Svaz boje za osvobození dělnické třídy (prosinec 1895-1897)
Členové petrohradského «Svazu boje za osvo-bození dělnické třídy»: Zleva doprava stojí: A. L. Malčenko, P. K. Zaporožec, A. A. Vanějev, zleva do-prava sedí V. V. Starkov, G. M. Križanovskij, V. I. Uljanov, Ju. O. Martov. Sankt-Peterburg, 1897
Datum založení: 1895
Datum rozpuštění: únor 1897
Ústředí: Ruská říšeIdeologie: sociální-demokracie, marxismus
«Svaz boje za osvobození dělnické třídy»:
politická organizace sociálně demokratického směru, vytvořená V. I. Uljanovem (Leninem)1
na konci roku 1895. Vedla revoluční a stávkové hnutí v Petrohradě, šíření nelegální literatury.
Zformování a činnost organizace
Na podzim roku 1894 navrhl Uljanov plán přechodu od propagandy rozptýlených marxis-tických kroužků k širší agitaci mezi dělníky. Zejména během stávek v prosinci 1894 v Semjannikov-ském závodě a v únoru 1895 v Petrohradském přístavu členové organizace rozdávali letáky.
V dubnu - září 1895 byl V. I. Uljanov za účelem navázání kontaktů se skupinou Osvobození práce2 vyslán do zahraničí, kde se setkal s G. V. Plechanovem3 a dohodl se s ním na vydání sbor-níku «Rabotnik» a na dopravování zakázané literatury do Ruska.
V listopadu 1895 byla vytvořena marxistická organizace, jež dostala název „Svaz boje“ (prosi-nec 1895).
«Svaz boje» boje udržoval konspirativní vazby s více než 70 závody a továrnami. Řídící centrum sloužilo jako celoměstský výbor (V. I. Uljanov, G. M. Krzižanovskij, V. V. Starkov, A. A. Vanějev, Ju. O. Martov); tři okresní skupiny sloužily jako okresní výbory. «Svaz boje» řídil stávkový boj v Petrohradě a vydal více než 70 společensko-politických letáků.
Organizace navázala vazby na sociální demokracii v Moskvě, Kyjevě, Vilniusu, Nižním Novgorodu, Ivanovo-Vozněsensku, Nikolajevě, v Jekatěrinoslavské gubernii a dalších městech.
Na začátku prosince 1895 organizace připravila první číslo nelegálních sociálnědemokratic-kých novin Rabocheje Dělo s články Uljanova (Lenina).
Porážka organizace
V noci ze
dne
8. (20.) na 9. (21.) prosince 1895 zatkla policie na základě udání
57 členů Svazu boje: V. I. Uljanova,
A. A.
Vanějeva4
(u nějž
bylo zadrženo hotové číslo novin), P. K.
Zaporožce5
5 Zaporožec, Pjotr Kuzmič (1873-1905), činitel ruského revolučního hnutí. V letech 1886-1891 studo-val na kyjevské reálné škole ve stejné třídě s V. A. Vsevoložským, rovněž pracovníkem a výraznou pos-tavou mezi ruskými revolucionáři, u nějž začal studovat marxistickou literaturu. Od roku 1891 byl Za-porožec studentem Petrohradského technologického institutu, kde vstoupil do marxistického krouž-ku a v roce 1895 se pod vedením V. I. Uljanova (Lenina) podílel na organizaci Petrohradského Svazu boje za emancipaci dělnické třídy, v němž byl členem ústředního kroužku tohoto svazu. Pjotr Kuzmič vedl sociálně demokratickou propagandu mezi dělníky v oblastech Narva a Moskevské zástava. Roku 1895 přijel do Kyjeva s organizačními úkoly.
V prosinci 1895 byl jako revolucionář zatčen a odsouzen na pět let vyhnanství. Když byl ve vě-zení, duševně onemocněl a v roce 1897 pobýval v kyjevské Kirillově psychiatrické léčebně. Následně zemřel v nemocnici ve Vinnici. Záporožcův památník ve Vinnici byl v červenci roku 2019 stržen.
, G. M. Kržižanovského, V. V. Starkova, V. A. Šelgunova a další. Aktivita ani fungování Svazu boje za osvobození dělnické třídy se však repesí nezastavily. Do nového centra vedení vstoupili M. A. Silvin, I. I. Radčenko, Ja. M. Ljachovskij a Ju. O. Martov5.
Dne 5. (17.) ledna 1896 došlo k novým zatčením (Ljachovskij, Martov, I. V. Babuškin, Ja. P. Ponomarjov a další). Po dobu svého věznění udržoval Uljanov kontakt s členy Svazu boje za osvo-bození dělnické třídy a rovněž psal letáky.
V roce 1896 došlo k stávkám v mnoha podnicích v Petrohradě. Během největší stávky textilních pracovníků (asi 30 tisíc účastníků) organizace vydala 13 letáků; zejména leták „1. máj - Den pracujících“, který napsal Lenin, byl vytištěn ve 2 000 výtiscích a distribuován 40 podnikům.
V srpnu 1896 policie zatkla dalších asi 30 členů Svazu boje za osvobození dělnické třídy (Krupskou, Silvina, F. V. Lengnika a další). V případu Svazu boje bylo zatčeno a vyšetřováno celkem 251 lidí, z toho 170 dělníků.
V únoru 1897 bylo
„nejvyšším postrkem“
vyhoštěno 22 členů organizace na východní Sibiř, do provincií
Archangelsk
a Vologda, mnozí byli pod policejním dohledem vyhnáni z
Petrohradu. Po porážce Svazu
boje za osvobození dělnické třídy
vedl
jeho
činnost v letech 1897-1898 V. A. Vannovskij.
Stoupenci a následovníci «Svazu boje za osvobození dělnické třídy»
Do roku 1904 užívaly názvu „Svaz boje“ petrohradské skupiny „bernsteinovců“ a „ekonomis-tů“, které se snažily omezit dělnické hnutí pouze na ekonomický boj (K. M. Tachtarjov, A. A. Jaku-bovová a další). V roce 1897 se pod vlivem této organizace v Jekatěrinoslavu a Kyjevě objevily „Sva-zy boje“.
V roce 1896 zastupoval Plechanov jménem Petrohradského svazu boje Ruskou
sociálně-de-mokratickou
stranu na IV. kongresu Druhé
internacionály6.
Roku 1897 zastupovali P. B. Axelrod7 a V. I. Zasuličová8 „Svaz boje“ na Curyšském meziná-rodním kongresu o právních předpisech na ochranu práce.
V roce 1904 vznikl «Svaz osvobození» - ilegální politické hnutí, které spojovalo „osvobo-zenecké“ kroužky ve 22 ruských městech již zpočátku. Jádro organizace tvořili příznivci časopisu «Osvobožděnije» / «Osvobození».
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★
1a) Lenin (vl. jm. Uljanov), Vladimír Iljič (1870-1924) dle webu KOMINTERNet.cz: https://www.
blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276
1b) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870–1924) dle IES, Academia, 1982 viz https://www.bl
ogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7624455622683502038
1c) leninismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/58711506239142
59087
2 Osvobození práce viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/35451815
07764423821
3 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857–1918) byl ruský politik, marxistický filozof a menševik. V roce 1882 roce přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany, vydal knihu o francouzs-kých materialistech 18. století a materialistické teorii dějin a poprvé zformuloval Marxovy a Engel-sovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. Roku 1883 založil v Ženevě klub Osvobození prá-ce, k níž postupně přistoupili i ruská a marxistická spisovatelka a menševička Věra Zasuličová (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bra_Zasuli%C4%8Dov%C3%A1), ruský filozof, historik, e-konom, veřejný činitel a novinář, Petr Bernardovič Struve, jenž Asistoval při setkáních marxistů a narodniků, kde se seznámil se svým budoucím oponentem Vladimirem Uljanovem (pozdějším V. I. Leninem). Napsal Manifest ruské sociálnědemokratické strany pracujících ku příležitosti jejího založení v roce 1898. Krátce před rozpadem této strany na bolševiky a menševiky ji P. B. Struve opustil a přešel do Konstituční demokratické strany – tzv. Kadeti – jíž byl také spoluzakladatelem), propagující liberální metody. Tuto stranu reprezentoval v předrevoluční ruské Dumě. Po Říjnovém převratu resp. revoluci publikoval P. B. Struve různé významné články o příčinách revoluce a přidal se k bělogvardějcům. Ve vládě Petra Wrangela a Antona Děnikina byl ministrem zahraničních věcí. Následující tři desetiletí žil v emigraci v Paříži, jeho synové získali významné posty v Ruské pravo-slavné církvi v zahraničí. Plechanovova kniha O vývoji materialis-tického názoru na dějiny mohla vyjít roku 1895 v Rusku a vzbudila pozornost mladých revolucionářů. Podle slov V. I. Lenina pomo-hla vychovat celou první generaci ruských marxistů". V češtině vyšla kniha pod názvem Materia-listický názor na dějiny v nakladatelství Československé sociální demokracie roku 1946. G. V. Ple-chanov dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Plechanov
4 Vanějev, Anatolij Alexandrovič (1872-1899), narozen ve vesnici Jermakovskoje (nyní hlavní mě-sto Jermakovského okresu v Krasnojarském kraji) byl aktivním účastníkem revoluční hnutí v Ruské říši. Během studia Petrohradského státního technologického institutu se jako student činně podílel pod vedením Vladimíra Lenina na vytvoření Petrohradské ligy boje za emancipaci dělnické třídy a provádění jejích aktivit. A. A. Vanějev dohlížel na technickou přípravu vydání novin Rabočeje Dělo «Rabočeje dělo», orgánu Svazu ruských sociálních demokratů a rovněž pomohl s publikováním Le-ninova díla z roku 1894 «Kdo jsou to „Přátelé lidu“ a jak bojují proti sociálním demokratům». V prosinci 1895 byl zatčen a v roce 1897 vykázán na východní Sibiř. V exilu se oženil s Dominikou Truchovskou. Na konci léta 1899 podepsal Protest ruských sociálních demokratů namířený proti tzv. „ekonomistům“ [Ekononismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429
706/3453953146873599650]. A. A. Vanějev zemřel krátce poté, v září 1899, na tuberkulózu, jíž one-mocněl během uvěznění na samotce, které následovalo po jeho vyhnanství.
5a) Martov (vl. jm. Cederbaum), Julij Osipovič (1873-1923) dle IES, 2. díl, str. 461 viz https://www.blo
gger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7293919003360080376?hl=cs
5b) Martov (vl. jm. Cederbaum), Julij Osipovič (1873-1923) byl ruský politik a žurnalista, vůdce frakce menševiků v rámci Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS). Ju. O. Martov dle české wikipeie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Julij_Osipovi%C4%8D_Martov
6a) II. internacionála (podle Slovníku vědeckého komunismu), motto Předáci II. Internacionály přešli na SOCIÁLPATRIOTISTICKÉ, ŠOVINISTICKÉ POZICE. JEDINOU REVOLUČNÍ STRANOU ZŮSTALA BOLŠEVICKÁ STRANA V RUSKU. Viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=606981
6b) II. internacionála dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_inte
rnacion%C3%A1la
7 Axelrod, Pavel Borisovič [vl. jm. Pinchus Joselevič Boruch] (1850–1928) byl ruský politik, podni-katel a menševický revolucionář dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Axel
rod
8 Zasuličová, Věra Ivanovna (1849–1919) byla ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka dle české wikipeie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bra_Zasuli%C4%8Dov%C3%A1
Komentáře
Okomentovat