Přehled kongresů MSSS [Mezinárodního sdružení socialistických stran (II. internacionály)]
Pořadí kongresů Datum a místo zasedání Stručná charakteristika
I. kongres 14.-21. července 1889 založení MSSS
Paříž (II. internacionály) Kongres připraven za přímé účasti Bedřicha Engelse1. Stanoven ko-nečný cíl boje dělnické třídy – socialismus. Proti anarchistům zdůrazně- na nutnost nutnost spojování parlamentního a mimoparlamentního politického i hospodářského boje. Stanoveny nejbližší úkoly boje za sociální zákonodárství – osmihodinový pracovní den, zvýšení mezd atd. Přijato rozhodnutí, aby 1. květen byl každoročně jako den mezi národní dělnické solidarity.
II. kongres 16.-22. srpna 1891 Zhodnoceny výsledky oslav 1. máje. Ostré střetnutí s anarchisty v Brusel otázce militarismu
– přijata rezoluce Wilhelma Liebknechta2, ukazující, že VÁLKY JSOU PRODUKTEM KAPITALISMU A POUZE SOCIALISMUS PŘINESE NÁRODŮM MÍR.III. kongres 6. - 12. srpna 1893
Curych
- Kongres potvrdil nutnost spojení ekonomického i po- litického boje dělnické třídy a odsoudil anarchisty. Přijal rozhodnutí, že v MSSS – Druhé internacionále mají zůstat jen ty politické stra-ny, jež uznávají nutnost politického boje. Projednávána politická práva i způsob jejich užití v bo-ji za politickou moc a její přeměnu v nástroj osvobození dělnické třídy.
IV. kongres 27. července – 1. srpna 1896
Londýn
- Poprvé analyzována koloniální otázka – odsouzena expanzivní politika buržoazie vůči koloniím, vytyčeno právo všech národů na sebeurčení. V otázce agrární přijata pouze obecná rezoluce o nutnosti přechodu půdy do společného vlastnictví a získání zemědělského proletariátu do dělnických stran. IV. kongres vyloučil z II. internacionály anarchisty.
V. kongres 23.–27. září 1900 Na kongresu došlo k boji s narůstajícím oportunismem v
Paříž mezinárodním dělnickém hnutí.Ústředním bodem byla diskuse o vstupu francouzského socialisty Alexandra Milleranda3 do buržoazní vlády, schválena rezoluce
Karla Kautského,4 podle níž má být vstup do buržoazní vlády chápán nikoli jako otázka prin-cipiální, ale taktická, pro svou kompromisnost a oportunistický přístup se rezoluce nazývala re-zolucí „kaučukovou“. Usneseno zřídit Mezinárodní socialistické byro se sídlem v Bruselu (úkoly omezeny na informační činnost).
VI. kongres 14.-20. srpna 1904 Jednání ovlivněno rusko-japonskou válkou a narůstající Amsterdam revolučností dělnického hnutí. Rusko-japonská válka odsouzena jako uchva- titelská z obou stran. Kongres jednal o mezinárodní taktice socialistického hnutí. – přijata rezoluce, jež rušila kompromisnický charakter „kaučukové rezoluce“ a odsuzovala revizionismus5. Představitelé revizionismu a reformismu6 však zůstali členy vedení MSSS [Mezinrodního sdružení socialistických stran (II. internacioná- ly)]. V jednání o koloniální otázce se uplatnilo oportunistické stanovisko (teze o možnostech kulturního pos-lání určitých forem kolonialismu). VI. kongresu II. in- ternacionály se v Amsterdamu po poprvé zúčastnili ruští bolševici. Kongres posílil marxistickou linii, avšak nebezpečí oportunismu neodvrátil.
VII. kongres 18.-24. srpna 1907 Poprvé přítomen V. I. Lenin.
Stuttgart Poprvé projednávána o- tázka války a eventuální akce proletariátu proti válce. Schválen návrh A. Bebela,7 podporovaný Leninem8 a Luxemburgovou9 (hl. bo- dy; hlasování proti válečným kreditům, výměna stálého vojska za národní milici, antimilitaristická propaganda). Oportunisté požadovali neutralitu odborů a od- mítali vedoucí úlohu strany dělnické třídy. Vlivem revolučního křídla v čele s bol- ševiky se podařilo prosadit marxistickou linii.
VIII. Kongres 28. srpna-3. září 1910 Projednávány otázky války a míru, přijata protiválečná Kodaň rezoluce. Ostrý boj o poměr politických stran a odborů – přijata Leninova re- zoluce, namířená proti teorii neutálnosti odborů.
Mimořádný kongres 24.-25. listopadu 1912
Basilej Svolán pod vlivem hrozby světové války (válka na Balkáně). Schválen protiválečný Ma- nifest národům všech ze- mí hrozící kapitalistickým vládám revolučním vystoupením proletariátu všech ze- mí v případě rozpoutání imperialistické války.
Během První světové války však vedení většiny
socialistických stran však zásady manifestu zradilo.
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭
1a) Engels, Bedřich (1820-1895) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5407220920755828518
1b) Lenin, V. I., Bedřich Engels dle české verze portálu marxists.org viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/1895/engels.htm
2 Liebknecht, Wilhelm Martin Philipp Christian Ludwig (1826-1900) významný činitel německého a mezinárodního revolučního dělnického hnutí, Marxův a Engelsův žák, jeden ze zakladatelů a vůdců německé sociální demokracie a organizátorů I. a II. internacionály dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Liebknecht
3a) Millerand, Alexandre (1859-1934), francouzský politik, první socialista v buržoazní vládě (1889-1902), jenž byl roku 1904 vyloučen ze socialistické strany jako revizionista. V letech 1912-1913 resp. 1914-1915 zastával post ministra války, roku 1920 byl zároveň premiérem a ministrem zahraničí a mezi lety 1920-24 pak francouzským prezidentem. A. Millerand dle české wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandre_Millerand
3b) Millerand, Alexandre (1859-1934) Dle knihy V. I. Lenin, Vybrané spisy v pěti svazcích (sv. I), nakladatelství Svoboda, Praha, 1972: Millerand, Alexandre (1859-1934) francouzský politik a reformistický socialista. V roce 1899 vstoupil do reakční francouzské buržoazní vlády, v níž spolupracoval s katem Pařížské komuny generálem Gallifetem. LENIN OZNAČIL MILLERANDISMUS ZA ZRADU ZÁJMŮ PROLETARIÁTU A ZA UPLATŇOVÁNÍ REVIZIONISMU V PRAXI A ODHALIL JEHO SOCIÁLNÍ KOŘENY.
V roce 1904 byl Millerand vyloučen ze socialistické strany a založil společně s bývalými socialisty (Briand, Viviani) stranu „nezávislých socialistů“. V letech 1909-1910, 1912-1913 a 1914-1915 vykonával různé ministerské funkce. Po Velké říjnové revoluci Millerand patřil k organizáto-rům protisovětské zahraniční intervence. V letech byl prezidentem Francouzské republiky. Po volebním vítězství levicových buržoazních stran v červnu 1924, jež s Millerandem odmítly spolupracovat, byl nucen odstoupit. V roce 1925 resp. 1927 byl zvolen senátorem.
4a) Kautský, Karl (1854-1938) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/4613635101246632049
4b) Kautský, Karl (1854-1938), německý socialistický politik a revizionisticý teoretik marxismu dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Kautsky
4c) Lenin (vl. jm. Uljanov), Proletářská revoluce a renegát Kautský, napsáno v říjnu – listopadu 1918.
Vyšlo jako samostatná publikace r. 1918. Viz V. I. Lenin, Spisy, ruské 3. vydání, sv. XXIII, str. 331–412. Převedeno z: V.I.Lenin, Vybrané spisy, sv. II, Svoboda, Praha, 1950 dle české sekce Marxistického internetového archivu viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/1918/renkauindx.htm
5a) Revizionismus dle Sociologické encyklopedie viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7674544875274503565
5b) Revizionismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5806737250473219346
6a) Reformismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku, Academia 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/1210378348156647773
6b) Reformismus dle Slovníku vědeckého komunismu viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5109997165120656309?hl=cs
7a) Bebel, August (1840-1913), byl německý politik, spisovatel a marxistický filozof, proslul jako představitel dělnického hnutí, jeden ze zakladatelů a vůdců německé sociálnědemokratické strany a II. internacionály. Od roku 1867 předseda Svazu německých odborových spolků, od založení Sociálnědemokratické dělnické strany Německa roku 1869 sál v jejím čele. Bebel byl aktivním bojovníkem proti militarismu, klerikalismu a za osvobození žen. Stal se rovněž výz-namným a nesmiřitelným odpůrcem Bernsteinova revizionismu. Do řad levice přivedly Augusta Bebela texty Ferdinnda Lassalla [viz Lassallismus a Ferdinand Lassall (1825-1864) zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/6102011754876522661 resp. Fer-dinand Lassalle dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Lassalle] a osobní vliv Viléma Liebknechta [Vilém (Wilhelm) Liebknecht (1826-1900) viz , činitel němec-kého a mezinárodního dělnického hnutí. Marxův a Engelsův žák, jeden ze zakladatelů a vůdců německé sociálnědemokratické strany a organizátorů I. a II. internaionály. Vilém Liebknecht (1826-1900) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/WilhelmLiebknecht/wiki/
WilhelmLiebknecht]. August Bebel byl jedním ze zakladatelů a v letech 1872-1913 třetím před-sedou Sociálnědemokratické strany Německa. Jako poslanec severoněmeckého parlamentu a posléze Reichstagu proslul Bebel svým odporem proti prusko-francouzské válce, obsazení Alsaska-Lotrinska (za což byl též několik měsíců vězněn) i proti německé koloniální politice v Africe, kterou označoval za bestiální.
