Narodnictví (dle Encyklopedického ilustrovaného slovníku, Academia, 1980)

 


(dle Encyklopedického ilustrovaného slovníku, Academia, 1980)

[rus. narod: lid], ideologie a hnutí v Rusku ve 2. polovině XIX. století – Revoluční narodnici nava-zovali na revoluční demokraty z 60. let v boji proti feudálním přežitkům a carismu. Jejich cílem by-lo provést rolnickou revoluci. Jako utopičtí socialisté narodnici věřili, že cesta k socialismu vede prostřednictvím vedení agitace a propagandy mezi členy rolnických občin. Narodnici se dělili na radikální „buřičský směr“, jehož teoretikem byl ruský revolucionář, člen I. internacionály (z níž byl vyloučen) ideolog anarchismu a narodnictva, především, však autor práce Bůh a stát1 Michail Alexandrovič Bakunin2 a umírněný „propagandistický směr“, který představoval teoretik P. L. Lav-rov3. Narodnickými organizacemi byly: Zemlja i volja (Půda a svoboda4), později Narodnaja volja (Svoboda lidu)5 a Čornyj pereděl (Černé přerozdělení)6.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Ve svém nejznámějším díle Bůh a stát představil ruský filozof, revolucionář a anarchista M. A. Bakunin výklad společenského vývoje, podle nějž člověk překonává stadium zvířete a božského otroctví díky své schopnosti vzpoury. Stát a náboženství ve službě kapitálu ničí dle nestora ruského anarchismu svobodu a důstojnost člověka. Církev a stát jsou zároveň se svým idealismem a národní tradicí dle anarchistů vždy založeny na útlaku a stejně jako lidová náboženská praxe zůstávají vážnou překážkou osvobození lidstva, jehož je třeba dosáhnout provedením revoluce. Bakuninovu knihu Bůh a stát vydalo v češtiroku 2014 nakladatelství Herrmann & synové.

2a) Bakunin, Michail Alexandrovič (1814-1876) ruský filozof, revolucionář, člen I. internacionály a anarchista, představil ve svém nejznámějším textu nazvaném Bůh a stát výklad společenského vývoje, podle nějž člověk překonává stadium zvířete a božského otroctví díky své schopnosti vzpoury, M. A. Bakunin dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Michail_Alexandrov%C4%8D_Bakunin

2b) Bakunin, Michail Alexandrovič (1814-1876) dle portálu CzWiki viz https://czwiki.cz/Lexikon/Michail_Alexandrovi%C4%8D_Bakunin
Bakuninův postulát: Stát a náboženství ve službě kapitálu ničí svobodu a důstojnost člověka. Církev a stát se svým idealismem a národní tradicí jsou vždy založeny na útlaku a stejně jako lidová náboženská praxe jsou vážnou překážkou osvobození lidstva, kterého je třeba dosáhnout uskutečněním revoluce zdola. byl ruský revolucionář, ideolog anarchismu a narodnictví, autor děl:

Dopis caru Mikuláši, autobiografie psaná během pobytu ve vězení, vyšlo česky dvakrát (r. 1926 v nakladatelství Pokrok a roku 2015 jej publikovalo vydavatelství Herrmann & synové.

Bůh a stát

Lidé a svoboda – (výběr z článků a projevů)

Co je autorita?

Nemorálnost státu

Systém kapitalismu

Zpověď caru Mikuláši I.

3 Lavrov, Pjotr Lavrovič (1823-1900), ruský filozof, sociolog, antropolog, socialistický teoretik, představitel ruského radikálně-demokratického hnutí narodniků. Občas užíval pseudonym Mirtov. P. L. Lavrov dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Pjotr_Lavrov

4 Půda a svoboda dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_a_svoboda

5 Svoboda lidu (Narodnaja volja) byla ruská levicová teroristická organizace, vzniklá na konci sedmdesátých let devatenáctého století rozštěpením organizace Půda a svoboda [dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_a_svoboda]. Právě Půda a svoboda vešla do všeobecného povědomí úspěšně provedeným atentátem na cara Alexandra II. V letech 1879 1885 vydávala ilegální noviny Svoboda lidu Narodnaja volja. Její program byl směsicí demokra-tických a socialistických reforem. Svoboda lidu dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Narodnaja_volja

6 Černé přerozdělení (Čjornyj pjereděl) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7180462759285525841

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919