Struve, Pjotr Berngardovič (1870–1944) dle str. 826 Jmenného rejstříku Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, vydaného roku 1972 nakladatelstvím Svoboda v Praze.

 


«Struve poměrně brzy dospěl k závěru, že „lidová výroba je mýtus: nikdy neexistovala v Rusku ani v žádné jiné zemi“»

 

P. B. Struve byl ruský buržoazní ekonom a publicista, filozof, národohospodář, veřejný činitel a no-vinář. V 90. letech byl význam představitelem legálního marxismu1, spolupracovníkem a redakto-rem časopisů «Novoje slovo» (1897), «Načalo»(Počátek) (1899) a «Žizň» (Život) (1900). Lenin2 nazval Struva „velikým mistrem renegátství“ (Spisy sv. 13, čes. vyd. 1956, str. 495). Již ve své první práci „Kritičeskie zametki k voprosu ob ekonomičeskom razvitii Rossii“ (Kritické poznámky k ekonomickému rozvoji Ruska) (1894) kritizoval Struve narodnictví, „doplňoval a „kritizoval“ ekonomické a filozofické učení Marxe, sympatizoval s představiteli vulgární buržoazní politické ekonomie a dokonce hlásal teorii malthuziánství. Na přelomu století se Struve definitivně rozešel s marxismem i sociální demokracií, přešel k liberálům a stal se jedním z teoretiků a orga- nizátorů buržoazně liberálního «Svazu osvobození» (1904 až 1905) a zároveň i redaktorem jeho ilegálního orgánu «Osvobožděnije» (Osvobození) (1902 až 1905). Když v roce 1905 vznikla Konstitučně demo-kratická strana (kadeti), stal se členem jejího ÚV. Po porážce revoluce roku 1905-1907 byl Struve vůdcem pravého křídla liberálů a na začátku první světové války patřil k nejagresivnějším ideolo-gům ruského imperialismu. Po říjnovém převratu roku 1917 se stal nepokrytým nepřítelem sověts-ké moci, členem kontrarevoluční Wrangelovy vlády a nakonec uprchl za hranice. Viz rovněž Kons-titučně demokratická strana (rusky Конституционно-демократическая партия) nebo také Strana lidové svobody (takzvaní Kadeti - od zkratky K-D) byla ruská liberální strana založená v prů-běhu revoluce roku 1905 dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Konstitu%C4%8Dn

%C4%9B_demokratick%C3%A1_strana

Dle str. 826 Jmenného rejstříku Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, vydaného roku 1972 nakladatelstvím Svoboda v Praze.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Legální marxismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/859918018

9385970591?hl=cs

2a) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870–1924) viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/index.htm

2b) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870–1924) dle IES, Academia, 1982 viz https://www.blogge

r.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7624455622683502038?hl=cs

 2c) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870–1924) [dle portálu kominternet.cz] viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276?hl=cs

 2d) Leninismus viz https://www.blogger.com/blog/postedit/2155501801748429706/587115062391

4259087?hl=cs

 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace