Danová (Zederbaumová), Lydia Osipovna (1878-1963)

 

Lydia Danová (uprostřed), S. L. Weinstein (vlevo) a I. G. Ceretěli (vpravo), Irkutsk, 1914-1915

Místo narození Oděsa, Chersonská gubernie

Datum narození 21. května 1878

Místo narození Oděsa, Chersonská gubernie, Ruské impérium

Datum úmrtí 28. března 1963

(ve věku 84 let) Místo smrti New York, New York,        

Občanství                                             ruské impérium

                                                                      USA                                       


Zaměstnání Politik

Strana RSDDS

Otec Josif Alexandrovič Zederbaum

Manžel Dan, Fjodor Iljič

Lydia Osipovna Danová (Zederbaumová) (21. května 1878, Oděsa – 28. března 1963) New York) - politička, aktivní účastnice revolučního hnutí v Rusku.

Dcera Josefa Alexandroviče Zederbauma a Rebeky Juljevny Rosenthalové. Sestra menševického revolucionáře Ju. O. Martova 1.

                Členka RSDDS2 od jejího vzniku, manželka jednoho z prvních sociálních demokra-tů v Petrohradě F. I. Dana.3

            Od roku 1896 se L. O. Danová podílela na práci politického Červeného kříže, tzn. po-máhala zatčeným a vyhnaným. Od roku 1922 v exilu.

 ☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Martov (skut. příjm. Zederbaum), Juli Osipovič 1873-1923), ruský politik, novinář a vůdce frakce menševiků v rámci Ruské sociálnědemokratické dělnické strany (RSDDS) dle české wikipedie viz  http

s://cs.wikipedia.org/wiki/Julij_Osipovi%C4%8D_Martov

2 Ruská sociálně demokratická dělnická strana (RSDDS) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_soci%C3%A1ln%C4%9B_demokratick%C3%A1_d%C4%9Blnick%C3%A1_strana

3 Dan (skut. příjm. Gurvič), Fjodor Iljič (1871-1947), ruský politik, lékař, od roku 1894 marxista, po deseti letech člen Svazu boje za osvobození dělnické třídy a po schizmatu RSDDS roku 1903 člen její menševické frakce. F. I. Dan dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Fjodr_Dan

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace