Bernstein, Eduard (1850-1932) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku - IES + bernsteinismus dle poznámky č. 74 na straně 702 Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v 5-ti svazcích, Svoboda, Praha 1972

 

Bernstein¹, Eduard (1850-1932) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku - IES + bernsteinismus dle poznámky č. 74 na straně 702 Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v 5-ti svazcích, Svoboda, Praha 1972

německý politik a publicista, teoretik německé sociální demokracie a jeden z vůdců II. inter-nacionály². Od roku 1872 pracovník v sociálnědemokratickém hnutí. Z počátku tíhl k opor-tunismu³, v emigraci se sblížil s Bedřichem Engelsem⁴, opustil tehdy své oportunistické pozice, ale od poloviny 90. let přešel k otevřené a nepokryté revizi klíčových fundamentů marxismu. Mezi lety 1902 a 1906, 1912-1918 a 1920-1928 byl Bernstein poslancem Říšského sněmu.

Eduard Bernstein (1850-1932) byl politik a přední teoretik německé SPD, který se stýkal s Bedři-chem Engelsem. V roce 1896 začal Bernstein publikovat články Probleme des Sozialismus (Prob-lémy socialismu), v nichž žádal revizi základního postulátu socialismu, proletářské revoluce, a její nahrazení reformismem. Bernsteinovy texty vyvolaly obrovskou polemiku. Jeho názory odmítl kro-mě této brožury Rosy Luxemburgové⁵ Reforma nebo revoluce (1900) i V. I. Lenin v knize Co dělat? (1902). Bernstein byl v SPD praporečníkem revizionismu, který postavil proti Marxem požadované revoluci a prosazoval práci ve prospěch postupných reforem. Jeho ideoví oponenti, k nimž patřili například August Bebel⁶, Karl Kautsky⁷ a Wilhelm Liebknecht⁸, dosáhli v roce 1903 odmít-nutí Bernsteinových názorů na drážďanském sjezdu SPD. Během první světové války zastával Bern-steinpacifistické postoje. Prakticky jest celá tato teorie vlastně radou, aby se upustilo od sociálního převratu, konečného cíle sociální demokracie a udělal se ze sociální reformy místo prostředku třídního boje jeho účel. To for-muloval nejvýstižněji a nejpřesněji Bernstein sám, když napsal: „Konečný cíl, ať jakýkoliv, mi není ničím, hnutí jest mi vším.“ Ale socialistický konečný cíl je to jediné podstatné, čím se liší hnutí sociálně-demokratické od měšťácké demokracie a od měšťác-kého radikalismu, a proč se celé dělnické hnutí obrací od jalového záplatování kapitalistického řádu, aby se nerozpadl, k třídnímu bojí proti tomuto řádu, za jeho odstranění. Proto otázka: „so-ciální reforma či soci-ální revoluce?“ ve smyslu bernsteinském jest pro sociální demokracii zároveň otázkou: „být či nebýt?“ Vypořádáme-li se s Bernsteinem a jeho stoupenci, nejde při tom konec konců o takový či onaký způsob boje, ani o tu či onu taktiku, ale o celou existenci sociálně demo-kratického hnutí. Toto poznání jest pro dělníky dvojnásob důležité, poněvadž tu jde přímo o ně, o jejich vliv na hnutí, jde zrovna o jejich kůži. Oportunistický směr ve straně, formulovaný teoreticky Bernsteinem, jest vlastně nevědomou snahou zajistit převahu maloměšťáckých živlů, které přešly do strany a v jejich duchu přetvořit praxi i cíle strany. Otázka: sociální reforma či sociální revoluce, otázka konečného cíle a hnutí jest s druhé strany otázkou, má-li dělnické hnutí být maloměšťácké či proletářské.

Eduard Bernstein (1850- 1932) politik a přední teoretik německé SPD, který se stýkal s Bedřichem Engelsem. V roce 1896 začal Bernstein publikovat články Probleme des Sozialismus (Problé-my socialismu), v nichž žádal revizi základního postulátu socialismu, proletářské revolu-ce, a její nahrazení reformismem. Bernsteinovy texty vyvolaly obrovskou polemiku. Jeho názo-ry odmítl kromě této brožury Rosy Luxemburgové Reforma nebo revoluce (1900)⁹ i V. I. Lenin v knize Co dělat? (1902). Bernstein byl v SPD praporečníkem revi-zionismu, který postavil proti Mar-xem požadované revoluci a prosazoval práci ve prospěch postupných reforem. Jeho ideoví oponen-ti, k nimž patřili například August Bebel¹⁰, Karl Kautsky a Wilhelm Liebknecht, dosáhli v roce 1903 odmítnutí Bernsteinových názorů na drážďanském sjezdu SPD. Během první světové války zastával Bernstein pacifistické postoje.

Část I. Oportunistická metoda Jsou-li teorie obrazem jevů vnějšího světa v lidském mozku, pak jest jistě teorie E. Bernsteina takovým obrazem, ale často vzhůru nohama. Ale jádrem Bernsteinových výkladů nejsou po našem soudu jeho názory o praktických úkolech sociální demokracie, ale to, co říká o procesu objektivního vývoje kapitalistické společnosti, s čímž ovšem jeho názory úzce souvi-sejí. Podle Bernsteina jest tím nepravděpodobnější, že se kapi-talismus zhroutí, čím více se vyvíjí, jednak proto, že se kapitalistická soustava víc a více při-způsobuje, jednak proto, že se výroba víc a více rozrůzňuje (diferencuje). Že se kapitalismus dovede přizpůsobovat poměrům, o tom svědčí podle Bernsteina předně to, že ubývá všeobecných krizí, dík vývoji soustavy úvěru, podnikatels-kých organizací a dopravy i zpravodajské služby, za druhé to, že středního stavu neubývá, poně-vadž se výroba rozrůzňuje a úroveň širo-kých vrstev proletariátu se zvyšuje na úroveň středních stavů, za třetí to, že se zlepšuje hospo-dářské i politické po-stavení proletariátu odborovými boji. Z toho plyne pro praktický boj so-ciální demokracie všeobecná rada, aby neusilovala o dobytí politic-ké moci ve státě, ale spíše hleděla zlepšit postavení dělnické třídy a zavést socialismus, ne nějakou sociální a politickou krizí, ale postupným rozšířením společenské kontroly a postupným provede-ním zásady druž-stevní. Bernstein sám nepovažuje své názory za něco nového, soudí spíše, že do-cela souhlasí s některými výroky Marxe a Engelse, i s celým dosavadním postupem sociální demo-kracie. Ale jest těžko popřít, jak se nám zdá, že názory Bernsteinovy jsou v základním rozporu s myšle-ním vědeckého socialismu. Kdyby Bernsteinova „revise“ tvrdila, že se kapitalismus vyvíjí pomaleji, než se soudilo, pak by to skutečně znamenalo, že proletariát jen odsune okamžik pře-vzetí státní moci, z něhož by prakticky vyplynulo volnější tempo boje. Ale tomu tak není. Bern-stein pochybuje ne o rychlosti; vývoje, ale o samém vývoji kapitalistické společnosti a v souvislosti s tím i o tom, že lze přejít do řádu socialistického.

Eduard Bernstein (1850-1932) byl politik a přední teoretik německé SPD, který se stýkal s Bedři-chem Engelsem. V roce 1896 začal Bernstein publikovat články Probleme des Sozialismus (Problé-my socialismu), v nichž žádal revizi základního postulátu socialismu, proletářské revoluce, a její nahrazení reformismem. Bernsteinovy texty vyvolaly obrovskou polemiku. Jeho názory odmítl kro-mě této brožury Rosy Luxemburgové Reforma nebo revolu-ce (1900) i V. I. Lenin v knize Co dělat? (1902). Bernstein byl v SPD praporečníkem revizionis-mu, který postavil proti Marxem požadované revoluci a prosazoval práci ve prospěch postup-ných reforem. Jeho ideoví oponenti, k nimž patřili například August Bebel, Karl Kautsky a Wilhelm Liebknecht, dosáhli v roce 1903 odmítnutí Bern-steinových názorů na drážďanském sjezdu SPD. Během první světové války zastával Bernstein paci-fistické postoje.

Prakticky jest celá Bernsteinova teorie vlastně radou, aby se upustilo od sociálního převra-tu, konečného cíle sociální demokracie a udělal se ze sociální reformy místo prostředku třídního boje jeho účel!

To formuloval nejvýstižněji a nejpřesněji Bernstein sám, když napsal:

„KONEČNÝ CÍL, AŤ JAKÝKOLIV, MY NENÍ NIČÍM, HNUTÍ JEST MI VŠÍM!!!“

Obecně lze konstatovat, že Eduard Bernstein byl německý revizionistický politik a publicista, teo-retik německé sociální demokracie, autor knihy Předpoklady socialismu a úkoly sociální demo-kracie (dle webových stránek Strany demokratického socialismu viz http://www.sds.cz/docs/prec

tete/eknihy/eb_psusd.htm), v níž vyslovit „slavnou“ tezi: „Hnutí je mi vším, konečný cíl ničím“, jakkoli sama věta ve skutečnosti zněla: „Konečný cíl, ať jakýkoliv, mi není ničím, hnutí jest mi vším“.

Bernstein, Eduard (1850-1932) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Berns

tein

Eduard Bernstein byl vůdcem krajně oportunistického křídla německé sociální demokraci-e a II. internacionály, teoretik revizionismu a reformismu. V letech 1881-1889 redigoval ústřední orgán Sociálně-demokratické strany Německa Der Socialdemokrat. Mezi lety 1896-1898 uveřejnil v časopise Die Neue Zeit (Nová doba) sérii článků Problémy socialismu, jež později vydal knižně pod názvem Voraussetzungen des Sozialismus (Předpo-klady socialismu a úkoly sociální demokracie) (1899). V této knize definitivně přistoupil k bezpříkladné revizi všech filozofických, ekono-mických a politických fundamentů - úhelných kamenů marxistického učení. Za klíčový úkol dělnického hnutí Bernstein prohlásil boj za reformy, za postupné zlepšení hospodářského postavení dělníků za kapitalismu, razil oportunistické heslo HNUTÍ JE VŠÍM, KONEČNÝ CÍL NIČÍM! Za světové imperialis-tické války byl centristou¹¹ a svůj sociálšovinismus relativně umně zastíral řečmi a výklady o internacionalismu.

Bernsteinismus dle poznámky № 74 na straně 702 Svazku I 

Vybraných spisů V. I. Lenina v 5-ti svazcích, Svoboda, Praha 1972

Oportunistický protimarxistický směr v mezinárodní sociální demokracii, který vznikl konce XIX. století v Německu a byl nazván podle Eduarda Bernsteina, nejvýraznějšího představitele revi-zionismu¹². V letech 1896-1898 uveřejnil Bernstein v teoretickém orgánu německé sociální de-mokracie «Die Neue Zeit» sérii článků nazvaných „Problémy socialismu“, v nichž se pod rouškou „svobody kritiky“ pokoušel revidovat (odtud název „revizionismus“) filosofické, ekonomické a poli-tické základy revolučního marxismu.

Levice v německé sociální demokracii zahájila boj proti proti proudu Eduarda Bernsteina na strán-kách svých novin. Pravičácké, oportunistické křídlo začalo bernsteinismus obhajovat a Ústřední vý-bor zaujal vůči bernsteinismu smířlivecké stanovisko a nevystoupil proti němu. V časopise Die Neu-e Zeit zahájil G. V. Plechanov¹³v červnu roku 1898 ostrou polemi-ku proti Bernsteinovi člán-kem Bernstein a materialismus.¹⁴

V roce 1899 vyšly Bernsteinovy články knižně pod názvem Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie¹⁵.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1a) Bernstein, Eduard (1850-1932), německý revizionistický politik a publicista, teoretik německé sociální demokracie, autor knihy Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie (dle webových stránek Strany demokratického socialismu viz http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/eb_psusd.htm), v níž vyslo-vit „slavnou“ tezi: „Hnutí je mi vším, konečný cíl ničím“, jakkoli sama věta ve skutečnosti zněla: „Konečný cíl, ať jakýkoliv, mi není ničím, hnutí jest mi vším“.

1b) Bernstein, Eduard (1850-1932) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Bern

stein

1c) Bernstein, Eduard (1850-1932) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES): německý politik a novinář, teoretik německé sociální demokracie a jeden z vůdců II. internacionály

α) II. internacionála podle Slovníku vědeckého komunismu viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=606981;

β) II. internacionála dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh %C3%A1_internacion%C3

%A1la];

γ) Prof. Galikin, I. S., II. internacionála (1889–1914) viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx

2a) II. internacionála - mezinárodní sdružení socialistických stran, dle Ilustrovaného encyklopedic-kého slovníku (IES), Academia, Praha, 1981 + Přehled kongresů MSSS viz https://www.blogger.co

m/blog/post/edit/2155501801748429706/8881274190233915294?hl=cs

2b) Galkin, Ilja Savvič (1898-1990) [sovětský historik a veřejný činitel. Rektor Moskevské státní univerzity (1943-1948) a jeden z iniciátorů vzniku Všesvazové společnosti pro šíření vědeckých a politických znalostí], II. internacionála (1889–1914) viz https://blog.idnes.cz/lukassluka/ii-internacionala.Bg15061885

2c) II. internacionála - Mezinárodní sdružení socialistických stran (MSSS) dle Ilustrovaného encyklo-pedického slovníku (IES), Academia, Praha, 1981 + Přehled kongresů MSSS viz https://www.blogger.c

om/blog/post/edit/2155501801748429706/8881274190233915294?hl=cs

2d) II. internacionála dle české wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_internacion%C3%A1l

a

3a) Oportunismus dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Oportunismus

3b) Oportunismus dle Sociologické encyklopedie Sociologického ústavu Akademie věd ČR viz https:

//encyklopedie.soc.cas.cz/w/Oportunismus

3c) Oportunismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia, Praha 1982 viz htt

ps://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/6368717721824336796

4a) Engels, Bedřich (1820-1895) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/ 5407220920755828518

4b) Lenin (vl. jm. Uljanov), Bedřich Engels viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/1895/engels htm

5a) Luxemburgová, Rosa (1871-1919), Stranická příslušnost:

Sociálnědemokratická strana Německa - SPD (1898–1915),

Komunistická strana Německa (od 1919)
Nezávislá sociálnědemokratická strana Německa (1917–1918)
Spartakovci (1915–1918)
Sociální demokracie Království Polska a Litvy - (SDKPiL) (1893–1918)

ŽIVOTOPIS Rosy Luxemburové viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=539794

5b) Luxemburgová, Rosa, Sociální demokracie a parlamentarismus (1904) viz https://lukassluka.

blog.idnes.cz/blog.aspx?c=499329

4c) Luxemburgová, Rosa, Sociální reforma nebo sociální revoluce? Viz Idnes.cz/blog.aspxc=492981

https://lukassluka.blog

4d) Luxemburgová, Rosa. dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Rosa_Luxemburgov%C3%A1

6 Bebel, August, plným jménem Ferdinand August Bebel (1840-1913) byl německý politik, spisovatel a marxistický filozof. Německý představitel dělnického hnutí a jeden ze zakladatelů a vůdců německé sociálnědemokratické strany a II. internacionály. Od roku 1867 předseda Svazu německých odborových dělnických spolků, a od založení sociálnědemokratické strany Německa roku 1869 stál v jejím čele. Bebel bojoval proti militarismu, klerikalismu a za osvobození žen a byl rovněž zapřisáhlým odpůrcem Bernsteinova revizionismu. A. Bebel dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/August_Bebel

7a) Kautsky, Karel (1854-1938) dle Ilustovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981, str. 114 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/4613635101246632049?hl=cs

7b) Kautsky, Karl Johann (1854-1938), německý socialistický politik a přední teoretik marxismu dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Kautsky

7c) Lenin, V. I., Proletářská revoluce a renegát Kautský (napsáno říjen–listopad 1918) dle české části Mar-xistického internetového archívu viz https://www.marxists.orgcestina/lenin/1918/renkau/ch9.htm

8a) Liebknecht, Vilém, plným jménem Wilhelm Martin Philipp Christian Ludwig (1826-1900), německý socialista a jeden z hlavních zakladatelů Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), J-Pri, Academia, Praha 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3106830423187841781?hl=cs

7b) Liebknecht, Vilém (1826-1900) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Li

ebknecht

9 Luxemburgová, Rosa, Sociální reforma nebo sociální revoluce? Dle portálu České sekce Marxistického internetového archivu viz https://revolucnimarxismus.com/2022/11/17/socialni-reforma-nebo-soci

alni-revoluce-rosa-luxemburg-1900/

10 Bebel, August (1840–1913) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES) + dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/August_Bebel viz

11 Centrismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/48658423065822595

01?hl=cs

12a) Revizionismus dle Ilustrovaného encyklopedického (IES), Pro-Ž, str. 107, Academia Praha viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5625485448819564245?hl=cs

12b) Revizionismus dle Slovníku vědeckého komunismu (SVK), nakladatelství Svoboda, Svoboda, Pra-ha 1978 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/140345275784377030?hl=cs

9c) Lenin, Vladimír Iljič, Marxismus a revizionismus dle dle internetového portálu formace slovens-kých komunistů a socilistů Vzdor – Strana práce viz https://vzdor.org/wp-content/uploads/2015/06/lenin_marxismus_revizionismus.pdf

13 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857-1918) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/6955722890086239929?hl=cs

14 Původně publikováno v němčině v Neue Zeit, č. 44, 30. července 1898, následně otištěno rusky v Kritice našich kritiků, 1906, celý text Plechanovova článku Bernstein a materialismus viz anglicky zde: https://www.marxists.org/archive/plekhanov/1898/07/bernsteinmat.html

15 Kniha Eduarda Bernsteina Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie (Die Voraussetzungen des Sozialismus und die Aufgaben der Sozialdemokratie) vyšla poprvé v roce 1899. Svazek je zá-sadním dílem sociálně-demokratické teorie, v němž Bernstein zpochybněním klíčových Marxových myšlenek flagrantním způsobem reviduje jejich směřování předkládaje reformní cestu k socialismu.

Obsah knihy:

• Kritika marxistické teorie:

  Bernstein kritizuje Marxovu teorii postupného zchudnutí proletariátu, nevyhnutelnosti kapitalistické krize a revolučního svržení kapitalismu.

• Reformní cesta k socialismu:

  Bernstein obhajuje cestu postupných reforem a parlamentní demokracie jako prostředek k dosažení socialistické společnosti. Zdůrazňuje význam odborů, družstev a sociálního zákonodárství.

• Nová role sociální demokracie:

  Bernstein definuje nové úkoly sociální demokracie v měnícím se kapitalistickém prostředí. Klade důraz na zlepšení životních podmínek dělnické třídy v rámci stávajícího systému a postupnou transformaci společnosti.

• Důraz na etiku:

  Bernstein zdůrazňuje důležitost etických principů v politice a usiluje o dosažení socialismu, který by byl založen na spravedlnosti, solidaritě a svobodě.

Hlavní myšlenky knihy:

• Evoluční vývoj socialismu:

  Bernstein se distancuje od ortodoxního marxismu, který zdůrazňoval revoluční násilí a tvrdí, že socialismus se může vyvinout evolučně z kapitalismu prostřednictvím reforem a demokratického procesu.

• Role demokracie:

  Bernstein považuje demokracii za důležitý nástroj pro dosažení socialismu a za hodnotu sama o sobě.

• Důležitost etiky:

  Bernstein zdůrazňuje význam etických principů pro socialistické hnutí a pro dosažení spravedlivé a svobodné společnosti.

• Odmítnutí revoluce:

  Bernstein odmítá revoluční cestu k socialismu a zdůrazňuje důležitost reforem a postupné transformace společnosti.

Dopad knihy:

Bernsteinova kniha vyvolala v tehdejším socialistickém hnutí velkou diskusi a polemiku. Její myšlenky vedly k rozdělení na ortodoxní marxisty a reformní socialisty. Nicméně, její vliv na vývoj sociálně demokratického hnutí byl obrovský a její myšlenky rezonují dodnes.

Pro čtenáře, kteří se zajímají o teorii socialismu, dějiny sociální demokracie a politickou filosofii, je tato kniha neocenitelným zdrojem informací.