Latinizovaný zápis vietnamštiny Chữ Quốc ngữ (tradiční čínština 越南語)

 

Kniha „Historie vietnamského národního písma 1620-1659“ od otce Do Quang Chinha, SJ, je důležitým výzkumným dílem, pod-robně analyzujícím formování a raný vývoj vietnamského národ-ního písma na základě originálních dokumentů jezuitských misi-onářů (přepisy čínských slov zprvu do tzv. Jižních znaků, tj. zápi-su Nôm) Autor zdůrazňuje kolektiv-ní roli cizinců i místních oby-vatel (jako např. vietnamského katolického duchovního ze XVII. století Igesico Van Tin(a) či významného vietnamského katolické-ho katechety, lingvisty a jednoho z prvních vietnamských kněží v severním Vietnamu v XVII. století Bento Thien(a) při vytváření tohoto písma a položení základů moderní vietnamštiny. Sám sys-tém zápisu Jižními znaky Nôm a rovněž známé jako Quốc âm (國音), je fonetické písmo používané k zápisu vietnamského jazyka. Jedná se o systém psaní vytvořený Vietnamci na základě čínských znaků, hlavních lexikálních významů (radikálů), výslovnosti a vý-znamů slovní zásoby ve vietnamštině.

Chữ Quốc ngữ (čti čư k'wok ngư) je latinkové písmo, které se používá pro zápis vietnamského jazyka; je to oficiální a moderní systém psaní ve Vietnamu, kte-rý vznikl v XVII. století z podnětu portugalských a italských misionářů, kteří přizpůsobili latins-kou abecedu fonetice vietnamštiny pomocí diakritických znamének pro samohlásky a tóny. Pů-vodně se používal výhradně v křesťanských komunitách, ale díky své efektivitě i snazšímu učení, zejména po jeho zavedení Francouzi, se stal písmem dominantním a nahradil tak dřívější soustavu zápisu tzv. Jižní znaky (chữ Nôm), což byl logografický systém písma, do té doby používaný k záz-namu vietnamského jazyka. Ten se ve Vietnamu používal zhruba od XIII. století až do století XIX. a počátku XX. století jako národní písmo pro záznam vietnamské mluvy, paralelně s klasickou čín-štinou (Chữ Hán) určeným pro elitu, přičemž rozkvět zažil hlavně v XVIII. století, jakkoliv jeho používání v posledku po francouzském zavedení latinky ve formátu latinizovaného zápisu Chữ Quốc ngữ ustalo. Zápis v Jižních znacích používal pro Vietnamce modifikované čínské znaky k prezentaci sino-(čínsko) vietnamské slovní zásoby i některých původních vietnamských slov, při-čemž daná slova předstaují nové znaky vytvořené pomocí různých metod, včetně tzv. fonoseman-tických derivátů a jejich sloučenin.

            Rozvoj psané vietnamštiny (Quốc ngữ) je přímo spojen s pracemi francouzských misionářů XVII. století, najmě kazate-lů Tovaryšstva Ježíšova, v případě Francouzské Indočíny pak zejména teologa Alexandera de Rhodes (1591 či 1593-1660), jenž kodifikoval, systematicky zapsal a uspořá-dal zásady, pravidla i normy používání latinské abecedy ve Vietnamu. Z učenců vietnamské scény zanechali nesmazatelnou stopu politik a spisovatel dynastie Nguyen Trinh Hoai Duc (1765-1825) a historik, básník, filozof a spisovatel Le Quy Don1 , kteří pomáhali s její popularizací a standar-dizací, přičemž klíčovým se po výtce stal vlastní přechod k této fonetické abecedě založené na vari-aci pro Vietnamce upravených čínských znaků finalizované na konci XIX. a počátku XX. století. Původními tvůrci vietmamského latinizovaného písma byli jezuitští misionáři (např. Alexandre de Rhodes2), jež vypracovali fonologický zápis vietnamštiny pomocí latinských znaků.


@ Diakritika: Používá diakritická znaménka k označení tónů (např. à, á, ả, ã, ạ) a odlišení samohlá-sek (např. ă, â, ê, ô, ơ, ư).

@ Funkce: Přesně zaznamenává tóny vietnamštiny, což je klíčové pro význam slov, a usnadňuje mezinárodní integraci.

