VII. kongres Komunistické internacionály 25. červenec – 20. srpen 1935, Moskva

 

   

25 ČERVENCE 1935 V Moskvě zahájil svou

 práci VII. kongres Komunistiké internacionály

 

Zasedací sál VII. kongresu Kominterny

Datum konání: 25. července–20. srpna 1935

Místo: Moskva, SSSR

Zúčastnění: delegáti 65 stran

Zvažované

otázky: konsolidace sil v boji proti sílící fašistické hrozbě.

 

Průběh kongresu

Hlavní zprávu Ústřednímu výboru kongresu podal Jiří Dimitrov, celkem vystoupilo 76 delegátů. Hlavním tématem setkání bylo řešení otázky konsolidace sil v boji proti sílící fašistické hrozbě.

Na kongresu byla přijata tato rozhodnutí:

☭ Tvrzení, že růst fašistických nálad mezi obyvatelstvem urychluje vytváření revoluční situace, byla nakonec odmítnuta;

☭ hrozba vytvoření fašistické diktatury se potvrdila;

☭ Nejednota dělnické třídy byla prohlášena za jeden z důvodů vítězství fašismu; Komunistické strany byly obviňovány pouze z podceňování síly fašistické ideologie. Dosavadní hodnocení so-ciální demokracie jako sociálfašismu bylo přitom uznáno za chybné a důraz byl kladen na taktiku Jednotné fronty.

☭ byl stanoven úkol nesmiřitelného ideologického boje proti fašismu;

☭ oznámila vytvoření Jednotné dělnické fronty jako orgánu pro koordinaci činnosti pracujících různých politických orientací.

Koordinací byl míněn ekonomický a politický boj proti fašismu, sebeobranné akce proti fašistic-kým útokům a poskytování pomoci vězňům a jejich rodinám i ochrana zájmů mládeže a žen. Sovětské vedení navrhlo novou formu sjednocení na všech úrovních, od základních stranických organizací až po organizace a skupiny mezinárodní, přičemž vlastním obsahem, smyslem i cílem sjednocení měl být demokratický boj proti fašismu. Možnost politického sjednocení nebyla vylou-čena, ale byla povolena pouze na základě zásad marxismu-leninismu. Jednotné lidové fronty se mohli zúčastnit anarchisté, katolíci, socialisté i nestraníci.


VII. kongres Kominterny. 1935

 

★ oznámil potřebu vytvoření Lidové fronty, která by sdružovala v protifašistickém boji představitele maloburžoazie, řemeslníky, zaměstnance, zástupce pracující inteli-gence a dokonce i antifašistické pr-vky velké buržoazie.

★ byla zohledněna možnost vytvo-ření vlády Lidové fronty v konkrétní zemi, což není forma diktatury pro-letariátu.

★ byla proklamována potřeba bojovat za mír, byla odmítnuta myš-lenka války jako nevyhnutelné. V tomto ohledu stálo za to zintenzivnit činnost pracovníků v pacifistických organizacích, ale takovým formám protestu, jako je bojkot mobilizace, sabotá-že ve vojenských továrnách a odmítnutí hlásit se k vojenské službě, je třeba se vyhnout.

★ potřeba rozvíjet iniciativu místních komunistických organizací.

Strukturální změny v Kominterně

21. srpna Kongres rozhodl o reorganizaci struktury Výkonného výboru Komunistické internacionál (ECCI). Vedení Kominterny bylo převedeno na tajemníky ECCI v čele s generálním tajemníkem. Nový výkonný výbor má 47 členů a 32 kandidátů. Byla zvolena Me-zinárodní kontrolní komise složená z 20 osob (z Všesvazové komunistické strany bolševiků to byli M. Škirjatov, Je. Stasovová a M. Cchakaja).