicka-politika-a-ukoly-politicko-osvtovych-pracovnik
q) Nové časy, staré chyby v nové formě viz http://www.ksm.cz/literatura/490-vladimir-ilji- lenin- nove-asy-stare-chyby-v-nove-form
r) O čistce ve straně viz http://www.ksm.cz/literatura/491-vladimir-ilji-lenin-o-istce-ve-stran
s) O družstevnictví viz http://www.ksm.cz/literatura/493-vladimir-ilji-lenin-o-drustevnictvi
t) O Nové ekonomické politice viz http://www.ksm.cz/literatura/485-vladimir-ilji-lenin-o-no
ve-ekonomicke-politice
u) Otázka národnostní čili „autonomizace“ viz http://www.ksm.cz/literatura/498-vladimir-ilji- lenin- otazka-narodnostni-ili-qautonomizaceq
v) Pod cizí vlajkou viz http://www.ksm.cz/literatura/500-vladimir-ilji-lenin-pod-cizi-vlajkou
w) Přednáška o revoluci 1905 viz http://www.ksm.cz/literatura/2890-vladimir-ilji-lenin-
x) Raději méně, ale lépe viz http://www.ksm.cz/literatura/486-vladimir-ilji-lenin-radji-men-ale-lepe
y) Stát a revoluce (učení o státu a úkoly proletariátu v revoluci) viz http://www.ksm.cz/literat
ura/504-vladimir-ilji-lenin-stat-a-revoluce-ueni-marxismu-o-statu-a-ukoly-proletariatu-v-revoluci
z) Tři zdroje a tři součásti marxismu viz http://www.ksm.cz/literatura/504-vladimir-ilji-lenin-stat-a- revoluce-ueni-marxismu-o-statu-a-ukoly-proletariatu-v-revoluci
☼ Leninismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5871150623914259087
2a) Narodnictví dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Narodnictv%C3%AD
2b) Narodnictví dle Encyklopedického ilustrovaného slovníku, Academia, 1980 viz https://www.blogge
r.com/blog/post/edit/2155501801748429706/6982486190488925704
2c) Narodnici dle portálu vaše encyklopedie CoJeCo viz https://www.cojeco.cz/narodnici
2d) Narodnictví dle portálu leporelo.info resp. Ottova slovníku naučného viz https://leporelo.info/nar
odnictvi
3 Brusněvova skupina viz Jeden z prvních ruských sociálních demokratů Michail Ivanovič (1864–1937) zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/8521605699161811326?hl=cs
4 Krasin, Leonid Borisovič (1870–1926), ruský a sovětský bolševický politik a diplomat viz https://cs.w
ikipedia.org/wiki/Leonid_Krasin
5 Svaz boje za osvobození dělnické třídy viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550180174842
9706/7173415000642280907
6 Rabočeje dělo (RD) [Dělnická věc] viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550180174842906
/158333733391215360
7 Věznice Butyrka dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bznice_Butyrka
8 Viz Varšavanka (polsky Warszawianka) (1905) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/ wiki/Var%C5%A1avanka_(1905)
9a) Marx, Karel, tj., Karl Heinrich Marx (1818-1883) – z rozličných internetových zdrojů - viz https://
www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5310381264984245322
9b) Marx, Karel dle portálu kominternet.cz viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550180174
8429706/4545047035949718127
9c) Marx, Karel dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Marx
9d) Průvodce marxismem pro začátečníky dle české sekce Marxistického internetového archivu viz htt
ps://www.marxists.org/cestina/zaklady_ML/zakladyML.html
9e) Lenin (skut. příjm. Uljanov), Tři zdroje a tři součásti marxismu dle české sekce Marxistického in-ternetového archivu viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/1913/031913o.html
10a) Engels, Bedřich (1820-1895) dle IES (Ilustrovaného encykloedického slovníku), Academia 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5407220920755828518
10b) Engels, Bedřich (1820-1895) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Engels
10c) Lenin, Vladimír Iljič, Bedřich Engels dle portálu Britských listů viz https://legacy.blisty.cz/files/te
mata/prvnimaj/lenin__engels.htm
11 Ekonomismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/345395314687359 9650
12 Jiskra - první celoruský ilegální marxistický list a tiskový orgán Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/770271205350323959
13 II. sjezd Ruské sociálnědemokratické dělnické strany (RSDDS) v Bruselu a Londýně roku 19-03 viz https://wordpress.com/view/wocasovawebovastranka.wordpress.com
14 Plán GOELRO dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/GOELRO
15 NEP (Nová ekonomická politika viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706
/1970811729942959430
16a) Stalin (vl. jm. Džugašvili), Josif Vissarionovič (1879-1953) viz https://www.blogger.com/blog/po
st/edit/2155501801748429706/4688149163494099132
16b) Saveljev, Igor; Charčikov, Alexandr, STRUČNÝ ŽIVOTOPIS Josifa Vissarionoviče Stalina [vl. jm. Džugašvili(ho)] (1878-1953) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/103201
5254410185309
16c) Grover Furr Stalin a boj za demokratickou reformu (1. část) viz https://www.blogger.com/blog/p
ost/edit/2155501801748429706/3243866961103698892
16d) Grover Furr Stalin a boj za demokratickou reformu (2. část) viz https://www.blogger.com/blog/p
ost/edit/2155501801748429706/186186422440968344
16e) Wasserman, Anatolij Alexandrovič, Já Stalinista viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215
5501801748429706/1164760469337651049
16f) Holz, Hans Heinz, Dopis o antistalinismu dle portálu Komunistického svazu mládeže viz http://
www.ksm.cz/teorie/4777-h-h-holz-dopis-o-antistalinismu
Portál Komunistického svazu mládeže čítá rovněž následující statě a texty a otci národů Josifu Vissari-onoviči Stalinovi:
1) Holz, Hans Heinz, Stalinova politická a filozofická závěť viz http://ksm.cz/teorie/4368-hs-h- holz-va-politicka-a-filozoficka-zavet
2) Holz, Hans Heinz, Ústava SSSR z roku 1936 viz http://ksm.cz/teorie/4369-h-h-holz-ustava- sssr-z-36
3) Losurdo, Domenico, Obrat v historii Stalinova obrazu viz http://ksm.cz/teorie/4374- domenico-losurdo-obrat-v-historii-stalinova-obrazu
4) Losurdo, Domenico, 80 let od napadení SSSR viz http://ksm.cz/historie/4689-80-let-od- napadeni-sssr
5) Losurdo, Domenico, Stalin a Velká vlastenecká válka viz http://ksm.cz/historie/1462-stalin- a-velkkavlastenecka-valka
6) Losurdo, Domenico, Stalin a Hitler - dvojčata nebo úhlavní nepřátelé? Viz menico-losurdo- stalin-a-hitler-dvojcata-nebo-uhlavni-nepratele http://www.ksm.cz/teor/3835-do
7) Ruggero, Giacomni, Stalin, Trocký - politika lidové fronty a válka viz http://ksm.cz/historie/1047-stalin-trocky-politika-lidove-fronty-a-valka
17 Kujbyšev, Valerian Vladimirovič (1988-1935) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/21555018
01748429706/6578600898464327032
18 Strumilin, Stanislav Gustavovič (Strumillo-Petraškevič) (1877-1974) viz https://www.blogger.com/
blog/post/edit/2155501801748429706/64082278132291494
19 Všesvazová komunistická strana (bolševiků) [VKS (b)] 1925-1941 viz https://www.blogger.com/blo
g/post/edit/2155501801748429706/3687199815495818372?hl=cs
.jpg)
Komentáře
Okomentovat