Válečný komunismus (rus. Boeнный коммунизм) dle Slovníku vědeckého komunismu, str. 114), Svoboda, Praha 1978

Sociálně ekonomická politika sovětského státu v letech občanské války.

            Diktatura proletariátu zahájila sociální, hospodářské a ekonomické přeměny opatřeními, jejichž základem se stalo „okamžité zavedení soci-alismu“ s využitím objektivně příznivých možnos-tí k provedení tohoto mkr, tj. znárodnění bank a velkého průmyslu, nastolení dělnické kontroly nad výrobou i distribucí, konfiskace statkářské půdy a znárodnění veškeré půdy apod. Přitom se však předpokládalo, že ani znárodnění velkoprů-myslu nebude jednorázovým aktem, nýbrž proce-sem postupným, jehož prvním krokem měla být dělnická kontrola výroby. Sovětská moc chtěla ja-ko přechodné opatření postupu k socialismu vyu-žít Státní kapitalismus resp. Kapitalismus státně monopolistický¹. Avšak zaměření na posloupnost socialistických přeměn bylo narušeno vojenskou intervencí a občanskou válkou. „Taktika, kterou zvolila třída kapitalistů, tkvěla v tom, aby nás vyprovokovali k boji, k urputnému a neúprosnému boji, který nás donutil nepoměrně radikálněji rozbít staré poměry, než jsme předpokládali“ (V. I. Lenin, Spisy 33, str. 83, Praha 1955). Přistoupilo se tedy k rozhodujícímu útoku na kapitalistické elementy, jehož cí-lem bylo úplné a rychlé vyvlastnění. Výsledkem bylo prudké urychlení znárodnění průmyslu v 2. polovině roku 1918, kdy do rukou státu přešel celý velký a střední průmysl, kdy se městské buržoazii konfiskoval nemovitý majetek, byly jí uloženy mimořádné revoluční daně a byla donuce-na k pracovní povinnosti. Soukromý obchod byl téměř úplně zlikvidován a nahrazen organi-zovaným státním rozdělováním podle třídních znaků. Zesílil boj proti kulakům, čímž se jejich podíl třikrát zmenšil.

            Intervence, občanská válka a hospodářský rozvrat vyvolaly mimořádná opatření v ekonomi-ce, především ve výrobě. V lednu 1919 byl zaveden příděl potravin. Státu potřebné minimum pot-ravin a píce se získávalo nuceným výkupem u rolníků a přidělovalo se průmyslovým guberniím. V podstatě, jak konstatoval Lenin, stát bral rolníkům všechny přebytky, a někdy i více, a jen částečně jim to nahrazoval průmyslovými výrobky. Fakticky byla nastolena přímá, neekvi-valentní směna zboží mezi městem a venkovem. Válka donutila používat mimořádná opatření i v zajišťování podniků pracovní silou. Byla zavedena všeo-becná pracovní povinnost, prováděly se pracovní mobilizace. V letech 1920-1921 byl znárodněn veškerý průmysl, včetně drobného (s počtem dělníků více než 5 osob), přídělové hospodářství bylo rozšířeno i na základní druhy země-dělských surovin, byla likvidována poslední ohniska soukromého obchodu a udělány konkrétní kroky k zavedení bezplatného rozdělování (bezplatný příděl potravinářského zboží a předmětů hromadné spotřeby obyvatelstvu, zrušení činže, platy za otop, vodovod, elektřinu atd.), byly uči-něny první kroky k likvidaci peněžního hospodářství atd.

            Urychlené provedení socialistických přeměn, přech k politice útoku na kapitalistické ele-menty, mimořádná opatření při řešení důležitých ekonomických otázek, to vše charakterizováno sociálně ekonomickou politiku sovětského státu v občanské válce.

             Politika «válečného komunismu», jak zdůrazňoval Lenin, byla historicky oprávně-ná a v obtížných podmínkách občanské války nezbytná pro zajištění vítězství nad inter-venty i vnitřní kontrarevolucí, pro udržení výroby a zajištění dělnické třídy před hladem. Lenin uváděl, že «válečný komunismus» „musíme brát jako naší zásluhu“, i když menševi-ci² a eseři³ nám tento «válečný komunismus» dávali za vinu“. „Museli jsme, protože by-la válka a bída,“ pral v prosinci 1921, „vyzkoušet cestu nejrevolučnější, s minimem zboží, přídělu, nejstátnější rozdělování. Jinak bychom nezvládli válku a ,nerozbili‘ bojkot a ,pro-vokaci‘ buržoazie. Teď jsme to rozbili, přestali jsme se podřizovat, a můžeme a musíme us-kutečnit postupný přechod“ (V. I. Lenin, Polnoje sobranije sočiněnij, sv. 44, str. 487).

            Když Lenin podtrhoval historickou podmíněnost „Válečného komunismu“, ukazoval zároveň na vážné chyby při jeho provádění a vysvětloval je jak objektivními, tak i subjektivními faktory. Po skončení občanské války pokládal Lenin nějaký čas pokračování v politice Válečného ko-munismu za chybu svého druhu. Lenin zdůrazňoval, že Válečný komunismus, jako pokus urychleného přechodu ke komunistické výrobě a rozdělování „bez mezistupně socialis-mu“, se nepodařil, protože „došlo k odtržení nejvyšších slo-žek naší hospodářské politiky od složek základních, že naše hospodářská politika nevyvolala onen rozmach výrobních sil, který se v naší straně uznává za základní a naléhavý úkol“ (V. I. Lenin, Spisy 33, Praha 1955, str. 55). Vítězné skončení občanské války a přechod k mírové hospodářské výstavbě vyžadovaly změnu ekonomické politiky. Podle usnesení X. sjezdu strany byl uskutečněn obrat od „Válečného komunismu“ k „Nové ekonomické politice (NEP)

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭

1 Státní kapitalismus resp. Kapitalismus státně monopolistický dle Slovníku vědeckého komunis-mu, str. 114, Svoboda, Praha 1978 viz

2 Menševici viz Menševismus (menšinářství) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES) Československé akademie věd, Academia 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/21555

0180174

8429706/575412447392745696?hl=cs

3 Eseři [rus. ze zkratky SR (Es-er), tj. socialisté-revolucionáři], maloburžoazní politická strana v Rusku, jež se opírala především o rolnictvo. Socialisté-revolucionáři vznikli jako strana roku 1902 sloučením skupin tzv. narodniků viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550180174842970

6/757554530183094881?hl=cs