Vandervelde
vůdce
belgické Dělnické strany, předseda Mezinárodní-ho
socialistického byra II.
internacionály, krajní oportunista. Za první světové války byl
sociálšovinistou, členem buržoazní vlády, ve které vedl různá
ministerstva. Po únorové buržoazně-demokratické revoluci roku
1917
přijel do Ruska, kde agitoval
pro pokračování v
imperialistické válce. Odmítal Říjnovou revoluci a aktivně
podporoval oz-brojenou intervenci proti Sovětskému Rusku. Vynaložil
velké úsilí, aby obnovil II. internaci-onálu. V letech 1925-27
byl ministrem zahraničních věcí v
Belgii a účastnil se uzavření locarn-ských dohod (1925),
namířených proti SSSR. Vystupoval proti vytvoření jednotné
protifašis-tické fronty komunistů a socialistů. Napsal řadu knih
a brožur, ve kterých, jak uváděl V. I. Lenin, „maloměšťácký
eklekticismus“ se staví „proti marxismu, sofistika proti
dialektice, šosácký reformismus proti proletářské revoluci“
(Spisy, sv. 28, české
vydání, 1959, str. 330).
Komentáře
Okomentovat