7b) Bebel, August (1840-1913) dle Vybraných spisů V. I. Lenina v o pěti svazcích, svazek I, str. 773: význačný představitel německé sociální demokracie a mezinárodního dělnického hnutí. Politickou dráhu nastoupil v první polovině 60. let XIX. století. Byl členem I. internacionály. Ro-ku 1869 založil společně s W. Liebknechtem [viz činitelem německého i mezinárodního dělnic-kého hnutí. Marxův a Engelsův žák, jeden ze zakladatelů a vůdců německé sociální demokracie a organizátorů I. i II. internacionály Liebknecht Vilém (Wilhelm) (1826-1900) zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3106830423187841781] německou soci-álnědemokratickou stranu (eisenešských). A. Bebel byl několikrát poslancem říšského sněmu, kde za francouzsko-pruské války (viz Prusko-francouzská válka neboli Francouz-sko-německá válka - ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Prusko-francouzsk%C3%A1_v%C3%A1lka, byl konflikt mezi Druhým francouz-ským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmecké-ho spolku vedenými pruským královstvím, Bebel hlasoval proti válečným úvěrům. V devadesátých letech XIX. stol a po roce 1900 vystoupil proti reformismu a re-vizionismu v německé sociální demokracii. LENIN NAZVAL BEBELOVY PROJEVY PROTI BERNSTEINOVCŮM „VZOREM“, JAK JE TŘEBA HÁJIT MARXISTICKÉ NÁZORY A BOJOVAT ZA SKUTEČNĚ SOCIALISTICKÝ RÁZ DĚLNICKÉ STRANY“ (Spisy, sv. 19, čes. vyd. 1959, str. 295). V posledních letech své politické činnosti se Bebel dopustil řady chyb centristic-kého charakteru.
7c) Bebel, August (1840-1913) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/August_Bebel
8a) Lenin (vl. jm. Uljanov), Vladimír Iljič (1870–1924) dle IES, Academia, 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7624455622683502038
8b) Leninismus - marxismus epochy imperialismu a proletářské revoluce viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5871150623914259087
9a) Luxemburgová, Rosa (1871-1919) pracovnice německého, polského a mezinárodního komunistic-kého hnutí, narozena v ruském záboru Polska, roku 1894 spoluzakladatelka Polské sociálnědemokra-tické strany (od r. 1900 SDKPiL – Sociálnědemokratické strany království Polského a Litvy). Po svém přestěhování do Německa vstoupila do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), bojovala proti reformismu a revizionismu. V letech 1905-1906 se účastnila povstání ve Varšavě. Publikovala politické a ekonomické spisy [Rosa Luxemburgová Sociální demokracie a parlamentarismus (1904) MOTTO Pro SOCIÁLNÍ DEMOKRACI JE NEZBYTNÉ, aby v parlamentě neprováděla jen polt. opozici, ale ABY stále MOCNĚJI PROSAZOVALA svou HLAVNÍ TENDENCI: SNAHU O POLITICKÉ UCHOPENÍ MOCI PRLETARIÁTEM ZA ÚČELEM SOCIALISTICKÉHO PŘEVRATU! Viz: https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=499329], Sociální reforma nebo sociální revoluce? MOTTO: Bernsteinovy názory jsou v nesmiřitelném rozporu s myšlením vědeckého socialismu. Bernstein pochybuje o Marxem vědecky zdůvodněném a tudíž nutném vývoji kapitalistické společnosti i o tom, že lze přejít do řádu socialistického výhradně provedením revoluce, viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=492981.
Komentáře
Okomentovat