Spartakův svaz neboli - Spartakusbund

Německá revoluční skupina, jež se zformovala roku 1916 (do roku 1918 nesla název či označení Sparta-kusgruppe) pod vedením Karla Liebknechta1 a Ro-sa Luxemburgová2. V roce 1917se R. Luxemburgová dočasně připojila k Nezávislé sociálně demokratické straně Německa (USPD).3

            Mezi1918-19 se podílela na založení Komunistické strany Ně-mecka (KPD)4.

            Viz heslo Spartakovci dle české wikipedie zde:


 https://cs.wikipedia.org/wiki/Spartakovci



Viz rovněž příslušnou část v knihy MUCHA, Vilém, Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Spartakus – symbol boje za svobodu, str. 77. Odkaz na koupi knihy zde: https://www.databazeknih.cz/knihy/dejiny-delnicke-telovychovy-v-ceskoslovensku-286495

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Liebknecht, Karl (1871-1919) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Liebknec

ht viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Liebknecht

2a) Luxemburgová, Rosa (vl. jm. Rosalia Luxemburg) (1871-1919) ŽIVOTOPIS viz https://lukasslu

ka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=539794

2b) Luxemburgová, Rosa (vl. jm. Rosalia Luxemburg) (1871-1919) dle české wikipedie https://cs.wi

kipedia.org/wiki/Rosa_Luxemburgov%C3%A1

2c) Luxemburgová, Rosa (vl. jm. Rosalia Luxemburg) (1871-1919) životopis dle české sekce marxis-tického internetového archivu viz https://www.marxists.org/cestina/luxemburgova/biog.htm

2d) Luxemburgová, Róza, Sociální reforma nebo sociální revoluce? (1900) viz https://lukassluka.b

log.idnes.cz/blog.aspx?c=492981

2e) Luxemburgová, Rosa, Sociální demokracie a parlamentarismus (1904) viz https://lukassluka.b

log.idnes.cz/blog.aspx?c=499329

3 Nezávislá sociálně demokratická strana Německa (německy Unabhängige Sozialdemokratische Partei Deutschlands, USPD) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Nez%C3%A1visl%C3%A1_soci%C3%A1ln%C4%9B_demokratick%C3%A1_strana_N%C4%9Bmecka

4 Komunistická strana Německa (německy: Kommunistische Partei Deutschlands, KPD) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_N%C4%9Bmecka

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace