Dubrovnickij, Josif Fjodorovič (1877-1913)

Stranický pseudonym Innokentnyj, ostatní: Ilja, Innokentiev, Leonid, 26. (14. srpna), 1877 Pokrovskoje-Lipovec, Orelská gubernie - 1. června (19. května), 1913 Turuchansk

 

Raná léta

            Narodil se v rodině kupce-nájemce. Při studiu na kurské reálce od roku 1893 se aktivně účastnil kroužků narodovolců1 (rus. Narodnaja volja = Lidová vůle) a později se stal marxistou. V roce 1895 se rodina přestěho-vala do Orla, kde Josif začal studovat v 6. (přídavné) třídě Ale-xandrovy reálné školy, kterou se mu nepodařilo dokončit kvůli účasti na revolučních aktivitách. V roce 1896 stál v čele sociálně demokratické organizace Kaluga. Stal se jedním z vůdců moskev-ského „Dělnického svazu“, ale v prosinci 1897 byl zatčen a v listopadu 1898 poslán na 4 roky do vyhnanství.


Ve vyhnanství

Poté, co onemocněl tuberkulózou, byl v roce 1902 převezen do Astrachaně. Navázal spojení s Jis-krou2 (Iskrou) a stal se jejím aktivním dopisovatelem. Po 2. sjezdu RSDDS (1903), na kterém došlo k rozkolu mezi bolševiky a menševiky, se přidal k bolševikům a byl kooptován do Ústřed-ního výboru RSDDS. V červenci 1903 se přestěhoval do Samary, kde ve- dl místní sociálně demo-kratickou organizaci. V letech 190405 hledal způsoby ke sjednocení s menševiky. V únoru 1905 byl uvězněn. Ve vězení píše prohlášení o podpoře Lenina. Po propuštění v říjnu pokračoval ve stranické práci v Moskvě, byl členem Městského výboru RSDDS

 

Během první ruské revoluce

            V listopadu téhož roku odjel do Petrohradu, zúčastnil se revoluční akce kronštadtských námořníků. Po návratu do Moskvy se J. F. Dubrovnickij stal jedním z vůdců prosincového ozbro-jeného povstání. V létě 1906 připravil moskevskou oblastní stranickou konferenci. V září byl zat-čen na jedné ze stranických schůzí v Petrohradě. Po návratu z vězení v únoru 1907 se podílel na přípravě V. sjezdu RSDDS (30. dubna – 19. května 1907). V březnu téhož roku byl na schůzi vě-nované volbě delegátů V. sjezdu strany zatčen znovu. Vyhnanství Dubrovins-kého bylo nahraze-no jeho vycestováním do zahraničí.


Úmrtí

            Na V. sjezdu RSDDS v Londýně (1907) byl zvolen členem ústředního výboru a členem bolševického centra. Nelegálně se vrátil do Petrohradu, kde obnovil zničené stranické organi-zace. Nelegálně se vrátil do Petrohradu, kde obnovil zničené stranické organizace. V listopadu 1908 byl zatčen a vyhoštěn do Vologdy a poté do Solvyčegodska, odkud uprchl do zahraničí, do Paříže. Byl členem redakční rady listu Proletarij3. Na schůzi pléna Ústředního výboru RSDDS (1910) trval na smíření s menševiky. Na jaře téhož roku odjel do Ruska pracovat v ruském před-sednictvu Ústředního výboru a v moskevské organizaci. V červnu ho zradil provokatér Malinov-skij. Dubrovnickij byl zatčen a na 4 roky vyhoštěn do Turuchanské oblasti. Zemřel tragicky dne 20. května 1913 utonutím v Jeniseji.


☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭

1 «Narodnaja volja» (Lidová vůle) https://cs.wikipedia.org/wiki/Narodnaja_volja

2  Jiskra (Iskra) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/770271205350323959?hl=cs

3 Proletář, ilegální týdeník. Vycházel od 21. srpna 1906 do 28. listopadu 1909. Orgán bolševické frakce RSDDS. Vydávání listu z rozhodnutí pařížského pléna Ústředního výboru RSDDS ukončeno.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981

Trockismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku)

Diktatura proletariátu 1) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), str. 489 resp. 2) dle Slovníku vědeckého komunismu (SVK), str. 48