Ho Či Min, vlastním jménem Nguyễn Sinh Cung resp. Nguyễn Tất Thành (1890-1969) pseudonym Nguyễn Ái Quốc (Nguyen milující vlast resp. Nguyen vlastenec) (1890-1969)

* 19. května 1890, Hoàng Trù, Francouzská Indo-čína

† 2. září 1969 Hanoj, Vietnamská demokratická re-publika (VDR)1


Vietnamský politik a státník, činitel mezinárodního komunistického a dělnického hnutí, od roku 1920 člen Francouzské komunistické strany.2

V roce 1930 spoluzakladatel a předseda Komunis-tické strany Indočíny (KSI), jež se od roku 1951 na-zývala Vietnamskou stranou pracujících (VSP). Ho Či Min vedl národně-osvobo-zenecký boj viet-namského lidu, stál v čele Srpnové revoluce roku 1945 a téhož roku byl zvolen prezidentem VDR.



Ho Či Min dle české wikipedie viz htt

ps://cs.wikipedia.org/wiki/Ho_%C4%8Ci_Min

+ Sluka, Lukáš, Od smrti prezidenta Ho Či Mina uplynulo 40 let viz https://sea-l.cz/cs/clanky/posts/od-smrti-prezidenta-ho-ci-mina-uplynulo-40-let/

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★★☭★☭★

1 Vietnamská demokratická republika dle české wikipedie viz ht

tps://cs.wikipedia.org/wiki/Vietnamsk%C3%A1_demokratick%C3%A1_republika

2 Francouzská komunistická strana (franc. Parti communiste français, PCF), založena dne 29. prosin-ce 1920 na sjezdu socialistické strany v Tours, kde se velká většina delegátů rozhodla pro vstup do Ko-munistické internacionály na základě 21 podmínek. Po jejím organizačním a politickém zpevnění se stal v roce 1930 generálním tajemníkem Maurice Thorez (žil v letech 1900-1964, předsedou FKS byl až do své smrti) [krátké Curriculum vitæ Maurice Thoreze viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7684604634063505946?hl=cs]











 











Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace