Reformismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), str. 92, Academia Praha 1982, resp. Slovníku vědeckého komunismu, Svoboda, Praha 1978 (str. 190-191) [-iz-, lat.]

 

@ „Stručně řečeno, likvidátoři odmítají reformismus jako takový, ale ve skutečnosti jej aplikují ve všech směrech.“

@ „Reformismus v praxi znamená zřeknutí se marxismu a nahrazení této doktríny buržoazní „sociální politikou“.

@ „Reformisté jsou likvidátoři, kteří se vzdávají naší minulosti, aby otupili dělníky iluzemi v nové, otevřené a legální straně“

@ „Kdykoli se svěřili reformistům, byli dělníci oklamáni“

 

REVOLUCI, NE REFORMU!                                                                                 EVENTUALITA 2020

 

Sociální reformismus (sociální demokracie) Hamburgský kongres (1923), jehož výsledkem byla struktura Socialistické dělnické internacionály 1923-1940

Karl Kautsky (1854-1938) [viz Kautsky, Karel (1854-1938) dle Ilustovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981, str. 114 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550180174

8429706/4613635101246632049?hl=cs

Eduard Bernstein (1852-1932) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706

/57451357631758134?hl=cs

Politický směr v dělnickém hnutí, odmítající nutnost socialistické revoluce a diktatury proletariá-tu, hlásající spolupráci antagonistických tříd a usilující cestou reforem v rámci buržoazní legality transformovat kapitalistickou společnost ve společnost „všeobecného blahobytu“ a „sociální spra-vedlnosti“. Vznikl v poslední ¼ XIX. století pod vlivem revizionismu¹ jako jeho politický výraz a rozvinul se v sociálnědemokratických stranách II. internacionály.² Po Říjnové revoluci se refor-mismus přeměnil v organizovaný směr v dělnickém hnutí nepřátelský komunistickým stranám, aby se po II. světové válce s marxismem zcela rozešel a následně za svou doktrínu vyhlásil „demo-kratický socialismus“³ jako protiklad vědeckému komunismu. Jeho skutečnou podstatou je poli-tické přizpůsobování kapitalismu novým historickým podmínkám, v nichž se reformismus posléze stává výrazem ideologie a politických postojů tzv. středních vrstev.  

 

Reformismus

dle Slovíku vědeckého komunismu, str. 190-191, Svoboda, Praha 1978 (str. 190-191) [-iz-, lat.]

            Politický směr v dělnickém hnutí, odmítající nutnost třídního boje, socialistické revoluce a politické moci dělnické třídy vystupující za spolupráci tříd a snažící se pomocí řady reforem, pro-vádějící v rámci buržoazní zákonnosti, přeměnit kapitalismus ve společnost „všeobecného blaho-bytu“ a 

 

Reformismus je buržoazním podvodem dělníků, kteří navzdory individuálním zlepšením vždy zůstanou námezdními otroky, dokud bude vládnout kapitál.

            Dějiny reformismu začínají v poslední 

¼ XIX. století, kdy vlivem úspěchů dělnického hnutí a rozvoje buržoazní demokracie řada činitelů sociální demokracie, především Bernstein,⁴ vystoupila s požadavkem revidovat marxismus

(revizionismus) a nastoupit cestu nikoli revolučních přeměn společnosti, ale jejího reformis-tického zlepšení. Koncem 19. století a počátkem 20. století se reformismus změnil v mezinárodní jev a stal se hlavním nebezpečím v dělnickém a sociálně-demokratickém hnutí. Navzdory úporné-mu, i když ne vždy důslednému boji proti bernsteinovství, který vedly revoluční a levicové síly v ev-ropských sociálně-demokratických stranách, dosáhl zde reformismus silného, doslova masového vlivu, byť se nikoli vždy zjevně projevoval. Ruští bolševici, vedení Leninem, byli jedinou stranou, jež důsledně hájila revoluční a internacionalistickou linii v dělnickém hnutí.

            Po Říjnovém převratu přestal být boj reformismu proti marxismu bojem uvnitř politických stran dělnické třídy a stal se bojem mezi dvěma politickými směry dělnického hnutí — komunis-tickým a sociálnědemokratickým. Oficiální doktrínou současného reformismu, která byla vy-hlášena v deklaraci frankfurtského kongresu (1951) Socialistické internacionály⁵ a jež je zaměřena proti vědeckému komunismu a marxismu-leninismu, je „demokratický 

socialismus⁶.

 

6 Demokratický socialismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), a-i, str. 469, Acade-mia Praha 1980 + dle Slovníku vědeckého komunismu, Svoboda, Praha 1978, str. 221 viz https://www.

blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/8592269090552699994?hl=cs

. Stoupenci „demokratického socialismu“ odmítají revoluční metody působení na společenský vývoj. Reforma jako antiteze revoluce zůstává alfou a omegou reformistického myšlení. Socialismu představují reformisté obvykle jako abstraktní etický ideál, který vyjadřují v principech svobody, humanity, spravedlnosti a rovnosti. Uskutečnění tohoto ideálu si zpravidla představují tak, že se udrží soukrokmé vlastnictví v rámci buržoazní demokracie. Například Sociálně demokratická strana Německa, když ve svém programu formuluje sociálně demokratickou hospodářskou po-litiku, uznává „volnou konkurenci, volnou podnikatelskou iniciativu“ a vyhlašuje heslo „konkurence, nakolik je možno, plánování, nakolik je nutno“. Je to typicky reformistický pokus sloučit neslučitelné, tj. soukromé vlastnictví a sociální spravedlnost.

            Těžko můžeme souhlasit s tím, že ideál reformismu je skutečně socialistickým ideálem. Nelze však popírat, že reformistické politické strany a reformistické odbory sehrály určitou úlohu v boji za zlepšení života dělnické třídy, a proto jsou v mnoha zemích pracujícími masově podporová-ny. Komunistické strany kritizují praxi i ideologii reformismu, ale usilují o spolupráci s organizace-mi pracujících, jež jsou pod vlivem reformismu, o akční jednotu dělnické třídy. Hlavní překážkou pro akční jednotu revolučního a reformistického křídla dělnického hnutí je dnes antiko-munismus. Někteří vůdci a ideologové pravicového křídla mezinárodního reformismu nechtějí pochopit, že antikomunismus izoluje sociální demokracii od současných pokrokových sil, že ji vhání do objetí reakčních buržoazních kruhů. Východisko z této slepé uličky, do níž zavádí sociální reformismus taková politika, je jen jedno — zřeknutí se antikomunistických šablon a sjednocení se všemi silami bojujícími za demokracii a socialismus.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1a) Revizionismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku), III. díl Pro-Ž, str. 107 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5806737250473219346

1b) Revizionismus dle Slovníku vědeckého komunismu viz https://draft.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5245760350971040819

1c) Lenin (vl. jm. Uljanov), Vladimír Iljič, Marxismus a revizionismus, Vybrané spisy svazek I, nakladatelství Svoboda, Praha 1972 dle portálu slovenské strany práce Vzdor viz http://vzdor.org/wp-content/uploads/2015/06/lenin_marxismus_revizionismus.pdf

2a) Galkin, Ilja Savvič, II. internacionála viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=466163

2b) II. internacionála - mezinárodní sdružení socialistických stran, dle Ilustrovaného encyklope-dického slovníku (IES), Academia, Praha, 1981 + Přehled kongresů MSSS viz https://www.blog

ger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/8881274190233915294?hl=cs 

2c) II. internacionála dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_internacio

n%C3%A1la

3 Demokratický socialismus resp. Socialismus demokratický dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), a-i, str. 469, Academia Praha 1980 + dle Slovníku vědeckého komunismu, Svoboda, Praha 1978, str. 221 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/859226909

0552699994?hl=cs

4a) Bernstein, Eduard (1850-1932) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES) viz https://www.blog

ger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/2339843565667069503

4b) Bernstein, Eduard (1850-1932) německý sociálnědemokratický politik a přední teoretik německé sociál-nědemokratické strany SPD, jenž jako základní postulát socialismu požadoval revidovat nutnost uskutečnění proletářské revoluce a její nahrazení reformismem. Bernsteinovy texty vyvolaly zároveň odpor revolucionářů i obrovskou polemiku uvnitř německé SPD. Bernsteinovy názory odmítla jak Rosa Luxemburgová v brožuře Reforma nebo revolu-ce resp. Sociální reforma nebo sociální revoluce? (1900) [viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=492981] tak i V. I. Lenin v knize Co dělat? (1902) [osnova Leninovy práce Co dělat? dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Co_d%C4%9Blat%3F] re-sp. ve slovenštině samotný korpus knihy Co dělat? aneb Palčivé otázky našeho hnutí dle portálu Komunistic-kého svazu mládeže viz http://www.ksm.cz/literatura/494-vladimir-ilji-lenin-co-dlat-palive-otazky-naeho-hnuti-1-ast].

4c) Eduard Bernstein dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Bernstein

5a) Socialistická internacionála dle české wikipedie viz A1_internacion%C3%A1la https://cs.wiki

pedia.org/wiki/Socialistick%C3%

5b) Socialistická internacionála dle Slovníku vědeckého komunismu + Ilustrovaného encyklope-dického slovníku (IES) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/122705

906545331162?hl=cs

6 Demokratický socialismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), a-i, str. 469, Aca-demia, Praha 1980 + dle Slovníku vědeckého komunismu, Praha, 1978, str. 221 viz https://www.blogger.

com/blog/post/edit/2155501801748429706/8592269090552699994?hl=cs