Rismuchamedov, Ildar, Ruská komunistická levice 1918-30 Mezinárodní


 

Mezinárodní komunistický proud, 2004.

(ruské vydání: Leví komunisté v Rusku: 1918-1930)

Mezinárodní komunistické hnutí,

nakladatelství Praxis, 2008


            Kniha je věnována málo známé historii ruských levicových komunistů, kteří se za Leninova života dostali do opozice vůči sovětskému stranicko-státnímu režimu a poté se pokusili bojovat proti systému a státnímu ustrojení reprezentovanému J. V. Stalinem, jehož vize byly jednoznačně, především však zcela evidentně podpořeny hlasováním delegátů dne 27. prosince 1927. Před hlasováním došlo k velké stranické diskusi trvající mnoho měsíců, jejíž výsledek již nemo-hl nechat nikoho na pochybách: z 725.000 odevzdaných hlasů obdržela opozice jen 6.000 - tj. méně než 1% ze všech členů strany podpořilo Sjednocenou opozici. (Zdroj: https://lukas

sluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=420804). Představitelé tohoto směru dle svých slov odsoudili poli-tiku vládnoucí komunistické byrokracie jako zradu revoluce, v budování základů sovětského hos-podářství spatřovali státní kapitalismus a přidali vlastní vklad „k pochopení totalitní transformace bolševismu“. V sérii článků britských trockistických badatelů, členů Mezinárodního komunistické-ho hnutí, jsou zkoumány myšlenky a aktivity různých levicových komunistických skupin - od fra-kce Levých komunistů v RKS(b)1 v roce 1918 až po federaci Levých komunistů, vytvořenou v ro-ce 1933 ve Věrchněuralském žaláři2 pro politické vězně. Kniha obsahuje všechny stěžejní progra-mové texty Levých komunistů v RKS(b) z uvedených let, z nich drtivá většina nebyla předtím nikdy v Rusku publikována a je především určena historikům, politologům každému, koho zajímají ději-ny XX. století.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 RKS(b) [Ruská komunistická strana (bolševiků)] resp. KSR(b) [Komunistická strana Ruska (bol-ševiků)], název bolševické strany sovětského Ruska přijatý delegáty na VII. sjezdu RKS(b)/KSR(b), jež se konal ve dnech 6. až 8. března 1918 v Moskvě. Pojmenování RKS(b)/KSR(b) nesla bolševické strana v letech 1918–1925 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/15621

04733551316734?hl=cs

2 Věrchněuralská věznice se nacházela v Čeljabinské oblasti SSSR.


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace