Rousseau, Jean-Jacques (1712-1778) dle Vybraných spisů V. I. Lenina, Svoboda, Praha 1972, str. 818
Význačný francouzský osvícenec, v jehož pracích se odráží ideologie maloburžoazie. Sehrál
významnou úlohu v ideologické přípravě francouzské buržoazní revoluce XVIII. století. Byl jedním z bázových zakladatelů francou-zské buržoazně-demokratické literatury maje zásadní vliv na roz-voj buržoazní pedagogiky. Rousseau velmi ostře formuloval otázku společenské nerovnosti. Jakkoli Jean-Jacques viděl v soukromém vlastnictví zdroj sociálního útlaku lidu, neplédoval za jeho úplné odstranění. Hlásal naproti tomu utopickou rovnostářskou teorii rozdělení soukromého vlast-nictví. Filozofické názory Rousseauovy nebyly důsledné. Za základ všech přírodních jevů pokládal ducha a hmotu, přičemž hmotě připisoval pasivní úlohu a bohu úlohu aktivní. Převládající tendencí Rousseauovy filozofie byl idealismus, byť v řadě případů hlásal materialistické čistě poučky. Ve svém učení o původu a růstu společenské nerovnosti se domníval, že rozhodující úlohu v rozvoji společnosti má ekonomika. B. Engels charakterizoval v Anti-Dühringu Roussea-ua jako dialektika.
Hlavní Rousseauovy práce jsou: Sile rétablissement des sciences et des arts à contribué à épurer les moeurs (Přispěl-li rozvoj umění a vědy k zlepšení mravů) [1750], Discours sur l´origine et les fon-dements de l´inégalité parmi les hommes (Pojednání o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi) [1755], La nouvelle Héloise (Nová Heloisa) [1761], Du contract social; ou, Principes du droit politi-ques (O společenské smlouvě; aneb Principy politického práva) [1762], Émile, ou de l´Éducation (Emil čili O vychování) [1762] a jiné.

Komentáře
Okomentovat