Plechanov, Georgij Valentinovič (1856-1918) - dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES) Encyklopedického institutu Československé akademie věd, Academia 1982


G. V. Plechanov byl ruský teoretik a propagátor marxismu, činitel ruského a mezinárodního dělnického a socialistického hnutí. Pochá-zel z ruské nižší šlechty a do roku 1875 byl revoluční narodnik1, mezi lety 1880-1917 žil v emigraci, v letech 1882-83 přešel k marxismu a založil skupinu Osvobození práce2. Přeložil řadu děl Karla Mar-xe3 a Bedřicha Engelse4, s Leninem založil revoluční časopis Jiskra5 a formuloval program RSDDS,6 po II. sjezdu RSDD-S7jeden z vůdců menševismu.8Za I. světové války sociálšovinista. VŘSR nepochopil a odmítl, avšak zdržel se boje proti sovětské moci. Ve filozofii v podstatě důsledný marxista9, vynikající revoluční myslitel. Plechanov podal první marxistickou kritiku narodnictví, zhodnotil marxismus jako novou etapu ve vývoji světové filozofie, rozpracoval řadu otázek historic-kého materialismu, založil marxistickou estetiku, položil základy k dějinám ruského společenské-ho myšlení, ukázal na význam revolučních sociálních demokratů. Jednotlivé chyby (např. ústupky tzv. teorii hieroglyfů, geografický de-terminismus, nedocenění subjektivního faktoru) jsou v roz-poru s celkovou linií Plechanovova teoretického díla.


Hlavní spisy G. V. Plechanova:


Příspěvky k dějinám materialismu, Svoboda, Praha 1950

O vývoji monistického názoru na dějiny, Svoboda, Praha 1951

K otázce úlohy osobnosti v dějinách, Svoboda, Praha 1946

Georgij Valentinovič Plechanov (1856-1918) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Plechanov


 ☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Narodnictví viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/847428939481

0411327?hl=cs

2 Skupina Osvobození práce viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3545181507764423821

3a) Marx, Karel plným jménem Marx, Karl Heinrich, uváděn také jako Karel Marx (1818-1883) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5310381264984245322

3b) Lenin, Vladimír Iljič, Karel Marx: Stručný životopis a výklad marxismu (1915) viz https://www.

komunistickalevice.info/texty/lenin-karel-marx-strucny-zivotopis-a-vyklad-marxismu/

3c) Lenin, Vladimír Iljič, Karel Marx: Stručný životopis a výklad marxismu (1915) dle webu Brits-kých listů viz https://legacy.blisty.cz/files/temata/prvnimaj/lenin__marx.htm

3d) Karel Marx (1818-1883) medailonek dle webu Britských listů https://legacy.blisty.cz/files/temata/

prvnimaj/marx.htm

3e) Marx, Karel dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Marx

4a) Engels, Bedřich (1820-1895) dle IES (Ilustrovaného encykloedického slovníku), Academia 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5407220920755828518?hl=cs

4b) Lenin, Vladimír Iljič, Bedřich Engels – nekrolog napsaný Leninem na podzim roku 1895, který byl vytištěn v č. 1/2 sborníku Rabotnik, který začal vycházet v březnu 1896. Leninova práce Bedřich Engels dle české verze portálu marxists.org viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/1895/enge

ls.htm#3

4c) Bedřich (Friedrich) Engels (1820–1895) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/F

ried rich_Engels

5 Jiskra viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/770271205350323959?hl

=cs

6 Ruská sociálnědemokratické dělnická strana (RSDDS) viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_soci%C3%A1ln%C4%9B_demokratick%C3%A1_d%C4%9Blnick%C3%A1_strana

7a) II. sjezd Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS) v Bruselu a Londýně roku 1903 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5611011331094993839?hl=cs 

7b) II. sjezd Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS) v Bruselu a Londýně roku 1903 viz https://wordpress.com/view/wocasovawebovastranka.wordpress.com viz

8a) Menševismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku Československé akademie věd, Academia 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/84742893948

10411327?hl=cs

8b) Menševici (menšináři) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Men%C5%A1evici

9a) Průvodce marxismem pro začátečníky dle české sekce Marxistického internetového archivu viz https://www.marxists.org/cestina/zaklady_ML/zakladyML.html

9b) Marxismus dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Marxismus

9c) Engels, Bedřich, Karel Marx dle české sekce Marxistického internetového archivu viz https://www.

marxists.org/cestina/marx-engels/1877/061877.html

9d) Lenin, Vladimír Iljič, Bedřich Engels, nekrolog Bedřich Engels napsal Lenin na podzim roku 1895. Byl vytištěn v č. 1/2 sborníku Rabotnik, který začal vycházet v březnu 1896. Leninův spis Bedřich Engels dle české sekce Marxistického internetového archivu viz https://www.marxists.org/cestina/leni/1895/engels.htm 

9e) Viz Heczko, Stanislav, Co je to vlastně marxismus dle portálu Britské listy viz https://legacy.blisty.cz/art/17901.html







Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace