Dubrovnickij, Josif Fjodorovič (1877-1913)

Stranický pseudonym Innokentnyj, ostatní: Ilja, Innokentiev, Leonid, 26. (14. srpna), 1877 Pokrovskoje-Lipovec, Orelská gubernie - 1. června (19. května), 1913 Turuchansk

 

Raná léta

            Narodil se v rodině kupce-nájemce. Při studiu na kurské reálce od roku 1893 se aktivně účastnil kroužků narodovolců1 (rus. Narodnaja volja = Lidová vůle) a později se stal marxistou. V roce 1895 se rodina přestěho-vala do Orla, kde Josif začal studovat v 6. (přídavné) třídě Ale-xandrovy reálné školy, kterou se mu nepodařilo dokončit kvůli účasti na revolučních aktivitách. V roce 1896 stál v čele sociálně demokratické organizace Kaluga. Stal se jedním z vůdců moskev-ského „Dělnického svazu“, ale v prosinci 1897 byl zatčen a v listopadu 1898 poslán na 4 roky do vyhnanství.


Ve vyhnanství

Poté, co onemocněl tuberkulózou, byl v roce 1902 převezen do Astrachaně. Navázal spojení s Jis-krou2 (Iskrou) a stal se jejím aktivním dopisovatelem. Po 2. sjezdu RSDDS (1903), na kterém došlo k rozkolu mezi bolševiky a menševiky, se přidal k bolševikům a byl kooptován do Ústřed-ního výboru RSDDS. V červenci 1903 se přestěhoval do Samary, kde ve- dl místní sociálně demo-kratickou organizaci. V letech 1904–05 hledal způsoby ke sjednocení s menševiky. V únoru 1905 byl uvězněn. Ve vězení píše prohlášení o podpoře Lenina. Po propuštění v říjnu pokračoval ve stranické práci v Moskvě, byl členem Městského výboru RSDDS. 

 

Během první ruské revoluce

            V listopadu téhož roku odjel do Petrohradu, zúčastnil se revoluční akce kronštadtských námořníků. Po návratu do Moskvy se J. F. Dubrovnickij stal jedním z vůdců prosincového ozbro-jeného povstání. V létě 1906 připravil moskevskou oblastní stranickou konferenci. V září byl zat-čen na jedné ze stranických schůzí v Petrohradě. Po návratu z vězení v únoru 1907 se podílel na přípravě V. sjezdu RSDDS (30. dubna – 19. května 1907). V březnu téhož roku byl na schůzi vě-nované volbě delegátů V. sjezdu strany zatčen znovu. Vyhnanství Dubrovins-kého bylo nahraze-no jeho vycestováním do zahraničí.


Úmrtí

            Na V. sjezdu RSDDS v Londýně (1907) byl zvolen členem ústředního výboru a členem bolševického centra. Nelegálně se vrátil do Petrohradu, kde obnovil zničené stranické organi-zace. Nelegálně se vrátil do Petrohradu, kde obnovil zničené stranické organizace. V listopadu 1908 byl zatčen a vyhoštěn do Vologdy a poté do Solvyčegodska, odkud uprchl do zahraničí, do Paříže. Byl členem redakční rady listu Proletarij3. Na schůzi pléna Ústředního výboru RSDDS (1910) trval na smíření s menševiky. Na jaře téhož roku odjel do Ruska pracovat v ruském před-sednictvu Ústředního výboru a v moskevské organizaci. V červnu ho zradil provokatér Malinov-skij. Dubrovnickij byl zatčen a na 4 roky vyhoštěn do Turuchanské oblasti. Zemřel tragicky dne 20. května 1913 utonutím v Jeniseji.


☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭

1 «Narodnaja volja» (Lidová vůle) https://cs.wikipedia.org/wiki/Narodnaja_volja

2  Jiskra (Iskra) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/770271205350323959?hl=cs

3 Proletář, ilegální týdeník. Vycházel od 21. srpna 1906 do 28. listopadu 1909. Orgán bolševické frakce RSDDS. Vydávání listu z rozhodnutí pařížského pléna Ústředního výboru RSDDS ukončeno.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace