II. sjezd Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS) v Bruselu a Londýně roku 1903 dle V. I. Lenin, Vybrané spisy 1, str. 763, Vybrané spisy v 5 svazcích, nakladatelství Svoboda, Praha 1972

II sjezd RSDDS Místo konání: Brusel Londýn 17. (30.) července – 10. (23.) srpna 1903

   

                                                                                   RSDDS 

                                                                                   ☭ 1898 - I. sjezd strany RSDDS v Minsku, na                                                                                                     němž bylo prohlášeno založení strany

                                                                              ☭ 1903 - II. sjezd strany v Londýně. Na                                                                                                           sjezdu proběhl rozkol na bolševiky -                                                                                                             RSDDS(b) a menševiky  RSDDS(m)                                                                                                            (samostatné strany od r. 1912) a byl přijat                                                                                                    program strany.         

                                                                                        ☭ Vůdce bolševiků - V. I. Lenin, vůdce                                                                                                                                        ševiků - Ju. O. Martov

Pro pořádek je třeba ihned zkraje vzpomenout, že I. sjezd¹ Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS)² proběhl v březnu 1898 v Minsku. Po pěti letech - od 17.(30.) července – 10.(23.) srpna 1903 - se konal II. sjezd RSDDS v Bruselu, ale jelikož belgická policie donutila delegáty opus-tit zemi, museli tito své schůze přesunout do Londýna. Ve skutečnosti se tak zakládajícím sjezdem RSDDS stal právě II. sjezd ruských sociálních demokratů.

            V samotném Bruselu se konalo prvních 13 zasedání II. sjezdu RSDDS a je třeba konstatovat, že s jeho přípravou a organizací významně pomohla redakční rada novin Iskra³. Celkem probě-hlo 37 schůzek (13 v Bruselu a 24 v Londýně), přičemž zastoupeno bylo 26 organizací: skupina «Osvobození práce»⁴, Ruská organizace Jiskry, Petrohradský výbor, Petrohradská dělnická organizace, Moskevský výbor, Charkovský výbor, Kyjevský výbor, Oděský výbor, Nikolajevský výbor, Krymský svaz, Donský výbor, Svaz těžebních dělníků, výbory měst Jekatě-rinoslavsk, Saratov, Tiflis, Baku, Batumi, Ufa, «Severní dělnický svaz»⁵, «Sibiřský svaz RSDDS», «Tulský výbor», «Zahraniční výbor Bundu», «Ústřední výbor Bundu», «Zahraniční liga ruské revoluč-ní sociální demokracie», «Svaz rus-kých sociálních demokratů v zahraničí», skupina «Jižní dělník». II. sjezdu RSDDS se zúčastnilo cel-kem 43 delegátů s 51 odevzdanými hlasy (protože mnoho výbo-rů nemohlo vyslat požadovaný po-čet zástupců, někteří z nich měli každý dva mandáty) a 14 dele-gátů s hlasem poradním, což před-stavuje několik tisíc členů strany.

            Na sjezdu se RSDDS rozpadla na dvě frakce: bolševiky a menševiky, jež přežily až do úplné-ho rozdělení v roce 1917. 

 

Zahájení sjezdu  

Tablo delegátů II. sjezdu RSDDS

 
Tablo účastníků II. sjezdu RSDDS: JISKROVCI MENŠINY: Ju. O. Martov, L. G. Dejč, L. D. Trockij, V. N. Krochmal (Fomin), Zvorovskij (Kostič) ANTIJISKROVCI: I. Ainštadt (Judin), Pikker (Martynov), V. Medem (Goldvlat), K. Portnoj (Abramson), Goldman (Liver), Kossovskij (Gofman),CENTRUM (BLÁTO): V. Levinová (Ivanov), V. Rozanov (Popov), Je. Levin (Jegorov), Kalafati (Machov), Lokerman (Carjov)

Sjezd zahájil úvodním projevem G. V. Plechanov - ruský politik, marxistický filozof, překladatel Manifestu komunistické strany resp. Komunistického manifestu⁶ a budoucí menševik⁷ G. V. Plechanov⁸.

Denní program:

1. Ústava Kongresu. Volby do předsednictva.

Stanovení pravidel sjezdu a denního řádu.

Zpráva organizačního výboru (OV) - řečník V. N. Rozanov (Popov); zpráva komise pro kontrolu mandátů a stanovení složení sjezdu - B. A. Ginzburg (Kolcov).

2. Místo Bundu v RSDDS je Liber (M. I. Goldman)⁹ jako řečník a L. Martov (Ju. O. Ceder-baum)¹⁰ jako spolumluvčí.

3. Program strany

4. Centrální orgán strany.

5. Zprávy delegátů

6. Organizace strany (projednání organizační listiny strany) - řečník V. I. Lenin.

7. Okresní a národní organizace - zpravodaj statutární komise a člen revolučního hnutí v Rusku, sociální demokrat V. A. Noskov (Glebov).

8. Samostatné skupiny strany - úvodní projev V. I. Lenina.

9. Národnostní otázka

10. Ekonomický boj a odborové hnutí

11. Oslavy 1. Máje.

12. Mezinárodní socialistický kongres v Amsterdamu 1904

13. Demonstrace a povstání.

14. Teror

15. Vnitřní otázky stranické práce:

1. vytyčení propagandy,

2. stanovení agitace

3. organizování tvorby stranické literatury

4. (z)organizování práce mezi rolnictvem,

5. provádění práce ve vojsku,

6. realizace práce mezi studenty

7. pracovní úkoly mezi členy.

16. Poměr RSDDS eserům.

17. Postoj RSDDS k ruským liberálním proudům.

18. Volby ústředního výboru a redakční rady ústředního orgánu (CO) strany.

19. Volby sovětu strany.

20. Výběr postupu při vyhlašování sjezdových rozhodnutí a zápisů, jakož i kroky při správě povinností volených funkcionářů a příslušných institucí. Otázka stranických pravidel byla projednána pod bodem № 6.

RSDDS a Bund¹¹

            Neshody na sjezdu začaly problémem Bundu. Bundisté požadovali autonomii uvnitř stra-ny s právem vyvíjet vlastní politiku v židovské problematice a také uznání Bundu za jediného zástupce strany mezi židovským proletariátem. Lenin jménem «jiskrovců» organizoval projevy Židů Ju. O. Martova (Cederbaum) a L. D. Trockého¹² (Bronstein), kteří byli zastánci židovské asimilace, tj. sociokulturního procesu, během nějž se Židé přestávají identifikovat jako součást židovské etnické, kulturní nebo náboženské komunity. Asimilace probíhá identifikací s kultu-rou, náboženstvím majoritních národností. V důsledku toho II. sjezd přijal rezoluci proti autono-mii Bundu.

            Redaktoři «Jiskry» (Iskra) a «Zarji» (Záře)¹³ začali připravovat návrh programu. V roce 1901 byl II. sjezdu předložen návrh, který zohledňoval většinu Leninových úprav a dodatků k oběma návrhům Plechanovova programu. Diskuse o programu zabrala devět zasedání II. sjezdu: probíraly se otázky diktatury proletariátu, proletářský charakter strany a její role v osvobozenec-kém hnutí v Rusku, dále agrární program a národnostní otázka.

Role a charakter strany

            Lenin trval na tom, že redakční návrh by měl jasně formulovat hlavní ustanovení marxis-mu o diktatuře proletariátu (v této věci Plechanov projevil váhání), o hegemonii proletariátu v revolučním boji a zdůrazňovat proletářský charakter strany a její vedoucí roli v osvobozeneckém hnutí v Rusku. Ekonomisté¹⁴ Akimov¹⁵ (Vladimir Machnovec), Pikker (Alexander Martynov)¹⁶ a bundista M. I. Lieber se postavili proti zařazení klauzule o diktatuře proletariátu do programu s odkazem na skutečnost, že tato klauzule chybí v programech Západoevropské sociálně demokratické strany. L. Trockij prohlásil, že realizace diktatury proleta-riátu je možná pouze tehdy, když se proletariát stane většinou „národa“ a strana natolik splyne s dělnickou třídou, že s ní bude identická. Lenin popisoval názory svých odpůrců jako sociální reformisty a řekl, že „zašli tak daleko..., že napadli diktaturu proletariátu...“ (tamtéž, sv. 7, str. 271). Lenin, jenž charakterizoval názory svých odpůrců jako sociálreformistické, říkal, že „sami došli tak daleko, protože zpochybňovali diktaturu proletariátu…“ (tamtéž, sv. 7, str. 271). Vladimír Iljič zároveň ostře vystoupil proti pokusu „ekonomistů“ Martynova a Akimova o úpravu programu.

Agrární program

            Zásadní neshody se objevily i při projednávání agrární části programu, zejména v otázce spojenectví dělnické třídy a rolnictva. Lenin trval na uznání rolnictva spojencem proletariátu, zdů-vodnil revoluční požadavek návratu „odřezků“ jako zničení jednoho ze zbytků nevolnictví a nutnost rozlišovat mezi požadavky agrárního programu během buržoazně-demokratické a soci-alistické revoluce. Tento přístup byl tvůrčím rozvojem marxismu v historicky specifických pod-mínkách Ruska na počátku 20. století (kde se snoubil bouřlivý rozvoj kapitalismu s dominancí zemědělské-ho hospodářství v ekonomice, hluboce zakořeněnými pozůstatky feudalismu na venkově, kde vůčihledně převažovalo rolnické obyvatelstvo).

Národnostní otázka

            Diskuse se rozproudila nad otázkou práva národů na sebeurčení. Proti němu vystoupili pol-ští sociální demokraté a bundisté. Poláci věřili, že tento bod bude hrát do karet polským naciona-listům. Bundisté vystupovali za kulturní a národnostní autonomii Židů. Protože v této otázce neby-lo možné dosáhnout konsensu, frakce Bundu z kongresu odešla.

Výsledek

            Po změně počtu delegátů schválil sjezd program Iskry, který se skládal ze dvou částí – pro-gramu „maximálního“ resp. „minimálního“. Maximální program hovořil o konečném cíli strany – uspořádání socialistické společnosti – a podmínce uskutečnění tohoto cíle – socialistické revoluci a diktatuře proletariátu. Minimální program pokrýval bezprostřední úkoly strany: svržení carské au-tokracie, nastolení demokratické republiky, zavedení 8-hodinové pracovní doby, nastolení na-prosté rovnosti všech národů, uplatnění jejich práva na sebeurčení, zničení zbytků poddanství na venko-vě, navrácení pozemků rolníkům, odebraných jim statkáři a poměščiky jako tzv. „odřezky“.

            Poté bylo jasné, že dojde k rozkolu mezi jiskrovci, ekonomisty a bundisty. Ale k rozkolu me-zi jiskrovci došlo rovněž.

Členové redakční rady

            Rozkol se začal objevovat ještě před sjezdem. V redakční radě Jiskry bylo šest lidí — Plecha-nov, Lenin¹⁷, Martov, Potresov¹⁸, Axelrod¹⁹ a Zasuličová²⁰. Tento počet byl sudý a z toho důvodu se často práce redaktorů dostala do patové situace, protože Leninovi příznivci a jeho odpůrci měli stejný počet hlasů. Aby byla práce redakce efektivní, navrhl Lenin doplnit redakční radu 0o sedmého člena - Trockého, ale Plechanov byl kategoricky proti, na-čež Lenin navrhl snížit počet redaktorů - vyloučit Potresova, Axelroda a Zasuličovou, protože je považoval za špatné novi-náře. (Jako příklad Lenin uvedl, že do 45 čísel Iskry napsal Martov 39 článků, Lenin sám – 32 statí, Plechanov – 24 článků, zatímco Zasuličová - 6, Axelrod - 4, Potresov – 8). Lenin tímto návrhem vy-volal obvinění, že usiluje o ovládnutí strany.

Stanovy

            Při posouzení návrhu stanov se mezi Martovem a Leninem rozvinula diskuse o otázce člen-ství ve straně (§ 1). Podle Martova a jeho příznivců lze za člena strany považovat:

...každého, kdo přijme její program, podporuje stranu materiálními prostředky a poskytuje jí pravidelnou osobní podporu pod vedením některé ze svých organizací.

Lenin trval na „osobní účasti v jedné ze stranických organizací“.

            Výsledkem hlasování bylo, že sjezd přijal první odstavec stanov v Martovově znění, a to vět-šinou 28 hlasů, které se vyslovily pro, 22 delegátů bylo proti a 1 se zdržel hlasování. Všechny ostat-ní odstavce charty byly přijaty bez výrazného nesouhlasu.

Orgány správy

        

             Sjezd vytvořil stranická centra: Ústřední orgán, Ústřední výbor a Radu strany. Bylo rozhod-nuto odstranit abnormální situaci v zahraničí, kde existovaly dvě sociálně demokratické organiza-ce: Zahraniční liga ruské revoluční sociální demokracie²¹ a Svaz ruských sociálních demokratů v zahraničí²². II. sjezd RSDDS uznal „Ligu“ jako jedinou zahra-niční organizaci RSDDS. Na pro-test opustili II. sjezd RSDDS dva představitelé Svazu ruských sociálních demokratů v zahraničí. Stejně tak odešlo i pět bundistů poté, co sjezd odmítl přij-mout Bund do RSDDS na základě fede-race a odmítl ultimátum Bundu uznat jej jako jediného zástupce židovských dělníků v Rusku.

            Odchod 7 delegátů ze sjezdu změnil poměr sil ve prospěch Leninových příznivců. Ve finále to tak byli právě oni, kdo ve volbách do ústředních orgánů získal většinu mandátů.

            Do ÚV strany byli zvoleni G. M. Křižanovskij²³, F. V. Lengnik²⁴ (oba v nepřítom-nosti) a delegát sjezdu s hlasem poradním V. A. Noskov, který zemřel dne 15. května, zhruba rok před vypuknutím I. světové války. Všichni tři byli zastánci Lenina.

            Zvolen byl i pátý člen stranické rady Plechanov (rada strany se skládala z 5 členů: 2 z re-dakční rady Ústředního orgánu, 2 z Ústředního výboru, pátý člen byl zvolen sjezdem). Členové stranické rady po sjezdu: P. B. Axelrod, F. V. Lengnik, V. I. Lenin, Ju. O. Martov a G. V. Plechanov.

Lenin, Martov a Plechanov byli zvoleni do redakční rady Jiskry (Iskry). Martov však pracovat v re-dakci odmítl.²⁵

Změny ve vedení strany po sjezdu

            Dne 29. září (12. října 1903) přibyli do sestavy kádru ÚV F. V. Gusarov²⁶, R. S. Zem-ljačka²⁷, L. B. Krasin²⁸ a M. M. Essenová²⁹.

            Dne 8. (21. listopadu) 1903 byli rovněž kooptováni V. I. Lenin a L. E . Galerin³⁰.

            Dne 19. června (2. července 1904) byl zatčen F. V. Lengnik, v červenci pak G. M. Křižanovs-kij s F. V. Gusarovem a R. S. Zemljačka byla vyloučena ze strany. Ve finále pak byla zatčena i M. M. Essenová.

Místo nich byli v červenci 1904 kooptováni J. F. Dubrovnicij,³¹ L. Ja. Karpov³² a A. I. Ljubimov.

            V listopadu 1904 Je. M. Alexandrovová-Jacques, V. N. Krochmal³³ a V. N. Rožanov.

            Pokud jde o samotný II. sjezd RSDDS, pak ve svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina, který vydalo roku 1972 pražské nakladatelství Svoboda, pak v něm lze nalézt následující text: „II. sjezd RSDDS se konal ve dnech 17. (30). července–10. (23.) srpna 1903. Prvních 13 zasedání se konalo v Bruselu. Protože však policie sjezd pronásledovala, byl přeložen do Londýna.

            Sjezd připravila Jiskra, jež pod Leninovým vedením vykonala olbřímí práci, aby sjednotila ruské sociální demokraty v duchu revolučního marxismu.

            Sjezdu se zúčastnilo 43 delegátů s rozhodujícím hlasem, kteří zastupovali 26 organizací (skupinu Osvobození práce, organizaci Jiskry, zahraniční a ústřední výbor Bundu, Zahraniční ligu ruské revoluční sociální demokracie, Svaz ruských sociálních demokratů v zahraničí a 20 ruských so-ciálnědemokratických výborů a svazů). Někteří delegáti měli po 2 hlasech, a proto měli na sjezdu celkem 51 rozhodujících hlasů. Sjezd měl různorodé složení: zúčastnili se ho nejen přívrženci Jis-kry, ale i její odpůrci, jakož i nestálé, kolísající živly. Hlavními otázkami na sjezdu bylo schválení programu a stanov strany a volba řídících orgánů strany. Lenin a jeho přívrženci zahájili na sjezdu rozhodný boj proti oportunistům.

             Oportunisté zuřivě napadli návrh programu strany vypracovaný redakcí Jiskry, zejména tezi o vedoucí úloze strany v dělnickém hnutí, tezi o nutnosti nastolení diktatury proletariátu a agrární část programu. Sjezd odrazil oportunisty a jednomyslně (při jedné absenci) schválil program stra-ny, ve kterém byly zformulovány jak nejbližší úkoly proletariátu v nad-cházející buržoazně-demo-kratické revoluci (minimální program), tak i úkoly související s vítězstvím socialistické revoluce a s nastolením diktatury proletariátu (maximální program). Prvně v dějinách mezinárodního dělnic-kého hnutí byl po Marxově³⁴ a Engelsově³⁵ smrti schválen revoluční program, ve kterém byl Leninovou zásluhou boj za diktaturu proletariátu označen za klíčový úkol strany dělnické třídy.

Při projednávání stanov se rozpoutal prudký boj o organizační zásady výstavby strany.

