Vannovskij Alexandr Alexejvič (1874-1967) Ruský revolucionář, japonský literární kritik a filozof.

 

Ruský vědec Alexandr Alexejevič Vannovskij (1874-1967), žil většinu svého života v Japonsku a specializoval se na japonskou mytologii. V knize «Mýtus o stvoření v Kodziki a Bible» dospěl k závěru, že japonští bohové mají biblické kořeny. Vannovskij a někteří japonští vědci měli za to, že předky japonského lidu byli Židé z Malé Asie. Badatel Kojiki S. Ishikawa také poukázal na Mezopotámii jako na zemi předků Japonců, kteří byli příslušníky starověkého kmene, který žil na horním toku řeky Eufrat, smíšený po cestě s dalšími národy – Semity, Malajci a Polyné-sany. Tato práce A. A. Vannovského byla přeložena do ja-ponštiny v roce 1955 a do angličtiny v roce 1960. Poté "... Týdeník" šintoismus "(1. 4. 1961) publikoval nadšený článek pod názvem "Mytologie Kojiki", ve kterém byla Vannovského kniha prohlášena za geniální.

Alexandr. A. Vannovskij – druhý zprava v horní řadě 

 

Životopis

Otec - rodák z tambovské vesnice Vanovo (odtud příjmení). Matka (rozená Durasová) byla dcerou vlastníka půdy v Saratovské gubernii. Jako dítě žil se svou rodinou v Tule - jeho otec tam sloužil ja-ko starší adjutant pod vedením posádky. V roce 1884 byl převelen k 3. moskevskému kadetnímu sboru pro vládní podporu. Po studiích v roce 1893 prošel vojenskou službou při vojenských výcvi-kových kurzech Kyjevské pěší Junkerské školy, tři měsíce po propuštění byl dne 2. listopadu 1895 byl zařazen do zálohy armádní pěchoty v moskevského vojenského okruhu. V roce 1896 vstoupil na Moskevskou technickou školu.

            Pod vlivem svého bratra Viktora a přednášek z politické ekonomie se A. A. Vannovskij připojil k revolucionářům. Oženil se s revolucionářkou Věrou Vladimirovnou Jakovenkovou.

            Byl delegátem zakládajícího resp. I. sjezdu RSDDS¹ (Minsk, 1898), kam byl vyslán z Mos-kevské buňky Svazu boje za osvobození dělnické třídy². Po sjezdu byl - stejně jako ostatní účastní-ci - zatčen a vyhoštěn do vyhnanství v Solvyčegodsku. Seznámil se s B. Savinkovem³, A. Bogda-novem⁴, N. 

Berďajevem⁵.

            Vytvořil sociálně-demokratickou skupinu Volja (Volnost). Organizoval ilegální tiskárny, kte-ré fungovaly od února do prosince 1903, nejprve v Rybinsku, poté v Jaroslavli. Po II. sjezdu RSDD-S⁶ se Volja sloučila se Severním výborem strany. 8. prosince 1903 tiskárnu objevili četníci a její zaměstnanci byli zatčeni. Vannovskij si odseděl 2 roky ve vězení v Jaroslavli.

            V roce 1906 se aktivně zařadil do práce v Moskevském vojenském technickém institutu při RSDDS. Po porážce revoluce se uchýlil do ilegality. Napsal několik letáků a přiklonil se k menševi-kům⁷. Roku 1912 konvertoval Alexandr Vannovskij ke křesťanství a opustil řady RSDDS.

            Účastnil se 1. světové války (povolán ze zálohy 7. listopadu 1914), sloužil u ženijních jedno-tek (např. na Hlavní radiostanici západní fronty), za což byl vyznamenán. V roce 1916 byl poslán do Chabarovsku. V roce 1917 byl aktivním odpůrcem Lenina, dokonce napsal dvě brožury proti ko-munismu.

            V roce 1919 onemocněl nervovým zhroucením a byl prohlášen za nezpůsobilého k vojenské službě; odešel na léčení do Japonska, ale po porážce Kolčaka tam zůstal navždy. Učil ruskou litera-turu na univerzitě Waseda (Tokio).

            V roce 1965 vyšla v Tokiu v ruštině Vannovského kniha Třetí zákon a apoka-lypsa. Nové údaje o životě, osobnosti a učení Spasitele světa“, v nichž ukázal, že Apokalypsa je odvozena z evangelia, a nikoli naopak, a jejím autorem je Ježíš Kristus, a nikoli Jan Teolog; na základě díla vyvozuje závěry o jeho autorovi, předpokládá, že pocházel z bohaté helénsko-židovské rodiny a získal velmi dob-ré vzdělání, vedl obyčejný život, ale po vizích se stal Bohočlověkem, stal se a-doptivním synem tesaře Josefa a začal svou službu. Vannovskij publikoval ma-teriály o své revoluční biografii, přemýšlel o tom, proč humánní myšlenky revo-lucionářů vedly k tragédii. Věřil, že obroda Ruska je možná pouze prostřednict-vím obnoveného křesťanství.

            S vypuknutím 2. světové války byl, stejně jako ostatní zahraniční učitelé, z univerzity vyhozen. V polovině 50. let dostal nabídku vrátit se do vlasti, ale nesplnil podmínku – napsat článek o porobě ruské emigrace japonskému militarismu. V posledních letech navázal kores-pondenci se svými příbuznými.

Zemřel v roce 1967 ve věku 93 let a je pohřben na tokijském hřbitově Takaoreian.

• Rodina:

Manželka - Věra Vladimirovna Jakovenko, revolucionářka.

• Hodnosti:

Nižší hodnost (09/12/1893)

Druhý poručík (08/12/1895)

• Ocenění:

Řád svaté Anny 3. třídy s meči a lukem (VP 18. leden 1917)

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Zakládající resp. I. sjezd Ruské sociálně-demokratické dělnické strany roku 1898 v Minsku viz http

s://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3064260531725637501

2 Svaz boje za osvobození dělnické třídy viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550180174

8429706/7173415000642280907?hl=cs

3 Savinkov, Boris Viktorovič (1879-1925), ruský spisovatel, revolucionář, člen strany socialistů-revo-lucionářů (tzv. eserů) [Eseři ESEŘI [rus. ze zkratky SR (Es-er), tj. socialisté-revolucionáři] viz zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/757554530183094881?hl=cs a tero-rista. Jako člen bojové frakce eserů byl zodpovědný za smrt vládních i vojenských představitelů na počátku 20. století. B. V. Savinkov dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Boris_Savin

kov

4a) Bogdanov, Alexandr Alexandrovič (vlastním jménem Malinovskij (1873-1928), ruský filozof, ekonom, spisovatel, žurnalista, lékař a člen frakce bolševiků, Bogdanovovo stručné Curriculum vi-tæ viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550180174842970/7045455713958537483?hl=cs

4b) Bogdanov, Alexandr Alexandrovič (vlastním jménem Malinovskij (1873-1928), ruský filozof, ekonom, spisovatel, žurnalista, lékař a člen frakce bolševiků dle české wikipedie viz https://cs.wiki

pedia.org/wiki/Alexandr_Alexandrovi%C4%8D_Bogdanov

4c) Otzovisté (rus. „otzyvať“ = odvolávat), antileninská (levičácky dogmatická) skupina v bolševic-kéfrakci Ruské sociálnědemokratické dělnické strany Ruska (RSDDS) vedená A. A. Bogdanovem viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/1258024061135420689?hl=cs

4d) «Tektologie» Bogdanova viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/710

7908908804113028?hl=cs

5 Berďajev, Nikolaj Alexandrovič (1874-1948), ruský křesťanský filosof a publicista, blízký tzv. per-sonalismu. Univerzitu nedokončil, protože ho v roce 1898 arestovali kvůli účasti v socialistickém hnutí. V této době se projevuje Berďajevův charakteristický rys, kterým je neustálá revolta vůči za-vedeným pořádkům a vůči nedotknutelným autoritám. Berďajev se aktivně zúčastňoval schůzí marxistů. Stručné Curriculum vitæ N. A. Berďajeva dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org

/wiki/Nikolaj_Ber%C4%8Fajev

6a) II. sjezd Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS) v Bruselu a Londýně roku 1903 dle V. I. Lenin, Vybrané spisy 1, str. 763, Vybrané spisy v 5 svazcích, nakladatelství Svoboda, Praha 1972 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5611011331094993839?hl=cs

6b) II. sjezd Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS) v Bruselu a Londýně roku 1903 dle V. I. Lenin, Vybrané spisy 1, str. 763, Vybrané spisy v 5 svazcích, nakladatelství Svoboda, Praha 1972 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5611011331094993839?hl=cs

6c) II. sjezd Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS) v Bruselu a Londýně roku 1903 viz https://wordpress.com/view/wocasovawebovastranka.wordpress.com

7b) Menševismus dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Men%C5%A1evici

7c) Menševismus dle vaší encylopedie z roku 1999 CoJeCo? viz https://www.cojeco.cz/mensevi

smus