Mutnik, Abram Jakovlevič (skut. příjm. Mytnikovič) (1868-1930)

Sjezd rozhodl o vytvoření Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS). Lenin zvláště zdůraznil tuto historickou zásluhu sjezdu: „Strana vzniká v roce 1898 jako „ruská“ strana, tedy strana proletariátu všech národností Ruska“

 

Mutnik, Abram Jakovlevič (skut. příjm. Mytnikovič) (1868-1930)

Abram Ja. Mutnik na tablu delegátů I. sjezdu RSDDS uprostřed spodní řady.

Abram Jakovlevič Mutnik (vlastním jménem Mytnikovič; 1868, Vil-no, Ruská říše - 1930, Berlín, Německo) - ruský politik, účastník re-volučního hnutí. V revolučním hnutí - od konce 80. let 19. století. Na počátku 90. let XIX. století organizátor židovských dělnických krouž-ků ve Vilně. Delegát ustavujícího sjezdu Bundu (1897), zvolen čle-nem ústředního výboru. Člen 1. ustavujícího sjezdu RSDDS (1898), byl jedním ze tří členů sjezdu zastupujících Bund. Brzy po zakláda-jícím sjezdu RSDDS byl zatčen. Po propuštění emigroval, žil v Lon-dýně a Ženevě. Do roku 1905 byl členem zahraničního výboru Bun-du. Podporoval menševiky, v letech 1907-10 - likvidátory1. V před-večer první světové války znovu emigroval a usadil se ve Stockholmu. Odešel z politické činnosti. Přivítal únorovou revoluci roku 1917. Odsoudil Říjnovou revoluci roku 1917. Od roku 1919 - v Berlíně, měl na starosti ruské nakladatelství «Vostok», poté vstoupil do Sociálně demokratického klubu Ju. O. Martova.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Likvidátorství viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/34411246536297

92256?hl=cs

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace