Diktatura proletariátu 1) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), str. 489 resp. 2) dle Slovníku vědeckého komunismu (SVK), str. 48


 

Diktatura proletariátu musí nutně... změnit formu a instituce demokracie obecně... změnit je takovým způsobem, aby rozšířila demokracii na úroveň, která dosud ve světě mezi dělnickou třídou utlačovanou kapitalismem nebyla k vidění.

V. I. Lenin

 

            moc dělnické třídy, jež vzniká socialistickou revolucí a jejímž cílem je vybudování socia-lismu a komunismu. Tato moc je proletářská proto, že vedoucí úlohu ve společnosti a státě má dělnická třída v čele s marxisticko-leninskou stranou, jež vystupuje ve svazku s rolnictvem a os-tatními demokratickými vrstvami Diktatura proletariátu uskutečňu- je nejširší demokracii pro pracující; nazývá se diktaturou proto, že využívá státní moci, je-li to nezbytné, k potlačení odporu vykořisťovatelských tříd a k překažení činnosti antisocialistických elementů. Charakter a rysy dik-tatury proletariátu jsou určovány úkoly výstavby socialismu. V ekonomické oblasti je nutno nahra-dit soukromé vlastnictví výrobních prostředků společenským, vytvořit plánovitou organizaci výro-by v zájmu růstu blahobytu a všestranného rozvoje pracujících. V oblasti sociálních vztahů je nut-no likvidovat vykořisťovatelské třídy a možnost vykořisťování člověka člověkem. V politické oblasti třeba upevnit stát cestou rozšíření jeho sociální základny upevňováním svazku dělníků a rolníků, zapojováním stále širších mas do řízení společenských záležitostí, rozvojem proletářské demokra-cie. Konečně v oblasti vojenské je nutno upevňovat obranu a ozbrojené síly. Moc dělnické třídy vyrůstá z konkrétních podmínek osvobozeneckého boje každého národa. Prostě v různých zemích diktatura proletariátu rozmanitých forem. Ty jsou důsledkem rozdílů v úrovni ekonomického a po-litického rozvoje země, v postavení třídních sil v zemi a poměru sil socialismu a kapitalismu ve světovém měřítku, pokojné či ozbrojené cesty vývoje revoluce, úrovně politického uvědomění lidu a národních tradic. - idea diktatury proletariátu byla rozpracována Marxem a Engelsem, upřesněna na základě zkušeností revolučního boje dělnické třídy a rozvinuta v leninismu1. Její životnost potvrzuje veškerá zkušenost socialistické revoluce počínaje VŘSR, jež také odhaluje neudržitelnost buržoazně reformistických2 a revizionistických útoků na diktaturu proletariátu.



2) dle Slovníku vědeckého komunismu, str. 48-49, Svoboda, Praha 1978


            Politické panství dělnické třídy, nastolené v socialistické revoluci pro potlačení odporu vykořisťovatelů, pro vybudování a upevnění socialismu. Uskutečňuje se prostřednictvím státu, komunistické strany, odborů a jiných organizací pracujících, jejichž souhrn tvoří systém diktatury proletariátu.

            V třídním obsahu diktatury proletariátu musíme rozlišovat dvě stránky: potlačování vykořisťovatelských tříd a svazek s neproletářskými pracujícími masami, především s rolnictvem.

První stránka je vlastně diktatura jako taková, kdy se proti všem nepřátelským a proti socialistické revoluci vystupujícím sociálním silám používá donucujících opatření ve formě bezprostředního ozbrojeného násilí (například v občanském válce nebo při potlačování kontrarevolučních povstá-ní), činnosti trestních a represivních státních orgánů, zákonodárných aktů a administrativních na-řízení, jež omezují politická a majetková práva vykořisťovatelských tříd, a ekonomického donucení. Diktatura proletariátu používá různých potlačujících prostředků – podle ostrosti a forem odporu nepřátelských tříd, podle vnitřních a mezinárodních podmínek. V závislosti na růstu sil a úspěchů mezinárodního proletariátu, jeho uvědomělosti a organizovanosti, rostou i možnosti méně tvrdých způsobů potlačení třídních protivníků. Avšak úplné zřeknutí se násilí a diktatury proletariátu vů-bec, jak to navrhují revizionisté a pravicoví socialisté, je v období přechodu od kapitalismu k socia-lismu, tj. v období ostrého třídního boje mezi buržoazií a dělnickou třídou, neuskutečnitelné. „Buď bělogvardějský teror ,“ psal Lenin, „nebo vedení (stále mírnější) proletariátu, jeho diktatura. (V. I. Lenin, Spisy 32, Praha 1955, str. 337). Nastolení diktatury proletariátu je, jak ukazuje zkušenost os-vobozeneckého hnutí, historickou nezbytností, obecnou zákonitostí přechodu od kapitalismu k socialismu.