            Lenin a jeho přívrženci usilovali o vytvoření bojové revoluční strany dělnické třídy a pova-žovali za nutné schválit takové, stanovy, jež by všem nestálým a kolísajícím živlům ztížily přístup do strany. Proto se formulací prvního článku stanov, navržené Leninem, bylo členství ve straně vázáno nejen na uznání programu a na materiální podporu strany, ale i na osobním účast v ně-které stranické organizaci. Martov přednesl na sjezdu svou vlastní formulaci prvního článku, která vázala členství ve straně kromě uznání podpory programu a materiální podpory strany pouze na pravidelnou osobní pomoc straně pod vedením některé její organizace. Martovovu formulaci, která usnadnila přístup do strany všem nestálým živlům, podpořili na sjezdu nejen protijiskrovci a „bláto“ („střed“), ale i „měkcí“ (nestálí) jiskrovci, takže ji sjezd nepatrnou většinou hlasů schválil. Ovšem v podstatě sjezd schválil stanovy v tom znění, v jakém je vypracoval Lenin. Kromě toho schválil také řadu rezolucí k taktickým otázkám.

            Na sjezdu došlo k rozkolu mezi důslednými zastánci jiskrovského směru (přívr-ženci Lenina) a „měkkými“ jiskrovci (přívrženci Martova). Přívrženci leninského směru získali ve volbách ústředních institucí strany většinu, a proto se začali nazývat bolševi-ky, kdežto oportunisté, kteří získali většinu, se nazývali menševiky.

            Sjezd měl obrovský význam pro rozvoj dělnického hnutí v Rusku. Skoncoval s příštipkaře-ním a kroužkařením v sociálnědemokratickém hnutí a položil základ k marxistické revoluční straně v Rusku, k bolševické straně. Lenin napsal: „Bolševismus jako směr politického myšlení a jako politická strana existuje od roku 1903“ (Spisy, sv. 31, čes. Vyd. 1955, str. 18)

Z rozličných pramenů pramenů uspořádal a připravil Lukáš Sluka

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 I. sjezd Ruské sociálnědemokratické dělnické strany [RSDDS (Minsk, 1898)], který svolali před-stavitelé «Svazu boje za osvobození dělnické třídy» (4 osoby) [viz https://www.blogger.co/blog/post/edit/2155501801748429706/7173415000642280907], formace «Bund» (3 osoby) [viz Bund‎, dosl. „Svaz“, plným názvem «Všeobecný dělnický židovský svaz v Litvě, Polsku a Rusku» (viz https

://cs.wikipedia.org/wiki/Bund] a kyjevské redakce novin «Rabočaja Gazeta» [Dělnické noviny] (2 osoby) se ko-nal v Minsku ve dnech 1.–3. (13.–15.) března 1898, v sovětské historiografii nese ná-zev I. sjezd Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS), jakkoli nepřinesl žádné orga-nizační výsledky. Vlastní I. sjezd RSDDS viz I. sjezd Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS), Minsk 1898 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3064260

531725637501

2 Ruská sociálně demokratická dělnická strana (RSDDS) dle české wikipedie viz https://cs.wikipe

dia.org/wiki/Rusk%C3%A1_soci%C3%A1ln%C4%9B_demokratick%C3%A1_d%C4%9Blnick%C3%A1_strana

3a) «Jiskra» všeruské politické noviny, které připravovaly ideologickou a organizační jednotu Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS), viz https://draft.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/770271205350323959

3b) «Jiskra» - celoruský ilegální marxistický list, orgán SDDSR, redigovaný Leninem, jenž se dle slov Ho Či Mina zrodil jako dvojče Iljičova epochálního díla Co dělat? Viz Ho Či Min, «Cesta re-voluce» https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=470296

4 Skupina «Osvobození práce» viz https://draft.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/354

5181507764423821

5 «Severní dělnický svaz», později «Severní výbor RSDDS» (1900-1905), byla regionální asociace so-ciálně demokratických organizací v provinciích Vladimir, Kostroma a Jaroslavl s ústředím ve městě Jaroslavl. «Severní výbor RSDDS» byl ruskou revoluční organizací, sdružením sociálně demokratic-kých kroužků na Sibiři. Skupina byla zformována v roce 1901 jako «Sibiřský sociálně demokratický svaz» a roku 1903 se vstupem jejích členů do RSDDS se přejmenovala na «Sibiřský svaz RSDDS».

6a) Manifest komunistické strany resp. Komunistický manifest autorů Karla Marxe [Karel Marx dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Marx] a Bedřicha Engelse [Bedřich Engels dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Engels], sepsán na popud meziná-rodní dělnické organizace, Svazu komunistů, který si tímto kladl za cíl představit širší veřejnosti jak svůj teoretický, tak i praktický program, viz dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunistick%C3%BD_manifest, dle české verze portálu marxists.org zde: https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1848/manifest/index.htm,

6b) audiokniha: Manifest Komunistickej strany slyš zde: https://www.youtube.com/watchv=ZNuuKkh vLy8

7a) Menševismus (menšinářství) dle Vaší encyklopedie od roku 1999, portálu Co Je Co viz: https://ww w.cojeco.cz/mensevismus

7b) Menševismus (menšinářství) dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/MenC5%A1evici

7c) Menševismus (menšinářství) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku Československé a-kademie věd, Academia 1981 viz https://www.blogger.com/blog/postedit/2155501801748429706/84

74289394810411327

8a) Plechanov, Georgij Valentinovič (1857–1918) byl ruský politik, marxistický filozof a menševik. Plechanov roku 1882 přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany (dle české verze por-tálu viz https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1848/manifest/index.htm), vydal knihu o francouzských materialistech 18. století a materialistické teorii dějin a poprvé zformuloval Marxovy a Engelsovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. G. V. Plechanov dle české wikipedie viz https://cs.wik ipedia.org/wiki/Georgij_Plechanov

8b) Plechanov, Georgij Valentinovič (1857–1918) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215501801748429706/3519850634725135798

9 Liber (skutečné jméno Goldman) Michail Isaakovič (1880-1937) – ruský židovský revolucionář, jeden z menševických vůdců. Liber byl nápomocný v sovětech během únorové revoluce v roce 1917, ale stavěl proti říjnové revoluci. Údajně byl zastřelen během čistek.

10 Martov, Julij Osipovič (vl. jm. Cederbaum) (1873–1923) byl ruský politik a novinář, vůdce frakce menševiků v rámci Ruské sociálnědemokratické strany (RSDDS), jenž spolu s Leninem založil roku 1895 jednu z prvních dělnických ruských organizací «Svaz boje za osvobození dělnické třídy» [viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7173415000642280907]. Curriculum vitæ Ju. O. Martova – Cederbauma dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Julij_Osipovi%C4%8D_Martov

11a) BUND, Celoruský židovský dělnický svaz v Litvě, Polsku a Rusku, sociálnědemokratická ži-dovská organizace, jež byla založena roku 1897 a formálně byla součástí Ruské sociálnědemokra-tické dělnic-ké strany (RSDDS)dle Vybraných spisů V. I. Lenina, Svoboda, Praha 1972, str. 746-747 viz https://ww w.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/2982401627202884713

11b) BUND, Všeobecný židovský dělnický svaz v Litvě, Polsku a Rusku dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Bund

12a) Trockij (vl. jm. Bronstejn), Lev Davidovič (1879–1940) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3533147586252838504

12b) Trockismus dle Slovníku vědeckého komunismu viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3021655231531476869

12c) Trockismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/2551878657905204341

12d) Trockismus nepřítel leninismu, z Leninových spisů a další literatury přeložil kolektiv překlada-telů. Předmluvu napsal dr. Josef Mudroch. Vlastní text spisu Trockismus nepřítel leninismu rozdě-len do dvou částí dle portálu kominternet viz I. část zde: http://kominternet.cz/subdom/teorie/443_trockisms_01.html

12c) Trockismus nepřítel leninismu, z Leninových spisů a další literatury přeložil kolektiv překlada-telů. Předmluvu napsal dr. Josef Mudroch. Vlastní text spisu Trockismus nepřítel leninismu rozdě-len do dvou částí dle portálu kominternet viz II. část zde: http://kominternet.cz/subdom/teorie/447_trockismus_02.html

12e) Stalin, Josif Vissarionovič, Trockismus nebo leninismus - Projev na plenárním zasedání komu-nistické frakce Všesvazové ústřední rady odborů ze dne 19. listopadu 1924 viz https://lukass

luka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=496953

12f) Brar, Harpal, Trockismus nebo leninismus, Orego 2014 ke koupi zde: http://www.orego.cz/oregocz/eshop/6-1-Novinky/0/5/104-Trockismus-nebo-leninismus

12g) Brar, Harpal, Trockismus nebo leninismus na blogu Idnes viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=496953

13 Zarja - ruský marxistický list pro politiku a vědu, vydávaný mezi lety 1901-02 ve Stuttgartu. Na postech redaktorů Zarji pracovali mj. V. I. Uljanov – Lenin a G. V. Plechanov. Zarja fungovala jako marxi-stický časopis pro vědu a politiku, který legálně vydávala v letech 1901-02 ve Stuttgartu redakce Jiskry. Celkem vyšla čtyři čísla (tři sešity): číslo 1 v dubnu 1901 (de facto 23. března podle nového kalendáře), číslo 2-3 v prosinci 1901, číslo 4 v srpnu 1902.

Úkoly časopisu byly formulovány v návrhu prohlášení redakce Jiskry a Zarje, který napsal Lenin v Rusku. Při pozdějším jednání o vydávání těchto orgánů v zahraničí společně se skupinou Osvo-bození práce bylo rozhodnuto vydávat Zarju legálně a Jiskru ilegálně, a proto se už v prohlášení redakce Jiskry o Zarji nemluví. Pro první číslo Zarje dostal za úkol napsat redakční prohlášení P. B. Axelrod, Dietzovo nakladatelství je však nepřijalo, protože obsahovalo odkazy na ilegální Jiskru. První číslo Za-rje bylo uvedeno stručnou výzvou Čtenářům; pro zachování legality bylo na obálce uvedeno, že časo-pis vychází za spolupráce Plechanova, Zasuličové a Axelroda. Leninovo jméno uvedeno nebylo, rovněž se neuvádělo, že Zarju rediguje redakce Jiskry. Když v roce 1902 došlo k neshodám a konfliktům v re-dakci Jiskry a Zarje, navrhl Plechanov oddělit časopis od listu (s tím, že by si ponechal redigování Zarje), avšak tento návrh byl zamítnut a redakce obou orgánů zůstala i nadále společná.

Zarja kritizovala mezinárodní a ruský revizionismus (legální marxismus a ekonomismus) a ob-hajovala teoretické základy marxismu. Této otázce byly věnovány Leninovy práce uveřejněné v časopise: Pronásledovatelé zemstva a Hannibalové liberalismu, Páni „kritikové“ v agrární otázce (první čtyři kapitoly práce Agrární otázka a „kritikové Marxe“), Agrární program ruské sociální demokracie, a rov-něž Plechanovovy práce Kritika našich kritiků. Část 1. Pan P. Struve v úloze kritika Marxovy teorie společenského vývoje, Kant proti Kantovi aneb závěť pana Bernsteina aj.

14 Ekonomismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/345395314

687359 9650

15 Machnovec, Vladimír Petrovič (1872-1921), rovněž známý jako Akimov či Bacharev) viz http

s://ww w.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/645540070525118580

16 Martynov, Alexandr Samoilovič, vl. jm. Pikker (1865-1935) viz https://www.blogger.com/blog/post /edit/2155501801748429706/5075708167121944127

17a) Lenin (vl. jm. Uljanov), Vladimír Iljič (1870-1924) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia, 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7624455622683502038?hl=cs

17b) Lenin (vl. jm. Uljanov), Vladimír Iljič (1870-1924) dle portálu kominternet.cz viz https://www

.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276?hl=cs

17c) Leninismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/58715062391425

 9087?hl=cs

18 Potresov, Alexandr Nikolajevič (1869-1934), prominentní postava v ruském sociálně demokra-tickém hnutí, jeden ze zakladatelů Ruské sociálnědemokratické strany (RSDDS), menševik viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5888164823159473433

19 Axelrod, Pavel Borisovič [vl. jm. Pinchus Joselevič Boruch] (1850–1928) byl ruský politik, podnika-tel a menševický revolucionář dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Axelrod

20a) Zasuličová, Věra Ivanovna (1849-1919), ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bra_Zasuli%C4%8Dov%C3%A1

20b) Zasuličová, Věra Ivanovna (1849-1919), ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka dle portálu Leporelo.info https://leporelo.info/zasulicova-vera-ivanovna

21 Zahraniční liga ruské revoluční sociální demokracie (ZLRRSD), zkráceně Liga organizace za-ložená z iniciativy V. I. Lenina v říjnu 1901 ve Švýcarsku. Součástí Ligy bylo zahraniční oddělení organizace Iskra (Jiskra) a revoluční organizace Sociální demokrat, jejíž součástí byla skupina Os-vobození práce (viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/76991733905

94104113). 

Popis a charakteristika: Úkolem Ligy bylo šířit myšlenky revoluční sociální demokracie a prosazo-vat vytvoření bojové sociálně demokratické organizace. Liga (podle své zakládací listiny) byla za-hraničním odděle-ním organizace Iskra. Rekrutovala příznivce Iskry z řad ruských sociálních de-mokratů v zahraničí, podporovala ji finančně, organizovala doručování novin do Ruska a vydávala populární marxistickou literaturu. II. sjezd RSDDS schválil Ligu jako jedinou stranickou organi-zaci v zahraničí se statutárními právy výboru a zavázal ji pracovat pod vedením a kontrolou Ús-tředního výboru RSDDS.

Po II. sjezdu RSDDS zesílili v Zahraniční lize menševici a bojovali proti Leninovi, proti bolševismu. Na svém II. sjezdu v říjnu 1903 RSDDS schválili menševici novou chartu Ligy, namířenou proti stranickým stanovám, předtím na II. sjezdu RSDDS přijatým. A právě od té doby se Liga stala baštou menševismu, přičemž sama existovala do roku 1905.

22 Svaz ruských sociálních demokratů v zahraničí viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2

155501801748429706/761593769826530339

23 Křižanovskij, Gleb Maxmilianovič (1872-1959) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2

155501801748429706/7708361985078403380

24 Legnik, Bedřich Vilhelmovič (1873-1936), sovětský stranický a státní činitel, organizátor odbor-ného výcviku v SSSR, narozen v Lotyšsku, absolvent St. Peterbugského státního technologického institutu, člen RSDDS od roku 1893.

25 Viz RUSKY Lalajanc, Ch., Ze vzpomínek, Zelixon–Bobrovskaja C. S., Ze vzpomínek resp. Vakar, V. V. Ze vzpomínek – strana 25

26 Gusarov, Fjodor Vasiljevič (1875-1920) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801

7484 29706/7293533911765001504?hl=cs

27 Zemljačka, (rozená Zalkindová; po prvním manželu Berlinová; po druhém choti Samojlová), Ro-zalia Samojlovna (1876-1947) - ruská revolucionářka, sovětská stranická a státní činitelka, místo-předsedkyně sovětské vlády (1939-1943) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550180174

8429706/3669644782583221162?hl=cs

28 Krasin, Leonid Borisovič (1870-1926), ruský a sovětský bolševický politik a diplomat dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Leonid_Krasin

29 Essenová, M. M. (1872-1956) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550180174842970

6/2207582390583432119?hl=cs

30 Galperin, Lev Jefimovič (1872-1951), ruský revolucionář-menševik, historik a publicista. Narodil se v rodině drobného zaměstnance, měl 11 sourozenců. Studoval na gymnáziu v Bělsku, na gymná-ziích ve Vitebsku a Vjazemsku, jež absolvoval v roce 1893 a téhož roku pokračoval ve studiích na Přírodovědecké fakultě Kyjevské univerzity, z níž však byl v roce 1896 - krátce před státními zkouš-kami - vylou-čen. Následně Galperin emigroval do zahraničí. Členem Ruské sociálnědemokratické strany (RSDDS) se stal roku 1898, tj. v roce jejího založení a po tři léta 1903-1905 člen ústředního výboru RSDDS (1903-1905).

31 Dubrovnickij, Josif Fjodorovič (1877-1913) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801 748429706/1895389540469844667?hl=cs

32 Karpov, Lev Jakovlevič (chemik) (1879-1921), ruský chemický technolog a revolucionář, organizátor chemického průmyslu viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/215550180

1748429706/7660208397759136659?hl=cs

33 Krochmal, Viktor Nikolajevič (1873-1933) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/

2155501801748429706/1036429499901655150?hl=cs

34a) Marx, Karel (1818-1883) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Marx

34b) Marx, Karel (1818-1883) dle portálu kominternet.cz viz https://www.blogger.com/blog/po

st/edit/2155501801748429706/4545047035949718127?hl=cs

34c) Marx, Karl Heinrich, uváděn také jako Karel Marx (1818-1883) dle Ilustrovaného encyklo-pedického slovníků (IES), Academia Praha 1981 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/21

55501801748429706/5310381264984245322?hl=cs

34d) Engels, Bedřich, Karel Marx, Základem stručného životopisu „Karel Marx“ je původní varianta, kterou Engels napsal koncem července 1868 pro německé literární noviny „Die Gartenlaube“ [„Be-sídka“] a kterou redakce neotiskla. V červenci 1869 Engels životopis přepracoval pro list "Zukunft", kde byl uveřejněn v čísle 185 z 2. srpna 1869. Tento první Engelsův nástin Marxova života otiskl ro-vněž W. Liebknecht v příloze listu „Demokratisches Wochenblatt“, čís. 34 z 21. srpna 1869; Liebk-necht však vypustil důležité místo, kde se říká, že Lassalle nebyl originální myslitel, ale že si obsah svých spisů vypůjčil od Marxe a jeho dílo vulgarizoval. Vlastní Engelsův text Karel Marx dle české verze portálu marxists.org viz https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1869/061869a.html#5a

35a) Engels, Bedřich neboli Friedrich Engels dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/

wiki/Friedrich_Engels

35b) Lenin (skut. příjm. Uljanov), Vladimír Iljič, Bedřich Engels (1820-1895), Nekrolog Bedřich Engels napsal Lenin na podzim roku 1895. Byl vytištěn v č. 1/2 sborníku Rabotnik, který začal vycházet v březnu 1896. Leninův text Bedřich Engels dle české verze portálu marxists.org viz https://www.marxists.org/cestina/lenin/1895/engels.htm#3

35c) Engels, Bedřich (1820-1895) dle IES (Ilustrovaného encykloedického slovníku), Academia 1982 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5407220920755828518?h

l=cs