Marx, Karel (1818-1883) dle portálu kominternet.cz: Karel Marx

Marx, Karel dle portálu kominternet.cz: Karel Marx (1818-1883)

Zakladatel vědeckého komunismu, tvůrce dialektického a historického materialismu, kritik pů-vodního pojetí politické ekonomie, kterou přepracoval, doplnil a dodal jí společenský a širší vě-decký základ; vůdce a učitel mezinárodního proletariátu. Studoval na gymnáziu v Trevíru, na u-niverzitě v Bonnu a v Berlíně. V r. 1842 se stal spolupracovníkem a později redaktorem Rheinische Zeitung (Rýnských novin), listu rýnské liberální buržoazie, který se však za jeho vedení stává mluvčím revoluční demokracie. Po zastavení Rheinische Zeitung (1843) odjel Marx se svou ženou Jenny von Westphalen do Paříže. Prakticky poznával dělnické hnutí, účastnil se revolučního boje, sledoval rozmach třídních bojů, studoval politickou ekonomii, utopický socialismus a historii. Roku 1844 dospěl Marx poprvé k myšlence o nevyhnutelnosti sociální revoluce a potřebě spojit dělnické hnutí s vědeckým světovým názorem. V téže době se seznámil s Bedři-chem Engelsem a spolu s ním začíná vědecky rozpracovávat nový světový názor.
            Na naléhání pruské vlády byl Marx r. 1845 vypovězen z Paříže a usídlil se v Bruselu, kde oba vstoupili roku 1847 do tajného německého Svazu komunistů, pro nějž z pověření sjezdu vypracovali Manifest komunistické strany, který vyšel v únoru 1848. Tento doku-ment je ucelenou a klasickou formulací materialistického pojetí dějin, základů vědeckého komu-nismu, teorie tříd a třídního boje, teorie a taktiky proletářské revoluce.
            Po vypuknutí únorové revoluce v Paříži byl Marx vypovězen z Bruselu. Vrátil se nejprve do Paříže a po březnové revoluci do Německa. V Kolíně nad Rýnem založil Neue Rheinische Zeitung (Nové rýnské noviny). Po porážce revoluce v Německu (1849) byl zatčen a vypovězen. Trvale se usadil v Londýně. V podmínkách emigrace žil Marx se svou početnou rodinou ve velmi nuzných poměrech a jen neustálá Engelsova materiální pomoc umožnila, aby napsal své stěžejní dílo Kapi-tál, jehož první díl vyšel v roce 1867 a po Marxově smrti vydal Engels druhý a třetí díl. Kapitál se stal nejen základním spisem vědecké politické ekonomie, ale i všestrannou kritikou celé kapita-listické společensko-ekonomické formace.
            Po rozpuštění Svazu komunistů byla Marxova činnost v proletářském hnutí spjata s I. in-ternacionálou, jejím vytvořením a veškerou její činností. V práci Občanská válka ve Francii (1871) rozebral zkušenosti Pařížské komuny a objevil státní formu diktatury proletariátu, dále rozvinu-tou v Kritice Gothajského programu (1875). Marxismus, rozvinutý v nových historických podmín-kách Leninem a jeho pokračovateli, umožnil vítězství socialistické revoluce v Rusku a poté v řadě dalších zemí. Stal se vědeckým základem činnosti revolučních stran proletariátu na celém světě. Stejně jako byly veškeré úspěchy revolučního hnutí proletariátu spojeny s věrností marxismu, po-stupný odklon od marxismu byl příčinou úpadku světového revolučního procesu.