Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září, 2021

Skupina Dělnická vlajka [Рабочее знамя]

Obrázek
  Dělnická vlajka je název řady sociáln ě demokrat ických skupin , jež existoval y v letech 1897 - 1902 , vytvořených kolem petrohradské skupiny v Petrohradě, Vilně, Bialystoku, Kyjevě a dalších městech. Vytvoření a činnost organizace Petrohradská skupina Dělnická vlajka vznikla dříve než ostatní - v roce 1896 a původně se jí říkalo „Skupina dělnických - revolucionářů“ a od roku 1898 pak - „Ruská sociálně demokratická strana práce“. Mezi členy petrohradsk é skupin y patřili S. V. Andropov 1 , L. O. Kan c el, V. P. Nogin 2 , M. B. Smirnov 3 a další. ☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭☭★☭★ 1 Andropov, Sergej Vasiljevič ( 1873 - 1956 ) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/8481832056777491027 2 Nogin, Viktor Pavlovič [ 2 . ( 14 .) únor 1878 - 22 . květen 1924 ] viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/8750611251473139580 3 Smirnov, Ivan Ni...

Andropov, Sergej Vasiljevič (1873-1956)

Obrázek
byl ruský profesionální revolucionář 1 , narozený v Novočerkasku v rostovské oblasti v rodině donských kozáků. Během studia na P latovském gymnáziu si oblíbil díla B ě linského 2 , G erzena 3 , Ogar jo va 4 , Pisareva 5 , Černyševského 6 , Marxe a Engel-se 7 . V roce 1893 nastoupil na fyzikální a matematickou fakultu Petro-hrads ké univerzity. Během prázdnin v Ženevě se setkal s G. V. Plechano-vem 8 , V. I. Zasuli čovou 9 , P. B. Axelrodem 1 0 . Po svém návratu o-pustil univerzitu a zaměřil se na revoluční aktivity. V roce 1898 zorganizoval stávku v Maxwellově petrohradské textilní továrně, za což byl zatčen a odsouzen k osmi letům vyhnanství na východní Sibiři. Utekl do Anglie, kde žil pod jménem Al-bin. V Anglii se setkal s V. P. Noginem 1 1 , který se také schovával před pronásledováním.                V roce 1901 odešel na návrh V. I. Lenina spolu s Noginem do Ruska jako agent Iskry 1 2 . V srpnu 1901 byl zatčen v Kazani a...

Nogin, Viktor Pavlovič [2. (14.) únor 1878 - 22. květen 1924]

Obrázek
Pseudonymy: M.                Novoselov , P. Jabločkov, Ма kar Datum narození:                14. únor 1878 Místo narození:                  Moskva , Rusk á říše Datum úmrtí :                       22. květen 1924 (46 let ) Místo úmrtí :                        Moskva, RSFSR , SSSR Občanství:                              Rusk á říše, SSSR Činnost:                                  revolucionář, politik...

Reformismus (dle Slovníku vědeckého komunismu)

Obrázek
  Reformismus je politický směr v dělnickém hnutí, odmítající nutnost třídního boje, socialistické revoluce a politické moci dělnické třídy, vystupující za spolupráci tříd a snažící se pomocí řady reforem, prováděných v rámci buržoazní zákonnosti, přeměnit kapitalis-mus ve společnost „všeobecného blahobytu“.                Dějiny r eformism u začínají v poslední ¼ 19. století, kdy vlivem úspěchů dělnic-kého hnutí a rozvoje buržoazní demokracie řada činitelů sociální demokracie , předev-ším Bernstein 1 , vystoupila s požadavkem revidovat marxismus pomocí revizionismu 2 a nastoupit cestu nikoli revolučních přeměn společnosti, ale jejího reformistického zlep-šení. Koncem 19. a začátkem 20. století se reformismus změnil v mezinárodní jev a stal se hlav-ním nebezpečím v dělnickém a sociálnědemokratickém hnutí. Navzdory úpornému, byť ne vždy důslednému boji proti bernsteinovství , který vedly revoluční a levicové síly v evropských sociá...

Tugan-Baranovskyij, Michail Ivanovič (1865-1919)

Obrázek
  M. I. Tugan-Baranovskij byl ruský ekonom, politik, státník. Je připomínán jako jeden ze zakladatelů Národní akademie věd Ukrajiny a je- d en z prvních ukrajinských ministrů financí ve Vynnyčenkově generálním sekretariátu Ústřední rady Ukrajiny. V odborných kruzích je připomínán jako přední představitel legálního marxismu v carské ruské říši, jenž byl zároveň autorem řady prací zabývajících se teorií hodnoty, distribucí sociálních příjmů, dějinami vývoje managementu a základ ů kooperativních manažerských aktivit… Tugan-Baranovsk ij navštěvoval střední školu ve městech Kyjev a Charkov, kde jej vůčihledně inspirovala filozofi e obecně, d í l o Immanuela Kanta zvláště. V roce 1884 na stoupil na Charkovsk ou univerzit u , kde zahájil stud ie na fakultě přírodní ch věd. V roce 1888 absolvoval získaje titul kandidáta věd. Jelikož jej přitahovala politick é ekonomi e, ukončil studium v rámci distančního studia, a byl graduován na právnické a ekonomické fakultě školy v...