Versailleská mírová smlouva 28. června 1919 dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES)

 

William Orpen - Podepsání míru v zrcadlovém sále, Versailles

Mírová smlouva mezi vítěznými mocnostmi Dohody a jejich spojenci na jedné a Německem na druhé straně po skončení 1. světové války, podepsaná dne 28. června 1919 ve Versailles u Paříže, nejvýznamnější smlouva versaillesko-washingtonského systému. - Podle této smlouvy postoupilo Německo Alsasko-Lotrinsko (v hranicích z r. 1870) ve prospěch Francie, Eupen a Malmedy ve prospěch Belgie, Poznaňsko, část Pomořanska a Východního Pruska ve pros-pěch Polska, Hlučínsko ve prospěch Československa, Gdaňsk prohlášen svobodným městem a roku 1923 Klajpeda předána vítězným mocnostem a ještě téhož roku připojena k Litvě. Otázka příslušnosti Šlesvicka, jižní části Východního Pruska a Horního Slezska měla být řešena plebiscitem (severní část Šlesvicka připadla roku 1920 Dánsku, část Horního Slezska Pols-ku a ostatní území zůstala součástí Německa, nevelké území Slezska připadlo Československu). NĚMECKO ZTRATILO VŠECHNY KOLONIE! , vzdalo se mezinárodního finančního i hospo-dářského podnikání a správa Odry, Labe, Dunaje a Rýna byla předána mezinárodním komisím. Sársko bylo nadto na 15 let odevzdáno do správy Společnosti národů (sárské doly připadly Fran-cii) a poté měla být sicuace řešena plebiscitem. Levý břeh Rýna měl být 15 let okupován dohodo-vými armádami, na pravém břehu bylo vytvořeno demilitarizované pásmo (50 km). V Německu byla zrušena vojenská povinnost a generální štáb, dobrovolnická armáda nesměla čítat více než-li 100.000 mužů. Německo se dále zavázalo k reparačním povinnostem a uznalo nezávislost Ra-kouska, ČSR a Polska. — Součástí Versailleské mírové smlouvy byl též Statut Společnosti národů. — Jakkoli Spojené státy Versailleskou mírovou smlouvu neratifikovaly, v srpnu 1921 uzavřely s Německem zvláštní smlouvu – totožnou s Versailleskou mírovou smlouvou –, jež však Statut Společnosti národů neobsahovala.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace