Šelgunov, Vasilij Andrejevič [8. (20.) srpna 1867 - 2. dubna 1939]

 




Ruský a sovětský politický činitel, účastník dělnického a revolučního hnutí.

Od roku 1876 - dělník v závodě v Petrohradu, mechanik na Obuchovském závodě. V letech 1894-1895 se v jeho pokoji na Novoalexadrovské ulici č. p. 23 v Alexandrovské historické čtvrti konaly ilegální schůze sociálnědemokratického kroužku vedeného Vladimirem Leninem. Sám Šelgunov byl členem RSDDS od jejího založení v březnu 1898 v Minsku na 1. stranickém sjezdu sjezdu. Vasilij Andrejevič byl aktivním účastníkem první ruské z roku 1905 i revoluce říjnové proběhnuvší dne 7. listopadu 1917 (podle gregoriánského kalendáře), respektive 25. října 1917 podle kalendáře juliánského, který byl v té době v Rusku používán.

Člen prezidia Všesvazové společnosti starých bolševiků. Od roku 1924 byl tzv. politickým dů-chodcem, jemuž byla penze přiznána z důvodu jeho zásadní politické kariéry nebo zvlášt-ního přínostu. Zemřel dne 2. dubna 1939 a byl pohřben na Novoděvičím hřbitově.



Památka

Je po něm pojmenována ulice v Petrohradu.

Liteteratura

  • Šelgunov Vasilij Andrejevič // Velká sovětská encyklopedie: [ve 30 svazcích] / kapitola ed. A. M. Prochorov. — 3. vydání - M.: Sovětská encyklopedie, 1969–1978.

  • Šelgunov Vasilij Andrejevič // Moskva: Encyklopedie / Kapitola. ed. A. L. Naročnickij. - M.: Sovětská encyklopedie, 1980. - 688 stran, — 200 000 výtisků.

  • Lenin V. I., Kompletní sebraná díla, 5. vydání (viz referenční svazek, část 2, str. 485);

  • Rozanov M., V. A. Šelgunov, L., 1966;

  • Fomenko L., Jeden ze sedmi, M., 1968;

  • Fedorov A. V., V. A. Šelgunov, Otázky dějin KSSS, 1967, č. 8.

    Vasilij Andrejevič Šelgunov dle encyklopedie Vševěd viz https://encyklopedie.vseved.cz/%C5%A0elgunov+Vasilij



        Busta Vasilije Šelgunova od N. S. Kochukova v muzeu Něvs-kaja Zastava

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981

Obrázek
               Leninismus je politická ideologie vyvinutá ruským marxistickým revolucionářem Vla-dimírem Uljanovem – Leninem, jež navrhuje vytvoření diktatury proletariátu vedené revoluční avantgardní a disciplinovanou stranou jako politickým předvojem k nastolení komunismu. Úkolem leninistické strany - předvoje je poskytnout pracujícím třídám politické vědomí (vzdělání a organizaci) a revoluční vedení nezbytné k sesazení kapitalismu v Ruské říši ( 1721 - 1917 ). Leninské revoluční vedení je založeno a vychází z klíčových tezí Komunistického manifestu ( 1848 ), který označuje komunistickou stranu za „nejpokročilejší a nejrozhodnější z dělnických stran každé země, tj. uskupení, reálně jsoucí s to tlačit a sunout vpřed všechna ostatní. „Bolševici jako předvoj nahlíželi na dějiny skrze teoretický rámec dialektického materialismu, který měl dle jejich představ sankcionovat (schvalovat) a de facto garantovat politický závazek úspěšného svržení ka...
Další informace

Trockismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku)

Obrázek
  maloburžoazní ideově-politický směr v dělnickém hnutí nepřátelský leninismu a zakrývající svou Trockismus jako psychický fenomén je flagrantní arogance, tvrdící, že se mu lze v politice realizovat, aniž by si osvojil potřebné znalosti a dovednosti. oportunistickou podstatu levičáckými radikalistickými frázemi a hesly. Pro trockismus je charakte-ristické rychlé kolísání mezi ultra-revolučností a kapitulantstvím vůči buržoazii. Vznikl počátkem 20 . století v Rusku jako odrůda menševismu a v mezinárodním měřítku centrismu a přeměnil se v antisovětský směr. Nazván podle L. D. Trockého ( Bronstein ) [ 1879-1940 ]. Názory a postoje Trocké-ho a trockistů byly protikladné leninismu ve všech základních otázkách strategie a taktiky revoluč-ního dělnického hnutí: roku 1903 trockisté popírali nutnost jednotné proletářské strany no-vého typu ; 1905-1907 falšovali marxistickou teorii permanentní revoluce, odmítali hegemo-nii proletariátu v buržoazně-demokratické revoluci a revoluční úlohu ...
Další informace

Diktatura proletariátu 1) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), str. 489 resp. 2) dle Slovníku vědeckého komunismu (SVK), str. 48

Obrázek
  Diktatura proletariátu musí nutně... změnit formu a instituce demokracie obecně... změnit je takovým způsobem, aby rozšířila demokracii na úroveň, která dosud ve světě mezi dělnickou třídou utlačovanou kapitalismem nebyla k vidění. V. I. Lenin                  moc dělnické třídy, jež vzniká socialistickou revolucí a jejímž cílem je vybudování socia-lismu a komunismu. Tato moc je proletářská proto, že vedoucí úlohu ve společnosti a státě má dělnická třída v čele s marxisticko-leninskou stranou, jež vystupuje ve svazku s rolnictvem a os-tatními demokratickými vrstvami Diktatura proletari á tu usk uteč ňu- je nejširší demokracii pro pracující; nazývá se diktaturou proto, že využívá státní moci, je-li to nezbytné, k potlačení odporu vykořisťovatelských tříd a k překažení činnosti antisocialistických elementů. Charakter a rysy di k-tatur y proletari á tu jsou určovány úkoly výstavby socialismu. V ek...
Další informace