Radčenko, Stěpan Ivanovič (1869-1911)


vůdce ruského revolučního hnutí od roku 1890, člen skupiny Brusněva1.

Jeden z organizátorů petrohradského Svazu boje za osvobození dělnické třídy2. Delegát I. sjezdu RSDDS3,1898), člen prvního ústředního výboru Ruské sociálnědemokratické dělnické strany (RSDDS)4. Účastník organizačního setkání k vytvoření novin Iskra5 v Pskově. Jeden z prvních spolupracovníků Vladimíra Uljanova.


Životopis

            Narozen 7. února 1869 v Konotopu v rodině malého obchodníka se dřevem Ivana Leo-ntyjeviče Radčenka a negramotné Iriny Fjodorovny Rodionové. Přijel do Petrohradu v roce 1887 a nastoupil do Petrohradského technologického institutu jako inženýr.

            V roce 1893 se Radčenko oženil s Ljubov Nikolajevnou Baranskou. Na podzim roku 1893 se seznámil v Petrohradě s Vladimírem Uljanovem. Zajímostí je, že právě od Radčenka uslyšela o Uljanovovi poprvé Naděžda Krupská, budoucí Leninova choť.

            V březnu 1898 se zúčastnil 1. sjezdu RSDDS v Minsku, na němž byl zvolen členem Úst-ředního výboru. Byl zatčen, v roce 1904 byl vyhoštěn do Vologdy, propuštěn v říjnu 1905.

V roce 1906 se stáhl ze stranické práce.

Zemřel dne 24. srpna 1911.


Rodina

• Starším bratrem Stěpana Radčenka byl účastník třech revolucí Ivan Ivanovič Radčenko.

• Manželka – Ljubov Nikolajevna Baranská (1869-1962)

• Dvě dcery z manželství s ní - Jevgenija a Ljudmila, narozené v letech 1894 a 1895.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Brusněv, Michail Ivanovič (1864–1937), jeden z prvních ruských sociálních demokratů viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/8521605699161811326

2 Svaz boje za osvobození dělnické třídy viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7173415000642280907

3 I. sjezd Ruské sociálnědemokratické dělnické strany (RSDDS), Minsk 1898 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3064260531725637501

4 Ruská sociálnědemokratická dělnická strana (RSDDS) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_soci%C3%A1ln%C4%9B_demokratick%C3%A1_dC

4%9BlnickC3%A1_strana

5 Jiskra (Iskra) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7702712

05350323959

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace