VII. kongres Komunistické internacionály 25. červenec – 20. srpen 1935, Moskva
Zasedací sál VII. kongresu Kominterny
Datum konání: 25. července–20. srpna 1935
Místo: Moskva, SSSR
Zúčastnění: delegáti 65 stran
Zvažované
otázky: konsolidace sil v boji proti sílící fašistické hrozbě.
Průběh kongresu
Hlavní zprávu Ústřednímu výboru kongresu podal Jiří Dimitrov, celkem vystoupilo 76 delegátů. Hlavním tématem setkání bylo řešení otázky konsolidace sil v boji proti sílící fašistické hrozbě.
Na kongresu byla přijata tato rozhodnutí:
☭ Tvrzení,
že růst fašistických nálad mezi obyvatelstvem urychluje
vytváření revoluční situace,
byla nakonec odmítnuta;
☭
hrozba
vytvoření fašistické diktatury se potvrdila;
☭
Nejednota
dělnické třídy byla prohlášena za jeden z důvodů vítězství
fašismu; Komunistické strany byly obviňovány pouze z podceňování
síly fašistické ideologie.
Dosavadní hodnocení so-ciální demokracie jako sociálfašismu bylo
přitom uznáno za chybné a důraz byl kladen na taktiku Jednotné
fronty.
☭ byl
stanoven úkol nesmiřitelného ideologického boje proti fašismu;
☭ oznámila
vytvoření Jednotné
dělnické fronty jako orgánu pro koordinaci činnosti pracujících
různých politických orientací.
Koordinací
byl
míněn
ekonomický a politický boj proti fašismu, sebeobranné akce proti
fašistic-kým útokům a
poskytování pomoci vězňům a
jejich rodinám i
ochrana zájmů mládeže a žen.
Sovětské
vedení navrhlo novou formu sjednocení na všech úrovních, od
základních stranických organizací až po organizace
a skupiny mezinárodní,
přičemž
vlastním obsahem,
smyslem
i cílem
sjednocení měl být demokratický boj proti fašismu.
Možnost
politického sjednocení nebyla vylou-čena, ale byla povolena pouze
na základě zásad marxismu-leninismu. Jednotné
lidové fronty se
mohli zúčastnit anarchisté, katolíci, socialisté i nestraníci.
VII.
kongres Kominterny.
1935
★ oznámil
potřebu vytvoření Lidové fronty, která by sdružovala v
protifašistickém boji představitele maloburžoazie, řemeslníky,
zaměstnance, zástupce pracující inteli-gence a dokonce i
antifašistické pr-vky velké buržoazie.
★
byla
zohledněna možnost vytvo-ření vlády Lidové
fronty v konkrétní zemi, což není forma diktatury pro-letariátu.
★
byla
proklamována potřeba bojovat za mír, byla odmítnuta myš-lenka
války jako nevyhnutelné. V tomto ohledu stálo za to zintenzivnit
činnost pracovníků v pacifistických organizacích, ale takovým
formám protestu, jako je bojkot mobilizace, sabotá-že ve
vojenských továrnách a odmítnutí hlásit se k vojenské službě,
je třeba se vyhnout.
★
potřeba
rozvíjet iniciativu místních komunistických organizací.
Strukturální
změny v Kominterně
21. srpna Kongres rozhodl o reorganizaci struktury Výkonného výboru Komunistické internacionál (ECCI). Vedení Kominterny bylo převedeno na tajemníky ECCI v čele s generálním tajemníkem. Nový výkonný výbor má 47 členů a 32 kandidátů. Byla zvolena Me-zinárodní kontrolní komise složená z 20 osob (z Všesvazové komunistické strany bolševiků to byli M. Škirjatov, Je. Stasovová a M. Cchakaja).
Komentáře
Okomentovat