Starkov, Vasilij Vasiljevič (1869-1925)

Starkov Vasilij Vasilievič /1869-1925/ - vlevo - Profesionální re-

volucionář, marxista. Spolubojovník V. I. Lenina ve Svazu boje 

za osvobození dělnické třídy. Elektrotechnik, dohlížel na spuštění 

první tramvaje v Moskvě. Od roku 1914 do roku 1920 byl ředite-lem - manažerem Moskevské a Bogorodské elektrárny . Šéfoval „Electro-pohonu“. Pracoval v Lidovém komisariátu zahraniční-ho obchodu, velkou měrou přispěl ke stavbě el. stanic a sítí podle plánu GOELRO. Vedle Starkova V. P. Nogin [Nogin Viktor Pavlo-vič /1878-1924 Jeden z nejstarších členů Komunistické strany, a-ktivní člen Iskry. Od roku 1892 pracoval 3 roky jako barvíř a byl činný v podzemní revoluční práci v Bogorodsko-Gluchovské ma-nufaktuře. Za svou revoluční činnost byl v 50 carských věznicích, sedmkrát vyhoštěn na Sibiř a šestkrát z vyhnanství uprchl. Zas-tánce Leninových myšlenek elektrifikace země. V roce 1930 bylo město Bogorodsk přejmenováno na Noginsk. Na třetí podobizně je Ivan Ivanovič Skvorcov-Stěpanov / 1870-1928 / Nejstarší účas-tník ruského revolučního hnutí, významný stranický a státní čini-tel, spisovatel a marxista. Autor knihy „Elektrifikace RSFSR v souvislosti s přechodnou fází světové ekonomiky“, vydané v roce 1922. Na ulici I. internationaly ve městě Noginsk byla v do-mě č. p. 44 instalována pamětní deska s nápisem V tomto domě žil v letech 1875-85 I. I. Skvorcov-Stěpanov

Životopis

Vasilij Starkov se narodil 13. (25. listopadu) 1869 ve vsi Kamennaja Sarma v Nikolajevském okrese (nyní Eršovskij v Saratovské oblasti) v rodině úřčedníka. Jako dítě se přestěhoval do Volska, kde v roce 1889 absolvoval reálku (nyní 16. škola na ulici Krasnogvardejskaja). V roce 1894 úspěšně zavr-šil Petrohradský technologický institut, od roku 1890 byl členem marxistického kroužku studentů-technologů a v roce 1893 se seznámil s V. I. Leninem¹. Podílel se na vytvoření petrohradského Svazu boje za osvobození dělnické třídy² a byl členem jeho Ústředního vedení. V roce 1895 byl Starkov zatčen a o dva roky později vyhoštěn do újezdu Minusinsk. Od roku 1900 pracoval v Kras-nojarsku, Omsku, Kiržachu, Brjansku, v roce 1904 vedl elektrárnu v Baku. Po první ruské revoluci se stáhl ze stranické činnosti, ale udržoval sty-ky s bolševiky. Od roku 1907 pracoval jako ředitel elektrárny v Moskvě. S nástupem sovětské moci se jako zasloužilý starý revolucionář dostal k práci v Lidovém komisariátu zahraničního obchodu, v roce 1921 byl vyslán do Německa jako zástupce představitele obchodu SSSR. Starkov zemřel v Berlíně 26. dubna 1925 na selhání srdce. Byl pohřben na Novoděvičím hřbitově (nyní společný hrob s manželkou a synem).

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1a) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870–1924) dle IES, Academia, 1982 viz https://www.bl

ogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7624455622683502038?hl=cs

1b) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870–1924) dle dle portálu kominternet.cz viz https://

www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276?hl=cs

1c) Leninismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/58711506239

14259087?hl=cs

2 Svaz boje za osvobození dělnické třídy založil V. I. Lenin v Petrohradě roku l895, kdy nastával po celém Rusku uvědomělý revoluční nástup dělnické třídy, projevující se vlnou mohutných stávek. Autor ukazuje, jak hned v tomto období, v období přípravy k založení dělnické sociálně demokratické strany, Lenin bojuje proti buržoasním vlivům na dělnické hnutí, proti narodnictví a různým formám oportunismu, a jak již v petrohradském Svazu uplatňuje Lenin programové i organisační zásady, na nichž byla později vybudována bolševická strana Svaz boje za osvobození dělnické třídy viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7173415000642280907?hl=cs