Vandervelde

 vůdce belgické Dělnické strany, předseda Mezinárodní-ho socialistického byra II. internacionály, krajní oportunista. Za první světové války byl sociálšovinistou, členem buržoazní vlády, ve které vedl různá ministerstva. Po únorové buržoazně-demokratické revoluci roku 1917 přijel do Ruska, kde agitoval pro pokračování v imperialistické válce. Odmítal Říjnovou revoluci a aktivně podporoval oz-brojenou intervenci proti Sovětskému Rusku. Vynaložil velké úsilí, aby obnovil II. internaci-onálu. V letech 1925-27 byl ministrem zahraničních věcí v Belgii a účastnil se uzavření locarn-ských dohod (1925), namířených proti SSSR. Vystupoval proti vytvoření jednotné protifašis-tické fronty komunistů a socialistů. Napsal řadu knih a brožur, ve kterých, jak uváděl V. I. Lenin, „maloměšťácký eklekticismus“ se staví „proti marxismu, sofistika proti dialektice, šosácký reformismus proti proletářské revoluci“ (Spisy, sv. 28, české vydání, 1959, str. 330).

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981

Trockismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku)

Diktatura proletariátu 1) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), str. 489 resp. 2) dle Slovníku vědeckého komunismu (SVK), str. 48