Martov L., vlastním jménem Cederbaum, Julij Osipovič (1873-1923) dle IES, 2. díl, str. 461

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ruský politik a účastník ruského revolučního hnutí, v roce 1895 spoluzakladatel petrohradského Svazu boje za osvobození dělnické třídy.1 Od roku 1901 redaktor Jiskry2; od roku 1903 jeden z vůdců a ideologů menševismu.3 Za 1. světové války centrista4, v letech 1917-20 vůdce „levého“ křídla menševiků, roku 1920 emigroval a stal se jedním ze spoluorganizátorů „Dvaapúlté“ internaci-onály.5

Martov L., (Cederbaum), Julij Osipovič dle Vybraných spisů V. I. Lenina, str. 803


Jeden z vůdců menševismu. Sociálnědemokratického hnutí se účastnil od 90. let XIX. století. V roce 1895 se podílel na založení petrohradského Svazu boje za osvobození dělnické třídy. V roce 1896 byl kvůli tomu zatčen a vypovězen na 3 roky do Turuchanska. Po odpykání vyhnanství se podílel v roce 1900 na přípravách k vydávání „Jiskry“, byl členem její redakce. Na II. sjezdu RSDD-S7 stál v čele oportunistické menšiny a od doby byl vůdcem ústředních institucí menševiků a re-daktorem menševických publikací. V letech reakce a nového revolučního rozmachu byl likvidáto-rem,8 redigoval list „Golos Social-Demokrata“ a účastnil se proti-stranické srpnové konference (1912). Za první světové války byl centristou,9 po únorové buržoazně demokratické revoluci 1917 stál v čele skupiny menševiků-internacionalistů. Po Říjnové revoluci vystupoval proti sovětské mo-ci. V roce 1920 emigroval do Německa a v Berlíně vydával kontrarevoluční menševický časopis „So-cialističeskij Vestnik“.


Martov L., vlastním jménem Cederbaum, Julij Osipovič (1873-1923) dle české wikipedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Julij_Osipovi%C4%8D_M

artov

 ☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Svaz boje za osvobození dělnické třídy politická organizace sociálně demokratického směru, vy-tvořená V. I. Uljanovem (Leninem) na konci roku 1895 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550

1801748429706/7173415000642280907?hl=cs

2 Jiskra - první celoruský ilegální marxistický list, založený roku 1900 Leninem, orgán Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/770271205350323959?hl=cs

3a) Menševismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku Československé akademie věd, Academia 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/770271205350323959hl=cs

3b) Menševismus dle Vaší encyklopedie od roku 1999 CoJeCo? viz https://www.cojeco.cz/mensevismus

 3c) Menševici dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Men%C5%A1evici

3d) Bolševismus a Menševismus dle portálu Koncepce obecné bezpečnosti (KOB) viz https://www.ko

nceptualcz.cz/bolsevismus-mensevismus-bol%C5%A1evismus-men%C5%A1evismus

4 Centrismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/4865842306

582259501?hl=cs

5a) Dvaapůltá internacionála dle Vaší encyklopedie od roku 1999 viz https://www.cojeco.cz/dvaap

ulta-internacionala

5b) Dvouapůltá internacionála neboli Mezinárodní pracovní společenství socialistických stran (též i Vídeňská internacionála), mezinárodní organizace socialistických stran. Dvaapůltá internacionála dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wikiMezin%C3%A1rodn%C3%AD_pracovn%C3%

AD_spole%C4%8Denstv%C3%AD_socialistick%C3%BDch_stran

6 Svaz boje za osvobození dělnické třídy viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748

429706/7173415000642280907?hl=cs

7 II. sjezd Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS) v Bruselu a Londýně roku 1903 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5469884234036822927?hl=cs

8 Likvidátorství viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/34411246536297

92256?hl=cs

9 Centrismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/486584230658225

9501?hl=cs


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace