Socialistická internacionála dle Slovníku vědeckého komunismu + Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES)

Willy Brandt s odcházejícím generálním tajemníkem Berntem Carlssonem (vlevo) a novým generálním tajemníkem Pentti Väänänenem (vpravo) na mezinárodním socialistickém kongresu v roce 1983

 

Socialistická internacionála¹

dle Slovníku vědeckého komunismu

Socialistická internacionála [SI] je mezinárodní sdružení sociálně-demokratických stran, které uplatňuje reformistic-kou linii v dělnickém hnutí. Patří do ní 57 politických stran, včetně tzv. „stran ve vyhnanství“ (emigranti ze socialistických zemí), a přimyká se k ní řada mezinárodních organizací – ženský, mládežnických apod. Pro ideově politickou platformu Socialistické interna-cionály („demokratický socialismus“) je charakteristickým reformismus,² orientace nikoli na socialistickou revoluci, nýbrž na modernizaci, „zlepšení“ kapitalismu.

            Již I. kongres SI (Frankfurt nad Mohanem, červenec 1951) vyhlásil za základ činnosti sociál-ní demokracie liberálně demokratický program „renovace“ kapitalistického zřízení a zavrhl marxis-ticé učení o socialismu. Kongres odhodil principy proletářské solidarity a v podstatě se připojil k zahraničně politické strategii imperialismu. Přijal deklaraci „Cíle a úkoly demokratického socialis-mu“ a stanovy SI. Ve stanovách jsou formulovány teze o způsobu svolávání kongresů, o funkcích rady SI, v níž jsou zastoupeny všechny strany, o funkcích předsedy a místopředsedů SI. Jak zdůraz-ňují činitelé této internacionály, neurčuje SI politiku socialistic-kých stran, ale pouze je registruje. Proto jsou rezoluce kongresů závazné pouze pro ty strany, jež pro ně hlasovaly. Následující kongre-sy SI konkretizovaly politické pozice sociální demokracie vzhledem k současným aktuálním prob-lémům. Značná pozornost na nich byla věnová-na mezinírodním otázkám, jejichž posuzování uká-zalo, že SI šla zpavidla v duchu imperialistické politiky, aktivně podporovala systém vojenských bloků. Rezoluce přijaté o koloniální otázce a o stavu v zemích „třetího světa“ dokázaly snahu SI usměrnit národně osvobozenecké hnutí do proudu reformismu. Ostré antikomunistické pozice zaujali předáci SI v otázce vztahů k mezinárodnímu komunistickému hnutí, k socialistickým ze-mím (při posuzování takzvané „maďarské otázky“ a „československé otázky“). „Pouze demokra-tický socialismus může učinit člověka svobodným,“ uvádělo se v rezoluci SI „O postavení demokra-tického socialismu v současnosti“, i když ani v jedné zemi, kde sociální demokraté stáli v čele vlády, nebylo likvidováno kapitalistické vykořisťování a útlak monopolů. Bez ohledu na pokusy předá-ků SI dokázat, že prý právě tato internacionála pokračuje pokračuje v tradicích I. interna-cionály³, nepodařilo se vyvrátit fakt, že celé dějiny reformismu jsou dějinami odklonu od marxismu, který končí přechodem na anti-marxistické pozice.

            V posledních letech se v činnosti Socialistické internacionály objevily nové proudy, odrážejí-cí krach tvrdého antikomunistického kursu předáků sociální demokracie, odhalující rozpor mezi snahou realisticky přistupovat k posuzovaným problémům (všeobecná situace ve světě, sociální demokracie a „třetí svět“, odzbrojení) a tradičním antikomunismem, který znemožňuje politický realismus, akční jednotu všech oddílů dělnické třídy. Kongresy Socialistické internacionály v Ist-bornu (1969) a ve Vídni (1972) ukázaly, že v nejdůležitějších zahraničněpolitických otázkách sou-časnosti se sociální demokracie vyvíjí v pozitivním směru. Objevují se i posuny v oblasti vztahů s komunistickými stranami. Jestliže dříve sociální demokracie rozhodně odmítala jakékoli formy spolupráce s komunistickými stranami, pak dnes uznává, že strany Socialistické internacionály „mohou přijímat usnesení“ o navázání kontaktů s komunisty. Celkově však Socialistická internaci-onála zůstává i nadále na pravicově oportunistických a reformistických pozicích.

Socialistická internacionála

dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku

            mezinárodní sdružení sociálnědemokratických stran, jež navazuje na tradici Socialistické dělnické internacionály, založené roku 1951 ve Frankfurtu nad Mohanem. Koncem 70. let sdružovala 54 stran (včetně 9 stran „ve vyhnanství“, tj. v emigraci ze socialistických zemí). Odmítá z pozic reformismu marxismus-leninismus, obhajuje postupné přeměny kapitalistického řádu v předpokládaném sociálním směru, a to bez třídního boje a sociální revoluce. Jako svůj program přijímá tzv. demokratický socialismus.⁴ Rostoucí aktivita levicových sil v sociální demokracii, žádajících změnu politické orientace a společné akce s komunisty, vyvolává v řadách Socialistické internacionály kolísání a nedůslednosti, vyjadřující její dvojakou pozici mezi státně monopolis-tickým kapitalismem a dělnickými masami. Předsedou socialistické internacionály je Willy Brandt⁵ (NSR), jejím gene-rálním sekretářem pak Švéd Bernt Carlson.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Socialistická internacionála (SI, anglicky Socialist International) dle české wikipedie viz https://cs.w ikipedia.org/wiki/Socialistick%C3%A1_internacion%C3%A1la

2a) Reformismus (dle Slovníku vědeckého komunismu) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706

2b) Reformismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/1210378348156647773?hl=cs

3a) I. internacionála (1864-1876) dle Slovníku vědeckého komunismu (Svoboda, 1978) viz https://w

ww.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7222314301688938486

3b) Marx, Karel (1818-1883) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Marx

3c) Skála, Josef, Výročí mozku tisíciletí dle portálu Parlamentní listy ze dne viz 13. března 2018 viz https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Skala-KSCM-Vyroci-mozku-tisicileti-527900

4 Demokratický socialismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), a-i, str. 469, Academia Praha 1980 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/85

92269090552699994?hl=cs