Nové rýnské noviny (Neue Rheinische Zeitung)

 

byl německý deník, vydávaný Karlem Marxem v Kolíně nad Rýnem v období od 1. června 1848 do

19. května 1849. Historici jej uznávají jako jeden z nejdůležitějších deníků revolucí z roku 1848 v Německu. Redakce a čtenáři tento list považovali za nástupce dřívějších kolínských novin, Rheinische Zeitung („Rýnské noviny“), které také po určitou dobu redigoval Karl Marx, jenž byl před pěti lety potlačen státní cenzurou.

Historie publikování listu

Založení

Nové rýnské noviny: Orgán demokracie (Neue Rheinische Zeitung: Organ der Demokratie) byl založen 1. června 1848 v Kolíně nad Rýnem (Köln), části Porýní. List vytvořili a řídili Karel Marx, Bedřich Engels, jakož i vedoucí členové Komunistické ligy¹ žijící v Kolíně nad Rýnem bezprostředně po návratu Marxe a Engelse do Německa po vypuknutí revoluce v roce 1848². Členem redakční rady byl Josef Weydemeyer³, přičemž Marx zastával funkci šéfredaktora.

Název tiskoviny byl zvolen po předešlých novinách Rheinische Zeitung (Rýnské noviny), vydávaných Karlem Marxem v Kolíně nad Rýnem v letech 1842–1843. Periodikum neslo podtitul „Organ der Demokratie“ (Orgán demokracie), což se nevztahovalo k

etablování parlamentní demokracie, ale k vytvoření revoluční „demokratické fronty“, jež by zahrnovala pokrokovou maloburžoazii, dělnickou třídu a rolnictvo.

List byl financován prodejem akcií, z příspěvků, půjček i placené reklamy, přičemž sestával za čtyř velkých stran s občasným doplněním zvláštních příloh.

Vývoj

Náklad Nových rýnských novin se pohyboval v rozmezí 3.000 až 6.000 výtisků na jedno vydání⁴, což je mnohem více než činil vlastní počet příslušníků Komunistické ligy, jež dle odhadů odborníků čítala 200 až 300 členů⁵. Tím se publikování listu efektivně promítlo do toho, co historička Taťjana Vasiljeva nazvala „vedoucím centrem komunistické ligy, které řídilo politickou aktivitu jejích členů po celém Německu během revolučního období“.⁶

Během svého fungování bylo celkem vydáno 301 čísel novin Neue Rheinische Zeitung (NRZ). K nim sám Marx přispěl během jejich existence napsáním ne méně než 80 článků⁷. Vzhledem k tomu, že redakční příspěvky do Nových rýnských novin (NRZ) nebyly signovány a rukopisné manuskripty se nedochovaly, je vyčíslení jejich přesného počtu nemožné.

 

 

Politická linie

            List Neue Rheinische Zeitung (NRZ) byl přímočarý ve své kritice Pruska a Rakouska ohledně jejich monarchistické kontrarevoluce a aktivně agitoval za jejich porážku⁸. Článek kritizoval také ochotu liberální buržoazie činit kompromisy s monarchistickými silami, o nichž Marx a jeho soudruzi soudili, že budou mít na německou revoluci negativní dopady.

            Více než tři desetiletí po konci publikování Nových rýnských novin (NRZ) připomněl Marxův blízký spolupracovník Bedřich Engels, že NRZ měly politický program se dvěma hlavními body: „jednotná, nedělitelná, demokratická německá republika a válka s Ruskem, včetně obnovy Polska.“⁹ Pokud jde o zahraniční věci, Engels připomněl, že noviny NRZ

usilovaly o „podporu všeho revolučního lidu a vyzvaly k všeobecné válce revoluční Evropy proti mohutné hrázi evropské reakce - Rusku“.¹⁰

            Tato politika měla podkopat autoritu Pruska i carského Ruska, které byly považovány za reakční a militaristické síly, přičemž válka proti Rusku byla považována za nezbytný předpoklad pro vytvoření jednotného a demokratického Německa.¹¹ Marx a Engels věřili, že „pokud by bylo možné úspěšně přivést Německo k válce proti Rusku, znamenalo by to konec Habsburků a Hohenzollernů a revoluce by zvítězila po celé její linii“.¹²

            Tón novin charakterizoval Engels jako „v žádném případě nikoli formální, vážný či snad nadšený“, namísto toho komunikoval list NRZ s politickými oponenty pomocí trefného užití „výsměchu, sarkasmu a kousavé jedovatosti“ a to takovým způsobem, který čtenářům dodává vtip, humor a poskytuje zábavu i poučení.¹³ Text se snažil podpořit myšlenku, že německé události na jaře roku 1848 byly výchozím bodem dlouhého revolučního procesu podobného francouzské revoluci v letech 1789-1794.¹⁴ Příspěvek se pokusil podkopat představu, že formální rezoluce různých „Národních shromáždění“ mohou změnit politiku státu zásadním způsobem.¹⁵

            Po celou dobu své existence byly Nové rýnské noviny (NRZ) pronásledovány pruskou vládou, jež proti listu vedla soudní spory s vinila jej z „pomluvy“ vládních úředníků. S odlivem revoluční vlny roku 1848 vládní cenzura proti publikaci zesílila, což vyvrcholilo vyloučením Karla Marxe z Německa - krokem, který fakticky zabil noviny. 

 

Potlačení

            Dne 2. března 1849 přišli do Marxova domu pruští vojáci zatknout jednoho z autorů. Marx odmítl pisatele vydat a vojáci nakonec odešli.

            Dne 16. května 1849 obdržel Marx oficiální sdělení od královské vlády, v němž stálo:

            „Logika článků časopisu Neue Rheinische Zeitung vyvolala u čtenářů pohrdání současnou vládou a podněcovala je k násilné revoluci s cílem nastolení sociální republiky, kterýžto trend byl v posledních číslech stále zřejmější ... Právo na pohostinnost, které tak ostudně zneužil, bude proto jeho šéfredaktoru Karlu Marxovi odebráno, a protože v těchto státech nezískal povolení k prodloužení pobytu, nařizuje se mu, aby tyto během 24 hodin opustil. Pokud by tomuto požadavku dobrovolně nevyhověl, bude přes hranice dopraven při použití násilí.“¹⁶

            Tento příkaz k vyhoštění v kombinaci s rostoucí hrozbou zatčení členů redakce přinutil editory Nových rýnských novin (NRZ) vydat dne 19. května 1849 své poslední „rudé“ číslo, jež bylo kompletně vytištěno v rudé barvě. Svůj otvírák – úvodní sloupek – Marx uzavřel ostrou a brilantní kritikou, v níž odmítl represe i restrikce, od počátku směřující k zákazu Nových rýnských novin (NRZ):

            „Proč tyto absurdní fráze, tyto oficiální lži? Trend a tón nejnovějších příspěvků Nových rýnských novin (NRZ) se nijak neliší od jejich prvního „ukázkového kusu“.

            „A «sociální republika»? Vyhlásili jsme ji jen a pouze v posledním čísle, tj. v „ukázkovém vydání“ Neue Rheinische Zeitung? Neříkali jsme dostatečně přímo, zjevně a jasně všem těm omezeným prosťáčkům, kteří nebyli důvtipem ani umem schopni spatřit zřetelnou „červenou“ nit vinoucí se všemi našimi komentáři a zprávami o evropském hnutí?

            „Jsme prosti soucitu a žádný soucit nežádáme ani od vás. Až přijde řada na nás, za teror se omlouvat nebudeme. Ale královští teroristé, teroristé z milosti Boží a zákona, jsou ve skutečnosti brutální, pohrdaví a zlí, v teorii zbabělí, uzavření, tajnůstkářští, falešní a prolhaní, ve všech ohledech pak flagrantně pochybní.“¹⁷

Odkaz

            V lednu 1850 vydal Marx novou publikaci, měsíčník Neue Rheinische Zeitung: Politsch-ökonomische Revue (Nové rýnské noviny: Politicko-ekonomická revue). Novin vydávaných v Londýně a tištěných v Hamburku stihlo před jejich zákazem a definitivním uzavřením vyjít pouze šest čísel.

            Nejslavnějším i nejvýznamnějším dílem Nových rýnských novin (NRZ) byla série pěti článků o ekonomii publikovaných Marxem v dubnu 1849 – série, jež zůstala kvůli represi nedokončena.¹⁸ Tento materiál, který byl Marxem poprvé v roce 1880 shromážděn do jednoho sborníku v knize nazvané Námezdní práce a kapitál¹⁹, byl následně publikován

Engelsem roku 1891 a poté byl velmi často publikován jako dostupná popularizace marxistické ekonomiky. Je třeba připomenout skutečnost, že větší část žurnalistiky Karla Marxe a Bedřicha Engelse v Nových rýnských novinách (NRZ) byla systematicky přístupná anglickému čtenáři až v roce 1977, a to vydáním svazků 7, 8 a 9 Marxových a Engelsových sebrných spisů. Tehdy poprvé v angličtině vyšlo celkem 357 ze 422 článků obsažených v NRZ²⁰.

            V roce 2005 byly založeny online noviny s názvem Neue Rheinische Zeitung²¹

Redakční radu Nových rýnských novin tvořili:

Karel Marx (šéfredaktor)

• Heinrich Bürgers

• Ernst Dronke

• Bedřich Engels

• Georg Weerth

• Ferdinand Wolff

• Wilhelm Wolff  

  ☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Komunistická liga (něm. Bund der Kommunisten) byla mezinárodní politická strana založena dne 1. června 1847 v anglické metropoli Londýně. Organizace vznikla sloučením Ligy spravedlivých pod vedením Karla Schappera a Komunistického výboru pro korespondenci v Bruselu v Belgii , v nichž byli dominantními osobnostmi Karel Marx a Bedřich Engels. Komunistická liga je považována za první marxistickou politickou stranu a právě jménem této skupiny napsali Marx a Engels Komunistický manifest koncem roku 1847. Komunistická liga byla formálně rozpuštěna v listopadu 1852, po procesu s komunistickými předáky v Kolíně nad Rýnem a v kostce lze její profil zhlédnou zde: https://cs.xcv.wiki/wiki/Communist_League

2 Draper, Hal [vl. jm. Harold Dubinskij] (1914-1990), Neue Rheinische Zeitung: Organ of Democracy (Nové rýnské noviny: Orgán demokracie) viz anglicky Glosář Marx-Engels: Glosář ke kronice a rejstříku a Rejstřík Glosář: Svazek 3 Marxovy-Engelsovy Cyclopedie (The Marx-Engels Glossary: Glossary to the Chronicle and Register, and Index to the Glossary: Volume 3 of the Marx-Engels Cyclopedia), New York: Schocken Books, 1986, str. 150-151. V polovině 30. let přešel Hal Draper na pozice trockismu, následně se stal v letech 1936-1937 známým vůdcem trockistického tzv. Apelačního trendu. Byl zvolen jeho organizačním národním tajemníkem a usedl tak na nejvyšší post této sekty právě v krušných letech razantního nástupu fašismu ve světě obecně, v Evropě pak zvláště. Stalo se tak na kongresu Apelačního trendu v září 1937, který se ostentativně zřekl vizí Třetí, komunistické, internacionály jakkoli s ní souzněl v umanuté mantře světové revoluce. Tato sebevražedná pouť stoupenců nadutého, egoistického a sebestředného ultra-revolučního extremisty a fanatika Trockého tak musela zcela zákonitě skončit kompletním krachem, k němuž došlo na veřejnosti přístupných čtyřech procesech. (Viz TENDENČNÍ, PŘEDPOJATÁ, PRVOPLÁNOVÁ A PRŮHLEDNĚ ÚČELOVÁ VIZITKA ČTYŘ MOSKEVSKÝCH PROCESŮ dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Moskevsk%C3%A9_procesy

3 Wiedermeyer, Josef (1818-1866), činitel německého a amerického dělnického hnutí. Člen Svazu komunistů(viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/8148952160075804970). 

4 Chastain, James G., Neue Rheinische Zeitung (Nové rýnské noviny) viz anglicky Encyclopedia of 1848 Revolutions (Encyklopedie revolucí roku 1848) viz www.ohio.edu/ 

5 Vasiljeva, Taťjana, viz anglicky Předmluva k Sebraným spisům Karla Marxe Bedřicha Engelse, Svazek 7, Marx a Engels, 1848, str. xviii, New York („Preface“ to Karl Marx and Frederick Engels, Collected Works: Volume 7: Marx and Engels, 1848). New York: International Publishers, 1977, pg. xviii.

6 Vasiljeva, Taťjana, viz anglicky Předmluva k Sebraným spisům Marxe a Engelse, sv 7, str. xix (Preface Marx-Engels Collected Works: vol. 7, str. xix)

7 McLellan, David, viz anglicky Myšlení Karla Marxe: Úvod (The Thought of Karl Marx: An Introduction), New York: Harper a Row, 1971, str. 42

8 Chastain, James G., viz anglicky Nové Rýnské noviny (Neue Rheinische Zeitung), Encyklopedie revolucí roku 1848 (Encyclopedia of 1848 Revolutions), www.ohio.edu/

9 Engels, Bedřich, viz anglicky Marx a Nové rýnské noviny (1848-49) [Marx and the Neue Rheinische Zeitung (1848-49)], Der Sozialdemokrat, No. 11 (March 13, 1884), přetištěno v Marx-Engels Collected Works: Volume 26: Frederick Engels, 1882-89, New York: International Publishers, 1990; str. 123-124

10 Engels, Bedřich viz anglicky Marx a Nové rýnské noviny (1848-49) [Marx and the Neue Rheinische Zeitung (1848-49)], str. 126 

11 Engels, Bedřich viz anglicky Marx a Nové rýnské noviny (1848-49) [Marx and the Neue Rheinische Zeitung (1848-49)], str. 124

12 Engels, Bedřich viz anglicky Marx a Nové rýnské noviny (1848-49) [Marx and the Neue Rheinische Zeitung (1848-49)], str. 127

13 Engels, Bedřich viz anglicky Marx a Nové rýnské noviny (1848-49) [Marx and the Neue Rheinische Zeitung (1848-49)], str. 124

14 Engels, Bedřich viz anglicky Engels, Bedřich Marx a Nové rýnské noviny (1848-49) [Marx and the Neue Rheinische Zeitung (1848-49)], str. 125 

15 Tamtéž

16 Viz anglicky poprvé uveřejněno v Nových rýnských novinách (Neue Rheinische Zeitung), č. 301, 19. května 1849, přetištěno jako Neprodlené potlačení Nových rýnských novin (The Summary Suppression of the Neue Rheinische Zeitung), Marx-Engels Sebrané spisy: sv. 9, New York: International Publishers, 1977; str. 451. 

17 Tamtéž

18 viz anglicky Draper, Hal, Registr Marx-Engels: Kompletní bibliografie samostatných spisů Marxe a Engelsa: Svazek 2 cyclopedie Marx-Engels [The Marx-Engels Register: A Complete Bibliography of Marx and Engels' Individual Writings: Volume 2 of the Marx-Engels Cyclopedia], New York, Schocken Books, 1985, str. 91

19 Dle české sekce marxistického internetového archivu viz Marx, Karel, Námezdní práce a kapitál [Základem díla „Námezdní práce a kapitál“ jsou přednášky, které Marx proslovil v druhé polovině prosince 1847 v Německém dělnickém spolku v Bruselu. Z nich se zachoval rukopis přepsaný Josephem Weydemeyerem a nazvaný „Mzda“. Tento rukopis se téměř úplně shoduje s textem uveřejněnýmv „Neue Rheinische Zeitung“. Začátkem roku 1848 se Marx pokusil uveřejnit práci v Bruselu. K vydání však nedošlo, protože Marx byl vypovčzen z Belgie.

            Poprvé byla práce Námezdní práce a kapitál otiskována jako série úvodníků v „Neue Rheinische Zeitung“ ve dnech 5.—8. a 11. dubna 1849 pod názvem „Námezdní práce a kapitál“. Uveřejňování těchto článků bylo přerušeno Marxovým dočasným odjezdem z Kolína nad Rýnem a později zostřením politické situace v Německu a zastavením „Neue Rheinische Zeitung“.

            Už toto první uveřejnění „Námezdní práce a kapitálu“ velmi pomohlo propagaci idejí vědeckého sociismu mezi německými dělníky. V usnesení výboru kolínského Dělnického spolku se doporučovalo, aby tyto Marxovy články byly prodiskutovány v dělnických spolcích v Kolíně nad Rýnem i v jiných městech.

            Když byla zakázána „Neue Rheinische Zeitung“, chtěl Marx vydat „Námezdní práci a kapitál“ jako samostatnou brožuru. Ale Marxovi samému se nepodařilo tento záměr uskutečnit. První samostatné vydání této práce vyšlo roku 1880 ve Vratislavi bez Marxovy účasti. Ve Vratislavi vyšlo také druhé vydání roku 1881. Za Engelsovy účasti a s jeho krátkou úvodní poznámkou o historii vydání díla vyšlo další vydání roku 1884 v Hottingen Curychu. První překlad „Námezdní práce a kapitálu“ byl překlad do ruštiny. Vyšel v Ženevě roku 1883 a byl pořízen podle německého vydání z roku 1880.

            Nové vydání brožury určené k propagaci mezi dělníky vyšlo roku 1891. Redigoval je Engels a napsal k němu také předmluvu. V tomto vydání Engels pozměnil a doplnil text na několika místech tak, aby byl výklad v souladu s dalším vývojem Marxova ekonomického učení. V předmluvě napsal Engels o nové redakci textu: „Všechny moje změny se týkají jednoho bodu. Podle originálu prodává dělník kapitalistovi za mzdu svou práci, podle nynějšího textu svou pracovní sílu.“ Dále Engels zdůvodnil nutnost této změny.

            Uveřejněný text „Námezdní práce a kapitálu“ je nedokončený. Zčásti ho doplňuje Marxův rukopis „Mzda“ z prosince 1847.

            V tomto svazku se uveřejňuje překlad původního textu, otištěného v „Neue Rheinische Zeitung“. Všechny podstatné změny, které Engels provedl v samostatném vydání z roku 1891, jsou uvedeny v poznámkách pod čarou. Rozdělení práce na části odpovídá jednotlivým článkům v „Neue Rheinische Zeitung“]. Plný text Marxovy práce Námezdní práce a kapitál viz https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1849/041849b.html#75

20 Pro detailnější znalost počtu prvních publikací týkajících se prací a díla Marxe a Engelse viz anglicky: Vasiljeva, Předmluva k Sebraným spisům Marxe-Engelse, sv. 7,, str. xxxii; Sazonov, Vladimir, „Předmluva“ k Sebraným spisům Karla Marxe a Bedřicha Engelse, Sebrané spisy, sv. VIII; Marx a Engels, 1848-1849. New York: International Publishers, 1977; str. xxix. Pospelova, Velta „Předmluva“ k Sebraným spisům Karla Marxe a Bedřicha Engelse, Sebrané spisy, svazek 9: Marx a Engels, 1849, New York: International Publishers, 1977; str. xxxii.

21  Viz německy NrhZ-online zde http://www.nrhz.de/flyer/