Komunismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES) resp. Slovníku vědeckého komunismu (SVK)

 

Komunismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia, Praha 1981

1. Společenskoekonomická formace zákonitě nastupující po kapitalismu a otevírající novou epochu vývoje lidstva, založené na společenském vlastnictví výrobních prostředků.

2. V užším a vlastním slova smyslu vyšší fáze komunistické formace na rozdíl od socialismu. - Utopické komunistické ideje vznikaly jako odraz požadavků sociální rov-nosti a spravedlnosti. Heslem revolučního boje se staly poprvé u radikálních účastníků protifeudálního hnutí od husitst-ví až po velké buržoazní revoluce. Utopické a rovnostářské komunistické idee. Tvořící součást ide-ologie humanismu¹ (Morus², Campanella³), osvícenství (Morelly⁴, Mably⁵) a

předmarxističtí socialisté Saint-Simon⁶, Fourier⁷, Owen⁸ byly překonány vědeckým komunis-mem Marxe⁹ a Engelse¹⁰ na základě vytvoření vědecké teorie historické úlohy děl-nické třídy a přechodu lidstva od kapitalismu ke komunismu. Přeměnou socialistické a komunistické idejí z utopií ve vědu a spojením vědeckého komunismu s bojem dělnické třídy činností proletářské strany přestal být komunismus pouhým ideálem a stal se zákonitým cílem třídního boje dělnickém třídy a ostatních pracujících, řešením rozporů kapitalistické společnosti, sociálně ekonomických formací, jíž začínají vědomě tvořené dějiny lidstva. Lenin ukázal, že imperialistické stádium kapitalismu je nejúplnější materiální přípravou nové for-mace. Přechod od kapitalismu ke komunismu předpokládá nejen značný rozvoj výrobních sil, ale především socialistické revoluce, ustavení revoluční diktatury proletariátu a uskutečňování vedoucí úlohy marxisticko-leninské stra-ny. V přechodném období od kapitalismu k socialismu se kladou základy socialistické společnosti. VŘSR otevřela cestu k vybudování základů socialismu nejprve v SSSR ve 2. polovině 30. let XX. sto-letí, v dalších evropských socialistic-kých zemích pak na přelomu 50. a 60. let století téhož. Socia-lismus se rozvíjí ve dvou etapách: budování rozvinuté socialistické společnosti a její fungování i další zdokonalování (v SSSR od 60. let XX. století); rozvinutý socialismu přerůstá v komunismus. Společné rysy obou fází, vycházející z takových revolučních vymožeností, jako je odstranění vykořisťování a všech forem sociálního a národnostního útlaku, spočívají ve vysoké dynamice rozvoje výrobních sil, ve společenské vlastnictví výrobních prostředků, ve spolupráci a vzájemné pomoci, v uvědomělé pracovní kázni, v plánovitém řízení národního hospodářství, zaměření společensko-ekono-mického rozvoje k svobodnému všestrannému rozvoji všech členů společnosti, v jejich ideově-politické jednotě, pramenící ze společných základních zájmů, v určujícím postavení marxisticko-leninské ideologie a v řízení společnosti na základě zásad komunistického světového názoru.

 

Komunismus dle Slovníku vědeckého komunismu, nakladatelství Svoboda, Praha 1978, str. 111-113

Vyšší fáze komunistické společensko-ekonomické formace, založené na společenském vlastnictví výrobních prostředků, společnost, jejímž bezprostředním cílem je neomezený, všestranný rozvoj každého člověka.

Ideje o harmonickém rozvoji rozvoji člověka a lidských vztahů vznikly s vývojem kapitalismu. Teh-dy však existovaly v utopické podobě, jako touhy, jejichž uskutečnění nebylo spojeno s materiální přestavbou společnosti. Na rozdíl od utopistů Marx¹¹ ukazoval komunistickou společnost nikoli jako nějaký žádoucí ideál, jemuž se musí přizpůsobit skutečnost, nýbrž jako nutný výsledek reálného historického pohybu, produkt třídního boje. Marx říkal, že komunis-mus není doktrína, není to souhrn názorů o žádoucí-mi, morálním a nutném. Marxistické učení se od počátku formovalo jako vědecká teorie, založená na zkoumání reálných spo-lečenských vztahů a jejich vývoji.

Vědecká teorie komunismu vznikla na základě materialistického pojetí, tj. pojetí dějin jako zákoni-tého procesu podmíněného koneckonců rozvojem materiální výroby. Zkoumání materiální výroby přivedlo zakladatele marxismu k závěru, že komunismus je vytvoření těch „materiálních výrobních podmínek, které jediné se mohou stát reálnou základnou vyšší společenské formy, jejíž základní zásadou je plný a svobodný rozvoj každého individua“ (K. Marx, Kapitál I, Praha 1954,str. 624). Marx, vycházeje z přísné vědecké analýzy vývoje kapitalismu, jak ji obsahuje „Kapitál“, ukázal, že výchozím bodem nastolení komunistických společenských vztahů je a likvidace rozporu mezi společenským charakterem výroby a soukromým vlastnictvím výrobních prostředků. Na základě společenského vlastnictví výrob-ních prostředků a obrovského rozvoje výrobních sil se likviduje dělba práce spjatá se soukromým vlastnictvím, protiklad mezi duševní a fyzickou prací, mizí třídní rozdíly, mění se charakter práce, která se postupně stává prvotní životní potřebou vše-stranně rozvinutého člověka.

Marx charakterizoval i socialismus jako takový stupeň komunistické společensko-ekonomické for-mace, který leží mezi třídně antagonistickou a beztřídní společností. Socialismus se zásadně odli-šuje od kapitalismu, protože jeho základem je společenské vlastnictví. Zároveň ho nelze ztotožnit s rozvinutým komunismem, i když vytváří předpoklady pro výstavbu komunismu.

Komunismus se od socialismu odlišuje především obrovským rozvojem výrobních sil, schopných vyrobit dostatek spotřebních předmětů, což umožňuje uskutečnit základní princip komunismu: „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“. Komunismus nejen vyrábí dostatek produktů, takže každý může uspokojit své potřeby, ale je to také společnost, která formuje lidi v celé mnohotvárnosti jejich lidských tvůrčích schopností. Člověk zde nevystupuje jako spotřebi-tel, který se snaží uchvátit a využít co nejvíce produktů, ale rozvíjejí se v něm skutečně lid-ské potřeby, především potřeba tvůrčí přetvářející činnosti. To však bude možné realizovat tehdy, až člověk bude zbaven výkonné, netvůrčí práce. Reálnou materiálně technickou základnu změny charakteru práce je dnes automatizace výroby. V třídně antagonistické společnosti ztrácí práce, podle Marxových slov, jakoukoli přitažlivost pro lidi a mrzačí jejich život. Za komunismu, jehož cílem je přeměnit každého člověka v tvůrce, se lidská činnost uskutečňuje jako tvůrčím čin-nost. Každý člen komunistické společnosti, osvobozený od jednotvárné, unavující práce ve sféře materiální výroby, získá možnost všestranně rozvíjet svoje schopnosti. Změna charakteru práce znamená, že lidé přestanou být dílčími výrobci produktu a vstoupí do nových vzájemných vztahů, kdy každý bude mít zájem na neomezeném rozvoji druhého. V komunistické společnosti lidé směňují činnost, a ne věci, a proto Marx charakterizuje komunismus jako „výrobu samot-né formy styků“.

Ze změny výrobního procesu a charakteru činnosti lidí vyplývá změna všech společenských vzta-hů, především vztahů vlastnických. Vystupuje-li za socialismu společenské vlastnictví výrobních prostředků ve dvou formách, státní (všelidové) a družstevní, pak je pro komunismus charakteris-tické jediné komunistické vlastnictví.

V třídně antagonistické společnosti existuje protiklad mezi zájmy jednotlivce a společnosti. V ko-munistické společnosti vznikají zcela jiné vztahy. Každý má možnost rozvíjet se svobodně právě proto, že na tom má zájem celá společnost, protože každý člověk zde vystupuje nikoli jako člen ur-čité sociálně třídní skupiny, nýbrž jako představitel celé společnosti. Svobodný rozvoj každého je podmínkou svobodného rozvoje všech. Sociální přeměny ve společnosti přestanou být politic-ké, stát nahradí komunistická společenská samospráva, zmizí takové formy společenského vědomí a činnosti, jako je politika, právo, náboženství.

Za komunismu se plně rozvinou skutečné dějiny lidstva. Historickou epochu předcházející komu-nistickou společenskoekonomickou formaci, epochu panství soukromého vlastnictví Marx nazývá prehistorií lidstva, protože se v té době pokrok uskutečňoval vykořisťováním a nelidskou existencí většiny.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1a) Humanismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), strany 858 a 859 resp. dle Slov-níku vědeckého komunismu (SVK), strany 72 a 73 viz

1b) Humanismus dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Humanismus

2 More, Thomas (v latinizované podobě Thomas Morus, počeštěně Tomáš More (1478–1535), ang-lický právník, politik a spisovatel. V letech 1529–1532 zastával úřad lorda kancléře krále Jindřicha VIII., jehož byl blízkým spolupracovníkem a přítelem. Je považován za nejlepšího anglického práv-níka a jed-noho z největších evropských vzdělanců své doby. Po Jindřichově roztržce s katolickou církví se roku 1532 s králem rozešel a rezignoval na svůj úřad. Když později odmítl složit přísahu podle zákona o následnictví, byl nejprve uvězněn a posléze popraven. Katolická církev jej ctí jako svatého a mučedníka. Nejvýznamnějším Moreovým dílem je Utopie z roku 1516. Tomas More dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_More

3 Campanella, Tommaso (1568-1639) (křtěný jako Giovanni Domenico Campanella), italský filozof, teolog, astrolog, astrolog a básník. Autor utopického románu Sluneční stát (1602). Campanella ve své utopii líčí ideální společnost, kde neexistuje soukromé vlastnictví a kde nejdůležitějšími hod-notami jsou vzdělání, práce a sounáležitost. V čele státu stojí svrchovaný vládce, nejmoudřejší člo-věk ve státě, jemuž jsou podřízeni Láska, Moc a Moudrost. Prakticky všechny činnosti ve státě jsou řízeny a kontrolovány politickou mocí, která je výrazně propojená s náboženstvím. V češtině vyda-lo knihu Sluneční stát roku 1934 nakladatelství Jan Laichter. Tommaso Campanella dle české wiki-pedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Tommaso_Campanella

4 Morelly, Etienne-Gabriel [1717-1778(?)], francouzský osvícenský filozof, představitel racionálního a utopického socialismu, jenž dal o sobě vědět dílem Zákoník přírody, v němž Morelly poprvé zfor-muloval princip komunismu každému podle jeho potřeb a každému podle jeho schopností. Morel-ly uznává navrhuje: zrušení soukromného vlastnictví, práva a povinnosti práce pro každého občana a pro základní existenční potřeby, státní systém organizace vzdělání, bydlení, zdravotnictví, solida-rity a spolupráce. Morelly dal o sobě vědět jako kritik soukromého vlastnictví a obchodu. Morelly-ho filosofie dějin je založena na cyklické koncepci přechodu z neuvědomělého stavu do stavu uvě-domělého. Morellyho společenský systém je založen na kooperujících komunitách (tribue), slože-ných ze vzájemně spolu-pracujících rodin. E. G. Morelly dle české wikipedie viz https://cs.wikiped

ia.org/wiki/Etienne-Gabriel_Morelly

5 de Mably, Gabriel Bonnot (1709-1785), francouzský historik a politický myslitel, jenž uznával právo lidu na revoluci, dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Gabriel_Bonnot_d

e_Mably

6a) Saint-Simon, Claude Henri de (1760-1825), francouzský utopický socialista, jenž pokládal spo-lečenský vývoj pokládal za přísně determinovaný a jeho hnací sílu spatřoval v pokroku vědy, morál-ky a náboženství. C. H. Saint-Simon dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia Praha 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/212805296895317074

6?hl=cs

6b) de Saint-Simon, Claude Henri de Rouvroy, hrabě, známý rovněž jako Saint-Simon (1760-1825) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Henri_de_Saint-Simon 

7 Fourier, François Marie Charles  dle Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, Svoboda Praha 1972, str. 783 + wikipedie + dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES) Encyklopedického institutu ČSAV, 1980, str. 674

8 Owen, Robert (1771-1858) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), str. 780 resp. Vyb-rané spisy V. I. Lenina, Svazek I, str. 811 Svoboda, Praha 1972 resp. webového portálu Družstva po-máhají lidem 170 let resp. české wikipedie viz https://www.blogger.com/blog/postedit/21555018017

48429706/4943499064138593216?hl=cs  

9a) Marx, Karl Heinrich, uváděn také jako Karel Marx (1818-1883) dle České části Marxistického internetového archivu Marxists.org viz https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/index.htm

9b) Marx, Karl Heinrich, uváděn také jako Karel Marx (1818-1883) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníků (IES), Academia Praha 1981Ilustrovaného encyklopedického slovníků (IES), Academia Praha 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5310381264984245322?hl=cs

9c) Marx, Karel (1818-1883) dle portálu kominternet.cz: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/4545047035949718127?hl=cs 

9d) Karel Marx dle webu Britských listů viz https://legacy.blisty.cz/files/temata/prvnimaj/marx.htm

9e) Karel Marx k dnešku dle přepisu textu webových stránek Marxisticko-leninského odborného klubu (MLOK) ze stejnojmenně nazvané Pražské teoreticko-politické konference, jež se konala dne 19. května 2018 u příležitosti 200. výročí narození tohoto geniálního vědce a odhodlaného revolucionáře viz http://www.rudyprapor.cz/2018/07/29/karel-marx-k-dnesku-2/

9f) Skála, Josef, Marx a naše politické rozcestí viz https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Skala-KSCM-Marx-a-nasepoliticke-rozcesti-537017

9g) Průvodce marxismem pro začátečníky dle české sekce Marxistického internetového archivu viz htt

ps://www.marxists.org/cestina/zaklady_ML/zakladyML.html

10a) Lenin, Vladimír Iljič, Bedřich Engels dle české verze Marxistického internetového archivu marxists.org viz https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/index.htm

10b) Engels, Bedřich (1820-1895) dle IES (Ilustrovaného encykloedického slovníku), 1. díl, Acade-mia 1982, stran, strany 591-592 + dalších materiálů viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/21

55501801748429706/5407220920755828518?hl=cs