"Toto je vojenscký puč”: Bolivijský prezident Evo Morales Ayma měl údajně rezignovat po Yankeey zpunktovaném vojenské převratu.

Bolívie je ve stavu politické krize poté, co dlouholetý prezident Evo
Morales rezignoval na neděli po událostech, jež označil za vojenský
převrat. Od voleb proběhnuvších minulý měsíc, jejichž výsledek byl
cíleně zpochybňován, čelila bolivijská vláda vedena Hnutím za
socialismus obecně a prvním domorodým prezidentem Bolívie Evo Moralesem
zvláště, týdnům protestů živených yankeeskými elementy tzv. Deep State a
domácí fašistickou sedlinou . Morales oznámil svou rezignaci ve svém
nedělním projevu, krátce poté, co ho nepodpořila armáda, která volala
po jeho rezignaci. V neděli rezignoval také bolivijský viceprezident,
stejně jako šéf bolívijského senátu a dolní komory. Vedoucí opozice
Jeanine Áñez, která je druhou viceprezidentkou bolívijského senátu,
tvrdí, že dnes převezme předsednictví. Evo Morales byl nejdéle působícím
prezidentem v Latinské Americe, především však prvním domorodým vůdcem
Bolívie - Indiánem. Od nástupu do funkce v roce 2006 dokázal vyvést
téměř pětinu obyvatel Bolívie z chudoby, avšak čelil rostoucí kritice ze
strany některých svých bývalých příznivců za to, že se rozhodl pro
třetí a posléze i čtvrté funkční období. O další informacích o
rozvíjející se krizi v Bolívii hovoříme s Markem Weisbrotem,
spoluzakladatelem Centra pro ekonomický a politický výzkum, jehož
posledním pro The Nation byll uveřejněn pod titulkem „Trumpova
administrativa podkopává demokracii v Bolívii.“ „Tohle je vojenský
převrat - o tom teď není pochyb,“ říká Weisbrot.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace