Bullitt, William Christian Jr. (1871-1967)
.jpg)
William Christian Bullitt Jr. (25. ledna 1891 – 15. února 1967) byl americký diplomat, novinář a romanopisec.
Je známý svým zvláštním posláním vyjed-návat s Leninem jménem pařížské mírové konfe-rence, což je často připomínáno jako promarně-ná příležitost k normalizaci vztahů s bolševi-ky.1 Byl také prvním americkým velvyslancem v Sovětském svazu a americkým velvyslancem ve Francii během druhé světové války.2V mládí byl považován za radikála, ale později se stal ote-vřeným antikomunistou a používal homofobní úskoky k protežování svého osobního i profesní-ho života.
Bullitt se narodil prominentní filadelfské rodině jako syn Louisy Grossové (roz. Horwitzové) a Williama Christiana Bullitta staršího. Jeho dědeček byl John Christian Bullitt, zakladatel advokátní kanceláře dnes známé jako Drinker Biddle & Reath. Jeho rodina byla fran-couzského původu. Jeden z jeho předků - Joseph Bou-let, hugenot, uprchl z Nîmes v roce 1629.
Bullittova výchova byla kosmopolitní. Členové jeho rodiny žili v hlavních ev-ropských metropolích a ve velmi mladém věku se naučil francouzsky a německy.
William Bullitt se stal zahraničním zpravodajem v Evropě a později romano-piscem.
Bullitt, který pracoval pro prezidenta Woodrowa Wilsona na pařížské míro-vé konferenci v roce 1919, byl silným zastáncem legalistického internacionalismu, který byl později znám jako wilsonovský.
Bullittova mise z roku 1919
Před vyjednáváním Versailleské smlouvy podnikl Bullitt společně s noviná-řem Lincolnem Steffensem a švédským komunistou Karlem Kilbomem zvláštní mi-si do sovětského Ruska, aby vyjednal diplomatické vztahy mezi Spojenými státy a bolševickým režimem,3 což pří-mo autorizoval Wilsonův poradce Edward M. Hou-se. Dne 14. března Bullitt obdržel sovětský návrh, žádající, aby spojenci souhlasili s mírovým summitem k ruské občanské válce, jehož se účastnili. Navržené podmínky pro jednání zahrnovaly zrušení spojenecké blokády země, stažení zahraničních jednotek z Ruska, odzbrojení válčících ruských frakcí a závazek bolševické vlády dostát finančním závazkům Ruska vůči spojencům (napodruhé Sověti písemně slíbili uhradit carský dluh).
Spojenečtí vůdci armád interventů odmítli tyto podmínky, nicméně byli zjevně přesvědčeni, že vojska bělogvardějců zvítězí.4Britský premiér David Lloyd George5 zpočátku poskytl Bullittově komisi podporu, její závěry však odmítl sdělit veřejnosti. . Ll. George řekl Bullittovi, že to bylo kvůli tlaku Winstona Churchilla6, který byl zaníceným antikomunistou.
Když Bullitt nedokázal přesvědčit vedení, aby podpořilo navázání vztahů s bolševickou vládou, rezignoval na svůj post ve vládě prezidenta Wilsona 7. Dne 17. května 1919 Bullitt veřejně odstoupil z Americké mírové komise v Paříži poté, co si přečetl podmínky Versailleské smlouvy8. V otevřeném dopise Wilsonovi odsoudil mír jako tragický výsměch principu sebeurčení. Později se Bullit Jr. vrátil do Spojených států a svědčil v Senátu proti Versailleské smlouvě.
Nechal rovněž svou zprávu o své ruské cestě zaznamenat. Pokud jde o přís-tup V. I. Lenina k formě ukončení války, ten považovala většina historiků za skuteč-nou Leninovu misi vedoucí k míru, protože samy boje ohrožovaly jeho režim. Historik Stephen M. Walt to nazval pro spojence „promarněnou příležitostí“ získat od Sovětů lepší podmínky, než se jim nakonec podařilo.
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★
1 Viz anglicky Milníky: 1914–1920 - Kancelář historika. Dějiny. stát. vlád. znovunabyto 2018-12-07.
(Milestones: 1914–1920 - Office of the Historian. History. state. gov. Retrieved 2018-12-07).
2a) Lloyd George, David (1863-1945), britský politik, jeden z nejvýznamnějších činitelů liberální strany, 1905-1908 ministr obchodu, 1908-15 financí, 1916-22 ministerský předseda (premiér). David Lloyd George byl jedním z organizátorů protisovětské intervence, po jejímž neúspěchu usiloval o navázání styků se sovětským Ruskem. V roce 1921 prosadil dominální statut Irska.
5b) Lloyd George, David (1863-1945) dle české wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Lloyd_
5c) loydgeorgismus, sociální demagogická politika prosazovaná Lloydem Georgem, jež měla otupit třídní rozpory ve Velké Británii po 1. světové válce. Šlo zejména o progresivní zdanění příjmů, starobní
3a) Churchill, Winston Leonard Spencer (1874-1965) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (I-ES), britský státník, původně liberál, od r. 1924 člen konzervativní strany, v letech 1908-10 ministr ob-chodu, 1910-11 ministr vojenství a letectví, organizátor protisovětské intervence, mezi lety 1924-29 ministr financí, protivník politiky appeasmentu, odpůrce Mnichova, náměstek předsedy vlády, 19-40-45 premiér koaliční vlády konzervativců, labouristů a liberálů, jeden z vůdčích činitelů proti-fašis-tické koalice za 2. světové války - roku 1946 při projevu ve Fultonu (USA) použil poprvé slov o „že-lezné oponě“ a nutnosti vytvoření bloků proti SSSR a lidovědemokratickým zemím, čímž de-facto zahájil studenou válku.
6b) Churchill, Winston Leonard Spencer (1874-1965) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/
4a) Wilson, Thomas Woodrow (1856–1924) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES) viz ht
tps://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/2965078651100392418
7b) Wilson, Thomas Woodrow (1856–1924) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Wo
5 Versailleská mírová smlouva 28. června 1919 dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★
1 Viz anglicky Walt, Stephen M. (2013-08-09), Revoluce a válka (Revolution and War), Cornell University Press.
2 Viz anglicky Wright, Gordon (1957), Velvyslanec Bullitt a podzim Francie (Ambassador Bullitt and the Fall of France), World Politics 10 (1): 63–90.
3 Viz anglicky Schlesinger, Arthur (1957), Krize starých pořádků 1919-1933 (The Crisis of the Old Or-der). Boston, MA: Houghton Mifflin Company. str. 13-14.
.jpg)
Komentáře
Okomentovat