Svaz boje za osvobození dělnické třídy dle Vybraných spisů V. I. Lenina svazek I, str. 741, nakladatelství Svoboda, Praha 1972
Členové petrohradského «Svazu boje za osvobození dělnické třídy»: Zleva doprava stojí: A. L. Malčenko, P. K. Záporožec, A. A. Vanějev, zleva doprava sedí V. V. Starkov, G. M. Križanovskij, V. I. Uljanov, Ju. O. Martov. Sankt-Peterburg, 1897
Organizaci Svaz boje za osvobození dělnické třídy založil V. I. Lenin1 na podzim roku 1895 v Petrohradě a sdružovala asi 20 marxistických dělnických kroužků v Petrohradě. Veškerá činnost Svazu spočívala na zásadách centralismu a přísné kázně. V čele svazu byla ústřední
skupina, jejímiž členy byli V. I. Lenin, N. K. Krupská,2 G. M. Křižanovkij,3 L. Martov (Ju. O. Cederbaum)4, M. A. Silvin5, V. V. Starkov6, A. A. Vanějev7, P. K. Záporožec8 aj.) Bezpros-třední řízení bylo soustředěno v rukou 5 členů skupiny v čele s Leninem. Organizace se rozdělila na obvodní skupiny. Spojení mezi těmito skupinami a závody udržovali uvědomělí a vyspělí dělníci (I. V. Babuškin9, V. A. Šelgunov10 aj.). V závodech byli organizátoři pro shromažďování informa-cí a pro rozšiřování literatury, ve velkých podnicích byly vytvořeny dělnické kroužky.
Svaz boje za osvobození dělnické třídy začal jako první v Rusku spojovat socialis-mus s dělnickým hnutím, přecházel od propagování marxismu v poměrně úzkém okruhu vyspělých dělníků v kroužcích k politické agitaci v širokých masách proletariátu. Řídil děl-nické hnutí a spojoval boj za hospodářské požadavky s politickým bojem proti carismu. Rozšířil svůj vliv i mimo Petrohrad. Z jeho podnětu se sloučily dělnické kroužky v obdobné svazy v Moskvě, Kyjevě, Jekatěrinoslavi a v jiných ruských městech a oblastech.
V prosinci 1895 zasadila carská vláda Svazu těžkou ránu: z 8. na 9. (z 20. na 21.) prosince 1895 byla zatčena značná část pracovníků Svazu v čele s Leninem. Na protest proti zatčení Lenina a dalších členů Svazu byl vydán leták s politickými požadavky, ve kterém byla poprvé ohlášena exis-tence Svazu boje.
Lenin řídil činnost Svazu z vězení, pomáhal mu svými radami, posílal z vězení šifrované dopisy a letáky a napsal brožuru O stávkách11 a Návrh a výklad programu sociálně demokratické stra-ny12.
Klíčový význam petrohradského Svazu boje za osvobození dělnické třídy spočíval v tom, že to byl podle Leninových slov významný zárodek revoluční strany, jež se opírá o dělnické hnutí a řídí třídní boj proletariátu.
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★1a) Lenin (skut. příjm. Uljanov), Vladimir Iljič (1870–1924) dle české části Marxistického inter-netového archivu viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/index.htm
1b) Lenin (skut. příjm. Uljanov), Vladimir Iljič (1870–1924) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia, 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/
7624455622683502038?hl=cs
1c) Lenin (skut. příjm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870–1924) dle portálu kominternet.cz viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276?hl=cs
1d) Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5871150623914259087?hl=cs
1e) Košťál, Zdeněk, O leninismu jako nedílné součásti ideologie komunistické strany a vědeckých vý-chodisek její politiky dle časopisu Dialog č. 263, květen 2010 – Dialog č. 267, říjen 2010 viz http://www.rudyprapor.cz/zdenek-kostal-o-leninismu-jako-nedilne-soucasti-ideologie-komunistickestra
ny-a-vedeckych-vychodisek-jeji-politiky/
1f) Poslední dny Lenina: Kecalové, poslouchejte, rozzlobil se Josef Skála a dal na stůl fakta dle portálu Parla-mentní listy ze dne 22. ledna 2019 viz https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Posledni-dny-Lenina-Kecalove-poslouchejte-rozzlobil-se-Josef-Skala-a-dal-na-stul-fakta-567698
1a) Krupská, Naděžda Konstantinovna (1869-1939) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia, Praha 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/86748112400899
66813?hl=cs
2b) Krupská, Naděžda Konstantinovna (1869-1939) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Nad%C4%9B%C5%BEda_Krupsk%C3%A1
2c) Životopis Naděždy Konstatinovny Krupské (1869-1939) dle portálu Databazeknih.cz: ruská revolucionářka a manželka V. I. Lenina. Narodila se do šlechtické rodiny, s marxismem se potkala dříve než Lenin, s nímž se seznámila v roce 1894. Byla sovětskou politickou pracovnicí, pedagožkou a organizá-torkou sovětského školství. V červenci 1898 se stala manželkou V. I. Lenina a setrvala s ním do konce života. Krupská zpracovala otázky polytechnického vzdělání a spojení výchovy a vyučování s výrobní praxí. Od roku 1898 byla členkou Ruské sociálnědemokratické strany dělnické (RSDDS), od roku 1903 resp. 1912 její bolševické frakce [RSDDS(b)], Ruské komunistické strany resp. Komunistické strany Ruska (RKS/KSR), Všesvazová komunistické strany (bolševiků) Komunistické strany Sovětského Sva-zu, od roku 1927 byla v Ústředním výboru strany. Byla také činná v mezinárodním komunistic-kém hnutí. Od roku 1931 byla členkou AV SSSR. Do konce svého života vystupovala v tisku. Zemřela den po svých 70. narozeninách.
3 Křižanovskij, Gleb Maxmilianovič (1872-1959) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501
801748429706/6236160743992107377
4 Martov L., vlastním jménem Cederbaum, Julij Osipovič (1873-1923) dle IES, 2. díl, str. 461 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7293919003360080376?hl=cs
5 Silvin, Michchail Alexandrovič (1874-1955) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/21555
01801748429706/1292797914420658154?hl=cs
6 Starkov, Vasilij Vasiljevič (1869-1925) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/21555018017
48429706/8991737966227074691?hl=cs
7 Vanějev, Anatolij Alexandrovič (1872-1899), aktivní účastník revolučního hnutí v Rusku. Byl spo-lupracovníkem V. I. Lenina, podílel se na distribuci ilegální literatury. Podle některých zdrojů (např. článku v novinách Krasnojarský dělník strávil rané dětství v Archangelsku) viz rusky PORT-RÉT NA POZADÍ DOBY, k140. výročí narození Anatolije Vanejeva (1872-1899) [ПОРТРЕТ НА ФО-НЕ ЭПОХИ К 140-летию со дня рождения Анатолия Ванеева (1872-1899)] zde: https://web.arch
ive.org/web/20171224042315/http://www.krasrab.com/archive/2012/01/21/06/view_article. Když bylo chlapci 6 let, rodina se přestěhovala do Nižního Novgorodu. Zde nejprve absolvoval okresní školu v Nižním Novgo-rodu a poté Vladimirskou reálnou školu tamtéž. Jako student se pod vede-ním V. I. Uljanova podílel na vzniku a činnosti petrohradského „Svazu boje za osvobození dělnické třídy“. Dohlížel na technickou přípravu publikování novin Rabočeje Dělo (Rabočeje dělo (RD) [Děl-nická věc] - tiskový orgán Svazu ruských sociálních demokratů v zahraničí (vycházelo v letech 1899-1902). [Rabočeje Dělo (Rabočeje dělo (RD) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215
5501801748429706/158333733391215360?hl=cs + Svaz ruských sociálních demokratů v zahraničí (SR-SDvZ) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/761593769826530339?hl=
cs]. A. A. Vanějev se rovněž podílel na hekto-grafování díla V. I. Lenina „Kdo jsou to ‚přátelé lidu‘ a jak bojují proti sociálním demokratům?“ [text svazku V. I. Lenina Kdo jsou přátelé lidu a jak bo-jují proti sociálním demokratům?, kterou napsal Lenin roku 1894 (první sešit byl dokončen v dubnu, druhý a třetí v létě) a na níž začal Lenin pracovat již v letech 1892 až 1893 v Samaře. V samarském marxistickém kroužku míval referáty, v nichž ostře kritizoval odpůrce marxismu, libe-rální narodniky: V. V. (Voroncova), Michajlovského, Južakova a Krivěnka. Těchto referátů Lenin použil k přípravě materiálu ke své knize „Kdo jsou přátelé lidu“. Dle české části Marxistického int-ernetového archivu viz zde: https://www.marxists.org/cestina/lenin/1894/041894.html#1. V prosin-ci 1895 byl Anatolij Alexandrovič zatčen a po dvou letech - v roce 1897 byl poslán do vyhnanství na východní Sibiři. V exilu se oženil s Dominikou Truchovskou. V roce 1899 podepsal „Protest ruských sociálních demokratů“ namířený proti tzv. „ekonomistům“. [viz Eko-nomismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), I. díl, a-i, Academia 1980, str. 574 zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3453953146873599650?hl=cs. A. A. Vanějev zemřel v exilu dne 8. (20.) září 1899 ve vesnici Jermakovskoje, Jenisejské gubernii, kde se nyní nalézá okresní centrum Krasnojarského kraje 1899 na tuberkulózu (tj. souchotě resp. úbytě).
