Lukáš Sluka

  Bernstein 1 , Eduard ( 1850 - 1932 ) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku - IES německý politik a publicista, teoretik německé sociální demokracie a jeden z vůdců II. interna-cionály. Od roku 1872 pracovník v sociálnědemokratickém hnutí. Z počátku tíhl k oportunis-mu 2 , v emigraci se sblížil s Bedřichem Engelsem 3 , opustil tehdy své oportunistické pozice, ale od poloviny 90 . let přešel k otevřené a nepokryté revizi klíčových fundamentů marxismu. Mezi lety 1902 a 1906 , 1912 - 1918 a 1920 - 1928 byl Bernstein poslancem Říšského sněmu. Eduard Bernstein ( 1850 - 1932 ) byl politik a přední teoretik německé SPD, který se stýkal s Bedři-chem Engelsem. V roce 1896 začal Bernstein publikovat články Probleme des Sozialismus (Prob-lémy socialismu), v nichž žádal revizi základního postulátu socialismu, proletářské revoluce, a její nahrazení reformismem. Bernsteinovy te...

  člen revolučního hnutí v Rusku. Narodil se v rodině úředníka v Nižním Novgorodu. V sociálně demokratickém hnutí od roku 1891 . Od roku 1893 - student právnické fakulty Petrohradské univerzity, člen sociálně demokratického kroužku. V září 1893 se seznámil s V. I. Leninem 1 ; podílel se na organizaci Petrohradského svazu boje za osvobození dělnické třídy, člen Ústřední skupiny svazu. Od roku 1901 byl agentem leninské Jiskry 2 . M. A. Silvin [ 20. 11 (2. 12) 1874 , Nižnij Novgorod (nyní Gorkij) – 28. 5. 1955 , Leningrad ] , člen revolučního hnutí v Rusku. Narodil se v rodině úředníka. V sociálně demokratickém hnutí od roku 1891 . Od roku 1893 student práv Petersburg University, člen sociálně demokratického  ☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★ 1 a ) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič ( 1870 – 1924 ) dle IES, Academia, 1982 viz https://www.blo gge r.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7624455622683502038?hl=cs 1 b) Le...

  « Struve poměrně brzy dospěl k závěru, že „lidová výroba je mýtus: nikdy neexistovala v Rusku ani v žádné jiné zemi“ »   P. B. Struve byl ruský buržoazní ekonom a publicista, filozof, národohospodář, veřejný činitel a no- vinář. V 90 . letech byl význam představitelem legálního marxismu 1 , spolupra covníkem a redakto-rem časopisů « Novoje slovo » ( 1897 ), « Načalo » (Počátek) ( 1899 ) a « Žizň » (Život) ( 1900 ) . Lenin 2 nazval Struva „velikým mistrem renegátství“ (Spisy sv. 13 , čes. vyd. 1956 , str. 495 ). Již ve své první práci „Kritičeskie zametki k voprosu ob ekonomičeskom razvitii Rossii“ (Kritické poznámky k ekonomickému rozvoji Ruska) ( 1894 ) kritizoval Struve narodnictví , „doplňoval a „kritizoval“ eko nomické a filozofické učení Marxe, sympatizoval s představiteli vulgární bur žoazní politické ekonomie a dokonce hlásal teorii malthuziánství. Na přelomu století se Struve definitivně rozešel s marxismem i so ciální demokracií, přešel k lib...

1. prvá, nižší fáze komunistické společensko-ekonomické formace. Ekonomický základ socialismu tvoří společenské vlastnictví výrobních prostředků, základ politický pak vláda pracujících, vedených dělnickou třídou a marxisticko-leninskou stranou. Socialismus je takové společenské zřízení, které vylučuje vykořisťování člověka člověkem a jež se plánovitě rozvíjí v zájmu všeho lidu a všestranného rozvoje každého člena společnosti; 2 . vědecký socialismus – učení, které odhaluje historickou nutnost socialismu, cesty jeho uskuteč-ňování a přerůstání v komunismus 1 . Je součástí marxismu-leninismu a liší se kvalitativně od růz-ných forem předmarxistického (zejména utopického) socialismu, pravicového socialismu ( refor-mismu 2 ) i socialismu maloburžoazního. - Původně vyjadřovaly socialistické myšlenky tužby utla-čovaných tříd po spravedlivé společnosti; byly radikálním protestem proti vykořisťování a násilí. Socialistické učení se rozvíjela v přímé závislosti na zostřování třídních protik...