Brusněv, Michail Ivanovič (1864–1937)

Brusněv, Michail Ivanovič (1864–1937) byl ruský revolucionář, marxista, badatel a první vůdce ruského sociálně demokratic-kého hnutí, z něhož zprvu - po schizmatu na II. sjezdu Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS)¹ v Bruselu a Londýně roku 1903 – vzešla bolševická organizace, zpočátku – v letech 1917-1918 - zvaná Ruskou sociálně demokratickou dělnickou stranou (bolševiků) [SDDSR(b)], následně pak nesla jméno Komunistická strana Ruska (bolševiků) [KSR(b)](1918-1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) [VK-S(b)] (1925-1952) a od XIX. sjezdu KSSS proběhnuvšího od 5. do 14. října 1952 roku 1952 byla na návrh Generalissima Josifa Stalina přejmeno-vána na Komunistickou stranu Sovětského svazu (KSSS), kterýžto název měla až do kolapsu gorbačovské-ho revizionismu, tragédii, k níž došlo dne 26. prosince 1991 de-klarací č. 142-H Nejvyššího sovětu Sovětského svazu.

            Michail Brusněv se narodil 13. (25.) ledna 1864 ve Storoževaji, centru Kubánských kozáků. Jeho otec byl v ruské armádě kubáňský kozák s důstojnickou hodností kornet. Po středoškolském vzdělání ve Stravropolu zahájil v roce 1885 studia na Petrohradském technologickém institutu. V roce 1889 spojil studenty z Petrohradské univerzity a několika technologických institutů a vytvořil jednu z prvních ruských aktivních marxistických skupin. Organizoval distribuci nelegální literatu-ry. V roce 1891 byl jedním z organizátorů prvních ruských prvomájových demonstrací.

V roce 1891 byl Brusněv zaměstnán na železnici Moskva-Brest, což umožnilo fungovat jako spojovací článek mezi sociálně de-mokratickými skupinami v Tule, Nižním Novgorodu, Charkově a Kyjevě. Distribuoval literaturu od skupiny G. V. Plechano-va², Osvobození práce³. Byl zatčen v dubnu 1892 a byl od-souzen k několika letům vězení, po nichž následovalo desetile-té vyhnanství na Sibiři⁴.

            V roce 1901, během svého vyhnanství v Jakutsku, se při-pojil k ruské arktické výpravě. V roce 1903 vedl spolu s Alexan-drem Kolčakem⁵ pátrání po ztracené expedici Eduarda Tolla a přivedl zpět Tollův deník⁶. Během svého neplodného hledání nalezl Eduard Toll pozůstatky mamuta na ostrově Nová Sibiř⁷. Do St. Petěrsburgu se M. I. Brusněv vrátil v roce 1904. Poté vstoupil do svazu inženýrů. V roce 1907 byl M. I. Brusněv zvolen do Státní dumy za levý blok bolševiků a eserů (tj. socialistů revolucionářů⁸. Později se vzdal poli-tické činnosti.

Po roce 1922 pracoval Brusněv pro Lidový komisariát obchodu SSSR v Lotyšsku, Litvě a později ve Francii. Pak byl inženýrem v sovětském projektovém institutu Giproměz.

M. I. Brusněv zemřel v roce 1937 v Leningradu. Byl pohřben na Mikulášském hřbitově v Alexandro-Něvském klášteře.

Brusněvova adresa v Sankt-Petěrburgu – Leningradu

• 1908-1910: Finská ulička, č.p. 2;

• 1910-1911: ul. Ruzovská č.p. 35;

• 1911-1937: ul. Kavalergardská č. p. 3

Památky

• V roce 1968 byl na Brusněvově ostrově vztyčen obelisk na památku Michaila Ivanoviče

• V roce 1990 byla M. I. Brusněvovi odhalena v Petrohradě pamětní deska (architekta T. N. Miloradoviče) na domě v ulici Krasnaja Konnica, č. p. 3.

Dílo

• Brusněv, M. I., rusky Vznik prvních sociálně demokratických organizací (memoáry). „Proletářská revoluce“, 1923, č. 2.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 II. sjezd Ruské sociálnědemokratické dělnické strany (RSDDS) v Bruselu a Londýně 1903 viz https://w

ordpress.com/view/wocasovawebovastranka.wordpress.com

2 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857–1918), ruský politik, marxistický filozof a menševik, jenž v roce 1882 přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia

.org/wiki/Georgij_Plechanov

3 Skupina Osvobození práce viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/35451

81507764423821

4 Shmidt, O. Ju. (hlavní redaktor), Bucharin N. I., et al (eds), str. 674–75 Velká sovětská encyklopedie, Moskva, 1927

5 Kolčak, Alexandr Vasiljevič (1874-1920) byl ruský admirál (od roku 1917) a jeden z vůdců bělogvardějců v ruské občanské válce. A. V. Kolčak dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Vasiljevi%C4%8D_Kol%C4%8Dak

6 Barr, William (1980), Baron Eduard von Toll´s Last Expedition: The Russian Polar Expedition, 1900-1903 (Poslední expedice barona von Tolla: Ruská polární expedice, 1900-1903 ), Arctic, 34 (3. september), str. 201-224.

7 Viz - anglicky - Jatečně upravená těla mamutů a nosorožců nalezená na zamrzlé půdě Sibiře v angličtině zde: https://www.jstor.org/stable/1005437?seq=1

8 Socialisté revolucionáři (Eseři), dle české wikipedie viz Strana socialistů revolucionářů zde: https://cs.wik

ipedia.org/wiki/Strana_socialist%C5%AF-revolucion%C3%A1%C5%99%C5%AF

                                                                                                                Jeden z prvních ruských sociálních                                                                                                                 demokratů Michail Ivanovič Brusněv                                                                                                         (1864-1937)