8 Zaporožec, Petr Kuzmič (1873-1905) - osobnost ruského revolučního hnutí. [*5. (17) ledna 1873, Bělá Cerkov, Kyjevská gubernie, Ruská říše - † 19. února (4. března) 1905 (věk 32) Místo úmrtí: Vi-nnica, Podolská gubernie, Ruská říše. Země: Ruská říše; Povolání: politik; Datum úmrtí: 19. února (4. března) 1905 (věk 32) Místo úmrtí: Vinnica, Podolská gubernie, Ruská říše; Povolání: Politik
Stručný životopis P. K. Záporožce: V letech 1886-1891 - studoval na Kyjevské reálné škole ve stejné tří-dě s V. A. Vsevoložským, s nímž začal studovat marxistickou literaturu. Od roku 1891 byl Petr Kuzmič studentem Petrohradského technologického institutu, kde se připojil k marxistickému kroužku a v ro-ce 1895 se pod vedením V. I. Uljanova podílel na organizaci petrohradského „Svazu boje za osvobození dělnické třídy“ a byl členem ústředního kroužku tohoto svazu. Vedl sociálně-demokratickou propagandu mezi dělníky v oblastech narvského a moskevského městského obvo-du. V roce 1895 přijel Záporožec do Kyjeva s organizačními úkoly. V prosinci 1895 byl jako revolu-cionář zatčen a odsouzen k pěti le-tům vyhnanství. Během pobytu ve vězení psychicky onemocněl a v roce 1897 byl hospitalizován v psychiatrické léčebně Kirillovskaja v Kyjevě. Následně zemřel v nemocnici ve Vinnici.
Památky P. K. Zaporožce:
☭
Memorial
v Bílé
Cerekvi
(sochař - Ivan Kavaleridze). Demontováno dne 15.
července
2022
dle
usnesení výkonného výboru zastupitelstva města Bílá
Cerekev
☭
Památník
ve Vinnycji
(zbořen
v červnu 2019)
☭
Pamětní
deska v Kyjevě (ul. Velyka Žitomirskaya,
2)
☭
Náměstí
a ulice Petra
Záporožce
v Bílé
Cerekevi
☭
Ulice
Petra Zaporožce ve Vinnyci (přejmenována po jiné historické
postavě se stejným křestním jménem a příjmením)
☭
Škola
č. 29
ve Vinnycii pojmenovaná po P. K. Záporožci
9 Babuškin, Ivan Vasiljevič [1872 (resp. 1873)-1906], ruský revolucionář a žurnalista. V roce 1900 založil noviny Dělník Jihu (Южный рабочий) a stal se korespondentem pro Leninův stranický tisk Jiskra (Искра), čímž zároveň vstoupil do Ruské sociálně-demokratické dělnické strany. Roku 1902 uprchl z Jekatěrinoslavu do Londýna, tentýž rok se však vrátil do Ruska. Usadil se v Petrohradě, kde bojoval proti tamním agentům tajné politické policie carského Ruska Ochrany resp. Ochranky, konkrétně přívržencům agenta Sergeje Zubatova (tzv. Zubatovcům). Vlastní stručné Curriculum vitæ S. V. Zubatova dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Sergej_Zubatov. Curriculum vitæ I. V. Babuškina dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Bab
u%C5%A1kin
10 Šelgunov, Vasilij Anderejevič (1867-1939), ruský a sovětský politický činitel, účastník dělnického a revolučního hnutí. Od roku 1886 začal docházet do večerní školy a zapojil se do revolučního hnutí. V letech 1894-1895 se v jeho bydlišti na Novo-Alexandrovské ulici 23 (Alexandrovská ves) konaly ilegální schůze sociálnědemokratického kroužku vedeného Vladimirem Leninem. Vasilij Andrejevič byl čle-nem RSDDS od jejího prního sjezdu, ilegálně konaného na počátku března roku 1898 v Minsku. Účas-tník první ruské a říjnové revoluce. Člen prezidia Všesvazové společnosti starých bolševiků. V roce 1924 odešel V. A. Šelgunov do tzv. politického důchodu, přiznaného z důvodu politické kariéry resp. zásluh vynikajícího významu. Zemřel 2. dubna 1939. Pohřben na Novoděvičím hřbitově.
11 Článek O stávkáchch napsal Lenin ve vyhnanství pro list Rabočaja gazeta. Měl mít tři části: I. význam stávek, II. zákony o stávkách, III. přehled některých stávek z posledních let. V archívu Institutu marxismu-leninismu při ÚV KSSS je uložena pouze první část článku. Zda byly napsány další dvě, ne-bylo zjištěno. Vlastní text V. I. Lenin O stávkách dle České části Marxistického internetového archivu viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/1899/12b1899.html#2
12 Lenin, Vladimír Iljič, Návrh a výklad programu sociálně demokratické strany, Návrh a výklad pro-gramu sociálně demokratické strany napsal V. I. Lenin v petrohradském vězení: Návrh programu po 9. (21.) prosinci 1895, Výklad programu v červnu-červenci 1896. Podle vzpomínek N. K. Krupské a A. I. Uljanovové-Jelizarovové jej Lenin napsal mlékem mezi řádky jakési knihy. Původní text musel být tedy nejdříve vyvolán a teprve potom přepsán.
V archívu Institutu marxismu-leninismu při ÚV KSSS jsou uloženy tři texty Návrhu progra-mu. První, nalezený v Leninově osobním archívu z let 1900-1904, je psán neznámým rukopisem chemickým inkoustem mezi řádky článku S. Čugunova Krční žebro u člověka z hlediska evoluční teorie, uveřejněného v časopisu Na učnoje obozrenije č. 5, 1900. Tento text není nadepsán. Stránky jsou očíslovány tužkou Leninovým rukopisem a vloženy do obálky, na niž Lenin napsal: Starý (1895) návrh programu.
Druhý text byl nalezen rovněž v Leninově osobním archívu z let 1900-1904. Je napsán na stroji, na tenkém cigaretovém papíře a nadepsán: Starý (1895) návrh programu sociálně demokra-tické strany.
Třetí text, objevený v ženevském archívu RSDDS, má 39 listů hektografovaného textu a na rozdíl od prvních dvou obsahuje nejen Návrh programu, ale i Výklad programu, jež tvoří dohroma-dy ucelený spis.
Plný text Leninova článku Návrh a výklad programu sociálně demokratické strany dle české části Marxistického internetového archívu viz zde: https://www.marxists.org/cestina/lenin/1895/121895.html
#5a
w.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276?hl=cs
1d) Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981 viz https://www.b
logger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5871150623914259087?hl=cs
1e) Košťál, Zdeněk, O leninismu jako nedílné součásti ideologie komunistické strany a vědeckých vý-chodisek její politiky dle časopisu Dialog č. 263, květen 2010 – Dialog č. 267, říjen 2010 viz http:/
/www.rudyprapor.cz/zdenek-kostal-o-leninismu-jako-nedilne-soucasti-ideologie-komunistickestra
ny-a-vedeckych-vychodisek-jeji-politiky/
1f) Poslední dny Lenina: Kecalové, poslouchejte, rozzlobil se Josef Skála a dal na stůl fakta dle portálu Parlamentní listy ze dne 22. ledna 2019 viz https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Posledni-dny-Lenina-Kecalove-poslouchejte-rozzlobil-se-Josef-Skala-a-dal-na-stul-fakta-567698
Komentáře
Okomentovat