Přehled kongresů MSSS [Mezinárodního sdružení socialistických stran (II. internacionály)]


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pořadí kongresů Datum a místo zasedání Stručná charakteristika


I. kongres 14.-21. července 1889 založení MSSS

Paříž (II. internacionály) Kongres připraven za přímé účasti Bedřicha Engelse1. Stanoven ko-nečný cíl boje dělnické třídy – socialismus. Proti anarchistům zdůrazně- na nutnost nutnost spojování parlamentního a mimoparlamentního politického i hospodářského boje. Stanoveny nejbližší úkoly boje za sociální zákonodárství – osmihodinový pracovní den, zvýšení mezd atd. Přijato rozhodnutí, aby 1. květen byl každoročně jako den mezi národní dělnické solidarity.

II. kongres 16.-22. srpna 1891 Zhodnoceny výsledky oslav 1. máje. Ostré střetnutí s anarchisty v Brusel                                                                                                                         otázce militarismu

– přijata rezoluce Wilhelma Liebknechta2, ukazující, že VÁLKY JSOU PRODUKTEM KAPITALISMU A POUZE SOCIALISMUS PŘINESE NÁRODŮM MÍR.

III. kongres 6. - 12. srpna 1893   

Curych  

- Kongres potvrdil nutnost spojení ekonomického i po- litického boje dělnické třídy a odsoudil anarchisty. Přijal rozhodnutí, že v MSSS – Druhé internacionále mají zůstat jen ty politické stra-ny, jež uznávají nutnost politického boje. Projednávána politická práva i způsob jejich užití v bo-ji za politickou moc a její přeměnu v nástroj osvobození dělnické třídy.

IV. kongres  27. července – 1. srpna 1896

Londýn  

- Poprvé analyzována koloniální otázka – odsouzena expanzivní politika buržoazie vůči koloniím, vytyčeno právo všech národů na sebeurčení. V otázce agrární přijata pouze obecná rezoluce o nutnosti přechodu půdy do společného vlastnictví a získání zemědělského proletariátu do dělnických stran. IV. kongres vyloučil z II. internacionály anarchisty.

V. kongres 23.27. září 1900   Na kongresu došlo k boji s narůstajícím oportunismem v   

Paříž                                                                                             mezinárodním dělnickém hnutí.Ústředním bodem byla diskuse o vstupu francouzského socialisty Alexandra Milleranda3 do buržoazní vlády, schválena rezoluce

Karla Kautského,4 podle níž má být vstup do buržoazní vlády chápán nikoli jako otázka prin-cipiální, ale taktická, pro svou kompromisnost a oportunistický přístup se rezoluce nazývala re-zolucí „kaučukovou“. Usneseno zřídit Mezinárodní socialistické byro se sídlem v Bruselu (úkoly omezeny na informační činnost).

VI. kongres 14.-20. srpna 1904 Jednání ovlivněno rusko-japonskou válkou a narůstající Amsterdam revolučností dělnického hnutí. Rusko-japonská válka odsouzena jako uchva-                                   titelská z obou stran. Kongres jednal o mezinárodní taktice socialistického hnutí.                        přijata rezoluce, jež rušila kompromisnický charakter „kaučukové rezoluce“ a                                 odsuzovala revizionismus5. Představitelé revizionismu a reformismu6 však zůstali                      členy vedení MSSS [Mezinrodního sdružení socialistických stran (II. internacioná-                        ly)].  V jednání o koloniální otázce se uplatnilo oportunistické stanovisko (teze o                         možnostech kulturního pos-lání určitých forem kolonialismu). VI. kongresu II. in-                       ternacionály se v Amsterdamu po poprvé zúčastnili ruští bolševici. Kongres                         posílil marxistickou linii, avšak nebezpečí oportunismu neodvrátil.

VII. kongres 18.-24. srpna 1907 Poprvé přítomen V. I. Lenin.

Stuttgart       Poprvé projednávána o- tázka války a eventuální akce proletariátu proti válce.                                Schválen návrh A. Bebela,7 podporovaný Leninem8 a Luxemburgovou9 (hl. bo-                         dy; hlasování proti válečným kreditům, výměna stálého vojska za národní milici,                           antimilitaristická propaganda). Oportunisté požadovali neutralitu odborů a od-                              mítali vedoucí úlohu strany dělnické třídy. Vlivem revolučního křídla v čele s bol-                           ševiky se podařilo prosadit marxistickou linii.

VIII. Kongres 28. srpna-3. září 1910 Projednávány otázky války a míru, přijata protiválečná        Kodaň              rezoluce. Ostrý boj o poměr politických stran a odborů – přijata Leninova re-                                  zoluce, namířená proti teorii neutálnosti odborů.

Mimořádný kongres 24.-25. listopadu 1912 

Basilej Svolán pod vlivem hrozby světové války (válka na Balkáně). Schválen protiválečný Ma-                    nifest národům všech ze- mí hrozící kapitalistickým vládám revolučním vystoupením                    proletariátu všech ze- mí v případě rozpoutání imperialistické války.

Během První světové války však vedení většiny 

socialistických stran však zásady manifestu zradilo.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭

1a) Engels, Bedřich (1820-1895) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5407220920755828518

1b) Lenin, V. I., Bedřich Engels dle české verze portálu marxists.org viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/1895/engels.htm

2 Liebknecht, Wilhelm Martin Philipp Christian Ludwig (1826-1900) významný činitel německého a mezinárodního revolučního dělnického hnutí, Marxův a Engelsův žák, jeden ze zakladatelů a vůdců německé sociální demokracie a organizátorů I. a II. internacionály dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Liebknecht

3a) Millerand, Alexandre (1859-1934), francouzský politik, první socialista v buržoazní vládě (1889-1902), jenž byl roku 1904 vyloučen ze socialistické strany jako revizionista. V letech 1912-1913 resp. 1914-1915 zastával post ministra války, roku 1920 byl zároveň premiérem a ministrem zahraničí a mezi lety 1920-24 pak francouzským prezidentem. A. Millerand dle české wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandre_Millerand

3b) Millerand, Alexandre (1859-1934) Dle knihy V. I. Lenin, Vybrané spisy v pěti svazcích (sv. I), nakladatelství Svoboda, Praha, 1972: Millerand, Alexandre (1859-1934) francouzský politik a reformistický socialista. V roce 1899 vstoupil do reakční francouzské buržoazní vlády, v níž spolupracoval s katem Pařížské komuny generálem Gallifetem. LENIN OZNAČIL MILLERANDISMUS ZA ZRADU ZÁJMŮ PROLETARIÁTU A ZA UPLATŇOVÁNÍ REVIZIONISMU V PRAXI A ODHALIL JEHO SOCIÁLNÍ KOŘENY.

V roce 1904 byl Millerand vyloučen ze socialistické strany a založil společně s bývalými socialisty (Briand, Viviani) stranu „nezávislých socialistů“. V letech 1909-1910, 1912-1913 a 1914-1915 vykonával různé ministerské funkce. Po Velké říjnové revoluci Millerand patřil k organizáto-rům protisovětské zahraniční intervence. V letech byl prezidentem Francouzské republiky. Po volebním vítězství levicových buržoazních stran v červnu 1924, jež s Millerandem odmítly spolupracovat, byl nucen odstoupit. V roce 1925 resp. 1927 byl zvolen senátorem.

4a) Kautský, Karl (1854-1938) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/4613635101246632049

4b) Kautský, Karl (1854-1938), německý socialistický politik a revizionisticý teoretik marxismu dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Kautsky

4c) Lenin (vl. jm. Uljanov), Proletářská revoluce a renegát Kautský, napsáno v říjnu – listopadu 1918.
Vyšlo jako samostatná publikace r. 1918. Viz V. I. Lenin, Spisy, ruské 3. vydání, sv. XXIII, str. 331–412. Převedeno z: V.I.Lenin, Vybrané spisy, sv. II, Svoboda, Praha, 1950 dle české sekce Marxistického internetového archivu viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/1918/renkauindx.htm

5a) Revizionismus dle Sociologické encyklopedie viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7674544875274503565

5b) Revizionismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5806737250473219346

6a) Reformismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku, Academia 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/1210378348156647773

6b) Reformismus dle Slovníku vědeckého komunismu viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5109997165120656309?hl=cs

7a) Bebel, August (1840-1913), byl německý politik, spisovatel a marxistický filozof, proslul jako představitel dělnického hnutí, jeden ze zakladatelů a vůdců německé sociálnědemokratické strany a II. internacionály. Od roku 1867 předseda Svazu německých odborových spolků, od založení Sociálnědemokratické dělnické strany Německa roku 1869 sál v jejím čele. Bebel byl aktivním bojovníkem proti militarismu, klerikalismu a za osvobození žen. Stal se rovněž výz-namným a nesmiřitelným odpůrcem Bernsteinova revizionismu. Do řad levice přivedly Augusta Bebela texty Ferdinnda Lassalla [viz Lassallismus a Ferdinand Lassall (1825-1864) zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/6102011754876522661 resp. Fer-dinand Lassalle dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Lassalle] a osobní vliv Viléma Liebknechta [Vilém (Wilhelm) Liebknecht (1826-1900) viz , činitel němec-kého a mezinárodního dělnického hnutí. Marxův a Engelsův žák, jeden ze zakladatelů a vůdců německé sociálnědemokratické strany a organizátorů I. a II. internaionály. Vilém Liebknecht (1826-1900) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/WilhelmLiebknecht/wiki/

WilhelmLiebknecht]. August Bebel byl jedním ze zakladatelů a v letech 1872-1913 třetím před-sedou Sociálnědemokratické strany Německa. Jako poslanec severoněmeckého parlamentu a posléze Reichstagu proslul Bebel svým odporem proti prusko-francouzské válce, obsazení Alsaska-Lotrinska (za což byl též několik měsíců vězněn) i proti německé koloniální politice v Africe, kterou označoval za bestiální.

7b) Bebel, August (1840-1913) dle Vybraných spisů V. I. Lenina v o pěti svazcích, svazek I, str. 773: význačný představitel německé sociální demokracie a mezinárodního dělnického hnutí. Politickou dráhu nastoupil v první polovině 60. let XIX. století. Byl členem I. internacionály. Ro-ku 1869 založil společně s W. Liebknechtem [viz činitelem německého i mezinárodního dělnic-kého hnutí. Marxův a Engelsův žák, jeden ze zakladatelů a vůdců německé sociální demokracie a organizátorů I. i II. internacionály Liebknecht Vilém (Wilhelm) (1826-1900) zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3106830423187841781] německou soci-álnědemokratickou stranu (eisenešských). A. Bebel byl několikrát poslancem říšského sněmu, kde za francouzsko-pruské války (viz Prusko-francouzská válka neboli Francouz-sko-německá válka - ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Prusko-francouzsk%C3%A1_v%C3%A1lka, byl konflikt mezi Druhým francouz-ským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmecké-ho spolku vedenými pruským královstvím, Bebel hlasoval proti válečným úvěrům. V devadesátých letech XIX. stol a po roce 1900 vystoupil proti reformismu a re-vizionismu v německé sociální demokracii. LENIN NAZVAL BEBELOVY PROJEVY PROTI BERNSTEINOVCŮM „VZOREM“, JAK JE TŘEBA HÁJIT MARXISTICKÉ NÁZORY A BOJOVAT ZA SKUTEČNĚ SOCIALISTICKÝ RÁZ DĚLNICKÉ STRANY“ (Spisy, sv. 19, čes. vyd. 1959, str. 295). V posledních letech své politické činnosti se Bebel dopustil řady chyb centristic-kého charakteru.

7c) Bebel, August (1840-1913) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/August_Bebel

8a) Lenin (vl. jm. Uljanov), Vladimír Iljič (18701924) dle IES, Academia, 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7624455622683502038

8b) Leninismus - marxismus epochy imperialismu a proletářské revoluce viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5871150623914259087

9a) Luxemburgová, Rosa (1871-1919) pracovnice německého, polského a mezinárodního komunistic-kého hnutí, narozena v ruském záboru Polska, roku 1894 spoluzakladatelka Polské sociálnědemokra-tické strany (od r. 1900 SDKPiL – Sociálnědemokratické strany království Polského a Litvy). Po svém přestěhování do Německa vstoupila do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), bojovala proti reformismu a revizionismu. V letech 1905-1906 se účastnila povstání ve Varšavě. Publikovala politické a ekonomické spisy [Rosa Luxemburgová Sociální demokracie a parlamentarismus (1904) MOTTO Pro SOCIÁLNÍ DEMOKRACI JE NEZBYTNÉ, aby v parlamentě neprováděla jen polt. opozici, ale ABY stále MOCNĚJI PROSAZOVALA svou HLAVNÍ TENDENCI: SNAHU O POLITICKÉ UCHOPENÍ MOCI PRLETARIÁTEM ZA ÚČELEM SOCIALISTICKÉHO PŘEVRATU! Viz: https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=499329], Sociální reforma nebo sociální revoluce? MOTTO: Bernsteinovy názory jsou v nesmiřitelném rozporu s myšlením vědeckého socialismu. Bernstein pochybuje o Marxem vědecky zdůvodněném a tudíž nutném vývoji kapitalistické společnosti i o tom, že lze přejít do řádu socialistického výhradně provedením revoluce, viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=492981.



 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981

Trockismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku)

Diktatura proletariátu 1) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), str. 489 resp. 2) dle Slovníku vědeckého komunismu (SVK), str. 48