Bernstein, Eduard (1850-1932) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES)

 

Bernstein¹, Eduard (1850-1932) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku - IES

německý politik a publicista, teoretik německé sociální demokracie a jeden z vůdců II. interna-cionály. Od roku 1872 pracovník v sociálnědemokratickém hnutí. Z počátku tíhl k oportunis-mu², v emigraci se sblížil s Bedřichem Engelsem³, opustil tehdy své oportunistické pozice, ale od poloviny 90. let přešel k otevřené a nepokryté revizi klíčových fundamentů marxismu. Mezi lety 1902 a 1906, 1912-1918 a 1920-1928 byl Bernstein poslancem Říšského sněmu.

Eduard Bernstein (1850-1932) byl politik a přední teoretik německé SPD, který se stýkal s Bedři-chem Engelsem. V roce 1896 začal Bernstein publikovat články Probleme des Sozialismus (Prob-lémy socialismu), v nichž žádal revizi základního postulátu socialismu, proletářské revoluce, a její nahrazení reformismem. Bernsteinovy texty vyvolaly obrovskou polemiku. Jeho názory odmítl kro-mě této brožury Rosy Luxemburgové⁴ Reforma nebo revoluce (1900) i V. I. Lenin v knize Co dělat? (1902). Bernstein byl v SPD praporečníkem revizionismu, který postavil proti Marxem požadované revoluci a prosazoval práci ve prospěch postupných reforem. Jeho ideoví oponenti, k nimž patřili například August Bebel⁵, Karl Kautsky⁶ a Wilhelm Liebknecht⁷, dosáhli v roce 1903 odmít-nutí Bernsteinových názorů na drážďanském sjez-du SPD. Během první světové války zastával Ber-nsteinpacifistické postoje. Prakticky jest celá tato teorie vlastně radou, aby se upustilo od sociální-ho převratu, konečného cíle sociální demokracie a udělal se ze sociální reformy místo prostředku třídního boje jeho účel. To formuloval nejvýstižněji a nejpřesněji Bernstein sám, když napsal: „Ko-nečný cíl, ať jakýkoliv, mi není ničím, hnutí jest mi vším.“ Ale socialistický konečný cíl je to jediné podstatné, čím se liší hnutí sociálně-demokratické od měšťácké demokracie a od měšťáckého radi-kalismu, a proč se celé dělnické hnutí obrací od jalového záplatování kapitalistického řádu, aby se nerozpadl, k třídnímu bojí proti tomuto řádu, za jeho odstranění. Proto otázka: „sociální reforma či sociální revoluce?“ ve smyslu bernsteinském jest pro sociální demokracii zároveň otázkou: „být či nebýt?“ Vypořádáme-li se s Bernsteinem a jeho stoupenci, nejde při tom konec konců o takový či onaký způsob boje, ani o tu či onu taktiku, ale o celou existenci sociálně demokratického hnutí. Toto poznání jest pro dělníky dvojnásob důležité, poněvadž tu jde přímo o ně, o jejich vliv na hnu-tí, jde zrovna o jejich kůži. Oportunistický směr ve straně, formulovaný teoreticky Bernsteinem, jest vlastně nevědomou snahou zajistit převahu maloměšťáckých živlů, které přešly do strany a v jejich duchu přetvořit praxi i cíle strany. Otázka: sociální reforma či sociální revoluce, otázka ko-nečného cíle a hnutí jest s druhé strany otázkou, má-li dělnické hnutí být maloměšťácké či prole-tářské.

            Eduard Bernstein (1850- 1932) politik a přední teoretik německé SPD, který se stýkal s Bedřichem Engelsem. V roce 1896 začal Bernstein publikovat články Probleme des Sozia-ismus (Problémy socialismu), v nichž žádal revizi základního postulátu socialismu, pro-letářské revoluce, a její nahrazení reformismem. Bernsteinovy texty vyvolaly obrovskou pole-miku. Jeho názory odmítl kromě této brožury Rosy Luxemburgové Reforma nebo revoluce (1900) i V. I. Lenin v knize Co dělat? (1902). Bernstein byl v SPD praporečníkem revizionismu, který pos-tavil proti Marxem požadované revoluci a prosazoval práci ve prospěch postupných reforem. Jeho ideoví oponenti, k nimž patřili například August Bebel, Karl Kautsky a Wilhelm Liebknecht, do-sáhli v roce 1903 odmítnutí Bernsteinových názorů na drážďanském sjezdu SPD. Během první svě-tové války zastával Bernsteinpacifistické postoje. Část I. Oportunistická metoda Jsou-li teorie obra-zem jevů vnějšího světa v lidském mozku, pak jest jistě teorie E. Bernsteina takovým obrazem, ale často vzhůru nohama. Ale jádrem Bernsteinových výkladů nejsou po našem soudu jeho názory o praktických úkolech sociální demokracie, ale to, co říká o procesu objektivního vývoje kapitalistic-ké společnosti, s čímž ovšem jeho názory úzce souvisejí. Podle Bernsteina jest tím nepravděpodo-bnější, že se kapitalismus zhroutí, čím ví-ce se vyvíjí, jednak proto, že se kapita-listická soustava víc a více přizpůsobuje, jednak proto, že se výroba víc a více rozrůzňuje (diferencuje). Že se kapita-lismus dovede přizpůsobovat po-měrům, o tom svědčí podle Bernsteina předně to, že ubývá všeo-becných krizí, dík vývoji sou-stavy úvěru, podnikatelských organizací a dopravy i zpravodajské služby, za druhé to, že středního stavu neubývá, poněvadž se výroba rozrůzňuje a úroveň širokých vrstev proletariá-tu se zvyšuje na úroveň středních stavů, za třetí to, že se zlepšuje hospodářské i politické postavení proletariátu odborovými boji. Z toho plyne pro praktický boj sociální demokra-cie všeobecná rada, aby neusilovala o dobytí politické moci ve státě, ale spíše hleděla zlepšit posta-vení dělnické třídy a zavést socialismus, ne nějakou sociální a politickou krizí, ale postupným roz-šířením společenské kontroly a postupným provedením zásady družstevní. Bernstein sám nepova-žuje své názory za něco nového, soudí spíše, že docela souhlasí s některými výroky Marxe a Engel-se, i s celým dosavadním postupem sociální demokracie. Ale jest těžko po-přít, jak se nám zdá, že názory Bernsteinovy jsou v základním rozporu s myšlením vědeckého socialismu. Kdyby Bernstei-nova „revise“ tvrdila, že se kapitalismus vyvíjí pomaleji, než se soudilo, pak by to skutečně zname-nalo, že proletariát jen odsune okamžik převzetí státní moci, z něhož by prakticky vyplynulo vol-nější tempo boje. Ale tomu tak není. Bernstein pochybuje ne o rychlosti; vývoje, ale o samém vý-voji kapitalistické společnosti a v souvislosti s tím i o tom, že lze přejít do řádu socialistického. Zdroj: http://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=492981

            Eduard Bernstein (1850-1932) byl politik a přední teoretik německé SPD, který se stýkal s Bedřichem Engelsem. V roce 1896 začal Bernstein publikovat články Probleme des Sozialismus (Problémy socialismu), v nichž žádal revizi základního postulátu socialismu, proletářské revoluce, a její nahrazení reformismem. Bernsteinovy texty vyvolaly obrovskou polemiku. Jeho názory odmí-tl kromě této brožury Rosy Luxemburgové Reforma nebo revoluce (1900) i V. I. Lenin v knize Co dělat? (1902). Bernstein byl v SPD praporečníkem revizionismu, který postavil proti Marxem požadované revoluci a prosazoval práci ve prospěch postupných refo-rem. Jeho ideoví oponenti, k nimž patřili například August Bebel, Karl Kautsky a Wilhelm Liebknecht, dosáhli v roce 1903 od-mítnutí Bernsteinových názorů na drážďanském sjezdu SPD. Během první světové války zastával Bernstein pacifistické postoje.

            Prakticky jest celá Bernsteinova teorie vlastně radou, aby se upustilo od sociálního převratu, konečného cíle sociální demokracie a udělal se ze sociální reformy místo pro-středku třídního boje jeho účel!

            To formuloval nejvýstižněji a nejpřesněji Bernstein sám, když napsal:

„KONEČNÝ CÍL, AŤ JAKÝKOLIV, MY NENÍ NIČÍM, HNUTÍ JEST MI VŠÍM!!!“

            Obecně lze konstatovat, že Eduard Bernstein byl německý revizionistický politik a publicis-ta, teoretik německé sociální demokracie, autor knihy Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie (dle webových stránek Strany demokratického socialismu viz http://www.sds.cz/do

cs/prectete/eknihy/eb_psusd.htm), v níž vyslovit „slavnou“ tezi: „Hnutí je mi vším, konečný cíl ničím“, jakkoli sama věta ve skutečnosti zněla: „Konečný cíl, ať jakýkoliv, mi není ničím, hnutí jest mi vším“.

Bernstein, Eduard (1850-1932) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/EduardBernst

ein

Eduard Bernstein byl vůdcem krajně oportunistického křídla německé sociální demokra-cie a II. internacionály, teoretik revizionismu a reformismu. V letech 1881-1889 redigoval úst-řední orgán Sociálnědemo-kratické strany Německa Der Socialdemokrat. Mezi lety 1896-1898 uve-řejnil v časopise Die Neue Zeit (Nová doba) sérii článků Problémy socialismu, jež později vydal knižně pod názvem Voraussetzungen des Sozialismus (Předpoklady socialismu a úkoly sociální de-mokracie) (1899). V této knize definitivně přistoupil k bezpříkladné revizi všech filozofických, eko-nomických a politických fundamentů - úhelných kamenů marxistického učení. Za klíčový úkol dělnického hnutí Bernstein prohlásil boj za reformy, za postupné zlepšení hospodářského postavení dělníků za kapitalismu, razil oportunistické heslo HNUTÍ JE VŠÍM, KONEČNÝ CÍL NIČÍM! Za světové imperialistické války byl centristou⁸ a svůj sociálšovinismus relativně umně zastíral řečmi a výklady o internacionalismu.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1a) Bernstein, Eduard (1850-1932), německý revizionistický politik a publicista, teoretik německé sociální demokracie, autor knihy Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie (dle webových stránek Strany demokratického socialismu viz http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/eb_psusd.htm), v níž vyslovit „slavnou“ tezi: „Hnutí je mi vším, konečný cíl ničím“, jakkoli sama věta ve skutečnosti zněla: „Konečný cíl, ať jakýkoliv, mi není ničím, hnutí jest mi vším“.

 1b) Bernstein, Eduard (1850-1932) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Bern

stein

1c) Bernstein, Eduard (1850-1932) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES): německý politik a novinář, teoretik německé sociální demokracie a jeden z vůdců II. internacionály

α) II. internacionála podle Slovníku vědeckého komunismu viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=606981;

β) II. internacionála dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh %C3%A1_internacion%C3%A1la];

γ) Prof. Galikin, I. S., II. internacionála (1889–1914) viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx

2a) Oportunismus dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Oportunismus

2b) Oportunismus dle Sociologické encyklopedie Sociologického ústavu Akademie věd ČR viz https:

//encyklopedie.soc.cas.cz/w/Oportunismus

2c) Oportunismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia, Praha 1982 viz htt

ps://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/6368717721824336796

3a) Engels, Bedřich (1820-1895) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/ 5407220920755828518

3b) Lenin (vl. jm. Uljanov), Bedřich Engels viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/1895/engels htm

4a) Luxemburgová, Rosa (1871-1919), Stranická příslušnost:

Sociálnědemokratická strana Německa - SPD (1898–1915),

Komunistická strana Německa (od 1919)
Nezávislá sociálnědemokratická strana Německa (1917–1918)
Spartakovci (1915–1918)
Sociální demokracie Království Polska a Litvy - (SDKPiL) (1893–1918)

ŽIVOTOPIS Rosy Luxemburové viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=539794

4b) Luxemburgová, Rosa, Sociální demokracie a parlamentarismus (1904) viz https://lukassluka.

blog.idnes.cz/blog.aspx?c=499329

 4c) Luxemburgová, Rosa, Sociální reforma nebo sociální revoluce? Viz Idnes.cz/blog.aspxc=492981

https://lukassluka.blog

4d) Luxemburgová, Rosa. dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Rosa_Luxemburgov%C3%A1

5 Bebel, August, plným jménem Ferdinand August Bebel (1840-1913) byl německý politik, spisovatel a marxistický filozof. Německý představitel dělnického hnutí a jeden ze zakladatelů a vůdců německé sociálnědemokratické strany a II. internacionály. Od roku 1867 předseda Svazu německých odborových dělnických spolků, a od založení sociálnědemokratické strany Německa roku 1869 stál v jejím čele. Bebel bojoval proti militarismu, klerikalismu a za osvobození žen a byl rovněž zapřisáhlým odpůrcem Bernsteinova revizionismu. A. Bebel dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/August_Bebel

6a) Kautsky, Karel (1854-1938) dle Ilustovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981, str. 114 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/4613635101246632049?hl=cs

6b) Kautsky, Karl Johann (1854-1938), německý socialistický politik a přední teoretik marxismu dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Kautsky

6c) Lenin, V. I., Proletářská revoluce a renegát Kautský (napsáno říjen–listopad 1918) dle české části Marxistického internetového archívu viz https://www.marxists.orgcestina/lenin/1918/renkau/ch9.htm

7a) Liebknecht, Vilém, plným jménem Wilhelm Martin Philipp Christian Ludwig (1826-1900), německý socialista a jeden z hlavních zakladatelů Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) dle I-lustrovaného encyklopedického slovníku (IES), J-Pri, Academia, Praha 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3106830423187841781?hl=cs

7b) Liebknecht, Vilém (1826-1900) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Liebknecht

 8 Centrismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/48658423065822595

01?hl=cs