Lukáš Sluka

  Bund byla od roku 1897 sociálně demokratická židovská organizace, formálně součást Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS) 1 , v níž podporoval menševiky . 2 Roku 1921 se Bund rozešel.  ☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭ 1 Ruská sociálnědemokratická dělnická strana (RSDDS) dle české wikipedie viz https://cs.wikipe dia . org/wiki/Rusk%C3%A1_soci%C3%A1ln%C4%9B_demokratick%C3%A1_d%C4%9BlnickC3% A1_strana 2 a) Menševismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku Československé akademie věd, Academia 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/8474289394810411327?hl=cs 2 b) Menševici (menšináři) dle české wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Men%C5%A1evici 2 c) Menševismus dle portálu CoJeCo? resp. Vaší encyklopedie z roku 1999 viz https://www.cojeco .cz/mensevismus 2 d) Bolševismus a Menševismus dle webových stránek Koncepce obe...

Sjezd rozhodl o vytvoření Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSD DS ). Lenin zvláště zdůraznil tuto historickou zásluhu sjezdu: „Strana vzniká v roce 1898 jako „ruská“ strana, tedy strana proletariátu všech národností Ruska“   Mutnik, Abram Jakovlevič ( skut. pří jm. Mytnikovi č) ( 1868-1930) Abram Ja. Mutnik na tablu delegátů I. sjezdu RSDDS uprost ř ed spodní řady. Abram Jakovlevič Mutnik (vlastním jménem Mytnikovič; 1868 , Vil-n o , Ruská říše - 1930 , Berlín, Německo) - ruský politik, účastník re-volučního hnutí. V revolučním hnutí - od konce 80 . let 19 . století. Na počátku 90 . let XIX . století organizátor židovských dělnických krouž-ků ve Vilně. Delegát ustavujícího sjezdu Bundu ( 1897 ), zvolen čle-nem ústředního výboru. Člen 1 . ustavujícího sjezdu RSD DS ( 1898 ), byl jedním ze tří členů sjezdu zastupující ch Bund. Brzy po zakláda-jícím sjezdu RSD DS byl zatčen. Po propuštění emigroval, žil v Lon-dýně a Ženevě. Do roku 1905 byl členem zahra...

  1 ) Dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), str. 780, Academia 1981 :                Robert Owen byl anglický utopický socialista (původem továrník); filantrop, organizátor sociálních a výchovných zařízení (první mateřská škola ve Velké Británii); kritik kapitalistické společnosti, soukromého vlastnictví a náboženství. Zásady Owenova socialistického systému: spo-lečné vlastnictví a práce, soulad mezi fyzickou a duševní prací, všestranný rozvoj osobnosti. Budoucí společnost, k níž vedou reformy, chápal jako federaci samosprávných občin. Owenovy myšlenky, jež se pokoušel rea-lizovat například zakládáním pracovních komun, značně ovlivnily děl-nické hnutí. 2 ) Dle Vybran ých spis ů V. I. Lenina, Svazek I, str. 811, Svoboda, Praha   1972 :                Výz n amný anglický utopický socialista; ostře kritizoval základy kapitalistického zřízení, a ale nedokázal odhalit s...

Významný francouzský utopický socialista. Vystoupil s ostrou a hlubokou kritikou buržoazního zřízení a vytvořil obraz bu-doucí „harmonické“ lidské společnosti, založené na znalosti lidských vášní. Byl odpůrcem násilné revoluce, domníval se, že přechod k budoucí socialistické společnosti se může uskuteč-nit v důsledku mírové propagandy vzorných falanster neboli falang 1 (pracovních sdružení), v nichž se dobrovolná a pří-jemná práce stane člověku potřeb(n)ou. Avšak Fourier se vyz-načoval nedůsledností, jak zdůrazňoval Engels, neměl v úmys-lu (z)rušit soukromé vlastnictví a v jeho falansterách existovali jak bohatí, tak i chudí, kapitalisté a dělníci.                     Hlavní Fourierovy práce jsou: Théorie des quatre mouvements et des desti-nées génerales [ Teorie čtyř pohybů a všeobecných osudů ( 1808 ) ], Le nou-veau monde industriel et sociétaire [Nový svět industriální a societární ( 1829 ) ] François Marie Charles Fo...

  G. B. De Mably byl francouzský historik, politický my-slitel, utopický komunista. Vycházel z teorie přiroze-ného práva a pokládal komunistický řád za nejpůvod-nější a člověku nejpřiroze-nější zřízení, zušlechťující lidské vlastnosti a vášně. Žádal omezení soukromého vlastnictví pomocí zákonů, hlásal byť podmíněné prá-vo lidu na revoluční a parlamentní uskutečňování lid-ské suverenity. Ovlivnil vývoj komunistických idejí a přispěl k přípravě francouzské buržoazní revoluce z konce 18 . století. PhDr. Lukáš Perný , Gabriel Bonnot de Mably, prirodze-no-právny filozof osvietenstva, ktorý bol vyškrtnutý z dejín filozofie dle portálu DAVDVA resp. Veci verejné viz https://davdva.sk/gabriel-bonnot-de-mably-prirodz eno-pravny-filozof-osvietenstva-ktory-bol-vyskrtnutyz-dejin-filozofie/ de Mably, Gabriel Bonnot dle české wikipedie viz https: //cs.wikipedia.org/wiki/Gabriel_Bonn ot_de_Mably

Anglický filozof a politik, renesanční humanista, racionalista a jeden ze za-kladatelů utopického socialismu. Ve spisu Utopie 1 jako první vyložil důsledně myšlenku ze-společenštění výroby spojenou s komunistickou organizací práce a rozdělováním a všestranným rozvojem osobnosti. - Od roku 1529 zastával post lorda kancléře. V roce 1532 se postavil proti absolutistické politice Jindřicha VIII., zejména pak proti jeho církevní reformě. Král ho dal sou-dit pro velezradu a popravit. V roce 1935 byl Thomas More kanonizován.                 Thomas More dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_More                Respektive Thomas More dle portálu Wikiwand viz https://www.wikiwand.com/cs/Thomas_More Viz rovněž video Lukáš e Pern ého (* 1991 ), vystupující ho jako Lucas Perný , slovenského hudebník a a spisovatel e, jenž je autorem knihy Utopisté, vizionáři světa budoucnost...

  Müntzer, Thomas (asi 1489/1490-1525 ) dle Ilustrovaného encyklopedic-kého slovníku (IES), J-Pri, str. 594 : německý revoluční myslitel, vůdce a ideolog selsko-plebejského tábora v době reformace a německé selské války 1524-25 . - Zpočátku stoupenec, posléze odpůrce Lutherův.                               Reformaci považoval za počátek obecného povstání proti feu-dálům a všem pánům, za nasto-lení řádu, v němž nebude vykořisťování ani soukromé vlastnictví a kde povládne lid. Nábo-žensky a filozoficky byl sui generis panteista blížící se k ateismu. Pronásledován přecházel z města do města středním a jihozápadním Německem a ústně i pam-flety vyzýval k boji. V le-tech 1521-22 působil v Čechách. Jeho výzvy měly ohlas především mezi rolnickými masami a městskou chudinou, přičemž nejbližšími M ü ntzerovými pomocníky v šíření jeho učení se stali novokřtěnci. Na počátku roku 1525 se postavil do č...

☭ 1898 – I sjezd RSDDS v Minsku, na němž bylo                     vyhlášeno založení strany   ☭ 1903 – II sjezd strany v Bruselu a Londýně.  Na sjezdu došlo k rozkolu na bolševiky - RSDDS(b) a menševiky - RSDDS(m)  ☭ Vůd ce bolševiků - V. I. Lenin, vůdce menševiků - Ju. O. Martov   II sjezd RSD D S Místo konání: Brusel Londýn 17. (30.) července – 10. (23.) srpna 1903   1903   II. sjezd Ruské sociálně  demokratické dělnické  strany Pro pořádek je třeba ihned zkraje vzpomenout, že I . sjezd 1 Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSD DS ) 2 proběh l v březnu 1898 v Minsku. Po pěti letech - od 17 . ( 30 . ) července – 10 . ( 23 . ) srpna 1903 - se konal II. sjezd RSDDS v Bruselu , ale jelikož belgická policie do nutila delegáty opustit zemi, muse l i tito své schůze přesun out do Londýna. Ve skutečnosti se tak zakládajícím...