Svaz boje za osvobození dělnické třídy dle Vybraných spisů V. I. Lenina svazek I, str. 741, nakladatelství Svoboda, Praha 1972

 

Členové petrohradského «Svazu boje za osvobození dělnické třídy»: 

Zleva doprava stojí: A. L. Malčenko, P. K. Záporožec, A. A. Vanějev,

 zleva doprava sedí V. V. Starkov, G. M. Križanovskij, V. I. Uljanov, 

Ju. O. Martov. Sankt-Peterburg, 1897

Organizaci Svaz boje za osvobození dělnické třídy založil V. I. Lenin¹ na podzim roku 1895 v Petrohradě a sdružovala asi 20 marxistických dělnických kroužků v Petrohradě. Veškerá činnost Svazu spočívala na zásadách centralismu a přísné káz-ně. V čele svazu byla ústřední skupina, jejímiž členy byli V. I. Lenin, N. K. Krupská,² G. M. Křižanovkij,³ L. Martov (Ju. O. Cederbaum⁴, M. A. Silvin, V. V. Starkov⁵, A. A. Vaně-jev⁶, P. K. Záporožec⁷ aj.) Bezprostřední řízení bylo sou-středěno v rukou 5 členů skupiny v čele s Leninem. Organiza-ce se rozdělila na obvodní skupiny. Spojení mezi těmito skupi-nami a závody udržovali uvědomělí a vyspělí dělníci (I. V. Ba-buškin⁸, V. A. Šelgunov⁹ aj.). V závodech byli organizátoři pro shromažďování informací a pro rozšiřování literatury, ve velkých podnicích byly vytvořeny dělnické kroužky.

Svaz boje za osvobození dělnické třídy začal jako první v Rusku spojovat socialismus s dělnickým hnutím, přecházel od propagování marxismu v poměrně úzkém okruhu vys-pělých dělníků v kroužcích k politické agitaci v širokých masách proletariátu. Řídil děl-nické hnutí a spojoval boj za hospodářské požadavky s politickým bojem proti carismu. Rozšířil svůj vliv i mimo Petrohrad. Z jeho podnětu se sloučily dělnické kroužky v obdobné svazy v Moskvě, Kyjevě, Jekatěrinoslavi a v jiných ruských městech a oblastech.

V prosinci 1895 zasadila carská vláda Svazu těžkou ránu: z 8. na 9. (z 20. na 21.) prosince 1895 byla zatčena značná část pracovníků Svazu v čele s Leninem. Na protest proti zatčení Lenina a dalších členů Svazu byl vy-dán leták s politickými požadavky, ve kterém byla poprvé ohlášena existence Svazu boje.

Lenin řídil činnost Svazu z vězení, pomáhal mu svými radami, posílal z vězení šifrované dopisy a letáky a napsal brožuru O stávkách¹⁰ a Návrh a výklad programu sociálně demokratické stra-ny¹¹.

Klíčový význam petrohradského Svazu boje za osvobození dělnické třídy spočíval v tom, že to byl podle Leninových slov významný zárodek revoluční strany, jež se opírá o dělnické hnutí a řídí třídní boj proletariátu.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1a) Lenin (skut. příjm. Uljanov), Vladimir Iljič (1870–1924) dle české části Marxistického internetového archivu viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/index.htm

1b) Lenin (skut. příjm. Uljanov), Vladimir Iljič (1870–1924) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia, 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7624455 

1c) Lenin (skut. příjm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870–1924) dle portálu kominternet.cz viz https://www.b

logger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276?hl=cs

1d) Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981 viz https://www.blo

gger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5871150623914259087?hl=cs

1e) Košťál, Zdeněk, O leninismu jako nedílné součásti ideologie komunistické strany a vědeckých vý-chodisek její politiky dle časopisu Dialog č. 263, květen 2010 – Dialog č. 267, říjen 2010 viz http:/

/www.rudyprapor.cz/zdenek-kostal-o-leninismu-jako-nedilne-soucasti-ideologie-komunistickestra

ny-a-vedeckych-vychodisek-jeji-politiky/ 

1f) Poslední dny Lenina: Kecalové, poslouchejte, rozzlobil se Josef Skála a dal na stůl fakta dle por-tálu Parlamentní listy ze dne 22. ledna 2019 viz https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Posledni-dny-Lenina-Kecalove-poslouchejte-rozzlobil-se-Josef-Skala-a-dal-na-stul-fakta-567698

2a) Krupská, Naděžda Konstantinovna (1869-1939) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia, Praha 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/867481124008

9966813?hl=cs

2b) Krupská, Naděžda Konstantinovna (1869-1939) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.or

g/wiki/Nad%C4%9B%C5%BEda_Krupsk%C3%A1

2c) Životopis Naděždy Konstatinovny Krupské (1869-1939) dle portálu Databazeknih.cz: ruská re-volucionářka a manželka V. I. Lenina. Narodila se do šlechtické rodiny, s marxismem se potkala dříve než Lenin, s nímž se seznámila v roce 1894. Byla sovětskou politickou pracovnicí, pedagož-kou a organizá-torkou sovětského školství. V červenci 1898 se stala manželkou V. I. Lenina a setrvala s ním do konce života. Krupská zpracovala otázky polytechnického vzdělání a spojení výchovy a vyučování s výrobní praxí. Od roku 1898 byla členkou Ruské sociálnědemokratické strany dělnické (RSDDS), od roku 1903 resp. 1912 její bolševické frakce [RSDDS(b)], Ruské komunistické strany resp. Komunistické strany Ruska (RKS/KSR), Všesvazová komunistické strany (bolševiků) Komunistické strany Sovětského Sva-zu, od roku 1927 byla v Ústředním výboru strany. Byla také činná v mezinárodním komunistic-kém hnutí. Od roku 1931 byla členkou AV SSSR. Do konce svého života vystupovala v tisku. Zemřela den po svých 70. narozeninách.

3 Křižanovskij, Gleb Maxmilianovič (1872-1959), nejbližší přítel V. I. Lenina viz https://www.blogge

r.com/blog/post/edit/2155501801748429706/6236160743992107377

4 Martov L., vlastním jménem Cederbaum, Julij Osipovič (1873-1923) dle IES, 2. díl, str. 461 viz htt

ps://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7293919003360080376?hl=cs

5 Starkov, Vasilij Vasiljevič (1869-1925) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748

429706/8991737966227074691?hl=cs

6 Vanějev, Anatolij Alexandrovič (1872-1899), aktivní účastník revolučního hnutí v Rusku. Byl spo-lupracovníkem V. I. Lenina, podílel se na distribuci ilegální literatury. Podle některých zdrojů (na-př. článku v novinách Krasnojarský dělník strávil rané dětství v Archangelsku) viz rusky PORTRÉT NA POZADÍ DOBY, k140. výročí narození Anatolije Vanejeva (1872-1899) [ПОРТРЕТ НА ФОНЕ Э-ПОХИ К 140-летию со дня рождения Анатолия Ванеева (1872-1899)] zde: https://web.archive.org/web/20171224042315/http://www.krasrab.com/archive/2012/01/21/06/view_article. Když bylo chlap-ci 6 let, rodina se přestěhovala do Nižního Novgorodu. Zde nejprve absolvoval okresní školu v Niž-ním Novgo-rodu a poté Vladimirskou reálnou školu tamtéž. Jako student se pod vedením V. I. Ul-janova podílel na vzniku a činnosti petrohradského „Svazu boje za osvobození dělnické třídy“. Do-hlížel na technickou přípravu publikování novin Rabočeje Dělo (Rabočeje dělo (RD) [Dělnická věc] - tiskový orgán Svazu ruských sociálních demokratů v zahraničí (vycházelo v letech 1899-1902). [Rabočeje Dělo (Rabočeje dělo (RD) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429

706/158333733391215360?hl=cs + Svaz ruských sociálních demokratů v zahraničí (SRSDvZ) viz https:

//www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/761593769826530339?hl=cs]. A. A. Vaně-jev se rovněž podílel na hekto-grafování díla V. I. Lenina „Kdo jsou to ‚přátelé lidu‘ a jak bojují proti sociálním demokratům?“ [text svazku V. I. Lenina Kdo jsou přátelé lidu a jak bojují proti soci-álním demokratům?, kterou napsal Lenin roku 1894 (první sešit byl dokončen v dubnu, druhý a třetí v létě) a na níž začal Lenin pracovat již v letech 1892 až 1893 v Samaře. V samarském marxis-tickém kroužku míval referáty, v nichž ostře kritizoval odpůrce marxismu, liberální narodniky: V. V. (Voroncova), Michajlovského, Južakova a Krivěnka. Těchto referátů Lenin použil k přípravě ma-teriálu ke své knize „Kdo jsou přátelé li-du“. Dle české části Marxistického internetového archivu viz zde: https://www.marxists.org/cestina/lenin/1894/041894.html#1. V prosinci 1895 byl Anatolij Alexandrovič zatčen a po dvou letech - v roce 1897 byl poslán do vyhnanství na východní Sibiři. V exilu se oženil s Dominikou Truchovskou. V roce 1899 podepsal „Protest ruských sociálních demo-kratů“ namířený proti tzv. „ekonomistům“. [viz Ekonomismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), I. díl, a-i, Academia 1980, str. 574 zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/215

5501801748429706/3453953146873599650?hl=cs]. A. A. Vanějev zemřel v exilu dne 8. (20.) září 1899 ve vesnici Jermakovskoje, Jenisejské gubernii, kde se nyní nalézá okresní centrum Krasnojarského kraje 1899 na tuberkulózu (tj. souchotě resp. úbytě).

7 Zaporožec, Petr Kuzmič (1873-1905) - osobnost ruského revolučního hnutí. [*5. (17) ledna 1873, Bělá Cerkov, Kyjevská gubernie, Ruská říše - † 19. února (4. března) 1905 (věk 32) Místo úmrtí: Vinni-ca, Podolská gubernie, Ruská říše. Země: Ruská říše; Povolání: politik; Datum úmrtí: 19. února (4. března) 1905 (věk 32) Místo úmrtí: Vinnica, Podolská gubernie, Ruská říše; Povolání: Politik

Stručný životopis P. K. Záporožce: V letech 1886-1891 - studoval na Kyjevské reálné škole ve stejné tří-dě s V. A. Vsevoložským, s nímž začal studovat marxistickou literaturu. Od roku 1891 byl Petr Kuzmič studentem Petrohradského technologického institutu, kde se připojil k marxistickému kroužku a v ro-ce 1895 se pod vedením V. I. Uljanova podílel na organizaci petrohradského „Svazu boje za osvobození dělnické třídy“ a byl členem ústředního kroužku tohoto svazu. Vedl sociálnědemokratickou propagan-du mezi dělníky v oblastech narvského a moskevského městského obvodu. V roce 1895 přijel Záporo-žec do Kyjeva s organizačními úkoly. V prosinci 1895 byl jako revolucionář zatčen a odsouzen k pěti le-tům vyhnanství. Během pobytu ve vězení psychicky onemocněl a v roce 1897 byl hospitalizován v psy-chiatrické léčebně Kirillovskaja v Kyjevě. Následně zemřel v nemocnici ve Vinnici.

Památky P. K. Zaporožce:

☭ Memorial v Bílé Cerekvi (sochař - Ivan Kavaleridze). Demontováno dne 15. července 2022 dle usnesení výkonného výboru zastupitelstva města Bílá Cerekev

☭ Památník ve Vinnycji (zbořen v červnu 2019)

☭ Pamětní deska v Kyjevě (ul. Velyka Žitomirskaya, 2)

☭ Náměstí a ulice Petra Záporožce v Bílé Cerekevi

☭ Ulice Petra Zaporožce ve Vinnyci (přejmenována po jiné historické postavě se stejným křestním jménem a příjmením)

☭ Škola č. 29 ve Vinnycii pojmenovaná po P. K. Záporožci

8 Babuškin, Ivan Vasiljevič [1872 (resp. 1873)-1906], ruský revolucionář a žurnalista. V roce 1900 založil noviny Dělník Jihu (Южный рабочий) a stal se korespondentem pro Leninův stranický tisk Jiskra (Искра), čímž zároveň vstoupil do Ruské sociálně-demokratické dělnické strany. Roku 1902 uprchl z Jekatěrinoslavu do Londýna, tentýž rok se však vrátil do Ruska. Usadil se v Petrohradě, kde bojoval proti tamním agentům tajné politické policie carského Ruska Ochrany resp. Ochran-ky, konkrétně přívržencům agenta Sergeje Zubatova (tzv. Zubatovcům). Vlastní stručné Curriculum vitæ S. V. Zubatova dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Sergej_Zubatov. Curriculum vitæ I. V. Babuškina dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Babu%

C5%A1kin

9 Šelgunov, Vasilij Anderejevič (1867-1939), ruský a sovětský politický činitel, účastník dělnického a revolučního hnutí. Od roku 1886 začal docházet do večerní školy a zapojil se do revolučního hnutí. V letech 1894-1895 se v jeho bydlišti na Novo-Alexandrovské ulici 23 (Alexandrovská ves) konaly ilegální schůze sociálnědemokratického kroužku vedeného Vladimirem Leninem. Vasilij Andrejevič byl členem RSDDS od jejího prního sjezdu, ilegálně konaného na počátku března roku 1898 v Minsku. Účas-tník první ruské a říjnové revoluce. Člen prezidia Všesvazové společnosti sta-rých bolševiků. V roce 1924 odešel V. A. Šelgunov do tzv. politického důchodu, přiznaného z důvo-du politické kariéry resp. zásluh vynikajícího významu. V. A.  Šelgunov zemřel dne 2. dubna 1939 a byl pohřben na Novoděvičím hřbitově.

10 Článek O stávkáchch napsal Lenin ve vyhnanství pro list Rabočaja gazeta. Měl mít tři části: I. význam stávek, II. zákony o stávkách, III. přehled některých stávek z posledních let. V archívu In-stitutu marxismu-leninismu při ÚV KSSS je uložena pouze první část článku. Zda byly napsány další dvě, nebylo zjištěno. Vlastní text V. I. Lenin O stávkách dle České části Marxistického inter-netového archivu viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/1899/12b1899.html#2

11 Lenin, Vladimír Iljič, Návrh a výklad programu sociálně demokratické strany, Návrh a výklad pro-gramu sociálně demokratické strany napsal V. I. Lenin v petrohradském vězení: Návrh programu po 9. (21.) prosinci 1895, Výklad programu v červnu-červenci 1896. Podle vzpomínek N. K. Krupské a A. I. Uljanovové-Jelizarovové jej Lenin napsal mlékem mezi řádky jakési knihy. Původní text musel být tedy nejprve vyvolán a teprve potom přepsán.

V archívu Institutu marxismu-leninismu při ÚV KSSS jsou uloženy tři texty Návrhu programu. Prv-ní, nalezený v Leninově osobním archívu z let 1900-1904, je psán neznámou rukou chemickým in-koustem mezi řádky článku S. Čugunova Krční žebro u člověka z hlediska evoluční teorie, uveřej-něného v časopisu Na učnoje obozrenije č. 5, 1900. Tento text není nadepsán. Stránky jsou očíslo-vány tužkou Leninovým rukopisem a vloženy do obálky, na niž Lenin napsal: Starý (1895) návrh programu.

Druhý text byl nalezen rovněž v Leninově osobním archívu z let 1900-1904. Je napsán na stroji, na tenkém cigaretovém papíře a nadepsán: „Starý (1895) návrh programu sociálně demokratické stra-ny.

Třetí text, objevený v ženevském archívu RSDDS, má 39 listů hektografovaného textu a na rozdíl od prvních dvou obsahuje nejen Návrh programu, ale i Výklad programu, jež tvoří dohromady uce-lený spis.