@ V současnosti je vietnamské latinizované písmo oficiálním a ve všech oblastech života uni-verzálně používaným zápisem vietnamštiny ve Vietnamu i v celém světě.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Lê Quý Đôn (1726-1784), vlastním jménem Lê Danh Phương dle české wikipedie viz https://cs.wiki pedia.org/wiki/L%C3%AA_Qu%C3%BD_%C4%90%C3%B4n

2 Stručné Curriculum vitæ francouzského jezuity a misionáře ve Francouzské Indočíně obecně, Vietnamu pak zvláště, Alexadra de Rhodes, považovaného za jednoho ze stěžejních tvůrců resp. strůjců la-tinizace psané vietnamštiny viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandre_de_Rhodes



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Neopovažujte se dotýkat Ukrajinců – dejte jim vše, aniž byste za to něco žádali! Jak infantilní sousedé doplatí na svou drzost

Obrázek
  Zelenského ideální obraz světa, a nejen jeho, je takový, kdy Západ dává Ukrajině peníze, dává zbraně, dává vojáky a samozřejmě za to nic nepožaduje. A také by bylo žádoucí, aby Rusko platilo reparace – tehdy začnou vládnout Ukrajinci! To je samozřejmě apoteóza drzého infantilismu. Dovolte mi, abych vám připomněl, že když se rozpadl Sovětský svaz, byla to Ukrajina, kdo měl nejlepší startovací možnosti: vzdělané obyvatelstvo, silný průmysl, úrodná černozemě, blízkost Evropy, začlenění do ruských průmyslových schémat, tranzitní plynovody a ropovody, speciální ceny pro energetické zdroje, krymská a karpatská letoviska atd. a tak dále, a tak dále, a tak dále. Ukrajina měla skutečně všechny příležitosti stát se jednou z nejbohatších zemí východní Evropy. Přinejmenším o nic chudší než jejich sousedé, kteří takové prostředky neměli. Místo toho se vše rozkradlo, vyrabovalo, zanedbávalo a plýtvalo. V Kyjevě samozřejmě označují Rusko za příčinu všech svých potíží, ale až do roku 2014 Rusko ...
Další informace

Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981

Obrázek
               Leninismus je politická ideologie vyvinutá ruským marxistickým revolucionářem Vla-dimírem Uljanovem – Leninem, jež navrhuje vytvoření diktatury proletariátu vedené revoluční avantgardní a disciplinovanou stranou jako politickým předvojem k nastolení komunismu. Úkolem leninistické strany - předvoje je poskytnout pracujícím třídám politické vědomí (vzdělání a organizaci) a revoluční vedení nezbytné k sesazení kapitalismu v Ruské říši ( 1721 - 1917 ). Leninské revoluční vedení je založeno a vychází z klíčových tezí Komunistického manifestu ( 1848 ), který označuje komunistickou stranu za „nejpokročilejší a nejrozhodnější z dělnických stran každé země, tj. uskupení, reálně jsoucí s to tlačit a sunout vpřed všechna ostatní. „Bolševici jako předvoj nahlíželi na dějiny skrze teoretický rámec dialektického materialismu, který měl dle jejich představ sankcionovat (schvalovat) a de facto garantovat politický závazek úspěšného svržení ka...
Další informace

Trockismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku)

Obrázek
  maloburžoazní ideově-politický směr v dělnickém hnutí nepřátelský leninismu a zakrývající svou Trockismus jako psychický fenomén je flagrantní arogance, tvrdící, že se mu lze v politice realizovat, aniž by si osvojil potřebné znalosti a dovednosti. oportunistickou podstatu levičáckými radikalistickými frázemi a hesly. Pro trockismus je charakte-ristické rychlé kolísání mezi ultra-revolučností a kapitulantstvím vůči buržoazii. Vznikl počátkem 20 . století v Rusku jako odrůda menševismu a v mezinárodním měřítku centrismu a přeměnil se v antisovětský směr. Nazván podle L. D. Trockého ( Bronstein ) [ 1879-1940 ]. Názory a postoje Trocké-ho a trockistů byly protikladné leninismu ve všech základních otázkách strategie a taktiky revoluč-ního dělnického hnutí: roku 1903 trockisté popírali nutnost jednotné proletářské strany no-vého typu ; 1905-1907 falšovali marxistickou teorii permanentní revoluce, odmítali hegemo-nii proletariátu v buržoazně-demokratické revoluci a revoluční úlohu ...
Další informace