                Svazek dělnické třídy s neproletářskými masami je možný a nutný proto, že základní zájmy těchto tříd a vrstev se shodují. Pouze socialismus osvobozuje rolnictvo, maloburžoazní městské vrstvy a inteligenci od vykořisťování a podřízení monopolistické buržoazii. Proletariát zase pro potlačení odporu nepřátelských tříd a pro výstavbu socialismu potřebuje spojence. „Nejvyšším principem diktatury,“ říkal Lenin, „je uchování svazku proletariátu s rolnictvem, aby si proletariát mohl udržet vedoucí úlohu a státní moc“ (V. I. Lenin, Spisy 32, Praha 1955, str. 510). Sama Leninova definice diktatury proletariátu uvádí: „Diktatura proletariátu je zvláštní formou třídního svazku mezi proletariátem, předvojem pracujících, a mezi početně silný-mi neproletářskými vrstvami pracujících (maloburžoazie, drobní živnostníci, rolnictvo, inteligence atd.) nebo jejich většinou…, svazku k definitivnímu vybudování a upevnění socialismu“ (V. I. Lenin, Spisy 29, Praha 1955, str. 376). tento třídní svazek může být širší nebo užší, zahrnovat menší nebo větší část neproletářského pracujícího obyvatelstva. Meze daného svazku vyjadřuje pojetí sociální základny diktatury proletariátu. Jak roste vliv socialismu, tak se ta-to základna stále více rozšiřuje, čímž se zesiluje izolace kontrarevoluční buržoazie a zmenšují se její možnosti rozpoutat občanskou válku, a naopak rostou možnosti revoluční moci přinutit kapi-talisty ke kompromisu.

                Na charakteru třídního svazku, na jeho sociální základně a na historických podmínkách jeho vzniku závisejí formy diktatury proletariátu. Každá její forma odráží určité historické předěly a rámce tohoto svazku, tj. svazek proletariátu a rolnictva v sovětském Rusku a svazek proletariátu, rolnictva, drobné městské buržoazie a demokratické inteligence v lidově de-mokratických zemích. Revoluce na Kubě ukazuje, že stále nové vrstvy neproletářských maloburžoazních mas pracujících a jejich politické organizace se zapojují do protiimperialistického, osvobozeneckého hnutí, přechá-zejí od neutrality k aktivnímu boji za socialismus ve svazku s dělnickou třídou.

                Formy diktatury proletariátu se liší především politickými institucemi a organizacemi, jejichž prostřednictvím se uskutečňuje svazek dělnické třídy s neproletářskými pracujícími masa-mi. Například sověty dělnických, rolnických a vojenských zástupců bezprostředně ztělesňují sva-zek dělnické třídy s pracujícím rolnictvem. Představitelem zájmů všech pracujících tříd je jedna strana – komunistická, jež ukázala východisko u imperialistické války a uskutečnila sociální poža-davky všeho lidu, jak proletariátu, tak rolnictva. Maloburžoauní strany tak ztratily v očích morálně politickou autoritu a odhalily se jako stoupenci pokračování v imperi-alistické válce, neschopní vyřešit nazrálé vnitřní problémy, především agrární otázku, a nakonec jako lokajové zahraniční intervence. Z toho vyplývá takový charakteristický rys sovětské formy diktatury proletariátu, jako je systém jedné strany i ostrý politický boj se všemi malo-buržoazními stranami, jež přešly na stra-nu kontrarevoluce.

                Pro lidovou demokracii jako formu diktatury proletariátu je obvykle charakte-ristický systém více stran, spolupráce proletariátu a jeho strany s neproletářskými malo-buržoazními stranami a politickými skupinami. Formou politického svazku mezi dělnic-kou třídou a neproletářskými pracujícími masami v boji za socialismus jsou organizace ty-pu národní fronty, které jsou specifické pro lidově-demokratickou formu diktatury prole-tariátu. Pro diktaturu proletariátu na Kubě je charakteristické bezprostřední splývání všech revolučních sil, které se postavily za vybudování socia-lismu, vytvoření systému jed-né strany na tomto novém základě.

                Další formy diktatury proletariátu budou, jak to předvídal Lenin, stále mnoho-tvárnější. Jednou z takových forem se může stát i demokratická republika, opírající se o tradiční parlamentní zřízení, které diktatura proletariátu přeměňuje v duchu principů proletářského demokratismu. Otázka odstranění buržoazní státní mašinerie přitom nemizí, ale dostává nové formy.

                Diktatura proletariátu je ve vztahu k pracujícím demokracií mnohem úplnější než demokracie buržoazní. Proletářská, socialistická demokracie přitahuje dříve utlačené a od poli-tické moci a účasti v politice všemožně vytlačované masy k aktivní činnosti. Ve vztahu k pracují-cím, zapojovaným do socialistické výstavby, vystupuje diktatura proletariátu jako organizující a výchovná síla, opírající se o morální autoritu. „Význam diktatury proletariá-tu… zde vyvstává nejen a dokonce ani ne tak jako používání donucovacích prostředků celého aparátu státní moci k potlačení odporu vykořisťovatelů…, tady se dá zvítězit v tom případě, jestliže prole-tariát uskuteční svou diktaturu jakožto největší organizo-vanou, organizační a morální sí-lu pro všechny pracující, tedy i pro pracující neprole-tářské masy“ (V. I. Lenin, Spisy 30, Pra-ha 1955, str. 514-515).

                Této stránce diktatury proletariátu protivníci marxismu, kteří tak mnoho křičí o násilí (jak zdůrazňují maoisté), obvykle nevěnují pozornost, a právě tato stránka má svůj význam i po vybudování socialistické společnosti a rozvíjí se v procesu přeměny státu diktatury proletariátu ve všelidový stát. Po vyčerpání své historické úlohy jako nástroje k potlačení vykořisťovatelů přestane být diktatura proletariátu nutnou. 

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1a) Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5871150623914259087?hl=cs

1b) Poslední dny Lenina: Kecalové, poslouchejte, rozzlobil se Josef Skála a dal na stůl fakta článek z webového portálu Parlamentní listy uveřejněný dne 22. ledna 2019 viz https:/www.parlamentnilis

ty.cz/arena/monitor/Posledni-dny-Lenina-Kecalove-poslouchejte-rozzlobil-se-Josef-Skala-a-dal-na-stul-fakta-567698

1c) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (18701924 ) dle portálu kominternet.cz viz https://w

ww.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276?hl=cs

1d) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (18701924) dle České části Marxistického internetového archivu marxists.org viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/index.htm

1e) Vladimír I. Lenin 1870-1924 dle portálu Komunistického svazu mládeže (KSM) viz http://ww

w.ksm.cz/historie/5030-vladimir-i-lenin-1870-1924

1f) Majakovskij, Vladimír Vladimirovič, Lenin – poema V. I. Lenin byla autorem napsána roku 1924. Leninova smrt a jeho pohřeb zapůsobily na Majakovského zcela zásadním dojmem. Dne 27. ledna byl svědkem spuštění rakve do mauzolea na Rudém náměstí. Knižně vydalo básnickou sbírku Le-nin nakladatelství Svoboda v Praze roku 1950. Elektronicky viz zde: https://www.blogger.com/blo

g/post/edit/2155501801748429706/8006370827309436318

1g) Poslední dny Lenina: Kecalové, poslouchejte, rozzlobil se Josef Skála a dal na stůl fakta, bývalý místopředseda KSČM, historik Josef Skála, nevěřícně sledoval, jakým způsobem dnes bylo připo-mínáno jedno historické výročí – 95 let od úmrtí Vladimíra Iljiče Lenina, prvního vůdce SSSR. Zej-ména Jan Jandourek z Šafrova Fóra24.cz se prý vyznamenal. Dle portálu Parlamentní listy ze dne 22. ledna 2019 viz https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Posledni-dny-Lenina-Kecalove-poslouchejte-rozzlobil-se-Josef-Skala-a-dal-na-stul-fakta-567698

1h) kniha Nejedlý, Zdeněk, Lenin I. + II. díl (dva svazky), nakl. Jan Fromek – Odeon, Praha, 1937, 1938 ke koupit zde: https://antikvariat11.cz/kniha/nejedly-zdenek-2svazky-lenin-1-2-1937

2 Reformismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), str. 92, Academia Praha 1982, resp. Slovníku vědeckého komunismu, Svoboda, Praha 1978 (str. 190-191) [-iz-, lat.] viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/4835670931868872602?hl=cs

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Neopovažujte se dotýkat Ukrajinců – dejte jim vše, aniž byste za to něco žádali! Jak infantilní sousedé doplatí na svou drzost

Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981

Trockismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku)