Čeka Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží při Radě lidových komisařů RSFSR dle Ilustrovaného encyklopedického slovníků (IES) Plným názvem Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí, spekulantstvím a zneuživáním moci (VČK, Čeka) [1918-1922]

 

Orgán mladého sovětského státu pro boj proti kontrarevoluci a sabotážím. Vytvořena dekretem Rady lidových komisařů dne 20. prosince 1917. Předsedou Čeky byl bolševický revolucionář pols-kého původu Felix Edmundovič Dzeržinskij.1 Čeka pracovala pod kontrolou stranických a stát-ních orgánů. Roku 1918 byly zřízeny oblastní a místní orgány. Čeka sehrála velkou úlohu při och-raně revoluce a upevňování diktatury proletariátu. V únoru 1922 byla reorganizována ve Státní po-litickou správu (GPU) při lidovém komisariátu vnitra.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Dzeržinskij, Felix Edmundovič (1877-1926), sovětský státní a stranický činitel, přední organizátor polského a ruského revolučního hnutí, jeden ze zakladatelů Sociální demokracie království Polské-ho a Litvy v roce 1900, účastník revoluce v letech 1905 - 1907. Od roku 1897 až do únorové revoluce 1917 pobýval ve vyhnanství, pracoval v ilegalitě a opakovaně byl vězněn, nejdéle v letech 1912-

1917, kdy mu byla surovými vězniteli způsobena trvalá zranění. Od roku 1917 člen ÚV Sociálně demokratické dělnické strany Ruska (bolševiků), od r. 1918 nesoucí název Komunistická strana Ruska (bolševiků) a od r. 1925 Všesvazová komunistická stra-na (bolševiků), předseda Všeruské mimořádné komise, orgánu pro boj proti kontrarevoluci a sabotážím známého také jako Čeka. Čeka sehrála velkou úlohu při och-raně revoluce a upevňování diktatury proletariátu. V únoru 1922 byla reorganizována ve Státní politickou správu (GPU) při lidovém komisariátu vnitra.
F. E. Dzeržinskij zemřel v Moskvě dne 20. července 1926 na srdeční mrtvici po rozhorleném pro-jevu na plé-nu Ústředního výboru proti trockistické opozici. V provolání ÚV VKS(b) k jeho smrti byl charakterizován jako „postrach buržoazie, věrný rytíř proletariátu, nejušlechtilejší bojovník ko-munistické revoluce, neúnavný budovatel našeho průmyslu, věčně horlivý pracovník a neohrožený voják velikých bojů".

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace