Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981
Leninismus je politická ideologie vyvinutá ruským marxistickým revolucionářem Vla-dimírem Uljanovem – Leninem, jež navrhuje vytvoření diktatury proletariátu vedené revoluční avantgardní a disciplinovanou stranou jako politickým předvojem k nastolení komunismu. Úkolem leninistické strany - předvoje je poskytnout pracujícím třídám politické vědomí (vzdělání a organizaci) a revoluční vedení nezbytné k sesazení kapitalismu v Ruské říši (1721-1917). Leninské revoluční vedení je založeno a vychází z klíčových tezí Komunistického manifestu (1848), který označuje komunistickou stranu za „nejpokročilejší a nejrozhodnější z dělnických stran každé země, tj. uskupení, reálně jsoucí s to tlačit a sunout vpřed všechna ostatní. „Bolševici jako předvoj nahlíželi na dějiny skrze teoretický rámec dialektického materialismu, který měl dle jejich představ sankcionovat (schvalovat) a de facto garantovat politický závazek úspěšného svržení kapitalismu, kdy následně bylo potřebí neprodleně přikročit k zavádění socialismu a ve finále přistoupit k vytvoření lidové revoluční vlády realizující socioekonomickou transformaci všemi prostředky.
Po říjnovém převratu (1917) se leninismus stal s dominantní verzí marxismu v sovětském Rusku a základem sovětské demokracie jako vlády rad přímo volených zástupců. S příchodem nové sovětské moci v Rusku přijala nová moc Dekret O míru1 a O půdě2 (1917), znárodnila hospo-dářství a zestátnila banky. V následujících letech procházelo Nové Rusko etapami Válečného komunismu (1918–1921) a Nové ekonomické politiky (1921–1928) – čerstvě zrozený sovětský režim potlačoval většinu politické opozice, včetně těch marxistů, kteří odporovali krokům Leninovy vlá-dy, přičemž stejně rázně raná sovětská moc vystupovala proti anarchistům a menševikům, levým, především však pravým eserům (socialistickým revolucionářům). Skutečnou tragédii znamenala na každý pád nelítostná a bratrovražedná občanská válka na území rodících se republik Sovětského svazu (1917–1922), jíž se na straně kontrarevoluce účastnilo čtrnáct států světa. Z hrůz občanské války a zahraniční intervence se zrodilo bolševické Rusko, oficiálně nazvané Ruská socialistická fe-derativní sovětská (RSFSR), jež se stala stěžejní republikou a úhelným kamenem Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). Leninismus čítá, reflektuje lze říci dovršuje politicko-ekonomický vývoj ortodoxního marxismu, přičemž jsou to právě Leninovy interpretace marxismu, jež zafungo-valy jako pragmatická syntéza syntéza praktického uplatnění reálných podmínek (politických, so-ciálních, ekonomických) post-emancipační agrární společnosti carského Ruska na počátku 20. století. Jako politologický termín vstoupil leninismus, tj. leninská teorie proletářské revo-luce do běžného užívání na V. kongresu Komunistické interna-cionály (Kominterny, KI) roku 1924, kdy předseda Kominterny Grigorij Jevsejevič Zinověv leninismus definoval jako „revoluci vedenou komunistickou stranou ve smyslu jejího předvoje“. Vlastní termín leni-nismus byl přijat jako součást slovníku a doktríny Ruské komunistické strany RKS (b) ko-lem roku 1922 a v lednu 1923, navzdory námitkám Lenina, vstoupil do veřejného slovníku.
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★
1 Dekret o míru, první dekret sovětské vlády přijatý II. Všeruským sjezdem sovětů dne 8. listoadu 1917. Vyzýval všechny válčící národy, aby uzavřely spravedlivý mír bez anexí a kontribucí.
2 Dekret o půdě, jeden z prvních dekretů sovětské vlády přijatý II. Všeruským sjezdem sovětů dne 8. listopadu 1917. Zrušil soukromé vlastnictví půdy, kterou prohlásil za vlastnictví všelidové.
Komentáře
Okomentovat