BUND dle Vybraných spisů V. I. Lenina, Svoboda, Praha 1972, str. 746-747

 


BUND1 Celoruský židovský dělnický svaz v Litvě, 

Polsku a Rusku                                                                                          

byl založen roku 1897 na ustavujícím sjezdu židovských sociálnědemokratických skupin ve Vilně. Sjednocoval převážně poloproletářské židovské řemeslníky ze západních oblastí Ruska.                 

            Na I. sjezdu Ruské sociálnědemokratické dělnické strany (RSDDS)21898 v Minsku vstoupil Bund do RSDDS „jako autonomní organizace, samostatná jen v otázkách týkajících se výhradně ži-dovského proletariátu“.

            Bund byl nositelem nacionalismu a separatismu v ruské dělnickém hnutí a v nejdůležitěj-ších otázkách sociálnědemokratického hnutí zastával oportunistické stanovisko. V dubnu 1901 na IV. sjezdu Bundu se jednalo o tom, aby byly zrušeny organizační vztahy schválené na I. sjezdu RS-DDS, a byla přijata rezoluce, že se autonomie nahrazuje federací. V rezoluci IV. sjezdu Bundu „O prostředcích politického boje“ se pravilo, že „nejlepším prostředkem, jak vtáhnou široké masy do hnutí, je hospodářský boj“.

            Když II. sjezd RSDDS3 zamítl požadavek Bundu, aby byl uznán za jediného před-stavitele židovského proletariátu, Bund ze strany vystoupil. V roce 1906 se z rozhodnutí IV. (sjednocovacího) sjezdu stal znovu součástí RSDDS.

            Uvnitř RSDDS bundovci neustále podporovali oportunistické křídlo strany (ekonomisty4, menševiky5, likvidátory6), bojovali proti bolševikům a bolševismu7. 

            Proti bolševickému programovému požadavku práva národů na sebeurčení vyhlásil Bund požadavek kulturně-národnostní autonomie. V letech stolypinské reakce zastával Bund likvidátors-ké stanovisko, aktivně se podílel na vytvoření Srpnového protistranického bloku8. Za 1. světové války 1914-1918 byli bundovci sociálšovinisty. Bund podporoval kontrarevoluční Prozatímní vládu a bojoval na straně nepřátel říjnového převratu v roce 1917. V letech cizí vojenské intervence a ob-čanské války se vedoucí činitelé Bundu přímo spojili s kontrarevolucí, zatímco mezi řadovými čle-ny sílilo hnutí na podporu sovětské moci. V březnu 1921 se Bund rozpadl a část jeho členstva Ko-munistické strany Ruska (bolševiků) [KSR (b)]. 

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Bund, Všeobecný židovský svaz v Litvě, Polsku a Rusku, sociálnědemokratická židovská organiza-ce od roku 1897, formálně součást Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS), v níž pod-poroval menševiky, roku 1921 ukončil jako organizace svou činnost, dle české wikipedie viz https://

cs.wikipedia.org/wiki/Bund

2 I. sjezd Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS), Minsk 1898 viz https://www.blogg

er.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3064260531725637501

3 II. sjezd Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS) viz 

4 Ekonomismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3453953146873

599650

5 Menševismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku Československé akademie věd, Aca-demia 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550180174842970/8474289394810411327

6 Likvidátorství viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/34411246536297

92256

7 Bolševismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia, 1980 viz https://ww

w. blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/2259644974974254966

8 Srpnový blok (1912) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/58602399286298366?hl=cs

 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace