Lukáš Sluka

dle Slovníku vědeckého komunismu, nakladatelství Svoboda, Praha 1978 O kořenech revizionismu; politická analýza mezinárodního komunistického hnutí a Komunistická strana USA ( CPUSA ) 1919-1945 [Chase, Fred a spol] San Francisco: Revolutionary Road Publications, 1979. ( lat. „revisio“ — „přezkoumání“ ) — marxismu-leninismu nepřátelský směr, který někdy vzniká v dělnickém a komunistickém hnutí ve znamení „kritiky“, „přezkoumání“, „revize“ nebo dokonce „rozvoje“ marxisticko-leninské teorie. Je obvykle jedním z druhů pravicového oportunismu 1 , i když i „levicový“ oportunismus je spojen se zkreslováním principů marxismu-leninismu.                Revizionismus je plodem ekonomických a společensko-politických podmínek imperialis-mu. Jeho sociální základnou je privilegovaná část dělnické třídy, tj. „dělnická aristokracie“. K ze-sílení revizionismu přispívají ta-ké metody „liberalismu“ a politika reforem, které používají vlád-nou...

  vůdce belgické Dělnické strany, předseda Mezinárodní-ho socialistického byra II. internacionály, krajní oportunista. Za první světové války byl sociálšovinistou, členem buržoazní vlády, ve které vedl různá ministerstva. Po únorové buržoazně-demokratické revoluci roku 1917 přijel do Ruska, kde agitoval pro pokračování v imperialistické válce. Odmítal Říjnovou revoluci a aktivně podporoval oz-brojenou intervenci proti Sovětskému Rusku. Vynaložil velké úsilí, aby obnovil II. internaci-onálu. V letech 1925 - 27 byl ministrem zahraničních věcí v Belgii a účastnil se uzavření locarn-ských dohod ( 1925 ), namířených proti SSSR. Vystupoval proti vytvoření jednotné protifašis-tické fronty komunistů a socialistů. Napsal řadu knih a brožur, ve kterých, jak uváděl V. I. Lenin, „maloměšťácký eklekticismus“ se staví „proti marxismu, sofistika proti dialektice, šosácký reformismus proti proletářské revoluci“ (Spisy, sv. 28 , české vydání, 1959 , str. 330 ).

  Oportunistický směr v dělnickém a odborovém hnutí, odmítající boj dělnické třídy o politickou moc a omezující cíle dělnického hnutí na úzce ekonomické a sociální požadavky. Usiluje o výho-dnější podmínky prodeje pracovní síly a o sociální reformy v mezích buržoazního státu, přičemž odděluje oj dělnictva za dílčí požadavky od boje za revoluční změnu společenského řádu. Je pří-značný zejména pro britské odborové hnutí ( tradeuniony , odtud název směru), v němž se v 19 . století tradeunionismus zformoval.

  Co je to OPORTUNISMUS? O zradě komunismu...   1. postup pasivního přizpůsobování okolnostem a opouštění zásad ve prospěch okamžitých dílčích výho d. 2. v dělnickém hnutí teorie a taktika, jež je nejen v rozporu se skutečnými zájmy pracujících čili dělnické třídy, ale svádí svádí dělnické hnutí na cestu spolupráce s buržoazií. Svou třídní povahou je oportunismus projevem maloburžoazní ideologie a politiky, teoreticky se projevuje jako revizi-onismus 1 nebo dogmatismus. 2 Pravicový oportunismus tvoří soubor reformistických teorií a jim odpovídajících taktických stanovisek, jejichž základem je podléhání živelnosti, idea „transformace“ kapitalismu v socialismus, zřeknutí se revoluce a diktatury proletariátu. Objevuje se koncem 19 . století s rozvojem dělnického hnutí a šířil se ve stranách II. internacio-nály 3 (Bernstein , .     Oportunismus dle Slovníku vědeckého komunismu (lat. opportunus – vhodný přizpůsobování politiky a ideologie děln...

  (dle Encyklopedického ilustrovaného slovníku , Academia, 1980 ) [rus. n arod: lid], ideologie a hnutí v Rusku ve 2 . polovině XIX. století – Revoluční narodnici nava-zovali na revoluční demokraty z 60 . let v boji proti feudálním přežitkům a carismu. Jejich cíl em by-lo provést rolnick ou revoluc i. Jako utopičtí socialisté narodnici věřili, že cesta k socialismu vede prostřednictvím vedení agitace a propagandy mezi členy rolnických občin. Narodnici se dělili na radikální „buřičský směr“, jehož teoretikem byl ruský revolucionář , člen I. internacionály (z níž byl vyloučen) ideolog anarchismu a narodnictva , především, však autor práce Bůh a stát 1 Michail Alexandrovič Bakunin 2 a umírněný „propagandistický směr“, který představoval teoretik P. L. Lav-rov 3 . Narodnickými organizacemi byly: Zemlja i volja (Půda a svoboda 4 ), později Narodnaja volja ( Svoboda lidu ) 5 a Čornyj pereděl (Černé přerozdělení) 6 . ☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★...