Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS). Historie stalinismu

 

Historie stalinismu

Bibliografický popis: Dějiny Komunistické strany Sovětského svazu 

Odpovědný redaktor: A. B. Bězborodov;

Vědecký redaktor: N. V. Jelisejevová.

Politická encyklopedie, 2013. - 671 str. - (Dějiny stalinismu). - ISBN 978-5-8243-1824-1.

Název publikace: „Historie Komunistické strany Sovětského svazu“

Druh materiálu: monografie (173)

Prohlášení o odpovědnosti, jež obsahuje informace o jed-notlivcích a organizacích zapojených do vytváření zdroje. Před prvními údaji o odpovědnosti je uvedeno předepsané lomítko; následující skupiny informací jsou od sebe odděleny předepsaným středníkem: Komisař pro lidská práva v Ruské federaci, Rada prezidenta Ruské federace pro rozvoj občanské společnosti a lidských práv, Státní archiv Ruské federace, Ruský státní archiv sociálně-politických dějin,  

Nadační fond: „Prezidentské centrum B. N. Jelcina“,  

Nakladatelství: Politická encyklopedie,

Mezinárodní historicko - vzdělávací, charitativní a lidskoprávní společnost „Memorial“, Ústav vědeckých informací pro společenské vědy Ruské akademie věd, resp. vyd. A. B. Bězborodov, vědecký. vyd. N. V. Jelisejevová

Stručný popis: Historie Komunistické strany Sovětského svazu se až donedávna zdála znalcům a milovníkům historie tématem málo zajímavým, tendenčním a nepodstatným. Roky plynou a je jasné, že KSSS byla největší politickou silou, která hrála důležitou roli ve světě a v osudu mnoho-národnostního Ruska. Její rozmanité zkušenosti s budováním strany a státu proto nelze hodit na smetiště dějin, protože i dnes v Rusku a ve světě vznikají a zanikají politické strany, hroutí se poli-tické systémy a dochází k oživování sociálních hnutí. Moderní svět zažívá globální změny ve všech oblastech, včetně politických reforem, budování stran a ideologie. Tato kniha hovoří o výzvách, kterým KSSS čelila, a zároveň i o tom, jak na ně reagovala. Autoři si nečiní nárok na vyčerpávající odpovědi na tyto a další otázky. Snaží se převrátit další stránku v dějinách naší země dvacátého století v podmínkách svobody a absence ideologického nátlaku, plně si vědomi toho, že skutečný výzkum této problematiky je teprve před námi. Pro studenty, magistry, postgraduální studenty, vy-sokoškolskými učiteli a všemi, kteří se zajímají o historii Ruska.

Místo vydání: Moskva,

Nakladatelství: Politická encyklopedie

Rok vydání: 2013.

Počet stran: 671

Téma: Historie Ruska (46) Historie postsovětského Ruska (6) Politické strany — komunistické a dělnické strany — KSSS (35) Politické strany - Komunistické a dělnické strany - KSSS - Komunistická strana Ruské federace (6) Série Dějiny stalinismu (185) ISBN 978-5-8243-1824-1

Komunistická strana Sovětského svazu 

                                                                                   (1898-1991)

 

Ruská sociálně demokratická dělnická strana (bolševiků) [RSDDSR(b)] resp. Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků) [SDDSR(b)] (1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků) [KSR(b)] (1918-1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) [VKS(b)] (1925-1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS) (1952-1991). 

— revoluční strana ruského proletariátu, založená V. I. Leninem¹ na přelomu XIX. a XX. století. Jako strana dělnické třídy se KSSS v důsledku vítězství socialismu v SSSR a upevnění sociální a ide-ově-politické jednoty sovětské společnosti se po konání XX. sjezdu, v jehož rámci přednesl na taj-ném zasedání Tajném zasestala stranou všeho sovětského lidu. V souhlasu se svými Stanovami sjednocuje KSSS „na principu dobrovolnosti pokrokovou, nejuvědomělejší část dělnické třídy, kol-chozního rolnictva a inteligence SSSR“, „je nejvyšší formou společensko-politické organizace, ve-doucí a organizující silou sovětské společnosti“.

— KSSS je neoddělitelnou, organickou součástí mezinárodního komunistického a dělnického hnu-tí, ve své činnosti se řídí principy internacionalismu. Teoretickým základem KSSS je marxis-mus-leninismus. Všechny strany v Rusku opírající se o marxistické učení [tj. Ruská sociálně-demokratic-ká dělnická strana [RSDDS(b)] resp. Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků) [SD-DSR(b)] (1917–1918), Ruská komunistická strana (bolševiků)/ Komunistická strana Ruska (bolševi-ků) [RKS(b)/KSR(b)] (1918–1925), Všesvazová ko-munistická strana (bolševiků) [VKS(b)] (1925–1952) a od XIX. sjezdu Komunistická strana Sovětského svazu [KSSS] (1952-1991)

— Od svého I. sjezdu², který se konal v březnu 1898 Minsku, se strana nazývala Ruská sociálně-demokratická dělnická strana (RSDDS)³, od roku 1917 nesla strana jméno Ruská sociálně-demo-kratická dělnická strana (bolševiků) [RSDDS(b)].⁴ VII. sjezd RSDDS(b) resp. KSR(b) /RKS(b)⁵ konaný ve dnech 6. do 8. března 1918 v Petrohradě, přejmenoval stranu ruských bolševi-ků právě na již zmíněnou KSR(b)/RKS(b). VIII. sjezd KSR(b)/RKS(b), který probíhal ve dnech 18.-23. března 1919, znamenal ideologickou porážku „vojenské opozice“ nesl se ve znamení realizace kurzu na vybudo-vání pravidelné Rudé dělnicko-rolnické armády. VIII. sjezd schválil a přijal druhý Program strany – Program vybudování socialismu. Všechny ruské komunistické strany si osvojily tradici revolučního demokratického hnutí v Rusku, dokázaly spojit boj dělnické třídy a rolnictva proti útlaku kapitalis-tů a statkářů s bojem porobených národů a ná-rodností proti národnostnímu útlaku.

XIV. sjezd strany ruských bolševiků změnil název strany na Všesvazovou komunistickou stranu (bolševiků) [VKS(b)]⁶

― Roku 1883 byla v Ženevě založena prví ruská marxistická skupina Osvobození práce⁷

― XIV. sjezd, proběhnuvší roku 1925 pak na Všesvazovou komunistickou stranu (bolševiků) [V-KS(b)]⁸. XIX. sjezd, jež se konal od 5. do 14. října 1952, změnil pojmenování VKS(b) na Ko-munistickou stranu Sovětského svazu (KSSS), přičemž se zároveň jednalo o poslední sjezd strany za přítomnosti J. V. Stalina⁹. Cílem sjezdu bylo obnovit vedení strany, nastínit další vývoj sověts-ké politiky a zhodnotit předcházející období uplynuvší od posledního stranického sjezdu konané-ho před vypuknutím Velké vlastenecké války - XVIII. sjezdu VKS(b), jež proběhl v Moskvě mezi 10. a 21. březnem 1939. Obecně lze konstatovat, že KSSS jako představitelka nového – bolševického směru politického myšlení a zároveň i jako strana nového typu – byla založena roku 1903 na II. sjezdu RSDDS¹⁰, jež se konal v Bruselu a Londýně a díky postupnému uskutečňování závěrů jeho usnesení začala skutečná práce této strany. Zároveň je však třeba uvést skutečnost, že se rezul-táty II. sjezdu záhy proměnily v počátek ostrého střetu mezi pohledem Leninovým a vizemi jiných členů RSDDS, reprezentovaným především Plechanovem¹¹ a Martovem o organizační otázky. Postoje jsou označeny – menševici zůstali v hlasováních v menšině, kdežto bolševici, ke kterým patřil Lenin, měli na důležitých hlasováních většinu. Menševici měli za to, že stranu je třeba for-movat jako masovou organizaci s co nejširší možností náboru členstva a zároveň nečinit zásadní rozdíly mezi členy a nečleny s tím, že každý, kdo se účastní stranické práce má být považován za člena. Lenin měl naproti tomu diametrálně odlišnou představu fungování efektivní stranické orga-nizace, kterou Vladimír Iljič definoval jako „stranu nového typu“ charakterizovanou aplikací pre-cizního řádu umožňující de facto vojenskou souhru jejích orgánů. Výsledkem střetu bylo jakkoli v čase postupné, ve finále však definitivní rozdělení sociálních demokratů na tyto dvě hlavní skupiny - bolševiky¹² a menševiky.

Samotný „bolševický mustr“ stranické organizace popsal britský marxistický historik Eric Hobs-bawm v rámci svého hodnocení akceschopnosti politických stran následovně:

„I malé organizace mohly rozvinout nepoměrně silné působení, neboť ještě více než vojenskou discip-linou a soudržností se podařilo straně vymoci od svých členů mimořádně vysokou míru oddanosti i sebeobětování včetně plného záběru na bezpodmínečné plnění všech stranických usnesení. Dokonce i nepřátelští pozorovatelé tím byli takovým přístupem hluboce inspirováni…“

            RSDDS rostla již od svého založení roku 1903, rozvíjela se i upevňovala v nesmiřitelném i-deovém boji s pravým a „levým“ oportunismem¹³, nepřátelským leninismu. První program stra-ny, přijatý na II. sjezdu – program uchopení moci dělnickou třídou a nastolení diktatury proletariá-tu –, byl splněn vítězstvím Velké říjnové socialistické revoluce. VIII. sjezd RKS(b), konaný v Moskvě v mezi 18. a 23. březnem 1919, přijal druhý program strany – Program vybudování socialismu. Jeho splnění bylo završeno vítězstvím socialistického systému v SSSR. KSSS si osvojila revoluční tradice revulčnído demokratického hnutí v Rusku, dokázala spojit boj dělnické třídy a rolnictva proti út-laku kapitalistů a statkářů s bojem porobených národů a národností proti národnostnímu útlaku. - V roce 1883 byla v Ženevě založena první ruská marxistická skupina Osvobození práce¹⁴ v čele s G. V. Plechanovem. Zárodkem marxistic-ko-leninské strany v Rusku byl Svaz boje za osvobození dělnické třídy¹⁵, založený roku 1895 V. I. Leninem v Petrohradě. Na II. sjezdu RSDDS se uvnitř RSDDS zformovaly dva proudy: bolševisci (bolševismu¹⁶, revoluční marxisté, semknutí kolem Lenina) a menševici¹⁷ -oportunisté). V. I. Lenin vytvořil učení o straně, jako nejvyšší formě revoluční organi-zace dělnické třídy. - Bolševici vedli boj dělnické třídy v revoluci 1905-07 a ú-norové buržoazně-demokratické revoluci 1917, jež svrhla carismus. Dělnická třída, vedená bolše-vickou stranou, semkla kolem sebe nejchudší rolnictvo a uskutečnila Velkou říjnovou socialistic-kou revoluci 1917. KSSS je první marxistickou stranou na světě, která realizovala myšlenky Karla Marxe¹⁸, Bedřicha Engelse a Vladimíra I. Lenina o socialistickém státu a socialistické společ-nosti. KSSS byla též vedoucí organizátorkou obrany socialistické vlasti, dovedla sovětský lid k ví-tězství nad cizími interventy a vnitřní kontrarevoluci v občanské válce i nad německým fašismem, japonským militarismem a jejich spojenci ve Velké vlastenecké válce. Výsledkem krajně obětavé-ho boje sovětského lidu pod vedením KSSS je přeměna Sovětského svazu v mohutnou prů-myslově-zemědělskou velmoc, vytvoření rozvinuté socialistické společnosti v SSSR. KSSS stojí v čele budovatelské činnosti sovětského lidu, uskuteč-ňuje vědecky založenou vnitřní a zahra-niční politiku sovětského státu, sjednocuje a vede činnost státních orgánů a společenských orga-nizací. KSSS důsledně zajišťuje rozvoj materiální a kulturní úrovně života sovětského lidu. Sleduje tendenci zvyšování efektivnosti výroby, řeší historický úkol organického spojení vymožeností vě-decko-technické revoluce s přednostmi socialistického systému hospodaření. KSSS vyvíjí význam-nou aktivitu v ideologické oblasti, vychovává pracující v duchu komunistické uvědomělosti, vede každodenní propagandu a agitaci, řídí masové sdělovací prostředky. KSSS provádí politiku aktivní obrany míru a upevnění mezinárodní bezpečnosti, upevnění přátelství s bratrskými socialistickými zeměmi, jednoty a internacionální solidarity s dělnickým hnutím v kapitalistických zemích, pod-pory národů bojujících za své národní, sociální, politické a ekonomické osvobození; je stoupencem mírové koexistence států s různým politickým zřízením.

Organizační základy KSSS jsou vyjádřeny ve Stanovách KSSS, jež určují normy stranického života, metody a formy výstavby strany, metody stranického řízení ve sférách státní, hospodářské, ideolo-gické a veřejné činnosti. Vedoucím principem organizační struktury KSSS je demokratický centra-lismus. Členem KSSS může být každý občan SSSR, jenž respektuje Program a Stanovy KSSS, aktiv-ně se podílí na výstavbě komunismu, pracuje v některé stranické organizaci a platí členské přís-pěvky. Přijímání člena KSSS probíhá individuálně; kandidátská lhůta trvá jeden rok; jsou přijímá-ny osoby od 18 let, mládež do 23 let vstupuje prostřednictvím Všesvazového leninského komunis-tického svazu mládeže (VLKSM), který působí pod vedením KSSS jako aktivní pomocník a záloha strany. KSSS je vybudována na územně výrobním principu: základní stranické organizace jsou vyt-vářeny podle místa zaměstnání komunistů při počtu nejméně 3 členů strany a sdružují se v okres-ní (obvodní), městské, oblastní a republikové organizace podle území. Nejvyšším orgánem základ-ní organizace je členská schů-ze, výkonným orgánem byro či výbor. Nejvyšším orgánem strany je sjezd KSSS, který se schází nejméně jednou za 5 let a který volí ÚV KSSS a ústřední revizní komisi. ÚV KSSS volí politby-ro ÚV, sekretariát ÚV a generálního tajemníka ÚV KSSS a vytváří výbor stra-nické kontroly. K 1. červenci 1977 čítala KSSS 16.203.446 členů a kandidátů. - Generálním tajemní-kem ÚV KSSS byl od roku 1966 L. I. Brežněv (1964-66 prvním tajemníkem).

Sama RSDDS jako strana rostla, rozvíjela se a v nesmiřitelném ideovém boji s pravým a „levým“ o-portunismem, nepřátelským leninismu¹⁹. K doplnění zbývá uvést skutečnost, že samotný První program strany přijatý již na II. sjezdu RSDDS – program uchopení politické moci dělnickou třídou a nastolení dik-tatury proletariátu –, byl splněn vítězstvím Velké říjnové socialistické revoluce. VIII. sjezd KSR(b)/RKS(b), který probíhal od 18. do 23. března 1919 v Moskvě, přijal program vybudo-vání socialismu za prog-ram komunistické strany Sovětského Ruska. Jeho splnění bylo završeno ví-tězstvím socialistického systému v SSSR. XXII. sjezd KSSS, jež probíhal v říjnu 1961, přijal třetí program – Program výstavby komunismu, program nejen kompletně avanturistický, před-ně však naprosto nesmyslný, který mj. vytyčil jako „trojjediný úkol strany vytvoření materiálně-technické základny komunismu, zdokonalení společenských vztahů a formování nového člověka. Tento program dokonce naprosto bohorovně, především však zce-la mimo realitu naprosto blouz-nivě i protismyslně vymezuje jako trojjediný úkol KSSS si os-vojila tradice revolučního demokratic-kého hnutí v Rusku, dokázala spojit boj dělnické třídy a rolnictva proti útlaku kapitalistů a statká-řů s bojem porobených národů a národností proti národnostnímu útlaku.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1a) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870–1924) dle IES, Academia, 1982 viz https://www.blo

gger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7624455622683502038?hl=cs

1b) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870–1924) dle portálu kominternet.cz viz https://www.

blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276?hl=cs

1c) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870–1924) dle České části Marxistického internetového archivu marxists.org viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/index.htm

1d) Majakovskij, Vladimír Vladimirovič, Lenin – poema V. I. Lenin byla autorem napsána roku 1924. Leninova smrt a jeho pohřeb zapůsobily na Majakovského zcela zásadním dojmem. Dne 27. ledna byl svědkem spuštění rakve do mauzolea na Rudém náměstí. Knižně vydalo básnickou sbír-ku Lenin nakladatelství Svo-boda v Praze roku 1950. Elektronicky viz zde: https://www.blogger.c

om/blog/post/edit/2155501801748429706/8006370827309436318

1e) Poslední dny Lenina: Kecalové, poslouchejte, rozzlobil se Josef Skála a dal na stůl fakta, bývalý místopřed-seda KSČM, historik Josef Skála, nevěřícně sledoval, jakým způsobem dnes bylo připo-mínáno jedno historické výročí – 95 let od úmrtí Vladimíra Iljiče Lenina, prvního vůdce SSSR. Zej-ména Jan Jandourek z Šafrova Fóra24.cz se vyznamenal. Dle portálu Parlamentní listy ze dne 22. ledna 2019 viz https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Posledni-dny-Lenina-Kecalove-poslouchejte-rozzlobil-se-Josef-Skala-a-dal-na-stul-fakta-567698

1f) kniha Nejedlý, Zdeněk, Lenin I. + II. díl (dva svazky), nakl. Jan Fromek – Odeon, Praha, 1937, 1938

1g) Košťál, Zdeněk, Lenin nejen obhájil, ale především tvořivě rozvinul marxismus, text z 1. května 20-24 dle internetového portálu komunistického listu Dialog – otázka a odpovědi viz https://www.dialog-komunistickylist.cz/m-l/historie-komunistickeho-hnuti/lenin-nejen-obhajil-ale-predevsim-tvorive-rozvinul-marxismus?highlight=WyJsZW5pbmlzbXVzIl0= 

2 I. sjezd Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS), Minsk 1898 viz https://www.blogg

er.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3064260531725637501?hl=cs 

3 Ruská sociálnědemokratická dělnická strana (RSDDS) resp. Sociálnědemokratická dělnická strana Ruska (SDDSR) (Росси́йская социа́л-демократи́ческая рабо́чая па́ртия = РСДРП), sociálně de-mokratická dělnická strana, politická strana ilegálně založená roku 1898 v Minsku spojením něko-lika různých revo-lučních organizací. Roku 1903 se rozštěpila na dvě frakce – umírněnější menševi-ky vedené Juliem Martovem a radikální Leninovy bolševiky. RSDDS dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_soci%C3%A1ln%C4%9B_demokratick%C3%A1_d%C4%9Blni

ck%C3%A1_strana

4 Ruská sociálnědemokratická dělnická strana (bolševiků) [RSDDS(b)], pojmenování zprvu frakce Ruské so-ciálně-demokratické dělnické strany z jara 1903, kodifikovaném na II. sjezdu RSDDS v Bruselu a Londýně, resp. na tzv. Pražské konferenci RSDDS, jež se konala ve dnech 18. až 30. ledna 1912 v sídle Českoslovanské sociálně-demokratické dělnické strany Praze v Dělnickém domě U Hy-bernů na VI. sjezdu RSDDS v tehdejším Rakousku-Uhersku. Dne 8. března 1918 na VII. sjezdu by-la RSDDS(b) přejmenována na Ruskou komunistickou stranu (RKS) neboli Komunistickou stranu Ruska (KSR) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/156210473355131673

4?hl=cs

5 KSR(b)/RKS(b) [Komunistická strana Ruska (bolševiků)/Ruská komunistická strana (bolševiků)], název ruské bolševické strany přijatý delegáty na VII. sjezdu RKS(b) konaného ve dnech 6. do 8. března 1918 v Petrohradě viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/156

21047335 51316734?hl=cs

6 Všesvazová komunistická strana (bolševiků) [VKS(b)], pojmenování bolševické strany v letech 1925-1952 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/40415081404792460

13?hl=cs

7 Osvobození práce, Osvobození práce (Oсвобождение труда), první ruská marxistická skupina, kterou založil roku 1883 v Ženevě G. V. Plechanov. Kromě Plechanova byli členy skupiny Pavel B. Axelrod, L. G. Dejč, V. I. Zasuličová a V. N. Ignatov. Svou činnost zakončila po dvaceti letech v roce 1903. Samotnou skupinu Osvobození práce viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/21555018

01748429706/7699173390594104113?hl=cs

8 Všesvazová komunistická strana (bolševiků) [VKS(b)], pojmenování bolševické strany v letech 1925-1952 viz https://www.blogger.com/blog/postedit/2155501801748429706/4041508140479246013?hl=cs

9a) Stalin (rusky Сталин), skut. příjm. Džugašvili), Josif Vissarionovič (gruzínky იოსებ ბესარიონი

სძე ჯუღაშვილი [Ioseb Besarionis dze Džugašvili], rusky Иосиф Виссарионович Джугашвили (18. prosince 1878, Gori, Ruské impérium – 5. března 1953, Moskva, Sovětský svaz, ruský revolucio-nář, politik a politický teoretik gruzínského původu. Stalin (skuteč. příjm. Džugašvili), Josif Vissari-onovič (1879-1953) dle Ilustro-vaného encyklopedického slovníku (IES) viz https://www.blogger.co

m/blog/post/edit/2155501801748429706/4688149163494099132?hl=cs

9b) Saveljev, Igor Vasiljevič; Charčikov, Alexandr Anatoljevič, Stručný životopis Josifa Vissarionoviče Stalina [vl. jm. Džugašvili(ho)] (1878-1953) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801

748429706/1032015254410185309?hl=cs

9c) Stalin a SSSR – mýtus a skutečnost (Stalin and the USSR - myth and reality) přepis dle portálu videí Pro-letarian TV viz zde: https://blog.idnes.cz/lukassluka/stalin-a-sssr-mytus-a-skutecnost.Bg16050694

9d) 70 let od úmrtí Josifa Stalina + další autoři i texty týkající se Josifa Vissarionoviče viz http://ww

w.ksm.cz/historie/4959-70-let-od-umrti-josifa-v-stalina

10 II. sjezd Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS) v Bruselu a Londýně roku 1903 dle ruské wikipedie + dle knihy V. I. Lenin, Vybrané spisy v pěti svazcích, svazek I, nakladatelství Svoboda, Praha 1972 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/49090738

37408577708?hl=cs

11 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857-1918), kompletní Curriculum vitæ ruského původně na-rodnika, následně teoretika a propagátora marxismu, překladatele mnoha děl činitel ruského a me-zinárodního dělnického a socialistického hnutí. G. V. Plechanova viz https://www.blogger.com/bl

og/post/edit/2155501801748429706/6955722890086239929?hl=cs

12 Bolševismus (většinářství) dle IES, Academia, Praha 1980, str. 250 resp. Pjakin, V. V., O světě křivých zrcadel, viz https://www.konceptualcz.cz/pjakin-o-svete-krivych-zrcadel

13 Oportunismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES) resp. Slovníku vědeckého ko-munismu (SVK) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7105206781686

616746?hl=cs

14 Osvobození práce (Oсвобождение труда), první ruská marxistická skupina, kterou založil roku 1883 v Ženevě G. V. Plechanov. Kromě Plechanova byli členy skupiny P. B. Axelrod, L. G. Dejč, V. I. Zasuličová a V. N. Ignatov. Svou činnost zakončila po dvaceti letech v roce 1903. Samotnou skupinu Osvobození práce viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/769917339059

4104113?hl=cs

15 Svaz boje za osvobození dělnické třídy (Союз борьбы за освобождение рабочего класса), poli-tická organizace sociálně demokratického směru, zformovaná V. I. Uljanovem (Leninem) na konci roku 1895 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/717341500064228090

7?hl=cs

16a) Bolševismus (bolševici) Bolševismus (většinářství) dle IES, Academia, Praha 1980, str. 250 resp. Pjakin, V. V., O světě křivých zrcadel viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550180174842

9706/2784465528556245583?hl=cs

16b) Bolševismus (většinářství) dle 1. dílu IES, str. 250, Academia 1980 viz https://www.blogger.co

m/blog/post/edit/2155501801748429706/3301301876237789180?hl=cs

17a) Menševici (menšináři) resp. Menševismus (menšinářství) Ilustrovaného encyklopedického slov-níku Československé akademie věd, Academia 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/21555

01801748429706/8474289394810411327?hl=cs

17b) Menševici dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Men%C5%A1evici

17c) Menšvismus dle portálu Vaše encyklopedie od roku 1999 viz https://www.cojeco.cz/mensevismu

s

18a) Marx, Karl Heinrich, uváděn také jako Karel Marx (1818-1883) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníků (IES), Academia Praha 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5 310381264984245322?hl=cs

18b) Marxisticko-leninský list Dialog ke Karlu Marxovi viz https://www.dialog-komunistickylist.cz/compon ent/finder/search?q=Marx&Itemid=200  

18c) Engels, Bedřich, Karel Marx dle české sekce Marxistického internetového archivu Marxists.org viz https

://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1877/061877.html

18d) Skála, Josef, Marx v Jungmannově národní akademii video viz zde: https://www.youtube.com/watch?v=jcm9hjxK-zw

18e) Ledvina, František, Základy marxistické filozofie dle portálu Marxismus.cz viz http://www.marxismu

s.cz/

18f) Téma Karel Marx dle portálu Britských listů viz https://m.blisty.cz/topics/102-karl-marx/page/9

18g) Marx a marxismus dle portálu Komunistického svazu mládeže (KSM) viz http://www.ksm.cz/marxism

us 

18h) Lenin, Vladimír Iljič, Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu) dle portálu Komunistického svazu mládeže (KSM) viz http://www.ksm.cz/literatura/4145-vladimir-iljic-lenin-karel-marx-strucny-zivo

topis-a-vyklad-marxismu  

19 Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981 viz https://www.blogge

r.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5871150623914259087?hl=cs